Střední Amerika se i přes rostoucí počet případů vrací k normálu

Středoamerické státy v květnu započaly postupné uvolňování jednotlivých opatření a startování ekonomiky. Zahájení ekonomické činnosti však zpomalil nárůst nových případů, nicméně jednotlivé země od svých předešlých plánů neustupují. Regionu pomáhá Středoamerická banka pro hospodářskou integraci (CABEI) – přislíbila finanční podporu 350 milionů USD na nákup vakcíny a vytvořila záruční fond ve výši 28,1 milionu USD na podporu obnovy mikro, malých a středních podniků. Krize také výrazně urychlila digitalizaci podniků v regionu – až 80 % dotazovaných středoamerických generálních ředitelů uspíšilo zavádění nových digitálních obchodních modelů.

Region se kromě pandemie potýká i s následky hurikánu Eta, který před dvěma týdny zasáhl Nikaraguu, následně se změnil na tropickou bouři, která se projevila ve všech zemích regionu (včetně Karibiku) a postihla více než 2,5 milionu obyvatel. Aktuálně se očekává příchod dalšího hurikánu Iota, kategorie 4 (vítr dosahuje až 250 km/h). Země Střední Ameriky chtějí společně požádat o financování ze Zeleného klimatického fondu od CABEI. Peníze mají zemím pomoci čelit dopadům klimatických změn.

Vývoj situace ve vybraných státech a v Karibiku:

Honduras

Zahájení ekonomické činnosti

Prvním sektorem, které zahájilo svou činnost, bylo zemědělství – stěžejní odvětví, na jehož podporu stát vyčlenil 3,7 mil. USD a přislíbil vytvoření nových pracovních míst. Následně bylo obnoveno stavebnictví a spuštěna výroba. Zahájení ekonomických aktivit řídí multisektorový orgán, který je složen ze zástupců soukromého a veřejného sektoru, církví, akademické obce apod.

Na konci září byla spuštěna 2. fáze. Do procesu hospodářské obnovy vstupují téměř všechny podniky s výjimkou barů, diskoték, kin, tělocviční, divadel, kongresových a vzdělávacích center. Soukromé společnosti očekávají, že k ekonomické reaktivaci začne docházet až v roce 2021.

Odborníci však varují před nedostatkem PCR laboratorních testů, což při znovuotevření ekonomiky bez přísné kontroly a dostatečného testování může způsobit druhou vlnou nákazy. Během osmi měsíců trvající pandemie se Hondurasu stále nepodařilo snížit křivku nákazy a k 16. listopadu země evidovala 103 102 nakažených obyvatel a 2823 obětí, což Honduras řadí mezi třetí nejpostiženější zemi v rámci regionu Střední Ameriky.

Finanční pomoc malým a středním podnikatelům

Od vypuknutí pandemie Honduras poskytnul finanční pomoc a různé úlevy pro malé a střední podniky, která se soustřeďuje na stěžejní honduraská odvětví (zemědělství a turistický ruch). Aktuálně je stále pro podniky k dispozici podnikatelský fond záruk na úvěry. Fond disponuje 100 miliony USD. Malé a střední podniky mají dále možnost využít podporu online prodeje, který podporuje Kolaa, platforma digitálního marketingu.

Mezinárodní půjčky pro Honduras

Centrální banka Hondurasu přijala balíček měnových politik s cílem uvolnit 465,5 mil. USD. Země získala úvěr Světové banky v hodnotě 119 miliónů USD na posílení finančního a institucionálního rámce Hondurasu; úvěr 200 milionů USD od Středoamerické banky pro hospodářskou integraci a MMF vyplatil zemi 143 milionů USD; v neposlední řadě došlo na přelomu července a srpna ke schválení řadě dalších půjček od multilaterálních organizací v celkové výši než 109 milionů USD.

Honduras spolu s EU zahajují konkurz na podporu zabezpečení potravin: jedná se o financování inovativních nápadů a řešení v oblasti zemědělství, energetiky, recyklace, zdraví, obchodu, technologie. Celkově bylo na projekt vyčleněno 400 tisíc eur.

Vláda s podporou Meziamerické rozvojové banky (IDB) v červnu spustila tzv. cenovou observatoř, jejíž úlohou je dohlížet na nákupy provedené během pandemie. Cílem je zajištění přiměřené ceny zboží nakoupeného honduraskou vládou. Informace o nákupech jsou veřejnosti zpřístupněny prostřednictvím online portálu. IDB dále věnuje Hondurasu 1,4 milionu USD na podporu více než 200 zemědělských MSME vedených ženami v suchém koridoru země (směruje od JZ regionu do centra země.)

Ve snaze zabránit dalšímu oslabení ekonomiky se vládě podařilo v zemi udržet mezinárodní společnost na pěstování banánů Chiquita brands, jejíž působení je stěžejní zejména pro severní oblasti Hondurasu. Společnost přislíbila pokračovat v pěstování banánů na 3500 ha, což zahrnuje 11 farem a 4000 pracovních míst. Firma aktuálně usiluje o zefektivnění logistické sítě. Ředitelka Národní investiční rady Hondurasu, také usiluje o zvýšení konkurenčních výhod země za účelem lákání většího množství zahraničních investic.

Honduras zahájil sklizeň kávy: je plánováno, že dojde k exportu asi 8,2 milionu metrických centů kávy, což vygeneruje přibližně 1 miliardu USD. Káva je pro Honduras hlavním zdrojem deviz pro zahraniční prodej a jedná se o 5. největšího exportéra kávy na světě.

Regionální ředitel Rozvojového programu OSN pro Latinskou Ameriku a Karibik vyžaduje investice do digitální oblasti. Pro rychlejší nastartovaní ekonomiky je důležité rozšířit konektivitu, která má dopad na vzdělávání, zdraví, transparentnost veřejného obstarávání a finanční začlenění.

Ekonomický vývoj v Hondurasu

Navzdory snahám Hondurasu zmírnit ekonomické dopady pandemie červnové prognózy ukazují, že se ekonomika státu v roce 2020 propadne o 7 až 8 %. V prvním půlroku došlo ke snížení ekonomiky o 10,2 %. Poklesla i výše rodinných remitencí zaslaných do Hondurasu. Dosud v roce 2020 činily 3,2 miliardy USD, což je o 2,8 % méně než 3,3 miliardy USD ve stejném období roku 2019. V první polovině letošního roku ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího zaznamenal pokles i dovoz ropy, a to konkrétně o 40 %. Stalo se tak v důsledku snížení poptávky způsobeném pandemií covid-19. Dluh Hondurasu vzrostl na 10,83 miliardy USD. V absolutních číslech se dluh zvýšil o 19,9 % ve srovnání s 9,03 miliardy USD v prvních šesti měsících minulého roku. Veřejný dluh představuje 37,1 % HDP. Očekává se Honduras bude jednou ze středoamerických zemí s největším dopadem na jeho ekonomický růst se ztrátou až 12 % HDP, očekává se i nárůst neformálního sektoru a míra chudoby. Asi o 1 milion obyvatel vzrostla i podzaměstnanost, která aktuálně registruje 2,4 miliónů. Od ledna do října vzrostla i kumulovaná inflace, která aktuálně činí 2,91 %. Byla ovlivněna hlavně růstem cen zdravotnického materiálu a služeb, osobní dopravy, nábytku a elektrických spotřebičů.

I přes stávající pandemii vzrostly zahraniční investice v Hondurasu za prvních 6 měsíců roku 2020 v porovnání s rokem předešlým o 19,5 %. Vláda přijala celkově 296,4 mil. USD; řada investic však proběhla před vypuknutím pandemie v prvním čtvrtletí letošního roku. Nejatraktivnějším odvětím pro zahraniční investory byly montážní závody, služby, doprava, skladování a komunikace, elektřina, plyn a voda.

Podmínky vstupu do země

Dne 19. června vstoupil v platnost čtyřfázový plán opětovného otevření letišť. Vláda Hondurasu nakonec vyhlásila obnovení domácích (10. srpna) i mezinárodních letů (17. srpna). Pro přicházející cizince platí, že kromě vyplnění epidemiologického průzkumu musí předložit negativní molekulární test, nebo negativní výsledek rychlotestu provedený do 72 hodin před příjezdem do Hondurasu. Po sedmi měsících uzavření Honduras otevřel i své pozemní hranice.

Zpět na začátek

Salvador

Uvolňování ekonomiky, rozpory mezi prezidentem a kongresem pokračují

V Salvadoru po více jak měsíčních sporech mezi prezidentem a kongresem došlo 24. srpna  k opětovnému otevření ekonomiky i navzdory chybějícímu právnímu rámci – absence regulace znovuotevření ekonomiky a rozvržení fází zahájení jednotlivých ekonomických aktivit.

Přetrvávající konflikt mezi prezidentem a kongresem vedl dokonce k varování ze strany USA o omezení pomoci Salvadoru.

Navzdory institucionálním bitvám však podle průzkumu CID-Gallup až 80 % obyvatel Salvadoru považuje pandemické řízení vlády za „velmi dobré“ a dalších 15 % za „dobré.“

Dne 16. listopadu počet nakažených dosáhl 36 669 a je registrováno 1047 obětí. Lékaři a odborníci v posledních týdnech hlásí nárůst poptávky po testování na covid-19 v soukromém sektoru. Ministerstvo zdravotnictví, které má monopol na oficiální údaje o pandemii v zemi, vydává nepravidelné zprávy o aktuálním vývoji a podle odborníků zatím tají, že dochází k opětovnému propuknutí pandemie.

Finanční úlevy pro běžné obyvatelstvo a podnikatele

Byl vytvořen seznam příjemců příspěvků ve výši 300 USD, jenž je určen zejména pro rodiny podnikající v neformálním sektoru (cca 1,5 milionu obyvatel). Vláda také vydala přechodný zákon týkající se daňových úlev a možnosti rozložení platby daní. Dle ministra financí byl výběr daní snížen o 448 milionů dolarů.

Banka Banco Agrícola začala podporovat TiendaCercaSV: jedná se o digitální platformu, která umožňuje realizaci finančních transakcí mezi spotřebiteli a malými podniky (např. obchody a jídelny) prostřednictvím QR kódů. Platformu využívá zhruba 17 000 mikropodnikatelů. Další platformou je Pay Davivienda, kterou poskytuje další místní banka Banco Davivienda. Salvadorská hypotekární banka zase vyzývá mikro a malé podniky, aby se připojily k bankovnímu systému, a získaly tak přístup k podnikatelským půjčkám s úrokovou sazbou mezi 7 až 13 %.

Od října mohou o finanční pomoc žádat i MSME’s z pobřeží ve východní části země. Ministerstvo hospodářství a turismu využije prostředky IDB (775 mil. USD) na rozvoj malých a středních podniků a přijatí opatření sanitární bezpečnosti.

Nadace Gloria de Kriete spolu s nadací Carlose Slima, mexického obchodního magnáta, rozšířily digitální platformu na prohlubování vzdělávání pro zaměstnance, kterou aktuálně tvoří 300 kurzů rozdělených do 22 kategoriích.

Podpora udržitelného rozvoje

La Constancia, přední společnost na salvadorském trhu v nápojovém průmysl, spolu s Coca-Colou rozběhly kampaň, jejíž cílem je sesbírat 100 % vyřazených plastových láhví, zpracovat je, a zvýšit tak procento recyklované pryskyřice. S tímto projektem dochází v odvětví k přechodu z lineárního k oběhovému modelu hospodářství. Aktuální cíl je vysbírat 42 milionů plastových láhev. Dále americká oděvní společnost HanesBrands se závodem v Salvadoru má v plánu do 2030 eliminovat plasty na jedno použití a snížit hmotnost svých obalů o 25 %.

Také Campus Tigo, moderní sídlo společnosti poskytující digitální služby Tigo El Salvador, získalo akreditaci LEED Platinum, nejvyšší mezinárodní certifikaci udělovanou radou US Green Bulding (USGBC), která je považována za přední světovou instituci v trendech udržitelné výstavby.

Zahraniční pomoc pro Salvador

Salvador finančně podpořilo hned několik mezinárodních institucí: Světová banka (WB) schválila této středoamerické zemi půjčku ve výši 20 milionů USD, Meziamerická rozvojová banka (BID) pak dokonce ve výši 250 milionů USD. Účelem tohoto financování je podpořit podpůrná opatření zaměřená na zmírnění zdravotní krize a zároveň snížit fiskální deficit, zaměřit se na investice do oblastí důležité pro oživení hospodářství a udržení konkurenceschopné transparentní ekonomiky.

Ministerstvo financí vyjednává se Středoamerickou bankou pro hospodářskou integraci další dvě půjčky v celkové výši 600 milionů USD. Peníze mají sloužit na aktivaci ekonomiky, zajištění zaměstnanosti a podporu mikro, malých a středních podniků. Ke 28. srpnu byla schválena půjčka ve výši 250 milionů USD. Dne 13. listopadu došlo následně k ratifikaci půjčky ve výši 300 milionů USD – 250 milionů USD je určených pro nouzový program makroekonomické a fiskální udržitelnosti, zbývajících 50 milionů USD poputuje na okamžitou podporu veřejného zdraví a kontroly koronaviru.

Predikce ekonomického vývoje

Centrální rezervní banka oznámila pokles ekonomiky o 9,3 % v prvním půlroku – jen ve druhém čtvrtletí pokleslo HDP o 19,2 %. Nejvíce zasaženým odvětvím je stavebnictví následováno zpracovatelským průmyslem, obchodními aktivitami, ubytovacími a stravovacími službami. Hrozí i navýšení počtu Salvadořanů žijících v extrémní chudobě z 30 na 50 %. Salvador na konci srpna ohlásil pomalé zotavení tamější ekonomiky. Obnova produktivní struktury země muže trvat déle než rok poté, co bylo zjištěno, že 71 % společností utrpělo negativní dopad kvůli Covid-19. Pouze v restauračním sektoru bylo zavřeno nejméně 30 % podniků a bylo zrušeno 40 000 pracovních míst. Pozitivní zprávou je, že export v září vykázal nejmenší pokles od začátku pandemie. Ekonomové však vylučují rychlé oživení a vyzývají k diverzifikaci trhů. Export od ledna do října poklesl oproti minulému roku o 18,8 % (946,2 mi. USD) a celkový příjem z vývozu letos dosáhnul 4,1 miliardy USD. Ve třetím čtvrtletí došlo i k nárůstu remitencí: Salvador obdržel v období od ledna do září celkem 4,2 miliardy USD, což je dokonce o 0,8 % více než v minulém roce.

Podmínky vstupu do země

Od 19. září začalo letiště přijímat i pasažéry, kteří cestují přímo do Salvadoru. Během října byla letecká doprava spuštěna na 100 %. Cestující jsou povinni předložit negativní výsledek testu, který musí být proveden do 72 hodin před cestou.

Zpět na začátek

Guatemala

Postupné otevírání ekonomických aktivit a finanční podpora obyvatel v nouzi

Od 14. června, kdy se počet potvrzených případů zvýšil nad 300 za den, omezil prezident Giammattei pohyb osob a odsunul zahájení na neurčito. Epidemiologický semafor se spustil 27. července, což znamená zahájení činnosti pro většinu podniků.  Po více než semestru jsou od 1. října otevřena i kina, tělocvičny, veřejné parky, bary. Za poslední měsíc narostl i počet domácích turistů. V Guatemale je už dva měsíce povolen pohyb osob, krizová komise se však už připravuje na druhou vlnu šíření nákazy, které se již Guatemala nevyhne. Její příchod se očekává v listopadu, nejpozději začátkem prosince. K 16. listopadu bylo registrováno 115 032 případů a 3938 obětí.

Finanční podpora státu – obyčejní obyvatelé a MSMEs

V letošním roce stát vyčlení na řešení aktuální krize celkem 3,6 % HDP, což odpovídá přibližně 19,8 mld. quetzalů (63,035 mld. korun). Kongres také schválil navýšení rozpočtu o celkem 8,8 mld. quetzalů (asi 28,016 mld. korun), který je financován dvěma zahraničními půjčkami. 

Dále byl schválen Zákon o hospodářské záchraně rodin ochromených důsledky šíření covid-19 s cílem kompenzovat ekonomický dopad sanitárních opatření, které byla vláda nucena přijmout. Zde je směřováno 11 mld. quetzalů (35,2 mld. korun) a zahrnuje Fond pro podporu MSMEsFond na ochranu zaměstnání, aj. Nejvíce finančních prostředků poputovalo na podporu rodin, konkrétně se jednalo o 964 mil. USD (52 % ze sociálního fondu).

Vláda také přijala program Mipymes proveedoras del estado (MSMEs, dodavatelé státu), který podnikatelům umožní vstoupit mezi oficiální státní dodavatele a dále mohou navázat kontakty s velkými řetězci v Guatemale a Salvadoru. Další podpora ve výši 58 mil. USD pro MSMEs přišla ze strany Středoamericke banky pro hospodářskou integraci obnovením úvěrové linky se dvěma guatemalskými finančními institucemi. Ministerstvo hospodářství dále prostřednictvím zvýhodněných půjček plánuje podpořit zemědělce v oblasti logistiky a marketingu na zahraničních trzích.

Na boj s pandemií získala Guatemala pomoc i ze strany Německa, které jí darovalo 105 000 PCR testů a zaškolilo zaměstnance veřejných laboratoří s cílem posílit dovednosti v diagnostice viru.

Ekonomický vývoj v Guatemale

Před současnou krizí mezinárodní organizace předpokládaly ekonomický růst pro letošní rok v rozmezí 3,1 až 4,1 %; aktuální predikce však hovoří o propadu ekonomiky o 3 %. Analytici v srpnu uvedli, že ekonomika země spadne na -3,2 %. Predikce na příští rok jsou pozitivnější a hovoří o 2,4 % kladném výkonu ekonomiky. Pokles exportu se v tomto roce předpokládá v rozmezí 6,5 až 9,5 %import pravděpodobně poklesne v rozmezí 5,5 až 8,5 %. Do září poklesla i Guatemalská námořní nákladní doprava o 2 %, což bylo spojeno právě s poklesem mezinárodního obchodu kvůli pandemie. Očekává se, že problémy s obstaráním obživy bude mít asi 3,5 milionu obyvatel. Guatemala se zařadila mezi pět latinskoamerických zemí, kde dochází k největšímu růstu cen potravin.

Dobrou zprávou však je, že obnovení hospodářské činnosti povzbuzuje podnikatele a zvyšuje důvěru v ekonomiku: index důvěry v ekonomické aktivity se v srpnu vyšplhal na 47,88 bodů, čímž se přiblížil pásmu ekonomické expanze (50 bodů). Ukazatele jako příjem z rodinných remitencí, export a veřejné výdaje vykazují lepší trend, než se předpokládalo. V červenci a srpnu příliv cizí měny z rodinných remitencí dosáhl (po poklesu v únoru, březnu a dubnu) historického maxima a podle údajů z Centrální banky Guatemaly bylo do země za poslední dva měsíce ze zahraničí posláno 2,128 miliard dolarů. Na konci roku 2020 se očekává, že příjem z remitencí (11 miliard USD) dokonce přesáhne export (10,5 miliard USD).

Investice do stavebnictví a infrastruktury

Byl spuštěn program na přestavbu nemocnic, navýšení nemocniční infrastruktury a nákup nemocničního zařízení, jež bude z velké části financován Mezinárodní rozvojovou bankou. Sektor stavebnictví odhaduje, že státní investice do veřejné infrastruktury mohou stimulovat aktivity v tomto odvětví a povzbudit též soukromé investice. S ohledem na rozvojové projekty byl zveřejněn návrh investic pro rok 2021, a to ve výši 2,5 miliard quetzalů (7,5 mld. korun).

Nastartování ekonomiky chce vláda dosáhnout i infrastrukturním projektem – výstavbou Mezinárodního nákladového letiště Escuintla. Jedná se o prvé nákladní letiště v regionu Střední Ameriky. Výstavba letiště bude spojená s vybudováním zóny volného obchodu, čím prezident očekává rozvoj průmyslu v oblasti a jejích přímé napojení na letištní dopravu.

V rámci schvalování rozpočtu na rok 2021 bylo navrženo pět velkých infrastrukturních projektů, které jsou aktuálně v procesu vypracování studií a dále jsou dokončovány technické detaily. Výše investic na tyto projekty dosahuje 2,88 miliard quetzalů (8,58 miliard českých korun). Mezi projekty patří na příklad výstavba přístaviště Puerto El Arenal, vybudování metropolitní expresní trasy, která by spojovala dva městské přístavy. Plánuje se také vybudování mostu do Belize a další výstavby lokálních silnic.

Švýcarská společnost Nestlé otevřela v Guatemale své největší distribuční centrum ve Střední Americe se skladem o rozloze 12 000 m2 a parkem pro dovoz a vývoz (8000 m2) produktů na sever a jih kontinentu. Do projektu bylo investováno 11 mil. USD, které proměnily zemi ve strategický logistický hub.

Guatemala přechází velkým nárůstem elektronického obchodu. K červenci 2020 v zemi tímto způsobem prodávalo 5 tisíc firem a dle prognóz má toto číslo vzrůst do konce roku na 6,5 tisíc, což je nárůst o 152 % oproti loňskému roku. Fakturační projekce ku konci roku 2020 jsou 250 mil. USD na nákupy v zahraničí a 240 mil. USD na lokální nákupy, což představuje nárůst o 61 % a 118 % oproti roku 2019.

Podmínky vstupu do země

Guatemala obnovila mezinárodní lety 18. září. Cestující vstupující do země jsou však povinni prokázat se negativním testem na covid-19 ne starším než 72 hodin, nebo musí absolvovat 14denní karanténu. Na listopad a prosinec je naplánovaných přibližně 1200 letů do a z Guatemaly (jak osobní tak nákladní).

Nikaragua

Nikaragua od začátku ignoruje doporučení WHO, a odborníci tak hovoří o tzv. epidemiologické slepotě. Ministerstvo zdravotnictví publikovalo přes 10 tisíc případů atypického zápalu plic, které nejsou testovány na covid-19, čímž se místní vláda snaží zmanipulovat skutečný počet nakažených. Vláda vydala nový zákon o cyber-kriminialitě, který má za úlohu kontrolovat informace v digitálních medií nebo sociálních sítích a uvalit vězení na toho, kdo uveřejnění zprávy, které místní úřady považuj za „falešné.“

Snižování významu pandemie a kritika ze strany mezinárodních organizací

Navzdory kritice ze strany Panamerické zdravotnické organizace a Meziamerické komise pro lidská práva, která apelovala na přijetí účinných opatření na potlačení pandemie a neporušování lidských práv, nedošlo v zemi k žádným změnám. 

Veřejný průzkum ukazuje i nespokojenost obyvatelstva s prezidentovým způsobem řízení pandemie: cca, až 60 % ho označilo za špatné a 50 % obyvatel považuje covid-19 za nejnaléhavější problém, kterému země čelí.

Mezinárodní finanční podpora

V květnu obdržela nikaragujská vláda hospodářskou pomoc ve výši 15,3 mil. USD na zmírnění dopadu pandemie. Finanční pomoc konkrétně získala od Středoamerické banky pro hospodářskou integraci, Panamerické zdravotnické organizace a vlády Tchaj-wanu, která si tak upevňuje své vztahy ve Střední Americe. Nikaragua od zmíněných organizací také získala více než 30 000 testů na koronavirus, využití zůstává neznámé, protože vláda neuvádí celkový počet testů, které provedla. Opětovná pomoc přichází ze strany Tchaj-wanu, který zemi věnoval 1,4 mil. USD na projekty v oblasti produkce potravin, pěstování ovoce a chovu vysoce kvalitních prasat.

Dne 22. června také centrální banka Nikaraguy zavedla čtyři měnová opatření, která zahrnují snížení referenční sazby země. Do ekonomiky země vložila přibližně 116 mil. dolarů.

V srpnu došlo ke schválení půjčky Meziamerickou rozvojovou bankou v celkové výši 43 milionů USD, na kterou však budou přísně dohlížet multilaterální organizace, jako je Panamerická zdravotnická organizace.

Parlament ve čtvrtek 4. září schválil půjčku ve výši 171,6 milionů USD od Středoamerické banky pro hospodářskou integraci na stavbu domů pro sociálně slabší. Stejná banka půjčila 200 milionů USD Nikaragujské centrální bance na podporu řízení likvidity a vyplatila zemi 9 milionů dolarů na podporu reaktivace mikro, malých a středních podniků postižených pandemií. Očekává se, že těmito zdroji přispěje k ekonomické aktivaci celkem 21 společností a navrátí práci 32,7 % zaměstnanců propuštěných od 11. března.

Nová elektrárna na zemní plyn a sankce z Evropské unie

Nikaragua uzavřela dohoda s americkou společností New Fortress, která plánuje postavit elektrárnu na zemní plyn s výrobní kapacitou přibližně 300 MW a bude dodávat energii do národní elektrické sítě. Investice do projektu dosáhnou 700 milionů dolarů. Elektráren má být podle plánu spuštěna v druhé polovině 2021.

Světová banka nově předpovídá, že HDP země v letošním roce zaznamená pokles o 5 %. Stejně jako v ostatních státech Střední Ameriky vzrostl příjem z rodinných remitencí; konkrétně se jedná v porovnání s rokem 2019 o nárůst o 9 %. Celkově Nikaragua obdržela od ledna do srpna 1,19 miliard USD. Zahraniční dluh Nikaraguy dosáhnul 11,66 miliard USD, což představuje 93,1 % HDP. Další negativní zpráva přichází z EU, která prodloužila možnost ukládání sankcí vůči lidem nebo společnostem v Nikaraguy, které považuje za odpovědné za porušování lidských práv nebo represi vůči občanské společnosti. Omezující opatření spočívají v zákazu cestování na území EU a zmrazení majetku v EU.

Podmínky vstupu do země

Vláda oficiálně uzavření hranic a leteckého spojení v zemi nenařídila. Znovuotevření mezinárodního letiště Augusto Sandino proběhlo 5. září. Letecké společnosti však z vlastní iniciativy v květnu letošního roku lety pozastavily a jejích obnovení se očekává až v říjnu. Pro vstup do země je potřeba absolvovat test na covid-19 a při příjezdu předložit negativní výsledek ne starší než 72 hodin. Cestujícím s horečkou nebo respiračními příznaky nebude vstup do země umožněn.

Dle oficiálních údajů bylo dne 16.listopadu evidováno 5661 případů a 158 obětí. Nikaragua také registruje nejvíce úmrtí zdravotnického personálu v regionu Střední Ameriky.

Zpět na začátek

Kostarika

Od 1. do 8. 9. byla Kostarika v tzv. přechodové fázi. Od 9. září země pokročila v otevírání hospodářských činností a svěřila zvláštní odpovědnost podnikatelům a občanům za prevenci proti covid-19. Vláda rozhodnutí učinila na základě rostoucí hospodářské krize a nízké úmrtnosti na covid-19 navzdory vysokému růstu případů. Kostarika nadále pokračuje ve své strategii „Kostarika pracuje a chrání se“. Dobrou zprávou je, že i navzdory téměř úplnému obnovení hospodářské činnosti, nedošlo v říjnu k vyčerpání kapacit zdravotního systému a počet hospitalizovaných obyvatel se snížil. Podle úřadů dosáhla Kostarika vrcholu pandemické vlny v polovině září a křivka s případy pomalu klesá. Prezident však nadále vyzývá k zachování preventivních opatření.

K 16. listopadu bylo registrováno 123 223 případů a 1546 obětí. Počet nových případů stále roste, avšak míra úmrtnosti je jedna z nejnižších v celé Americe. Vláda také oznámila podepsání dohody s farmaceutickou společností AstraZeneca na nákup 500 tisíc vakcín. Kostarika také pokračuje v testování ventilátorů pro pacienty s covid-19, které byly vyvinuty tamější státní univerzitou.

Investice do infrastruktury, stavebnictví, vodohospodářství a elektromobility

Vláda představila investice do infrastruktury a stavebnictví ve výši 5,4 mld. dolarů (výstavba dálnic, výstavba a renovace škol a nemocnic). Na podporu stavebního sektoru bylo schváleno 100% osvobození od DPH u všech stavebních projektech do 30. června 2021. Od 1. července 2021 do 30. června 2022 bude sazba představovat 4 %, následně bude do 30. června 2023 navýšena na 8 %.

Roste i nabídka průmyslových budov: inventář průmyslových budov představuje 69,5 % z celkového inventáře trhu průmyslových nemovitostí, který představuje 58 273 m2. Současný stav trhu s nemovitostmi pro výrobu a s logistickými sklady se rozšiřuje.

Země chce podpořit tamější perspektivní sektory, kam patří i elektromobilita – zde je aktuální výstavba elektrického vlaku. Jedná se o inovativní projekt, který má vytvořit nová pracovní místa a stimulovat soukromé podnikání. Na výstavbu elektrického vlaku má Kostarika od Středoamerické banky pro hospodářskou integraci získat přibližně 550 mil. USD. Projekt má sestávat z dvojité trati o délce 85 km s 46 stanicemi (10 integračních uzlů s odlišnými druhy dopravy). Letos by mělo být spuštěno výběrové řízení otevřené i zahraničním nabídkám a v roce 2022 je v plánu zahájení výstavby. Kostarické úřady a Meziamerická rozvojová banka se dohodly na nevratné technické spolupráci za účelem provedení optimalizační analýzy projektu. Motorem reaktivace ekonomiky bude i povolení velkých silničních infrastrukturních projektů: v plánu jsou investice do dálnic a tunelů ve výši 1,94 mld. USD.

Globální realitní společnost Everty se rozhodla rozvíjet komerční a hotelové realitní projekty po celé zemi a plánuje investovat do rozvoje nemovitostí 20 mil. USD ročně po dobu následujících 5 let. Obdobných projektů vzniká v Kostarice velká řada, neboť se tato středoamerická země řadí mezi turisticky nejatraktivnější latinskoamerické země, kde je vláda mimo jiné nakloněna na rozvíjení podnikatelských a technologických center.

Pozornost je věnována i dalšímu perspektivnímu sektoru, kterým je vodohospodářství: schválena byla ústavní reforma zaručující právo na vodu, čímž se potvrdil záměr kostarické vlády zlepšit nakládání s vodou a její distribuci na území státu.

Plány zóny volného obchodu Costa Rica green valley

Má se taky začít s výstavbou zóny volného obchodu Costa Rica green valley na západě Kostariky. Zóna bude umístěna mimo metropolitní oblast se strategickou polohou na jedné z hlavních silnic v zemi, čímž bude snadno dostupná z hlavního města a mezinárodního letiště. V byznys parku bude umístněný technologický a vědecký park s univerzitami a laboratorními klastry. Celková plocha činí 1 mil. m2 : v první fáze dojde k výstavbě 140 tis. a investice se bude pohybovat kolem 10 mil. USD.

Projekt se bude vyznačovat ekologickou efektivností v energetickém řízení, nakládání s pevným odpadem a vodními zdroji.

Environmentální rozvoj a zemědělství

Fond zelených měst má částkou 390 000 USD přispět k environmentálnímu rozvoji zejména větších měst. Firmy a organizace mají k dispozici nenávratné a návratné (úvěrové) financování. Finanční prostředky mají společnostem sloužit v rozvoji projektů na ochranu přírody, na boj proti změně klimatu a podporu bezpečnosti potravin. V neposlední řadě mají sloužit k výstavbě zelené architektury.

Navzdory krizi se v Kostarice daří potravinářskému průmyslu, jehož produkty zaznamenaly největší nárůst (59 %) v rámci zbožového koše.

Zemědělci byli zase podpoření virtuální platformou, která má prostřednictvím textových zpráv usnadnit nákup a prodej produktů, jako je ovoce, zelenina a maso. Všichni výrobci své výrobky mohou zaregistrovat pomocí fotografií ze svých chytrých telefonů, tabletů a počítačů. Tento režim spolupráce veřejného a soukromého sektoru by mohl pomoci k rozvoji zemědělského sektoru, potravinářského průmyslu a průmyslné výroby. Očekává se, že projekt přispěje k navýšení standardů kvality a bezpečnosti potravin a dále k identifikaci inovativních oblastí.

Vláda také zahájila národní plán na podporu rodinného zemědělství pro období 2020 až 2030, který má za cíl posílit kapacity zemědělců, vytvořit nové příjmy a podporovat zdravé a udržitelné potravinové systémy. Rodinné farmy představují více než polovinu farem v zemi, což potvrzuje jejich význam pro tamější ekonomiku a sociální rozvoj.

Postupné startování cestovního ruchu

Za účelem snížení ztrát v cestovním ruchu, který je jedním ze stěžejních a zároveň z nejvíce postižených odvětví v zemi, byl schválen zákon, který přesunuje státní svátky v roce 2020 a 2021 na pátky. V Latinské Americe je zvykem v tzv. puentes (prodloužený víkend) vyrážet na krátké dovolené (především pak v rámci země). Tímto zákonem tak tamější vláda sleduje výrazné oživení domácího turismu. Vláda také nově schválila udělování oficiálních pečetí „Safe Travels“ pro společnosti, sdružení a komory působící v oblasti turismu, které odpovídajícím způsobem dodržují sanitární protokoly. Na konci října vznikla i iniciativa soukromých společností k aktivovaní ekonomiky odvětví cestovního ruchu. Skupina podnikatelů vytvořila projekt „Pasaporte local“ (tzv. Lokální cestovní pas), který má povzbudit domácí turismus. Jedná se především o autopůjčovny, které svým klientům nabízejí slevy na hotely, restaurace a národní zájezdy. Očekává se, že z projektu bude těžit až 95 malých a středních podniků působících v turismu.

Přijímáním letů ze všech zemí světa se má postupně nastartovat i mezinárodní turismus. Podle odhadu zveřejněného Kostarickým institutem cestovního ruchu by měla Kostarika dosáhnout v prosinci celkové nabídky 300 tisíc volných míst v letadlech za měsíc. To je pro Kostarický turismus důležitá zpráva, protože v prosinci začíná v Kostarice hlavní turistická sezóna. Na příchod zahraničních turistů se připravují i světové hotelové řetězce – síť Marriott oznámila znovuotevření 4 hotelů. Kostarika také plánuje organizovat aktivity pro turisty, s pomocí kterých sníží uhlíkovou stopu letu. Turisté budou moci například vysázet stromy nebo chránit a čistit povodí.

Finanční podpora a bankovní úlevy

Po vypuknutí pandemie vláda uvolnila finanční prostředky ve výši 45,9 mld. korun (asi 3 % HDP) na zmírnění následků spojených s pandemií.

Banky nadále poskytují úlevy pro své klienty: snížení úrokových sazeb podle podmínek úvěru a dlužníka, prodloužení platby jistiny a úroku tak dlouho, jak to bude nutné, mimořádné platby jistiny jsou bez sankcí, prodloužily se i úvěrové podmínky. Došlo také k největšímu snížení veřejných výdajů v historii země. Škrty odpovídají 1 % HDP a zahrnují všechna průmyslová odvětví kromě sociálních programů.

Vláda také schválila půjčku ve výši 508 milionů USD od MMF, která bude použita k posílení veřejných financí a k řešení následků pandemie. Vláda Kostariky podepsala úvěrovou smlouvu na záruční fond ve výši 300 mi. USD se Středoamerickou bankou pro ekonomickou integraci. Fond poslouží na ekonomickou reaktivaci a podporu dlužníkům postiženým pandemií covid-19.

Pomoc lokálním podnikatelům

Vláda poskytla ekonomický balíček ve výši 1,5 mld. dolarů určených na poskytnutí produktivních půjček pro mikro, malé a střední podniky napříč všemi ekonomickými oblasti. Půjčky mohou být použity pro počáteční investice, nebo na pokrytí nákladů při opětovném otevření podniku.

Pro malé a středně velké podnikatele byla spuštěna akce Business factory: jedná se o propojení podnikatelů s různými obchodními zástupci supermarketů (např. nejznámejší severoamerický prodejce Walmart) podle svého oboru podnikání a kategorie produktů.

Místní podniky podstoupily rychlý proces digitalizace (zejména v oblasti práce na dálku a e-commerce), nicméně jak upozorňují odborníci ze společnosti Instacredit, musí čelit zvýšenému počtu podvodů a kybernetických útoků.

K rychlé digitalizaci přispívá i hustá infrastruktura připojení k internetu v porovnání s celým regionem Latinské Ameriky: asi 71,7 % městské populace má připojení k internetu, na venkově je to pak 43, 2 %, čím se internetové připojení venkovského obyvatelstva řadí k nejlepším v Latinské Americe. Kostarika chce ale pracovat na odstranění propastí mezi městy a venkovem a zabezpečit tak lidem z venkovu přístup ke vzdělání, školením nebo online nakupování.

Ekonomický vývoj v Kostarice

Světová banka předpokládá, že v roce 2020 se kostarická ekonomika sníží o 3,3 %. Kostarická centrální banka na počátku zveřejnila odhad fiskálního deficitu země až na 9,7 % HDP (v roce 2019 deficit představoval 6,96 % HDP). Nyní je ve svých predikcích mírnější a odhad se pohybuje kolem 5 % HDP. S&P Global Ratings 9. června snížilo rating pro Kostariku z B+ na B; stejným způsobem zareagovala i agentura Moody’s. Nezaměstnanost dosáhla od února do července 24,4 % (největší hodnota v historii), v třetím čtvrtletí došlo k mírnému poklesu na 22 %.

Podle průzkumu je nejvíce zasaženým sektorem hotelnictví a restaurace, které hlásí pokles o 59,5 %. Dále také doprava a skladování, které zaznamenalo snížení o 27,7 %. Nejméně zasažená odvětví jsou služby ( -7,8 %), zpracovatelský průmysl (- 7,2 %), zemědělství (-1,3 %) a stavebnictví (-0,3 %).

Pozitivním signálem je, že ekonomická aktivita v zemi vykazuje mírné oživení, které jezpůsobené zejména výrobou firem v zónách volného obchodu. Poptávka po spotřebním zboží (potraviny a farmacuetické výrobky) zůstává pozitivní. Poklesl ale prodej stavebních materiálů, automobilů a textilií. Očekává se, že v roce 2021 Kostarika poroste o 2,6 %, tj. o 0,3 bodu více, než uváděla předchozí prognóza.

Podmínky vstupu do země

K 1. listopadu Kostarika (po 3 měsících postupného obnovování letecké dopravy) zcela otevřela své vzdušné hranice s cílem podpořit příjezd turistů. Již není nutný negativní covid-19 test; cestující ale musí mít uzavřené i zdravotní pojištění, které kryje lékařskou péči a karanténní pobyt v případě nákazy. Turisté jsou z velké části osvobozeni od vládních zákazů spojených s omezením pohybu. Námořní a pozemní hranice zůstávají uzavřené. Na Kostariku již létají letecké společnosti Avianca, Air Canada, Jetblue, Delta, British Airways, KLM, Iberia, Lufthansa, Copa, Aeroméxico, United a American Airlines a Air France.

Zpět na začátek

Panama

Panama představila plán na návrat k běžnému chodu společnosti

Panamská vláda vytvořila plán na úplné ekonomické znovuotevření a pozastavení omezení mobility mezi zářím a 12. říjnem. Kromě již fungujícího zemědělství, průmyslu a většiny služeb v září svůj provoz zahájily speciální ekonomické zóny, restaurace a národní letectví.

Panama zavedla k 12. říjnu tzv. nový normál, který ustanovuje otevření ekonomických aktivit. Byly zahájeny mezinárodní lety, čímž došlo k obnovení mezinárodního turismu a otevření hotelů; od konce října dochází i k postupnímu otevíraní pláží, avšak přetrvává omezení jejich návštěv. Dále byl obnoven kreativní průmysl a došlo i k otevření knihoven. Kulturní a volnočasové aktivity fungují na 50 %. Došlo k otevření i státních škol, ale pouze pro administrativní a řídící pracovníky.

Panama aktuálně registruje 146 653 nakažených a 2873 obětí. Nově však panamské úřady z důvodu růstu případů uvažují opětovné zavedení restrikcí. Plán navržený ministerstvem zdravotnictví je založen na pěti „úrovních pohotovosti“ podle zvýšení čtyř pandemických ukazatelů. Opatření vláda nebude přijímat za předpokladu, že index reprodukce zůstane neměnný, nebo bude menší než 1 %, úmrtnost nepřesáhne 3%, dostupnost lůžek na nemocničním oddělení zůstane na 20 % a na JIP na 15%.

Panama také zahájila diskuse o budoucím zákoně o bezplatné a univerzální vakcíně proti covid-19. Privátní sektor bude mít 50 % úlevu na daních na import a nákup vakcíny. Panama má spolupracovat s německou laboratoří CureVaca, která by měla vakcínu dodat. Vedle toho země pracuje na testování vlastního prototypu mechanického plicního ventilátoru, čímž se snaží reagovat na neustálou poptávku.

Bankovní systém – stěžejní ekonomická aktivita země – poskytuje svým klientům úlevy

Více než 20 bankovních subjektů společně poskytlo automatické pozastavení plateb ze spotřebitelských úvěrů, jako jsou hypotéky na bydlení, osobní půjčky, leasingy na auta a kreditní karty. Pokud jde o komerční portfolio, banky daly klientům možnost k uvolnění podmínek. Stalo se tak poté, co byla bankám uvolněná rezerva ve výši 1,25 mld. USD. Moratorium na řadu bankovních plateb (hypoték, různých půjček a kreditních karet) bylo prodlouženo až do 30. červena 2021. Panamská vláda do června 2021 prodloužila i finanční pomoc pro sociálně a ekonomicky nejzranitelnější obyvatele.

Banka Delta představuje lídra podpory pro reaktivaci malých podniků a má přístup k fondům od Meziamerické rozvojové banky. Za zvýhodněných podmínek poskytuje podnikům i financování digitální transformace. Od 3. srpna je jim také k dispozici program „Banka příležitostí“ – je určen pro nové podnikatelské nápady, dále pro podniky s činností méně než 24 měsíců a s maximálním ročním obratem 150 tisíc dolarů. Z programu by mělo mít prospěch 5 000 mikro podniků.

Panamská vláda v boji proti krizi zajistila i úvěrové linky od multilaterálních organizací ve výši 1,3 mld. USD. Od MMF obdržela bezmála 500 mil. USD a stejnou částku získala i od Světové banky (na investice do zaměstnanosti, zdraví a bezpečnosti). Posledních 300 mil. USD dostala od Meziamerické rozvojové banky pro střední a malé společnosti a zemědělský sektor. Panama byla současně i první zemí v regionu, která vstoupila na kapitálové trhy, kam také vložila svůj dluh ve výši 2,5 mld. USD. Světová banka vydala záruky na podporu půjček za 510 milionů USD od Panamské národní banky zaměřených na malé a střední podniky za účelem zmírnění dopadů pandemie covid-19.

Ekonomický vývoj v Panamě

Až 91,6 % společností zaznamenalo pokles příjmů, z peněžního hlediska dopad činil 539 mil. USD pouze pro 357 velkých, středních a malých společností, které se průzkumu zúčastnily. Ratingová agentura Moody’s předpovídá, že veřejný dluh Panamy vzroste na 53 % HDP. Pozitivní zpráva však přichází ze strany ratingové společnosti Fitch Ratings, která 5. června oznámila zlepšení dlouhodobého národního ratingu Centrální panamské banky na AAA z AA+. Agentura Moody’s ponechala Panamě hodnocení Baa1 a upravila svoji prognózu ekonomického poklesu země v letošním roce na 10 %. Dále kvůli pandemii počítá s 1% poklesem HDP. Na druhou stranu Moody’s předpokládá v roce 2021 růst HDP o 4,5 %.

Agentura očekává, že panamské hospodářství se oživí díky těžebnímu průmyslu, stavebním projektům (třetí linka metra v Panama City a několik dálničních projektů), strategické pozici regionálního logistického hubu a pokračujícím investicím. Předpokládá se, že krize způsobená covid-19 zvýší míru nezaměstnanosti ze 7,1 % na 20 až 25 % a počet lidí pracujících v neformálním sektoru vzroste o 71 tisíc (navýšení o 10 %). Skeptičtí jsou i panamští spotřebitelé, kteří i navzdory znovuotevření ekonomických aktivit nevěří, že letos dojde ke zlepšení ekonomické situace.

Panama za účelem přilákání zahraničních investic a stimulování ekonomiky vytvořila tzv. program trvalého pobytu z ekonomických důvodů pro kvalifikované investory. Cílem programu je přilákat zahraniční investory, aby podpořili odvětví panamské ekonomiky, jako je například stavebnictví a nemovitosti, nejvíce zasažené průmyslové sektory.

Dopady světové ochromení ekonomiky na chod Panamského průplavu

Jedním z hlavních příjmů pro tamější vládu představují poplatky z Panamského průplavu (tvoří asi 6 % HDP a ročně přispívá přes 1,6 miliard USD do panamské státní pokladnice).

Panamský průplav fungoval od jara ve speciálním režimu a navzdory omezení počtu pracovníků se zemi podařilo zachovat jeho nepřetržitý provoz. Panamský průplav zpomalení obchodních aktivit způsobeného pandemií pocítil nejvýrazněji mezi květnem a červencem, kdy došlo ke snížení tranzitů přibližně o 20 %. Týkalo se to především segmentu výletních lodí, přepravy vozidel a zkapalněného zemního plynu. Přeprava osob a nákladu se začala normalizovat v srpnu a září. Hlášený nárůst byl z velké části způsoben zvýšením tranzitů kontejnerových lodí po trase z východního pobřeží USA do Asie. Dobrou zprávou pro Panamský průplav bylo i to, že na konci září po 20 měsících začal nabízet i maximální ponor, což umožňuje lodím přepravovat větší množství nákladu (přibližně se jedná o 330 dalších kontejnerů). Navzdory obchodní válce mezi USA a Čínou (klíčoví uživatelé průplavu), zpřísnění environmentálních politik v námořním průmyslu a samozřejmě trvající pandemii, Panamský průplav nakonec uzavírá fiskální rok s tranzitním nárůstem tonáže o 1 %. Agentura pro hodnocení rizik Moodys zachovala rating Panamského průplavu na A1, ale změnila výhled ze stabilního na negativní.

Panama se chce dále zaměřit na zefektivnění řízení exportu: jednou z největších výzev, jíž bude čelit, je digitalizace procesů exportu. Tímto projektem chce podpořit oživení hospodářství a zefektivnit chod Panamského průplavu. Panama má možnost stát základní pro posílení digitální ekonomiky v regionu. V Panamě by mohly vznikat nové platformy digitální ekonomiky, které by byly nabízeny i ostatním zemím regionu.

Důraz na udržitelnou mobilitu, vodohospodářství, zemědělství a turistický ruch

V prvním trimestru nárůst dosáhla i produkce elektřiny (+4,5 %), 17,8 % z celkové produkce tvořila energie z obnovitelných zdrojů (téměř polovinu tvořila vodní energie). Právě v budování ekologické ekonomiky chce Panama po pandemii pokračovat: kromě obnovitelné energie se chce při vytváření nových investičních a pracovních příležitostí zaměřit na udržitelnou mobilitu, infrastrukturu, vodohospodářství (zabezpečení stálých vodních zdrojů) a zavádění technologií na snížení emisí.

Očekávaným projektem je výstavba třetí linky metra v Panama City. Metro Panama a korejské konsorcium HPH Joint Venture, tvořené společností Hyundai podepsaly 29. října smlouvu na vyhotovení projektu: stalo se tak osm měsíců poté, co korejské konsorcium vyhrálo tender ve výši 2,5 miliardy USD. Linka 3 bude jednokolejkou pro 6 vagonů, které ujedou 25 kilometrů a 14 stanic za 45 minut a spojí provincii Panama z linky 1 s Panamou Oeste, což pomůže odlehčit hustý provoz v této oblasti. Samotná výstavba bude mít sociální i ekonomický dopad na provincii Panama Oeste, protože vytvoří více než 5 tisíc pracovních míst.

Technologicky rozvíjet chce Panama i zemědělský sektor: zamýšlí investovat do zemědělství 4.0 a tradiční úkoly jako obdělávání půdy chce vykonávat prostřednictvím moderních technologií – používaní dronů a digitalizované zavlažování. V následujících 7 letech soukromý sektor tvořený producenty a podnikateli přispěje 402 miliony dolarů a stát 155 miliony dolarů.

Hoteliéři předpokládají, že obnova cestovního ruchu bude trvat déle než 24 měsíců. Na podporu turistického ruchu má Panama zavést bezplatné cestovní pojištění a chce také využít svých zdravotnických zařízení k podpoře tzv. zdravotního turismu. K podpoře turismu se přidá i Meziamerická rozvojová banka, která Panamě poskytne půjčku ve výši 100 milionů dolarů, což umožní vytvoření turistické infrastruktury mimo hlavního města, kde je naopak nadbytek nabídky pokojů. Pomoct opět rozběhnout turistický ruch chtějí i soukromé pojišťovně prostřednictvím nových cestovních pojištění kryjících onemocnění na covid-19. Očekává se, že letos se znovu otevře celkem 68 % hotelů.

Reaktivace státních projektů

Místní podnikatelé žádají o reaktivaci všech zastavených státních projektů, jako je například výstavba čtvrtého mostu přes Panamský průplav a nemocničního města. Dále též požadují, aby měl soukromý sektor (zejména malé a střední podniky) přístup k fondům, které Meziamerická rozvojová banka schválila pro oživení panamské ekonomiky.

Již v dubnu byla schválena reaktivace výstavby mostu Binational mezi Kostarikou a Panamou. Práce pokračují na panamské straně. Dne 8. červenci vláda schválila obnovení projektu loděnice Balboa, která nabídne údržbářské služby a opravy plavidel v přístavech. Odhaduje se, že při 100% provozu loděnice bude vytvořeno více než 5 000 přímých pracovních míst (mechanici, klempíři, malíři, potápěči a svářeči). Aktuálně se diskutuje o podmínkách licitace.

Podmínky vstupu do země

Otevření vnitrostátních letů proběhlo 28. září a mezinárodní lety byly spuštěny 12. října. Pro vstup do Panamy je nutné podstoupit PCR test nebo negativní antigen na covid-19. Test nesmí být starší než 48 hodin a je možné jej provést i ve třech testovacích centrech na letišti.

Zpět na začátek

Karibská oblast

Díky včasnému uzavření ostrovů a přijetí potřebných opatření byl počet případů v mnohých malých ostrovech nízký a už v květnu již došlo k postupnému obnovení ekonomické činnosti, otevírání pláží a přípravě letišť a hotelů na příchod i zahraničních turistů.

Karibské ostrovy začínají znovu vítat zahraniční turisty

Na Bahamách se hranice turistům otevřely 1. července, v půlce června se turistům otevřel i nizozemský ostrov Svatý Martin. Na Barbadosu a Bermudách se spustily roční vízové programy pro tzv. freelancery, a návštěvníky pracující na dálku. Vízový program by měl přilákat dlouhodobé návštěvníky a ostrovy tímto způsobem usilují o podporu místní ekonomiky v boji proti ovidu-19.

Do Karibiku jako první začala létat společnost American Airlines – konkrétně pak do Antiguy a na Bahamy, do Dominikánské republiky, na Svatou Lucii, Svatý Vincent, Svatý Martin a Jamajku. Počet letů se zvýšil v srpnu. Na Barbados kromě American Airlines létá i JetBlue.

Digitalizace, stavebnictví a obnovitelná energie a zemědělství

Na ostrovech se prudce zrychlil proces digitalizace: společnosti spustily online semináře pro firmy. Digitalizaci využila i společnost Limited finance z Barbadosu, která spustila online platformu pro financování maloobchodu. Platforma má pomoct koncovým zákazníkům koupit zboží (např. počítače, online výuka), přičemž splátkový kancelář si volí sami. Avšak maloobchodníci díky podpoře ze strany Limited finance získají celou částku za prodaný produkt ihned.

Na ostrově v Svatý Kryštof a Nevis se v červnu začalo s výstavbou rekreačního parku o rozloze 11,5 ha (Pinney’s Beach). Do projektu má být investováno kolem 3 mil. USD. Britské Panenské ostrovy pro změnu zveřejnily Plán energetického přechodu: cílem je dosáhnout 100 % obnovitelné elektřiny do roku 2035 a 100 % víceúčelové energie do roku 2050.

Další ostrovy jako Grenada, Svatý Vincenc Grenadiny bojují s krizí prostřednictvím podpory místních zemědělců, kterým byly poskytnuty granty na pěstování kakaa, muškátového oříšku nebo ananasu.

Nejpostiženějšími oblasti Karibiku nadále zůstávají Dominikánská republika a Portoriko

Nejvíce postiženou zemí karibského regionu je Dominikánská republika, která ke 16. listopadu registruje 134 203 nakažených a 2286 obětí. Portoriko zůstává s 76 094 případy (935 oběťmi) druhým nejvíce zasaženým ostrovem. Kubě se už několik měsíců daří šíření covid-19 kontrolovat, aktuálně má 7639 případy (131 obětí) šíření covid-19 utlumit.

Na Kubě byly stanoveny priority přidělování finančních prostředků na podporu zemědělství a potravinářské výroby. Dále také vláda oznámila pokračování příprav na Národním plánu hospodářského a sociálního rozvoje do roku 2030. Od 23. srpna probíhá na Kubě prvá etapa testování a validace vakcíny proti covid-19. Druhá fáze má proběhnout v říjnu – vakcínu aplikují dobrovolníkům ve věku od 19 do 80 let. Klinické studie by měly být uzavřeny začátkem roku 2021.

Od 1. července začaly vybrané oblasti na severu ostrova přijímat i mezinárodní turisty na dovolenou all-inclusive, což vládě umožňuje izolovat turisty od místních obyvatel. V říjnu byla i navzdory růstu případů otevřena i Havana. Turisté jsou po příjezdu testováni a pozitivní případy musí podstoupit čtrnácti denní karanténu. K 20. červnu vstoupila v platnost nová ekonomická opatření, mezi něž patří přijímání dolarů na většině trzích a odstranění daně uvalené na dolar. Experti očekávají pokles kubánské ekonomiky o 10 %.

V Dominikánská republika došlo k 28. září k prodloužení zákazu nočního vycházení, omezení je však flexibilnější. Navzdory zákazu vycházení všechny ekonomické činnosti fungují normálně (mimo bary, diskotéky a kasina). Od 1. července jsou otevřeny hranice pro mezinárodní cestovní ruch a větší hotely mohou během července naplnit své kapacity na 30 %. Od turistů se požaduje předložení negativního molekulárního testu po příchodu na ostrov.

Světová banka předpovídá, že státní dluh poroste o 5 % a bude tvořit 45,3 % HDP země. Státní centrální banka 3. srpna oznámila pokles ekonomiky o 8,5 % za první půlrok. Dominikánské republice byla schválena pohotovostní pomoc MMF ve výši 650 mil. USD a místní vláda schválila podporu ve výši 1,8 mil. USD pro agrární sektor (podpora produkce a pěstování).

Portoriku (po téměř úplném uvolnění restrikcí) vzhledem k nebývalému nárůstu případů vstoupily v platnost přísnější opatření. Následně v září došlo k opětovnému zmírnění opatření, postupnému obnovení turismu a letecké společnosti začaly navyšovat kapacitu sedadel na svých letech do země. Nadále platí noční zákaz vycházení, omezená je i kapacita hotelů, restaurací a na plážích je nařízeno nošení roušek. Hromadná doprava je stále pozastavena a v neděli je vyhlášen 24 hodinový lockdown. Nadále také platí, že cestující, kteří přijedou do Portorika, musí absolvovat molekulární test, který nesmí být starší než 3 dny. Těm, kteří nesplní podmínky, bude na letišti proveden rychlotest a pozitivní případy musí podstoupit dvoutýdenní karanténu.

Zpracoval kolektiv pracovníků ZK Mexico City

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem