Střední Amerika uvolňuje restrikce, očekává se pokles výkonu ekonomik

V zemích Střední Ameriky se první případy koronaviru začaly objevovat začátkem března. Hned poté se středoamerické státy s výjimkou Nikaraguy jako jedny z prvních v Latinské Americe rozhodly přistoupit ke striktním sanitárním opatřením, omezení pohybu osob, uzavření hranic a omezení provozu většiny podniků a obchodů. V karibské oblasti se na některých ostrovech podařilo šíření nákazy zastavit a některé ostrovy se dokonce připravují na příjem prvních turistů.

V posledních dvou týdnech dochází podobně jako i v evropských zemích k postupnému uvolňování restrikcí ve vybraných zemích regionu. Více než měsíční boj s covidem-19 však zničil dobré vyhlídky růstu, s nimiž země vstoupily do roku 2020. Snížení růstu se odhaduje mezi 1,8 a 5,5 % HDP. Podle MMF by měla nejmenší pokles HDP zaznamenat Panama a Guatemala, a to kolem 2 %.

V polovině března došlo k virtuálnímu setkání všech hlav státu (Guatemala, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama a Dominikánská republika), na němž se země dohodly na zachování mezinárodních obchodních operací a na vzájemné koordinaci celních, zdravotnických a migračních orgánů. Společně se taky podílejí na zamezení nedostatku spotřebního zboží, léků, zdravotnických prostředků a o zaručení stabilních cen léků, lékařských služeb, potravin, čistících a hygienických prostředků.

Vlády ve spolupráci s bankami přinášejí řadu finančních programů pro nejvíce postižená průmyslová odvětví, zavádějí nová ekonomických opatření na podporu malých a středních podniků a zaměstnanosti. Podnikům jsou dočasně odloženy platby daní, splátky úvěrů a jiných poplatků státu.

Vývoj situace ve vybraných státech a v Karibiku:

Honduras

Po více než měsíci omezení v boji proti pandemii se Honduras začal připravovat na opětovné otevření ekonomiky. Místní vláda se rozhodla pomoci nejprve zemědělcům s prodejem jejich produkce zřízením specializovaných prodejních vozidel nebo zřízením donášek přímo do domu. Dále na reaktivaci zemědělství vyčlenila 3,7 mil. USD a přislíbila vytvoření nových pracovních míst.

Od 16. dubna byla znovuotevřena železářství a 4. května zveřejnil Sekretariát práce podrobné protokoly o sanitární bezpečnosti v pracovních prostorech, supermarketech, bankách a na letištích. Postupně byl obnoven i stavební sektor a spuštěna výroba. Vláda, 18. května, vytvořila multisektorový orgán, který má předkládat návrhy na postupné otevírání ekonomiky. Orgán je složen ze zástupců soukromého a veřejného sektoru, církví, akademické obce a zemědělství.

K 25. květnu Honduras evidoval 3950 nakažených a 180 obětí. Karanténa se každý týden prodlužuje, aktuálně platí do 31. května.

Obyvatelům Hondurasu bylo umožněno odložit platby za služby (na příklad internet) a pro bezmála 3 miliony obyvatel byl zřízen balíček dvouměsíční potravinové pomoci, který přesáhl hodnotu jedné miliardy dolarů.

Od vypuknutí pandemie přijal Honduras záchranný balíček pro malé a střední podniky, který se soustřeďuje na stěžejní honduraská odvětví, a to konkrétně na zemědělství a turistický ruch. Podnikům byla také do 30. června odložena platba daně z příjmu, daně z prodeje a odvodů. Vláda dále vytvořila podnikatelský fond záruk na úvěry, jejichž činnost byla zasažena pandemií. Fond aktuálně disponuje 100 miliony USD. Malé a střední podniky mají dále možnost zapojit se do programu na podporu online prodeje, který podporuje Kolaa, platforma digitálního marketingu.

Dalším opatřením bylo povolení přímých nákupů zboží a přímého nasmlouvání práce a služeb nezbytných pro boj s pandemií (což znamená zabezpečení sanitární pomoci a zmírnění ekonomických dopadů). Centrální banka Hondurasu přijala balíček měnových politik s cílem uvolnit 465,5 mil. USD. Prezident banky oznámil pokles povinných investic v národní měně z 3 % na 0 % a snížení úrokové sazby banky.

Země také získá úvěr Světové banky v hodnotě 119 mil. USD, a to konkrétně na posílení finančního a institucionálního rámce Hondurasu, který je určen na řízení rizik.

Navzdory snahám Hondurasu zmírnit ekonomické dopady pandemie, prognózy uveřejněné 12. dubna ukazují, že ekonomika státu se v roce 2020 propadne o 2,3 %. Průzkum mezi mikro a malými podnikateli ukázal, že prodej zastavilo až 77 % podniků, 20 % uvedlo snížení tržeb a pouze 6 % nepocítilo dopady krize na jejich činnost.

Zpět na začátek

Salvador

Z důvodu rostoucí křivky nařídil prezident Bukele začátkem května tzv. speciální karanténu a v rámci ní i zákaz veřejné dopravy. Podniky, které zajišťují chod společnosti včetně vládních institucí, jsou povinny svým zaměstnancům zajistit dopravu mezi místem bydliště a prací.

Tento typ karantény zahrnuje také zákaz pohybu mezi obcemi. Výjimku mají jen ti lidé, kteří disponují speciálním povolením.

Prezident Bukele navrhl znovuobnovení ekonomických aktivit od. 6. června, a to pod podmínkou, že poslanci schválí prodloužení povinné karantény o dalších 15 dní. To se však nestalo: poslanci navrhli nový zákon o Nouzovém stavu, který je sanitárního charakteru a dotýká se kromě karantény také postupného otevírání podniků a zahrnuje normy zaměřené na ekonomickou pomoc. Zároveň nový zákon navržený opozicí odmítá trestní postihy, které byly zavedeny Bukelem v případě porušení zákazu vycházení.

Paralýza hospodářských aktivit negativně ovlivnila velkou část populace, která je závislá na svém denním výdělku. Vláda proto již na počátku krize podpořila své obyvatele odložením plateb za vodu, elektřinu a internet, přičemž obyvatelům nejsou účtována žádná penále za prodlení v platbě. Byl vytvořen seznam příjemců příspěvků ve výši 300 USD, jenž je určen zejména pro rodiny podnikající v neformálním sektoru. Konkrétně může na příspěvek dosáhnout zhruba 1,5 milionu obyvatel. Jeden z nejvíce zasažených sektorů, turismus, byl také osvobozen od plateb nájmů.

Vláda také vydala přechodný zákon, podle kterého mohou daňoví poplatníci podat daňové prohlášení až do 30. června 2020, aniž by dostali pokutu za prodlení. Lze také požádat o rozložení platby daní. Cílem opatření je podpořit všechny daňové poplatníky, fyzické i právnické osoby, které byly ekonomicky zasaženy mimořádným stavem v důsledku šíření Covid-19. Dle ministra financí byl výběr daní snížen o 448 milionů dolarů, a proto vyzval Kongres, aby ratifikoval půjčku ve výši 1 miliardy dolarů, jež poslouží na plnění závazků státu.

Ani tyto podpůrné programy a opatření, kterých je celkem 30, však nestačí, a pro velkou část obyvatelstva je již situace nadále neudržitelná. Mnozí totiž nemají prostředky ani na nákup základních potravin. Dle výzkumu, který provedla Universidad Centroamericana José Simeón Cañas, zkrachovalo již nejméně 14 % podnikatelů a další tento osud čeká, pokud k uvolnění opatření nedojde co nejdříve. Řada z nich nemá na výplaty mezd. Z těch, co zatím zůstávají aktivní, však 62 % zareagovalo na potřebu uvést podnik do provozu prostřednictvím virtuálních platforem pro online obchod, nebo začali poskytovat online poradenství. Někteří, včetně mnoha designérů, se též přizpůsobilo aktuální poptávce a začali vyrábět roušky, štíty či jiné ochranné pomůcky.

Podnikatelé vyvíjí na vládu tlak, aby znovu aktivovala ekonomiku. Prezident k tomu dodal, že i přes tlak podnikatelů není reaktivace v současné době možná. Proti rozhodnutí se ohradila i opozice. K postupnému otvírání podniků nedojde dříve, než v druhém červnovém týdnu.

Krize způsobená šířením covid-19 je největší za posledních 90 let a dle MMF ekonomika Salvadoru v tomto roce propadne o 5,4 % HDP.

Světová banka (WB) schválila této středoamerické zemi půjčku ve výši 20 mil. USD, tyto finance jsou použity na nákup zdravotnického vybavení. Půjčku Salvadoru poskytne také Meziamerická rozvojová banka (BID) i Mezinárodní měnový fond (MMF).

Zpět na začátek

Guatemala

Stejně jako další země, i Guatemala je nucena na současnou situaci reagovat provedením změn ve fiskální politice. V roce 2020 přidělí na řešení aktuální krize způsobené šířením nového koronaviru celkem 3,6 % HDP, což odpovídá přibližně Q19,8 miliardám quetzalům (65, 5 miliard korun).

Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu o celkem Q 8,8 miliard quetzalů (asi 28,8 miliard korun), který bude financován dvěma zahraničními půjčkami. Dále byl schválen „Zákon o hospodářské záchraně rodin ochromených důsledky šíření Covid-19“, s cílem kompenzovat ekonomický dopad sanitárních opatření, která byla vláda nucena přijmout. Zde je směřováno Q11 miliard quetzalů (36 miliard korun). Tento zákon je tvořen několika programy, včetně Fondu pro podporu MSMEs, Fondu na ochranu zaměstnání, aj.

Vyplácení podpor je provázeno mnoha administrativními a technickými problémy. Krize tak ukázala na potřebu vytvořit hluboké reformy v digitalizaci operací ve veřejném sektoru, aby byly procesy efektivnější, rychlejší a snížilo se papírování

Vláda podporuje mikro, malé a střední firmy také formou zvýhodněných půjček. Nejvíce ohroženou skupinou jsou však lidé pracující v neformálním sektoru, kteří nemají žádné úspory, a jsou tak závislí na svém denním výdělku. I pro tyto obyvatele vláda vyčlenila finanční prostředky. Podporu rodinám, které jsou registrovány u finančního úřadu (tzv. „bono familiar“), začala vláda po dlouhém čekání vyplácet podporu na začátku května.

Mnoho Guatemalců přišlo kvůli krizi o své příjmy, na což banky odpovídají větší flexibilitou v případě plnění závazků svých klientů: jedná se například o odložení splátek až o 3 měsíce bez negativního dopadu na úvěrový záznam.

Prezident Alejandro Giammattei také prakticky ihned po vypuknutí oznámil, že rodiny, které kvůli výpadku příjmů nemohou uhradit faktury, nebudou od základních služeb (elektřina, pitná voda, telefon a internet) odpojeny. Přidal možnost odkladu plateb za květen, červen a červenec, které je možné bez úroků rozložit až do 12 splátek.

Guatemala také spustila program na přestavbu nemocnic, navýšení nemocniční infrastruktury a nákup nemocničního zařízení, jež bude z velké části financován Mezinárodní rozvojovou bankou. Sektor stavebnictví odhaduje, že státní investice do veřejné infrastruktury mohou stimulovat aktivity v tomto odvětví a povzbudit též soukromé investice.

Mezinárodní organizace před koronavirovou krizí předpokládaly ekonomický růst pro tento rok v rozmezí 3,1 až 4,1 %; aktuální predikce však hovoří o propadu ekonomiky o 2 %. Pokles exportu se v tomto roce předpokládá v rozmezí 6,5 až 9,5 % (během března klesl vývoz o 4 %), import pravděpodobně poklesne v rozmezí 5,5 až 8,5 %.

Guatemalská vláda již po druhé prodloužila nouzový stav, aktuálně platí až do 30. května, prezident však upozornil, že pokud se křivku nepodaří zploštit, bude nucen karanténu opět prodloužit. První ze sektorů, jež bude moci znovu obnovit své aktivity, a to pravděpodobně již od 1. června, bude zřejmě stavebnictví. V Guatemale nicméně stále platí omezení pohybu osob a zákaz vycházení ve všední dny v rozmezí od 17:00 do 5:00, přes víkend platí zákaz vycházení celý den, zavřeny jsou i supermarkety. Zůstává též zakázána městská hromadná doprava a konání společenských akcí. Všechny obchody s výjimkou potravin a léků musí zůstat zavřeny. Obchody, které získaly speciální povolení, mají nařízenou pracovní dobu i dny, kdy mohou mít otevřeno. Došlo také k omezení prodeje alkoholických nápojů. Hranice jsou i nadále uzavřeny.

Vláda za aktuální situace odmítá plošné uvolňování opatření. Postupně by v rámci plánu na reaktivaci ekonomiky mohly být otevírány některé podniky, avšak za předpokladu dodržování přísných hygienických opatření. Školy a univerzity budou zřejmě otevřeny až jako poslední. Vláda v rámci plánu oznámila důraz na podporu mikro, malých a středních podniků, které jsou motorem ekonomiky. Přijala program „Mipymes Proveedoras del Estado“ (MSMEs, dodavatelé státu), v rámci kterého dají menším podnikatelům možnost stát se oficiálními dodavateli pro stát.

Nikaragua

Nikaragua během týdne zaznamenala nejvyšší nárůst potvrzených případů Covid-19 od vypuknutí pandemie, a to z 25 na 279 nakažených (17 úmrtí). K navýšení počtu nakažených přispělo testování nikaragujských řidičů kamionů hraniční kontrolou Kostariky. V případě Nikaragui ignorující doporučení WHO, odborníci hovoří o tzv. epidemiologické slepotě. Ministerstvo zdravotnictví publikovalo přes 10 tisíc případů atypického zápalu plic, avšak místní pneumologové zároveň uvádějí, že tito pacienti nejsou testování na Covid-19, čímž se místní vláda snaží manipulovat skutečný počet nakažených.

Nikaragujská vláda je dokonce podezřívána, že skrývá počet úmrtí souvisejících s tím a pohřbívá pacienty do pár hodin po jejich úmrtí (tzv. pohřby express) bez vědomí jejich rodiny.

Navzdory kritice ze strany Panamerické zdravotnické organizace a Meziamerické komise pro lidská práva, která apelovala na přijetí účinných opatření na potlačení pandemie a neporušování lidských práv, nedošlo v zemi k žádným změnám. Naopak prezident Ortega prostřednictvím místního tisku informoval o více než 400 velkých akcií, které státní cestovní agentura plánuje na květen. Jedním z mála opatření, které bylo v zemi zavedeno, je pravidelné navštěvování domácností specializovanými pracovníky a kontrola jejich hygienických návyků.

Od 10. května obdržela nikaragujská vláda i hospodářskou pomoc ve výši 15,3 milionu USD na zmírnění dopadu pandemie. Pomoc získala od Středoamerické banky pro hospodářskou integraci, Panamerické zdravotnické organizace a vlády Taiwanu, která si tak upevňuje své vztahy ve Střední Americe (momentálně si nikaragujskou podporou zaraučuje uznání Taiwanu jako země s plnými právy před WHO.) Nikaragua však ve vztahu k získaným fondům zatím nenahlásila žádná ekonomická opatření.

Světová banka předpovídá, že HDP země v letošním roce zaznamená pokles o 4,3 %.

Zpět na začátek

Kostarika

Kostarika má aktuálně 930 nakažených (z toho 10 úmrtí) a jejich počet se výrazně zpomaluje. Za poslední měsíc denní průměr nových případů nepřesahuje číslo 10, díky čemuž byla Kostarika zařazena mezi země, které nejefektivněji bojují proti covid-19. Od 1. května Kostarika započala postupné uvolňování omezení: obyvatelé tak mohou v omezené míře navštěvovat kina, sportoviště, kosmetické salóny, kadeřnictví nebo autoservisy. Od 16. do 31. května bude probíhat první fáze otevírání národních parků a pláží: asi 13 nejnavštěvovanějších národních parků bude zprovozněných na 50 % jejich kapacity, u pláží se však bude jednat pouze o tři hodiny denně a to především pro surfaře.

Navzdory uvolňováním Kostarika omezila tranzit nákladu ze sousedních zemí (Nikaragua a Panama), co způsobilo velké problémy na hranicích. Panama s Kostarikou nakonec dosáhla dohody, a panamským kamionům byl tak umožnněn vstup do země. Kamiony z Nikaraguy musí nechat náklad určený pro Kostariku na hranici, kde ho přebere místní dopravce. Pokud se jedná o náklad do Panamy, dopravce je doprovázen příslušným kostarickým orgánem až na hranici s Panamou.

Kostarika projednává návrhy na znovuoživení ekonomiky.Vláda představila ekonomický balíček ve výši 1,5 miliardy dolarů určených na poskytnutí produktivních půjček pro mikro, malé a střední podniky napříč všemi ekonomickými oblasti. Půjčky budou k dispozici ve všech produktivních odvětvích a mohou být použity pro počáteční investice, nebo na pokrytí nákladů při opětovném otevření podniku. Vláda se chce také zaměřit na lákání soukromých investic, a proto společně s půjčkami představila investice do infrastruktury ve výši 5,4 miliardy dolarů (výstavba dálnic, elektrického vlaku, výstavba a renovace škol a nemocnic). Opatření přišla den poté, co bylo zveřejněno, že nezaměstnanost v Kostarice dosáhla v prvním čtvrtletí 2020 12, 5 %, což je nejvyšší míra nezaměstnanosti za posledních 10 let..

Země chce podpořit své perspektivní sektory, a to konkrétně stavebnictví a elektromobilitu prostřednictvím obnovy plánování výstavby elektrického vlaku. Elektrický vlak je inovativní projekt, který má vytvořit nová pracovní místa a stimulovat soukromé podnikání. Na výstavbu elektrického vlaku má Kostarika od Středoamerické banky pro hospodářskou integraci získat přibližně 550 mil. USD. Projekt má sestávat z dvojité trati o délce 85 km s 46 stanicemi (10 integračních uzlů s odlišnými druhy dopravy). Letos by mělo být spuštěno výběrové řízení otevřené i zahraničním nabídkám a v roce 2022 je v plánu zahájení výstavby.

Pozornost chce věnovat i dalšímu perspektivnímu sektoru, kterým je vodohospodářství: 20. května byla schválena ústavní reforma zaručující právo na vodu, čímž se potvrdil záměr kostarické vlády zlepšit nakládání s vodou a její distribuci na území státu.

Za účelem snížení ztrát v cestovním ruchu, které se v současnosti vyčíslují na 2 mld. USD, byl navržen zákon, který by přesunul státní svátky v roce 2020 a 2021 na pátky. V Latinské Americe je zvykem v tzv. puentes (prodloužený víkend) vyrážet na krátké dovolené (především pak v rámci země), tímto zákonem tak tamější vláda sleduje výrazné oživení kostarického turismu.

Další dobrou zprávou pro budoucí vývoj ekonomiky je, že i navzdory krizi začaly velké společnosti jako Samtec Costa Rica (montáž a výroba zdravotnického zařízení), East West (pokročilá výroba) nebo Constructora H Solís (stavebnictví) nabízet stovky nových pracovních pozic. Také globální realitní společnost Everty se rozhodla rozvíjet komerční a hotelové realitní projekty po celém zemi a plánuje investovat do rozvoje nemovitostí 20 mil. USD ročně po dobu následujících 5 let. Obdobných projektů vzniká v Kostarice velká řada, neboť se tato středoamerická země řadí mezi turisticky nejatraktivnější latinskoamerické země, kde je vláda mimo jiné nakloněna na rozvíjení podnikatelských a technologických center.

Po vypuknutí pandemie vláda uvolnila finanční prostředky ve výši 45,9 mld. korun (asi 3 % HDP) na zmírnění následků spojených s pandemií. Konkrétně se jedná o podporu nejvíce zasažených odvětví – především pak turistického ruchu. Byla vytvořena jednotná daň z hrubého příjmu (nahradí aktuální daň z příjmu).

Kostarika zavedla tříměsíční moratorium na placení daní v měsíci dubnu, květnu a červnu: daň z příjmu, DPH a tarifů za dovezené zboží. Na konci moratoria budou mít daňoví poplatníci do 31. 12. 2020 povinnost uhradit daně za duben, květen a červen bez úroků. Dalším opatřením je podpora investic v zemi. Většina bank také zavedla úlevy pro své klienty: snížení úrokových sazeb podle podmínek úvěru a dlužníka, prodloužení platby jistiny a úroku tak dlouho, jak to bude nutné, mimořádné platby jistiny jsou bez sankcí, prodloužily se i úvěrové podmínky. Osvobozeny od DPH byly i příjmy z komerčního pronájmu za duben, květen a červen.

Obyvatelé, kteří přišli o práci, mohou prostřednictvím online platformy žádat o měsíční bonus 220 USD po dobu tří měsíců. Podnikatelský sektor má k dispozici platformu pro zasílání dotazů a komentářů ohledně krize způsobené covidem-19.

Podnikatelům jsou k dispozici profesoři a výzkumní pracovníci univerzity Lead, kteří nabízí nejlepší obchodní a ekonomické postupy v současné krizi. Byly zavedeny i online konference o covidu-19 a jeho dopadech na zemědělsko-potravinářský průmysl v zemi. Probíhají webináře pro podnikatele v reakci na očekávanou změnu spotřebitelského chování, které bude podle místních odborníků velice racionální a s velkou mírou spoření. Očekává se také poptávka po efektivních technologických novinkách.

Vzhledem k tomu, že Kostarika je druhým největším latinskoamerickým vývozcem zdravotnických prostředků, se rozhodla prostřednictvím tamějších firem zřídit výrobu masek, respirátorů a základního lékařského vybavení. Zavedla dokonce i dočasné omezení vývozu masek N95, mono brýlí, lékařských rukavic, ochranných plášťů a roušek.

Světová banka předpokládá, že v roce 2020 se kostarická ekonomika sníží o 3,3 %. Na zmírnění dopadů pandemie poskytl zemi nouzovou půjčku MMF v hodnotě 508 mil. USD.

Zpět na začátek

Panama

Počet nakažených v Panamě roste nejrychleji z celého středoamerického regionu: aktuálně Panama registruje 10 926 nakažených a 306 obětí. Navzdory tomuto vývoji Prezident Cortizo zahájil analýzu postupného otevírání některých ekonomických sektorů. Panamské hospodářství se začne otevírat v 6 fázích:první fáze byla spuštěna 13. května a zahrnuje znovuotevření mechanických dílen; obnovení technických služeb jako jsou instalatéři, elektrikáři a další údržbářských povolání; průmyslového rybolovu, akvakultury, maloobchodního online prodeje. Druhá fáze se týká zahájení činnosti ve stavebním sektoru – veřejné infrastrukturní projekty a těžby nekovů. Třetí fáze pojednává o znovuotevření maloobchodu, prodeje automobilů, profesionálních a administrativních služeb a výstavby soukromých projektů. Čtvrtý blok zahrnuje otevření hotelů, restaurací a letecké dopravy. Krok pět a šest představuje zahájení školní docházky, sportovních aktivit, rekreace, barů, koncertů, veletrhů atd. Zahájení představených pěti fází bude záviset na míře nákazy v zemi, která bude analyzována každé dva týdny.

Panama přijala zákon o daňové amnestii do 20. června 2020. Zákon snižuje platbu pokut, úroků a přirážek z daní aj. o 85 %. Obyvatelům, kterým příjmy v důsledku pandemie poklesly nebo o ně úplně přišly, byly pozastaveny platby za telefon (mobil i pevní linku), internetu a elektřiny po dobu 4 měsíců. Bylo schváleno i 90denní moratorium na vybrané platby, které má pomoc osobám a firmám zasaženým krizí.

Více než 20 bankovních subjektů společně poskytlo automatické pozastavení plateb ze spotřebitelských úvěrů, jako jsou hypotéky na bydlení, osobní půjčky, leasingy na auta a kreditní karty. Pokud jde o komerční portfolio, banky daly klientům možnost k uvolnění podmínek. Stalo se tak poté, co byla bankám uvolněná rezerva ve výši 1,25 mld. USD.

Banky oznámily, že tato opatření nebudou vést k nastavením nových poplatků. Kromě bankovních závazků se 90denní moratorium vztahuje i na výběr nájemného za kanceláře. V pondělí 13. dubna panamská vláda také zajistila dalších 1,3 mld. USD v úvěrových linkách na řešení současné krize. Panama byla současně i první zemí v regionu, která vstoupila na kapitálové trhy, kam vložila svůj dluh ve výši 2,5 mld. USD.

Panamská vláda v boji proti krizi zajistila i úvěrové linky od multilaterálních organizací ve výši 1,3 mld. USD. Panama obdrží od MMF 500 mil. USD a stejnou částku získá od Světové banky na investice do zaměstnanosti, zdraví a bezpečnosti. Posledních 300 mil. USD dostane od Meziamerické rozvojové banky pro střední a malé společnosti a zemědělský sektor.

Místní ekonomové hovoří o tom, že dopad krize se projeví v odvětvích, jako jsou cestovní ruch, logistika, stavebnictví a bankovnictví.

Jedním z hlavních příjmů pro tamější vládu představují poplatky z Panamského průplavu (tvoří asi 6 % HDP), na nějž bude mít zásadní vliv i snížení čínské produkce, pro kterou průplav představuje stěžejní exportní tepnu. Druhým největším jeho uživatelem jsou Spojené státy americké, které stejně jako Čína aktuálně evidují snížení ekonomické aktivity.

Výsledky z první poloviny fiskálního roku (říjen až březen) však přinášejí optimismus: Panamský průplav registroval 7 528 tranzitů, což představuje o 7 % více, než bylo plánováno. O 4,4 % vyšší bylo i zatížení průplavu v tunách (258,4 mil. tun celkem). Vedení Panamského průplavu uvádí, že tato čísla dokazují, že i navzdory současným problémům světový obchod stále funguje.  Vedení hodnotí chod Panamského průplavu ve speciálním režimu pozitivně a navzdory omezení počtu pracovníků se jim daří zachovat nepřetržitý provoz a zastávat svou důležitou roli při zajišťování kontinuity globálních řetězců.

Panama se chce dále zaměřit na zefektivnění řízení exportu: jednou z největších výzev, jíž bude čelit, je digitalizace procesů exportu. Tímto projektem chce podpořit oživení hospodářství a zefektivnit chod Panamského průplavu.

V prvním trimestru nárůst dosáhla i produkce elektřiny (+ 4,5 %), 17,8 % z celkové produkce tvořila energie z obnovitelných zdrojů (téměř polovinu tvořila vodní energie). Právě v budování ekologické ekonomiky chce Panama po pandemii pokračovat: kromě obnovitelné energie se chce při vytváření nových investičních a pracovních příležitostí zaměřit na udržitelnou mobilitu, infrastrukturu, vodohospodářství (zabezpečení stálých vodních zdrojů) a zavádění technologií na snížení emisí.

Hoteliéři předpokládají, že obnova cestovního ruchu bude trvat déle než 24 měsíců. Na podporu turistického ruchu má Panama zavést bezplatné cestovní pojištění a chce také využít svých zdravotnických zařízení k podpoře tzv. zdravotního turismu. Copa Airlines předběžně plánuje spustit lety na začátku června. Aerolinka nabídne 7 letů týdenně na 22 trasách; většina letů bude směrovat do San José (Kostarika) a Bogoty (Kolumbie).

Poté, co první zaměstnanec největšího panamského měděného dolu, jehož provozovatelem je kanadská společnost First Quantum, podlehl koronaviru, došlo k jeho dočasnému uzavření. Na druhou stranu Ministerstvo zdravotnictví navzdory aktuální situaci schválilo reaktivaci výstavby mostu Binational mezi Kostarikou a Panamou. Práce budou pokračovat na panamské straně.

Nově byl podán i návrh zákona na vytvoření zvláštního režimu pro zřízení a provoz nadnárodních společností poskytujících služby související s výrobou (logistika, výroba, montáž, repasování, údržba a oprava produktů). Zákon má přispět k tvorbě pracovnách míst a přenosu technologických znalostí.

Zpět na začátek

Karibská oblast

První případy koronaviru se v karibské oblasti začaly objevovat v polovině března. Ostrovy přijaly řadu opatření na zamezení jeho šíření: byla uzavřena letiště, přístavy, školy, dále byly omezeny hlavní ekonomické aktivity a pohyb osob. Vzhledem k vysokému počtu ekonomicky slabšího obyvatelstva vyhlásily vlády jednotlivých karibských států pro ty nejchudší skupiny finanční podporu, sociální a potravinové balíčky.

Vybrané státy v karibské oblasti (Barbados, Belize, Antigua a Barbuda a Americké panenské ostrovy) začaly postupně otevírat podniky, restaurace a pohostinství, maloobchody a sportoviště. Poskytovatelé profesionálních služeb a místní výrobci (tesaři, dodavatelé staveb, instalatéři, elektrikáři) také začínají fungovat v normálním režimu. Postupně bude docházet k otevírání pláží. Společnosti z cestovního ruchu zůstávají prozatím aktivní prostřednictvím sociálních sítí a připomínají lidem, co karibské ostrovy nabízejí. Součástí kampaní je nejčastěji virtuální prohlídka nebo live streamování z nejvýznamnějších karibských letovisek.

Přichází ale i pozitivní zprávy z oblasti turismu, který je pro tento region hlavním zdrojem příjmu: po více než měsíčním pozastavení cestovního ruchu společnost Carnival Cruise Line z USA oznámila, že výletní plavby po Karibiku obnoví začátkem srpna. V itineráři společnosti je osm lodí, které mají plánovány zastávky na Bahamách, Kajmanských ostrovech, Jamajce i Mexiku. Znovuotevřít své rezorty chce i přední karibská all-inclusive resortní společnost Sandlas Resorts. Rezorty na Jamajce, Antigue, St. Lucii, Grenadě a Barbadosu budou otevřeny 4. června a resorty na Bahamách spustí provoz 1. července.

Od 18. května byla na Bahamách obnovena obchodní činnost a jsou připravovány letiště a přístavy na znovuotevření turistického ruchu. V půlce června se má turistům otevřít i nizozemský ostrov Sint Maarten.  

Organizace Caribbean Export naléhá na karibské země, aby výrazně navýšily export, a podpořily tak místní ekonomiku nejen během pandemie. Konkrétně chtějí rozběhnout marketingovou kampaň, která přiláká přímé zahraniční investice. Organizace tak naráží na jeden stěžejních problémů mnohých karibských ostrovů (především pak na souostroví Malé Antily), které jsou závislé na importu zboží, neboť místní produkce prakticky neexistuje. Tato problematika je vzhledem k aktuální situaci ještě více artikulována.

Na druhou stranu jsou v Karibiku i ostrovy, které se zaměřují na export paliv, banánů, cukru, rumu, minerálů, výrobků ze železné rudy a hnojiva. Caribbean Export v současné době provádí významné změny v poskytování stávajících služeb s využitím technologií: organizace místním firmám pomáhá získat finance na start byznysu, usnadnit podnikání v karibských podmínkách a zároveň zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž. Dlouhodobě spolupracuje i s EU, která je po USA druhým největším obchodním partnerem regionu. Jistě k tomu dopomohla i dohoda o hospodářském partnerství CARIFORUM – EU, která od roku 2008 platí mezi 17 karibskými zeměmi a EU a která má za cíl posílit obchod nejen se zbožím a službami (ze strany karibských zemí se jedná o rekreační a zábavní průmysl), ale i příliv evropských investic do Karibské oblasti.

Podniky se snaží přizpůsobit aktuální situaci a hledají způsoby, jak se vyhnout pozastavení činnosti a propouštění. Na Haiti textilní fabriky začaly vyrábět roušky a lékařské oděvy pro domácí a severoamerický trh. Výrobci ginu a rumu na HaitiGrenadě a v Dominikánské republice dočasně proměnili výrobu lihovin na výrobu dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu, kterých je v těchto zemích nedostatek. Půllitrové láhve dezinfekčního prostředku se prodávají přibližně za 9 USD.

Jamajský mobilní operátor Digicel spustil 14denní vzdělávací plán a podpořil možnosti e-learningu během karantény. Na Jamajce byly dále spuštěny online semináře se zaměřením na turismus, na pomoc firmám zůstat v byznysu a na využití technologií v podnikání. Webináře pro malé a střední podnikatele nabízí i Scotiabank. Významné změny zaznamenalo stavebnictví, která má být klíčem k ekonomickému oživení Jamajky po skončení pandemie covid-19. Stavebnictví má získat status služby nezbytné pro společnost, což by znamenalo, že stavební dělníci se budou moci volně pohybovat i navzdory zákazu vycházení.

Digitalizaci využila i společnost Limited Finance z Barbadosu, která spustila online platformu pro financování maloobchodu. Platforma má pomoct koncovým zákazníkům koupit zboží (např. počítače-homeoffice, online výuka) přičemž splátkový kancelář si volí sami. Avšak maloobchodníci díky podpoře ze strany Limited Finance získají celou částku za prodaný produkt ihned.

Na ostrově v Saint Kitts & Nevis se v polovině června začne dokonce s výstavbou rekreačního parku o rozloze 11,5 ha (Pinney’s Beach). Do projektu má být investováno kolem 3 milionů USD.

Nejvíce postiženou zemí karibského regionu je Dominikánská republika, která k 18. květnu registruje 14 801 nakažených a 458 obětí. Portoriko zůstává s 3189 případy (127 obětí) druhý nejvíce zasaženým ostrovem a třetí je Kuba se 1941 případy (82 obětí), která mimo jiné na boj proti covidu-19 vyslala svůj lékařský personál do 20 zemí světa. Na Kubě byly také stanoveny priority přidělování finančních prostředků na podporu zemědělství a potravinářské výroby. Ministr hospodářství také oznámil, že začnou s vypracováváním strategie pro opětovné otevření a oživení kubánského hospodářství po skončení pandemie Dále také vláda oznámila pokračování příprav na Národním plánu hospodářského a sociálního rozvoje do roku 2030.

Karanténa na Dominikánské republiky pokračuje do 1. června, prezident však vyhlásil postupné znovuotevírání ekonomiky od středy 20. května. V první fázi budou firmy fungovat ve speciálním režimu, který se bude odvíjet na jejich velikosti a počtu zaměstnanců. Mikro a malé podniky budou pracovat s 50 procenty svých zaměstnanců, zatímco střední a velké společnosti začnou pracovat s 25 % svého personálu. Spuštění druhé fáze je předběžně naplánováno na 3. června.

Nové hospodářské prognózy Světové banky předpovídají, že dominikánská ekonomika v letošním roce nebude růst ani klesat, i když se očekává, že státní dluh poroste o 5 % a bude tvořit 45,3 % HDP země. Od 14. dubna je také dočasně pozastavena platba daně ze zdravotnického zboží (peroxid vodíku, gumové chirurgické rukavice, masky, pláště, sterilizátory, resuscitační dýchací přístroje, teploměry a tomografické přístroje) a služeb; bez ohledu na to, zda bylo zboží importováno, nebo vyrobeno na místě. Dominikánské republice byla schválena MMF pohotovostní pomoc ve výši 650 mil. USD. Místní vláda schválila podporu ve výši 1,8 mil. USD pro agrární sektor (podpora produkce a pěstování).

Zpracoval kolektiv pracovníků ZK Mexico City

Aktuální informace přímo z teritoria Vám poskytne zahraniční kancelář CzechTrade Mexico City

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Související zprávy z Ameriky

Pravidelné novinky e-mailem