Návrat k normálu ve Střední Americe zpomaluje

V zemích Střední Ameriky se první případy koronaviru začaly objevovat začátkem března. Hned poté se středoamerické státy s výjimkou Nikaraguy jako jedny z prvních v Latinské Americe rozhodly přistoupit ke striktním sanitárním opatřením, omezení pohybu osob, uzavření hranic a omezení provozu většiny podniků a obchodů. V květnu většina zemí přistoupila k postupnému uvolňování opatření a k opětovnému nastartování ekonomiky. Aktuálně však kvůli nárůstu případů dochází ke zpomalení návratu k běžnému chodu společnosti.

Vývoj situace ve vybraných státech a v Karibiku:

Honduras

Zahájení ekonomické činnosti

Na začátku května tamější ministerstvo práce zveřejnilo podrobné protokoly zaměřené na sanitární bezpečnost v pracovním prostředí, supermarketech, bankách a na letištích.

Na reaktivaci zemědělství – stěžejního průmyslového odvětví – vyčlenil stát 3,7 mil. USD a přislíbil vytvoření nových pracovních míst. Místní vláda již dříve zahájila pomoc zemědělcům s prodejem produkce, a to zřízením specializovaných prodejních vozidel nebo zavedením donášek do domu. Postupně bylo také obnoveno stavebnictví a spuštěna výroba.

Vláda dále 18. května vytvořila multisektorový orgán, který má předkládat návrhy na uvolňování restrikcí: orgán je složen ze zástupců soukromého a veřejného sektoru, církví, akademické obce a zemědělství. Dle jejich ustanovení znovuotevření ekonomické činnosti bylo zahájeno 8. června a reaktivace měla podle původních plánů trvat asi 75 dnů – délka procesu se liší region od regionu.

Podniky z nejvíce postiženého regionu 3, kam se řadí i hlavní město Tegucigalpa, své ekonomické aktivity zahájily pouze s 20 % své pracovní síly. Nejméně postižené oblasti v první fázi reaktivace využily 60 % svého personálu. V první fázi byly znovuotevřené i veřejné úřady. Nicméně na konci června místní vláda oznámila, že hlavní město Tegucigalpa se kvůli prudkému růstu nových případů vrací do fáze nula. Aktuálně se k hlavnímu městu přidalo dalších 6 distriktů (Atlántida, Colón, Comayagua, Santa Bárbara, Lempira, Olancho Choluteca). K 20. červenci se do fáze nula vrátili další 3 distrikty. Zbytek země i nadále zůstává ve fázi jedna.

Finanční pomoc malým a středním podnikatelům

Od vypuknutí pandemie dále Honduras vyhlásil finanční pomoc pro malé a střední podniky, která se soustřeďuje na stěžejní honduraská odvětví (zemědělství a turistický ruch). Dne 16. června vláda prodloužila možnost odložení platby daně z příjmu do 31. srpna, a to pro mikro, malé a střední podniky, které představují 70 % pracovní síly v zemi. Vláda dále vytvořila podnikatelský fond záruk na úvěry, jejichž činnost byla zasažena pandemií. Fond aktuálně disponuje 100 miliony USD. Malé a střední podniky mají dále možnost zapojit se do programu na podporu online prodeje, který podporuje Kolaa, platforma digitálního marketingu.

Průzkum mezi mikro a malými podnikateli ukázal, že prodej zastavilo až 77 % podniků, 20 % uvedlo snížení tržeb a pouze 6 % nepocítilo dopady krize na jejich činnost.

Další opatření a mezinárodní půjčky pro Honduras

Za současné situace byly povoleny přímé nákupy zboží a přímé nasmlouvání pracovních úkonů a služeb nezbytných pro boj s pandemií. Centrální banka Hondurasu přijala balíček měnových politik s cílem uvolnit 465,5 mil. USD. Země také získala úvěr Světové banky v hodnotě 119 mil. USD na posílení finančního a institucionálního rámce Hondurasu.

Vláda s podporou Meziamerické rozvojové banky v červnu spustila tzv. cenovou observatoř, jejíž úlohou je dohlížet na nákupy provedené během pandemie. Cílem je zajištění přiměřené ceny zboží nakoupeného honduraskou vládou. Informace o nákupech jsou veřejnosti zpřístupněny prostřednictvím online portálu. V současnosti se ale řeší skandál s chybějícími fakturami a dokumenty na výstavbu mobilních nemocnic.

Ve snaze zabránit dalšímu oslabení ekonomiky se vládě podařilo v zemi udržet mezinárodní společnost na pěstování banánů Chiquita brands, jejíž působení je stěžejní zejména pro severní oblasti Hondurasu. Společnost přislíbila pokračovat v pěstování banánů na 3500 ha, což zahrnuje 11 farem a 4000 pracovních míst. Firma aktuálně usiluje o zefektivnění logistické sítě. Ředitelka Národní investiční rady Hondurasu, také usiluje o zvýšení konkurenčních výhod země za účelem lákání většího množství zahraničních investic.

Navzdory snahám Hondurasu zmírnit ekonomické dopady pandemie červnové prognózy ukazují, že se ekonomika státu v roce 2020 propadne o 5,8 %. V prvním čtvrtletí došlo ke snížení ekonomiky o 1,3 %.

Podmínky vstupu do země

Vstup do Hondurasu je zatím zahraničním návštěvníkům zakázán. Dne 19. června ale vstoupil v platnost čtyřfázový plán opětovného otevření letišť. V první fázi musely vnitrostátní a mezinárodní letecké společnosti předložit příručky o sanitární bezpečnosti Honduraské agentuře pro civilní letectví. Jakmile budou tyto příručky schváleny, ve druhé fázi se zahájí postupné otevírání vnitrostátních letů; ve třetí fázi pak bude následně obnoveno mezinárodní cestování. Ke konci července zůstala letiště v první fázi a očekává se, že v srpnu přejdou na druhou fázi.

K 2. srpnu Honduras evidoval 42 685 nakažených a 1368 obětí a zákaz vycházení byl prodloužen do 9. srpna.

Zpět na začátek

Salvador

Uvolňování ekonomiky po rozporech mezi prezidentem a kongresem

Po více než měsíčních sporech mezi kongresem a prezidentem Bukelem byla 16. června vydaná vyhláška o ukončení karantény, jenž obsahuje pětifázový plán opětovného otevření ekonomiky naplánované do 20. srpna. V první fázi trvající 21 dní došlo k zahájení činnosti stavebního odvětví, výroby, zdravotnických služeb a kadeřnických salónů. Fáze číslo dvě byla zahájená 7. července a zahrnuje obnovení hromadné dopravy a otevření restaurací. Od 22. července se v rámci třetí fáze otevřela nákupní centra, kostely a tělocvičny. V od 6. srpna v rámci fáze číslo čtyři zahájí svou činnost kina, muzea a fotbalové stadiony.

Navzdory institucionálním bitvám podle průzkumu CID-Gallup až 80 % obyvatel Salvadoru považuje pandemické řízení vlády za „velmi dobré“ a dalších 15 % za „dobré.“

Finanční úlevy pro běžné obyvatelstvo a podnikatele

Byl vytvořen seznam příjemců příspěvků ve výši 300 USD, jenž je určen zejména pro rodiny podnikající v neformálním sektoru. Konkrétně může na příspěvek dosáhnout zhruba 1,5 milionu obyvatel. Vláda také vydala přechodný zákon týkající se daňových úlev a možnosti rozložení platby daní. Dle ministra financí byl výběr daní snížen o 448 milionů dolarů.

Před zrušením karantény byla situace pro velkou část podniků neúnosná a dle posledních údajů asi 15 až 20 % podnikatelů muselo svou činnost ukončit. Z těch, co zatím zůstali aktivní, asi 62 % zahájilo svou činnost prostřednictvím e-commerce platforem, nebo začalo poskytovat online poradenství.

Zahraniční pomoc pro Salvador

Salvador finančně podpořilo hned několik mezinárodních institucí: Světová banka (WB) schválila této středoamerické zemi půjčku ve výši 20 milionů USD, Meziamerická rozvojová banka (BID) pak dokonce ve výši 250 milionů USD. Účelem tohoto financování je podpořit podpůrná opatření zaměřená na zmírnění zdravotní krize a zároveň snížit fiskální deficit, zaměřit se na investice do oblastí důležité pro oživení hospodářství a udržení konkurenceschopné transparentní ekonomiky. Salvador také požádal o půjčku Mezinárodní měnový fond (MMF).

Aktuálně ministerstvo financí aktuálně vyjednává se Středoamerickou bankou pro hospodářskou integraci dvě půjčky v celkové výši 600 milionů USD. Peníze mají sloužit na aktivaci ekonomiky, zajištění zaměstnanosti a podporu mikro, malých a středních podniků.

Krize způsobená šířením covidu-19 je největší za posledních 90 let a dle MMF se letos ekonomika Salvadoru propadne o 5,4 % HDP. Dle pozdějších červnových odhadů bývalého prezidenta Centrální rezervní banky, Mauricia Choussy, pandemie letos povede k poklesu HDP o 9,1 % a ke ztrátě 200 000 formálních pracovních míst. Hrozí i zvýšení počtu Salvadořanů žijících v extrémní chudobě z 30 na 50 %.

Podmínky vstupu do země

Hranice jsou uzavřeny od 16. března pro všechny zahraniční návštěvníky s výjimkou diplomatů. Otevření letiště v San Salvadoru mezinárodním letům se posouvá z 6. srpna na 18. srpna.

K 2. srpnu počet nakažených dosáhl 17 448 případů a bylo zaznamenaných 467 obětí. K vyšší rychlosti šíření nákazy covid-19 přispěla i tropická bouře Amanda, která zemi zasáhla v květnu.

Zpět na začátek

Guatemala

Postupné otevírání ekonomických aktivit a finanční podpora obyvatel v nouzi

Od 14. června, kdy se počet potvrzených případů zvýšil nad 300 za den, omezil prezident Giammattei pohyb osob a odsunul zahájení čtyřfázového programu reaktivace ekonomiky na neurčito. Následně na začátku července oznámil nový plán zaměřený na návrat k normalitě: měl by zahrnovat čtyři barevné úrovně od červené po zelenou na základě počtu aktivních případů na 100 000 obyvatel, přičemž každé město se bude otevírat zvlášť. Epidemiologický semafor se spustil 27. července, což znamená zahájení činnosti pro většinu podniků.

Finanční podpora státu – obyčejní obyvatelé a MSMEs

V letošním roce stát vyčlení na řešení aktuální krize celkem 3,6 % HDP, což odpovídá přibližně 19,8 mld. quetzalů (63,035 mld. korun). Kongres také schválil navýšení rozpočtu o celkem 8,8 mld. quetzalů (asi 28,016 mld. korun), který bude financován dvěma zahraničními půjčkami.

Dále byl schválen Zákon o hospodářské záchraně rodin ochromených důsledky šíření covid-19 s cílem kompenzovat ekonomický dopad sanitárních opatření, která byla vláda nucena přijmout. Zde je směřováno 11 mld. quetzalů (35,2 mld. korun) a zahrnuje Fond pro podporu MSMEs, Fond na ochranu zaměstnání, aj.

Vláda také oznámila důraz na podporu mikro, malých a středních podniků, které jsou motorem ekonomiky, a přijala program Mipymes proveedoras del estado (MSMEs, dodavatelé státu), v rámci kterého těmto podnikatelům umožní vstoupit mezi oficiální státní dodavatele. Ministerstvo hospodářství dále prostřednictvím zvýhodněných půjček plánuje podpořit zemědělce v oblasti logistiky a marketingu na zahraničních trzích. Zatím se jedná zejména o sousední země Salvador a Honduras.

Středoamerická banka pro hospodářskou integraci oznámila obnovení úvěrové linky se dvěma guatemalskými finančními institucemi. Jedná se o 58 mil. USD na podporu mikro, malých a středních podniků.

Podpora je vyplácena i obyvatelům v nouzi, které je však provázeno mnoha administrativními a technickými problémy. Krize tak ukázala na potřebu vytvořit hluboké reformy v digitalizaci procesů ve veřejném sektoru, aby byly procesy efektivnější, rychlejší a snížilo se papírování.

Mnoho Guatemalců přišlo kvůli krizi o své příjmy, na což banky reagují větší flexibilitou v případě plnění závazků svých klientů: jedná se například o odložení splátek až o 3 měsíce bez negativního dopadu na úvěrový záznam.

Před současnou krizí mezinárodní organizace předpokládaly ekonomický růst pro letošní rok v rozmezí 3,1 až 4,1 %; aktuální predikce však hovoří o propadu ekonomiky o 3 %. Pokles exportu se v tomto roce předpokládá v rozmezí 6,5 až 9,5 %, import pravděpodobně poklesne v rozmezí 5,5 až 8,5 %. Očekává se, že problémy s obstaráním obživy bude mít asi 3,5 milionu obyvatel.

Investice do stavebnictví a infrastruktury

Byl spuštěn program na přestavbu nemocnic, navýšení nemocniční infrastruktury a nákup nemocničního zařízení, jež bude z velké části financován Mezinárodní rozvojovou bankou. Sektor stavebnictví odhaduje, že státní investice do veřejné infrastruktury mohou stimulovat aktivity v tomto odvětví a povzbudit též soukromé investice. S ohledem na rozvojové projekty byl zveřejněn návrh investic pro rok 2021, a to ve výši 2500,4 mil. quetzalů (7,96 mld. korun).

Nastartování ekonomiky chce vláda dosáhnout i infrastrukturním projektem – výstavbou Mezinárodního nákladového letiště Escuintla. Jedná se o prvé nákladní letiště v regionu Střední Ameriky. Výstavba letiště bude spojená s vybudováním zóny volného obchodu, čím prezident očekává rozvoj fabrik v oblasti a jejích přímé napojení na letištní dopravu.

Podmínky vstupu do země

Vstup do země je od 17. března zakázán. Co se týče otevírání letišť mezinárodním letům, přesné datum je zatím neznámé, nicméně prezident uvedl, že jakmile se tak stane, všichni cestující budou podrobeni testům. Rovněž navrhl, aby se v následujících šesti až osmi týdnech Střední Amerika dohodla na jednotném fungování letecké dopravě v regionu.

Prezident z důvodu růstu počtu nakažených prodloužil dne 31. července tzv. kalamitní stav Estado de calamidad o další měsíc. K 2. srpnu počet nakažených dosáhl 51 306 případů a bylo registrováno 1995 obětí.

Nikaragua

Nikaragua od začátku ignoruje doporučení WHO, a odborníci tak hovoří o tzv. epidemiologické slepotě. Ministerstvo zdravotnictví publikovalo přes 10 tisíc případů atypického zápalu plic, které nejsou testovány na covid-19, čímž se místní vláda snaží manipulovat skutečný počet nakažených.

Snižování významu pandemie a kritika ze strany mezinárodních organizací

Navzdory kritice ze strany Panamerické zdravotnické organizace a Meziamerické komise pro lidská práva, která apelovala na přijetí účinných opatření na potlačení pandemie a neporušování lidských práv, nedošlo v zemi k žádným změnám. Panamerická zdravotnická organizace v červenci požádala prezidenta Ortegu, aby umožnila skupině jejích zástupců posílit monitorovací strategii země a zvýšit kontrolu nad virem. Místní vláda ale jejich žádost zamítla.

K zavedení zdravotních, ekonomických a sociálních opatření ke zmírnění dopadů pandemie v zemi vyzývají i lídři ze soukromého sektoru.

Veřejný průzkum ukazuje i nespokojenost obyvatelstva s prezidentovým způsobem řízení pandemie: cca, až 60 % ho označilo za špatné a 50 % obyvatel považuje covid-19 za nejnaléhavější problém, kterému země čelí.

Mezinárodní finanční podpora

V květnu obdržela nikaragujská vláda hospodářskou pomoc ve výši 15,3 mil. USD na zmírnění dopadu pandemie. Finanční pomoc konkrétně získala od Středoamerické banky pro hospodářskou integraci, Panamerické zdravotnické organizace a vlády Tchaj-wanu, která si tak upevňuje své vztahy ve Střední Americe. Nikaragua od zmíněných organizací také získala více než 30 000 testů na koronavirus, využití zůstává neznámé, protože vláda neuvádí celkový počet testů, které provedla.

Dne 22. června také centrální banka Nikaraguy zavedla čtyři měnová opatření, která zahrnují snížení referenční sazby země. Do ekonomiky země vložila přibližně 116 mil. dolarů.

Světová banka nově předpovídá, že HDP země v letošním roce zaznamená pokles o 6,3 % z původně odhadovaných 4,3 %.

Podmínky vstupu do země

Vláda oficiálně uzavření hranic a leteckého spojení v zemi nenařídila. Letecké společnosti však z vlastní iniciativy v květnu letošního roku pozastavily své služby a 24. července oznámily přerušení leteckého spojení s Nikaraguou, které potrvá až do září. Vláda v červenci několikrát zrušila repatriační lety svých obyvatel do země.

Růst případů covidu-19 se dle oficiálních údajů po prudkém nárůstu ustálil a k 2. srpnu je evidováno 3 672 případů a 116 obětí. Ke zvýšení počtu nakažených přispělo i testování nikaragujských řidičů kamionů hraniční kontrolou Kostariky. Nikaragua také registruje nejvíce úmrtí zdravotnického personálu (celkem 35) v regionu Střední Ameriky.

Zpět na začátek

Kostarika

Kostarika započala postupné uvolňování jednotlivých restrikcí 1. května. V omezené míře byly otevřeny kina, sportoviště, kosmetické salóny, kadeřnictví nebo autoservisy. Otevřely se i národní parky (na 50 % své kapacity) a pláže (3 hodiny denně pro sportovní účely).

Nicméně rostoucí počet nakažených přiměl vládu přehodnotit strategii otevírání ekonomiky: třetí fáze opětovného otevření byla naplánovaná na 20. června, nicméně ministerstvo zdravotnictví 19. června otevření pozastavilo kvůli prudkému výskytu nových případů covidu-19. Vstoupila v platnost řada omezení: většina obchodů, pláží a kostelů byla zavřena. Od 27. června, kdy vstoupila v platnost třetí fáze uvolňování, během níž je povinné používání ochranných masek ve většině veřejných prostranství. Pláže zůstávají otevřeny jen od 5:00 do 9:30, zatímco hotely a restaurace fungují na 50 % své kapacity. Akce nad 30 lidí zůstávají zakázané.

Byla vyhlášena i oranžová výstraha (přísnější zdravotní opatření byly prodlouženy do 19.července) v pěti distriktech na severu země, včetně hlavního města. Distrikty plánují vyjednávat s investory o vytváření nových pracovních míst, obchodních sítí a reklamních kampaní na lákání lokálních turistů. Komory, podnikatelé a živnostníci však vládu žádají o okamžité aktivování obchodních aktivit i v oranžové zóně. Požadují aktivaci nejméně na 50 % své kapacity. Podle Kostarického svazu komor a asociací sektoru soukromého podnikání (UCCAEP) je nevyhnutné otevřít všechny obchodní sektory země na základě přísných hygienických protokolů, protože velká část hospodářské činnosti je blokována téměř měsíc.

Investice do infrastruktury, stavebnictví, vodohospodářství a elektromobility

Vláda představila investice do infrastruktury a stavebnictví ve výši 5,4 mld. dolarů (výstavba dálnic, výstavba a renovace škol a nemocnic). Opatření přišla den poté, co bylo zveřejněno, že nezaměstnanost v Kostarice dosáhla v prvním čtvrtletí 2020 12, 5 %, což je nejvyšší míra nezaměstnanosti za posledních 10 let. Soukromý stavební sektor žádá o přijetí vládních opatření na podporu sektoru: žádají rozšíření postupnosti DPH, zlepšení předpisů, zjednodušení postupů a lepší přístup k úvěrům.

Země chce podpořit své perspektivní sektory, kam patří i elektromobilita – zde je aktuální projekt výstavby elektrického vlaku. Jedná se o inovativní projekt, který má vytvořit nová pracovní místa a stimulovat soukromé podnikání. Na výstavbu elektrického vlaku má Kostarika od Středoamerické banky pro hospodářskou integraci získat přibližně 550 mil. USD. Projekt má sestávat z dvojité trati o délce 85 km s 46 stanicemi (10 integračních uzlů s odlišnými druhy dopravy). Letos by mělo být spuštěno výběrové řízení otevřené i zahraničním nabídkám a v roce 2022 je v plánu zahájení výstavby. Motorem reaktivace ekonomiky bude i povolení velkých silničních infrastrukturních projektů. V pláně je investovat do výstavby dálnic a tunelů 1,94 mld. USD.

Globální realitní společnost Everty se rozhodla rozvíjet komerční a hotelové realitní projekty po celé zemi a plánuje investovat do rozvoje nemovitostí 20 mil. USD ročně po dobu následujících 5 let. Obdobných projektů vzniká v Kostarice velká řada, neboť se tato středoamerická země řadí mezi turisticky nejatraktivnější latinskoamerické země, kde je vláda mimo jiné nakloněna na rozvíjení podnikatelských a technologických center.

Pozornost je věnována i dalšímu perspektivnímu sektoru, kterým je vodohospodářství: 20. května byla schválena ústavní reforma zaručující právo na vodu, čímž se potvrdil záměr kostarické vlády zlepšit nakládání s vodou a její distribuci na území státu.

Plány zóny volného obchodu Costa Rica green valley

Má se taky začít s výstavbou zóny volného obchodu Costa Rica green valley na západě Kostariky. Zóna bude umístěna mimo metropolitní oblast se strategickou polohou na jedné z hlavních silnic v zemi, čímž bude snadno dostupná z hlavního města a mezinárodního letiště. V byznys parku bude umístněný technologický a vědecký park s univerzitami, laboratorními klastry.

V plánu je výstavba obytné, obchodní, rekreační a kulturní oblasti. Projekt bude mít environmentální certifikace – ekologická efektivnost v energetickém řízení, nakládaní s pevným odpadem a vodními zdroji. Celková plocha činí více než 1 000 000 m2 a jeho výstavba bude probíhat v jednotlivých fázích: v první z nich dojde k výstavbě na 140 000 m2 a investice do infrastruktury se budou pohybovat kolem 10 000 000 USD. Očekává se, že první fáze potrvá přibližně jeden rok.

Důraz na environmentální rozvoj, turismus a rozvoj potravinářského průmyslu a zemědělství

Byl vytvořen i Fond zelených měst, který má částkou 390 000 USD přispět k environmentálnímu rozvoji zejména větších měst. Firmy a organizace mají k dispozici nenávratné a návratné (úvěrové) financování. Finanční prostředky mají společnostem sloužit v rozvoji projektů na ochranu přírody, na boj proti změně klimatu a podporu bezpečnosti potravin. V neposlední řadě mají sloužit k výstavbě zelené architektury.

Navzdory krizi se v Kostarice daří potravinářskému průmyslu. Právě potravinářské produkty zaznamenaly největší nárůst (59 %) v rámci zbožového koše. Producenty mléka podržela latinskoamerická mlékárna Lala, která od nich odkoupila mléko (2000 l denně), po kterém je v nekrizové situaci poptávka na farmářských trzích. Stabilní zůstává i chov dobytka, který dokonce vytváří i zaměstnanost. Udržuje si i kladnou obchodní bilanci s vývozem převážně do USA a Číny.

Na podporu místních zemědělců byla 1. června oficiálně spuštěna virtuální platforma, která má prostřednictvím textových zpráv usnadnit nákup a prodej produktů jako je ovoce, zelenina a maso. Zemědělci komunikují přímo se zájemci o nákup. Všichni výrobci mohou své výrobky zaregistrovat pomocí fotografií ze svých chytrých telefonů, tabletů a počítačů. Tento režim spolupráce veřejného a soukromého sektoru by mohl pomoc v rozvoji zemědělského sektoru, potravinářského průmyslu a průmyslné výroby. Očekává se, že projekt přispěje k navýšení standardů kvality a bezpečnosti potravin a dále k identifikaci inovativních oblastí.

Za účelem snížení ztrát v cestovním ruchu, které se v současnosti vyčíslují na 2 mld. USD, byl navržen zákon, který by přesunul státní svátky v roce 2020 a 2021 na pátky. V Latinské Americe je zvykem v tzv. puentes (prodloužený víkend) vyrážet na krátké dovolené (především pak v rámci země). Tímto zákonem tak tamější vláda sleduje výrazné oživení kostarického turismu. Turistický sektor, který ročně příjme asi 3 miliony zahraničních návštěvníků, je jedním z nejvíce postižených v zemi.

Finanční podpora a úlevy běžným obyvatelům

Po vypuknutí pandemie vláda uvolnila finanční prostředky ve výši 45,9 mld. korun (asi 3 % HDP) na zmírnění následků spojených s pandemií. Konkrétně se jednalo o podporu nejvíce zasažených odvětví – především pak turistického ruchu. Byla vytvořena jednotná daň z hrubého příjmu (nahradí aktuální daň z příjmu).

Kostarika zavedla tříměsíční moratorium na placení daní v měsíci dubnu, květnu a červnu: daň z příjmu, DPH a tarifů za dovezené zboží. Dalším opatřením je podpora investic v zemi. Většina bank také zavedla úlevy pro své klienty: snížení úrokových sazeb podle podmínek úvěru a dlužníka, prodloužení platby jistiny a úroku tak dlouho, jak to bude nutné, mimořádné platby jistiny jsou bez sankcí, prodloužily se i úvěrové podmínky. Aktuálně místní vláda oznámila, že kvůli pandemii provedla největší snížení veřejných výdajů v historii země. Škrty odpovídají 1 % HDP a budou zahrnují všechna průmyslová odvětví kromě sociálních programů.

Pomoc lokálním podnikatelům

Vláda poskytla ekonomický balíček ve výši 1,5 mld. dolarů určených na poskytnutí produktivních půjček pro mikro, malé a střední podniky napříč všemi ekonomickými oblasti. Půjčky jsou k dispozici ve všech produktivních odvětvích a mohou být použity pro počáteční investice, nebo na pokrytí nákladů při opětovném otevření podniku.

Místním malým a středním podnikatelům má pomoci navázat spolupráci akce nazvaná Business factory: jedná se o týdenní workshop, ve kterém 100 podnikatelů bude mít schůzky s různými obchodními zástupci supermarketů podle svého oboru podnikání a kategorie produktů. Akce se zúčastní 8 supermarketů; mezi nimi i nejznámější severoamerický prodejce Walmart. Podnikatelé před samotnými meetingy absolvují virtuální školení zaměřené na finanční, obchodní a vyjednávací témata. Celý program na podporu malých a středních podniků byl spuštěn na konci července.

digitalizaci podniků (zejména v oblasti práce na dálku a e-commerce), to však má za následek zvýšený počet podvodů a kybernetických útoků. Upozornili na to odborníci ze společnosti Instacredit, která se věnuje i finanční bezpečnosti.

Světová banka předpokládá, že v roce 2020 se kostarická ekonomika sníží o 3,3 %. Kostarická vláda 10. července dokonce zveřejnila svůj odhad fiskálního deficitu země, a to až 9,7 % HDP (v roce 2019 deficit představoval 6,96 % HDP). S&P Global Ratings 9. června snížilo rating pro Kostariku z B+ na B; stejným způsobem zareagovala i agentura Moody’s. Na zmírnění dopadů pandemie poskytl zemi nouzovou půjčku MMF v hodnotě 508 mil. USD. Nezaměstnanost dosáhla od února do května 20,1 % (největší hodnota v historii).

Podmínky vstupu do země

Hranice se cestujícím z členských států EU, Kanady a Velké Británie otevřely 1. srpna. Po příjezdu budou cestující muset předložit důkaz negativního PCR testu provedeného do 48 hodin před příjezdem do Kostariky.

Kostarika má aktuálně 18 975 nakažených (z toho 162 úmrtí) a za dva týdny došlo k více než dvojnásobnému navýšení.

Zpět na začátek

Panama

Panama představila plán na návrat k běžnému chodu společnosti

Navzdory stále rostoucímu počtu případů covid-19 prezident Cortizo zahájil analýzu postupného otevírání některých ekonomických sektorů. Panamské hospodářství se otevírá v šesti fázích: první fáze byla spuštěna 13. května a zahrnuje znovuotevření mechanických dílen; obnovení technických služeb jako jsou instalatéři, elektrikáři a další údržbářských povolání; průmyslového rybolovu, akvakultury, maloobchodního online prodeje. Implementace nové fáze závisí na míře šíření nákazy v zemi, která bude analyzována každé dva týdny.

Do druhé fáze, která se týká zahájení činnosti ve stavebním sektoru („prioritní“ veřejné infrastrukturní projekty a těžby nekovů), vstoupila Panama 1. června. Zahájení ostatních stavebních aktivit bylo odsunuto na 25. června. Ministerstvo však v rámci projektů veřejné infrastruktury podpořilo reaktivaci 11 projektů rekonstrukce dálnic. V druhé fázi bylo na vnitrostátní úrovni také zrušeno omezení pohybu osob. Od 8. června se kvůli zhoršené situaci toto opatření vrátilo do platnosti v hlavním městě a Panama Oeste.

Třetí fáze se zaměřuje na znovuotevření maloobchodu, prodejen automobilů, profesionálních a administrativních služeb a výstavbu soukromých projektů. Čtvrtý blok zahrnuje otevření hotelů, restaurací a letecké dopravy. Fáze 3 a 4 vstoupily v platnost 27. června, ale pouze v provinciích s nízkou mírou nákazy. Krok pět a šest představuje zahájení školní docházky, sportovních aktivit, rekreace, barů, koncertů, veletrhů atd.

Bankovní systém – stěžejní ekonomická aktivita země – poskytuje svým klientům úlevy

Více než 20 bankovních subjektů společně poskytlo automatické pozastavení plateb ze spotřebitelských úvěrů, jako jsou hypotéky na bydlení, osobní půjčky, leasingy na auta a kreditní karty. Pokud jde o komerční portfolio, banky daly klientům možnost k uvolnění podmínek. Stalo se tak poté, co byla bankám uvolněná rezerva ve výši 1,25 mld. USD. Prezident Cortizo 30. června podepsal opatření, kterým se zavádí moratorium na řadu plateb (hypoték, různých půjček a kreditních karet) do 31. prosince 2020.  

Panamská vláda v boji proti krizi zajistila i úvěrové linky od multilaterálních organizací ve výši 1,3 mld. USD. Panama obdržela od MMF 500 mil. USD a stejnou částku získala od Světové banky na investice do zaměstnanosti, zdraví a bezpečnosti. Posledních 300 mil. USD dostala od Meziamerické rozvojové banky pro střední a malé společnosti a zemědělský sektor. Panama byla současně i první zemí v regionu, která vstoupila na kapitálové trhy, kam vložila svůj dluh ve výši 2,5 mld. USD.

Až 91,6 % společností zaznamenalo pokles příjmů, z peněžního hlediska dopad činil 539 mil. USD pouze pro 357 velkých, středních a malých společností, které se průzkumu zúčastnily. Ratingová agentura Moody’s předpovídá, že veřejný dluh Panamy vzroste na 53 % HDP a schodek se zvýší o 2,2 %.Pozitivní zpráva však přichází ze strany ratingové společnosti Fitch Ratings, která 5. června oznámila zlepšení dlouhodobého národního ratingu centrální panamskébanky na AAA z AA+.

Dopady světové ochromení ekonomiky na chod Panamského průplavu

Jedním z hlavních příjmů pro tamější vládu představují poplatky z Panamského průplavu (tvoří asi 6 % HDP a ročně přispívá přes 1,6 miliard USD do panamské státní pokladnice). Výsledky z první poloviny fiskálního roku (říjen až březen) přinesly optimismus: Panamský průplav registroval 7 528 tranzitů, což představuje o 7 % více, než bylo plánováno. O 4,4 % vyšší bylo i zatížení průplavu v tunách (258,4 mil. tun celkem). Vedení Panamského průplavu uvádí, že tato čísla dokazují, že i navzdory současným problémům světový obchod stále funguje.

Vedení hodnotí chod Panamského průplavu ve speciálním režimu pozitivně a navzdory omezení počtu pracovníků se jim daří zachovat nepřetržitý provoz a zastávat svou důležitou roli při zajišťování kontinuity globálních řetězců. Správce Panamského průplavu, však uvedl, že v dubnu a květnu se již projevily dopady krize i na lodní dopravě. V dubnu bylo zaznamenáno o 169 lodí méně (celkem tranzit 1022 lodí).

Nejvíce zasažen je segment výletních lodí, dále následuje přeprava kolejových vozidel a plynu v důsledku cen a poptávky. V květnu průplavem projelo 937 lodí, což je o 21 % méně než se plánovalo. Správce kanálu odhaduje, že zotavení podnikání bude pomalé. Někteří analytici se však domnívají, že dopad covidu-19 na chod průplavu může být jenom přechodný.

Ratingová agentura Moody’s předpokládá, že snížení tranzitů v rámci Panamského průplavu (o 15 až 20 %) bude kompenzováno zavedením nového systému sazeb. Ačkoliv příjmy z mýtného budou ve fiskálním roce nižší, celkové příjmy Panamského průplavu za tento fiskální rok jsou odhadovány na 3,2 miliardy USD (v roce 2019 to bylo 3,1 mld. USD), k čemu přispěla silná první polovice fiskálního roku. Moody’s také uvádí, že si Panamský průplav bude schopný udržet svůj vysoký rating A1.

Panama se chce dále zaměřit na zefektivnění řízení exportu: jednou z největších výzev, jíž bude čelit, je digitalizace procesů exportu. Tímto projektem chce podpořit oživení hospodářství a zefektivnit chod Panamského průplavu. Panama má možnost stát základní pro posílení digitální ekonomiky v regionu. V Panamě by mohly vznikat nové platformy digitální ekonomiky, které by byly nabízeny i ostatním zemím regionu.

Důraz na udržitelnou mobilitu, vodohospodářství, zemědělství a turistický ruch

V prvním trimestru nárůst dosáhla i produkce elektřiny (+4,5 %), 17,8 % z celkové produkce tvořila energie z obnovitelných zdrojů (téměř polovinu tvořila vodní energie). Právě v budování ekologické ekonomiky chce Panama po pandemii pokračovat: kromě obnovitelné energie se chce při vytváření nových investičních a pracovních příležitostí zaměřit na udržitelnou mobilitu, infrastrukturu, vodohospodářství (zabezpečení stálých vodních zdrojů) a zavádění technologií na snížení emisí.

K výrobě zboží a poskytování služeb na místním a regionálním trhu prostřednictvím paliv šetrnějších k životnímu prostředí přispěje distribuce zemního plynu v pojízdných cisternách.

Technologicky rozvíjet chce Panama i zemědělský sektor: zamýšlí investovat do zemědělství 4.0 a tradiční úkoly jako obdělávání půdy chce vykonávat prostřednictvím moderních technologií – používaní dronů a digitalizované zavlažování. Dalším cílem je poskytnout výrobci nezbytné informace a služby o laboratořích, zdraví a bezpečnosti potravin digitalizovaným způsobem. Na podpore zemědělské výroby na západě země se bude podílet veřejný spolu se soukromým sektorem. V následujících 7 letech soukromý sektor tvořený producenty a podnikateli přispěje 402 miliony dolarů a stát 155 miliony dolarů.

Hoteliéři předpokládají, že obnova cestovního ruchu bude trvat déle než 24 měsíců. Na podporu turistického ruchu má Panama zavést bezplatné cestovní pojištění a chce také využít svých zdravotnických zařízení k podpoře tzv. zdravotního turismu. K podpoře turismu se přidá i Meziamerická rozvojová banka, která Panamě poskytne půjčku ve výši 100 milionů dolarů, což umožní vytvoření turistické infrastruktury mimo hlavního města, kde je na rozdíl od zbytku země nadbytek nabídky pokojů.

Zahájení činnosti měděného dolu a reaktivace státních projektů

Poté, co první zaměstnanec panamského měděného dolu, jehož provozovatelem je kanadská společnost First Quantum, podlehl koronaviru, došlo k jeho dočasnému uzavření. Povolení k znovuotevření měděný důl získal od vlády 7. července, což výrazně přispělo k oživení ekonomiky. Ministerstvo zdravotnictví navzdory aktuální situaci schválilo už v dubnu reaktivaci výstavby mostu Binational mezi Kostarikou a Panamou. Práce budou pokračovat na panamské straně.

Místní podnikatelé žádají o reaktivaci všech zastavených státních projektů, jako je například výstavba čtvrtého mostu přes Panamský průplav a nemocničního města. Dále též požadují, aby měl soukromý sektor (zejména malé a střední podniky) přístup k fondům, které Meziamerická rozvojová banka schválila pro oživení panamské ekonomiky.

Dobrou zprávou je, že 8. července vláda schválila obnovení projektu loděnice Balboa. Loděnice nabídne údržbářské služby a opravy plavidel v přístavech. Odhaduje se, že při 100% provozu loděnice bude vytvořeno více než 5 000 přímých pracovních míst (mechanici, klempíři, malíři, potápěči a svářeči). Aktuálně se diskutuje o podmínkách licitace.

Podmínky vstupu do země

Hranice byly kompletně uzavřeny pro všechny zahraniční návštěvníky 22. března, jejich znovuotevření bylo již čtyři krát odloženo. Aktuálně je zahájení mezinárodní letecké dopravy naplánováno na 21. srpna.

Panama aktuálně registruje 67 453 nakažených a 1471 obětí. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že se celá země od 17. července vrátí k víkendové kompletní karanténě. Opatření platí až do odvolání.

Zpět na začátek

Karibská oblast

První případy koronaviru se v karibské oblasti začaly objevovat v polovině března. Ostrovy přijaly řadu opatření na zamezení jeho šíření: byla uzavřena letiště, přístavy, školy, dále byly omezeny hlavní ekonomické aktivity a pohyb osob. Díky včasnému uzavření ostrovů a přijetí potřebných opatření byl počet případů v mnohých malých ostrovech nízký a už v květnu docházelo k postupnému obnovení ekonomické činnosti, otevírání pláží a přípravě letišť a hotelů na příchod i zahraničních turistů.

Karibské ostrovy začínají znovu vítat zahraniční turisty

Své hotely otevřela nejprve karibská all-inclusive resortní společnost Sandlas resorts. Hotely na Jamajce, Antigue a Barbudě, Svaté Lucii, GrenaděBarbadosu jsou otevřeny od 4. června.

Na Bahamách se hranice turistům otevřely 1. července, což vedlo k vydání 200stranového plánu obsahujícího bezpečnostní opatření ve všech odvětví cestovního ruchu. V půlce června se turistům otevřel i nizozemský ostrov Svatý Martin.

Na Barbadosu a Bermudách se spustily roční vízové programy pro tzv. freelancery, a návštěvníky pracující na dálku. Vízový program by měl přilákat dlouhodobé návštěvníky a ostrovy tímto způsobem usilují o podporu místní ekonomiky v boji proti ovidu-19.

Do Karibiku jako první začala létat společnost American Airlines – konkrétně pak do Antiguy a na Bahamy, do Dominikánské republiky, na Svatou Lucii, Svatý Vincent, Svatý Martin a Jamajku. Počet letů by se měl zvýšit v srpnu. Na Barbados kromě American Airlines létá i JetBlue.

Podpora lokálního exportu a proměny místních ekonomik

Organizace Caribbean export naléhá na karibské země, aby výrazně navýšily export, a podpořily tak místní ekonomiku nejen během pandemie. Organizace naráží na jeden ze stěžejních problémů mnohých karibských ostrovů (především pak na souostroví Malé Antily), které jsou závislé na importu zboží, neboť místní produkce prakticky neexistuje.

Caribbean export se snaží přilákat přímé zahraniční investice, pomáhá získat finance na start byznysu, usnadňuje podnikání v karibských podmínkách a zároveň zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž. Dlouhodobě spolupracuje i s EU, která je po USA druhým největším obchodním partnerem regionu.

E-learning, digitalizace, zemědělství a stavebnictví

Podniky se snažily během pandemie přizpůsobit aktuální situaci a hledaly způsoby, jak se vyhnout pozastavení činnosti a propouštění. Na Haiti textilní fabriky vyráběly roušky a lékařské oděvy pro domácí a severoamerický trh. Výrobci ginu a rumu na Haiti, Grenadě a v Dominikánské republice dočasně proměnili výrobu lihovin na výrobu dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu.

Na ostrovech se prudce zrychlil proces digitalizace: společnosti spustily online semináře pro firmy, jamajský mobilní operátor Digicel zahájil 14denní vzdělávací plán a podpořil možnosti e-learningu během karantény. Digitalizaci využila i společnost Limited financeBarbadosu, která spustila online platformu pro financování maloobchodu. Platforma má pomoct koncovým zákazníkům koupit zboží (např. počítače, online výuka), přičemž splátkový kancelář si volí sami. Avšak maloobchodníci díky podpoře ze strany Limited finance získají celou částku za prodaný produkt ihned.

Na ostrově v Svatý Kryštof a Nevis se v červnu začalo s výstavbou rekreačního parku o rozloze 11,5 ha (Pinney’s Beach). Do projektu má být investováno kolem 3 mil. Britské Panenské ostrovy pro změnu zveřejnily Plán energetického přechodu: cílem je dosáhnout 100 % obnovitelné elektřiny do roku 2035 a 100 % víceúčelové energie do roku 2050.

Další ostrovy jako Grenada, Svatý Vincenc Grenadiny plánují bojovat s krizí prostřednictvím podpory místních zemědělců. Vláda Grenady poskytne grant ve výši 1 mil. USD, jehož mohou využít pěstitelé kakaa. Podobnou podporu získali i pěstitelé muškátového oříšku. Svatý Vincenc a Grenadiny podporují pěstování a zpracování ananasu: tamější ministerstvo zemědělství plánuje poskytnout podporu v podobě 40 000 rostlin, traktorů, hnojiva a technické podpory všem, kteří chtějí zvýšit svou produkci ananasu na ostrově.

Dominikánská republika, Portoriko jsou nejpostiženější oblasti, Kubě se šíření viru podařilo zastavit

Nejvíce postiženou zemí karibského regionu je Dominikánská republika, která k 2. srpnu registruje 72 243 nakažených a 1178 obětí. Portoriko zůstává s 17 872 případy (225 obětí) druhým nejvíce zasaženým ostrovem. Doteď třetí Kubě se podařilo s 2 646 případy (87 obětí) šíření covidu-19 utlumit a třetím nejvíce postiženým státem je v současnosti Haiti (7 468 případů).

Na Kubě byly stanoveny priority přidělování finančních prostředků na podporu zemědělství a potravinářské výroby. Dále také vláda oznámila pokračování příprav na Národním plánu hospodářského a sociálního rozvoje do roku 2030.

K 29. červenci se 13 z 15 provincií nachází v poslední třetí fázi opětovného otevření (omezení zůstávají v hlavním městě). Od 1. července začaly vybrané oblasti na severu ostrova přijímat i mezinárodní turisty na dovolenou all-inclusive, což vládě umožní izolovat turisty od místních obyvatel. Turisté budou po příjezdu testováni a ti, u kterých testy jsou pozitivní, budou izolováni na 14 dní.

Prezident Dominikánské republiky vyhlásil postupné znovuotevírání ekonomiky od středy 20. května. Firmy začaly fungovat ve speciálním režimu (mikro a malé podniky s 50 % svých zaměstnanců; střední a velké společnosti s 25 % svého personálu); byla obnovena veřejná doprava, otevřely se některé obchody a zelenou dostala i církev. V druhé půlce června však došlo k rychlému nárůstů nakažených.

Od 30. června byla opět vyhlášena národní pandemie a všechny ekonomické, sociální a rekreační aktivity jsou opět pozastaveny mezi 20:00 a 5:00. Navzdory tomu však země od 1. července otevřela hranice pro mezinárodní cestovní ruch; větší hotely mohou během července naplnit své kapacity na 30 %. Od turistů se požaduje předložení negativního molekulárního testu po příchodu na ostrov.

Od 30. června vláda opět vyhlásila národní pandemii, což jí dává pravomoc zavádět nová opatření ke zmírnění a kontrole šíření viru. Všechny ekonomické, sociální a rekreační aktivity jsou opět pozastaveny mezi 20:00 a 5:00.  Navzdory tomu však země od 1. července otevřela hranice pro mezinárodní cestovní ruch; větší hotely mohou během července naplnit své kapacity na 30 %.

Nové hospodářské prognózy Světové banky předpovídají, že dominikánská ekonomika v letošním roce nebude růst ani klesat, i když se očekává, že státní dluh poroste o 5 % a bude tvořit 45,3 % HDP země. Dominikánské republice byla schválena pohotovostní pomoc Mezinárodního měnového fondu ve výši 650 mil. USD. Místní vláda schválila podporu ve výši 1,8 mil. USD pro agrární sektor (podpora produkce a pěstování).

Portoriku po téměř úplném uvolnění restrikcí vstoupily vzhledem k velkému nárůstu případů v platnost nová přísnější opatření (platí od 18. července do konce měsíce): kasina, restauracedalší podniky, kterým bylo povoleno provozovat 75 %, se vrátily na 50 % kapacity, zatímco ostatní byly do konce července zcela uzavřeny. Nařízeno bylo i uzavření pláží s výjimkou jejich využití pro venkovní sportovní aktivity.

Poté co agentura Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vydala varování nejvyšší úrovně, které nedoporučuje cestování do Portorika s výjimkou nevyhnutelných cest, dne 16. července guvernérka Velazquéz oznámila, že ostrov se k 15. červenci mezinárodním turistům (jak to bylo původně plánováno) neotevře. Nadále však platí, že cestující, kteří přijedou do Portorika, musí absolvovat molekulární test 72 hodin před letem a poté předložit negativní výsledek testu úředníkům na letišti. Těm, kteří nesplní podmínky, bude na letišti proveden rychlý test: pozitivní případ musí podstoupit dvoutýdenní karanténu. Nové datum pro obnovení cestovního ruchu je 15. srpna.

Zpracoval kolektiv pracovníků ZK Mexico City

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Doporučujeme

Zahraniční kancelář CzechTrade Mexico City

Další zprávy z Ameriky

Pravidelné novinky e-mailem