Chorvatsko: Jaké jsou dopady krize a vyhlídky do budoucna?

Po zavedení velmi tvrdých opatřeních (při „lockdownu“) dochází v současnosti k oživení ekonomiky a tím i ke zvýšení zahraničního obchodu.

Tvrdá opatření během krize

V Chorvatsku se hned na začátku krize zastavil veškerý obchod s výjimkou obchodů s potravinami, drogerií, lékáren a samozřejmě zdravotnických zařízení. Zastavena byla veškerá hromadná doprava, naopak pro nákladní dopravu se nalézaly způsoby a výjimky pro její ulehčení, především kvůli obavám z možných logistických potíží v zásobování. Tranzitní nákladní doprava do třetích zemí probíhala v konvojích po předem stanovených trasách a výhradně po dálnicích.

Byl nařízen zákaz opouštět místo svého bydliště a pro přejezd z obce do obce se vystavovaly elektronické propustky. Problémy měli obyvatelé příliš malých obcí, kteří potřebovali k sousedům na nákup a do lékárny. To vyvolalo debatu o nutnosti reformy místní a regionální samosprávy. Podle expertů z Univerzity v Oxfordu Chorvatsko zavedlo jedna z nejpřísnějších opatření ze všech zemí světa.

Výroba se ovšem zastavovala jen výjimečně, a to jen kvůli výpadkům zásobování materiálem z Číny a především z Itálie, která je významným zahraničně-obchodním partnerem obou zemí a ve které byla plošně zastavena výroba neprioritních komodit. Stavby, a to včetně infrastrukturních, jako je výstavba mostu na poloostrov Pelješac, kterou realizuje čínský dodavatel, probíhaly bez omezení.

Export do Chorvatska během „lockdownu“

Export zboží do Chorvatska celou dobu probíhal bez administrativních omezení a kromě snížené poptávky po určitém sortimentu zboží nic exportu nebránilo.

Zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Záhřebu nezaznamenala žádnou zvláštní poptávku po určitém sortimentu. Kromě dočasných výpadků v zásobování jednotlivých druhů zboží (jako byly v jednu chvíli kvasnice nebo dezinfekční prostředky) jsme nezaznamenali žádné krizové situace, dokonce ani v případě zdravotnického materiálu.

Na potíže narazili například montéři hotelového nábytku a zařízení, kteří pro zákaz vstupu cizinců do Chorvatska nemohli přijet instalovat vybavení. Stejný důvod zastavil i obchodní cesty zástupců českých investorů do jejich chorvatských akvizicí. 

Zpět na začátek

Následky a výhledy

Ekonomické dopady koronaviru zasáhly Chorvatsko v lepší kondici, než finanční krize z let 2008 a 2009. Zemi se v posledních letech podařilo výrazně snížit státní dluh, jeho podíl na HDP klesl z 84,7 procenta v roce 2014 na 73,2 procenta v roce 2019. Pomohlo i to, že loňský chorvatský rozpočet byl v přebytku již třetím rokem v řadě. Nyní však analytici očekávají skokový nárůst státního dluhu.

Chorvatsko obzvlášť tvrdě pociťuje ekonomické dopady nynější krize pro svou závislost na cestovním ruchu a zemi tudíž letos čeká rekordní propad HDP. Turizmus tam totiž vytváří pětinu hrubého domácího produktu, což v rámci zemí EU představuje nejvyšší podíl, a zároveň dává práci přibližně každému pátému Chorvatovi.

Experti ve svých makroekonomických výhledech odhadují, že chorvatská ekonomika se letos propadne o 10 procent a že i míra nezaměstnanosti v zemi překročí 10 procent.

V roce 2019 navštívilo Chorvatsko rekordních 20 milionů turistů, z toho zhruba polovina v měsících červenec a srpen. Utratili tam asi 12 miliard eur. Země proto intenzivně pracuje na tom, aby z letošní letní sezony zachránila, co se dá. Ze slabé sezóny se přenese snížená poptávka do celé řady dalších odvětví a velmi pravděpodobně dojde k zastavení či odložení některých investic do turistické infrastruktury.

I přes slabé počáteční vyhlídky se v červenci zahraniční návštěvnost Chorvatska dokázala vyšplhat na úroveň 40 procent loňské, a v některých regionech (Istrie, Kvarner, Zadar) dokonce až na 70 procent. Nejvíce návštěvníků přijíždí z Německa, Slovinska, Česka, Rakouska a Polska.

Navíc uprostřed pandemie, 22. března, zasáhlo chorvatskou metropoli Záhřeb ničivé zemětřesení. Nejsilnější otřesy od roku 1880 způsobily podle odhadů škody za zhruba 5,5 miliardy eur. Kvůli dopadům zemětřesení chorvatská vláda jedná o hospodářské pomoci se Světovou bankou. Mělo by jít o úvěry v celkové výši 476 milionů eur.

V následujících letech by podle očekávání expertů mělo dojít k obnově a rychlejšímu růstu HDP, a to především díky prostředkům z fondu obnovy a navýšení dotací z evropských fondů, plánované významné podpoře podnikání a snížení daňové zátěže, investicím do především železniční, vodohospodářské a energetické infrastruktury, a navíc i díky plánovaném zavedení eura a vstupu země do Schengenu.

Zpět na začátek

Chorvatsko vyjednalo dvakrát více peněz z rozpočtu EU

Chorvatsko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie (navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik) čerpat 22 miliard eur, což je představuje dvojnásobek prostředků z předchozího finančního rámce, kdy země měla k dispozici 10,7 miliard eur.

Z fondu obnovy bylo Chorvatsku přiděleno 9,4 miliard, z nichž tři čtvrtiny tvoří dotace a zbytek představují disponibilní půjčky. Tyto prostředky půjde využít během let 2021, 2022 a 2023 na základě programu obnovy, který je třeba teprve vytvořit.

Tato částka přináší mimořádný potenciál pro obnovu a pokračování růstu ekonomiky v následujících letech v situaci, kdy se pro pandemickou krizi očekává pokles HDP v tomto roce o 10 procent, ale také velký tlak na veřejné finance a růst veřejného zadlužení.

Výsledek jednání komentoval prezident Chorvatské hospodářské komory takto: „Tyto 22 miliardy, které jsme vybojovali za evropským stolem, budou mimořádně důležitou injekcí pro obnovu a rozvoj naší ekonomiky. Absolutní prioritou je nyní využití těchto prostředků do posledního eura. Pomocí tohoto kapitálu budeme moci kompenzovat ohlášené snížení daňové zátěže podnikatelů a posílit celkovou ekonomiku. Musíme tyto peníze chytře a strategicky nasměrovat a proto je důležité i to, že máme politickou stabilitu, která nám umožňuje, abychom se pustili do nutných reforem a investicí. Toto je také příležitost přiblížit se nejvyspělejším ekonomikám EU.“

Z hlediska fondů EU, z nichž Chorvatsko již čerpalo v předchozím finančním rámci, vyjednávačům se podařilo dojednat o 500 milionů eur vyšší částku, z které je 100 milionů určeno pro zemědělství a 400 milionů pro regionální rozvoj.

Příležitosti pro české exportéry

Takové perspektivy chorvatské ekonomiky přináší i příležitosti pro české exportéry v těchto oblastech:

• Železniční infrastruktura spolufinancována z fondů EU –  investice ve výši 3,5 miliard eur (projektování a výstavba druhé koleje a rekonstrukce úseků st. hr. s Maďarskem – přístav Rijeka, obchvat Záhřebu a Záhřeb – st. hr. se Srbskem).
• Vodní hospodářství spolufinancované z fondů EU – pokračování investičních aktivit do ČOV, zásobování vodou, protipovodňové ochrany, zavlažovacích systémů, na které jsou pro příští finanční rámec vyčleněny 4 miliardy eur.
• Obnova města Záhřeb po zemětřesení  – stavební materiály pro energetickou obnovu budov a fasád a stabilizaci staveb.
• Energetika – investice do obnovitelných zdrojů energie (energie větru a slunce především) a do přenosové soustavy.
• Zemědělské stroje a zařízení, především pro malá hospodářství (dotace z fondů EU).
• Dopravní prostředky pro hromadnou veřejnou dopravu, především autobusy (dotace z fondů EU).
• Digitalizace a eCommerce kvůli očekávání výrazného růstu prodeje přes internet.

Zpět na začátek

Podmínky pro obchodní a služební cesty do Chorvatska

Aktuální cestovní opatření Covid-19 (informace platí od 23. 5. 2023)

Situace v Chorvatsku je stabilní a na léto se nechystají žádná opatření.

Alen Novosad, zahraniční kancelář CzechTrade Záhřeb

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě