Rakousko se vrací k normálu

Rakousko patří k nejúspěšnějším zemím v boji proti koronavirové pandemii. Šíření nákazy covid-19 se zde podařilo rychle zpomalit a nejnovější statistické údaje z Vídně dokonce ukazují, že pandemie nemá žádný negativní vliv na výši úmrtnosti v populaci. Čísla se pohybují v dlouhodobém průměru. Většina ochranných opatření tak již byla zrušena a Rakousko otevřelo své hranice pro zahraniční návštěvníky.

Celkový lockdown trval zhruba měsíc, ale hned po Velikonocích, 14. dubna, otevřely malé prodejny s rozlohou do 400 m2 a také stavební a zahradní centra. Ve druhé vlně, 1. května, otevřely velké obchody i venkovní sportoviště a svou činnost zahájili například kadeřníci, maséři nebo pedikéři. Začátkem května navíc přestala platit veškerá omezení volného pohybu osob. Pro všechny nadále platí povinnost nosit roušky v obchodech a ve veřejné dopravě.

Od 15. května fungují restaurace, kavárny a bary. Povolená otevírací doba je prozatím od 5:00 do 1:00 hodin. Personál musí nosit roušky, hosté nikoli. Dále 18. května otevřely školy, což částečně napomohlo k návratu do běžného fungování v řadě firem, protože se rodiče vrátili na pracoviště. I přesto ale řada firem nadále umožňuje práci z domova nebo využívá Kurzarbeit, což často komplikuje komunikaci.

Od 29. května jsou otevřeny bazény, památky, volnočasová zařízení a konečně i hotely. V souvislosti s tím také Rakousko 4. června otevřelo své hranice pro všechny sousední země kromě Itálie. Čeští občané tak už pro cestu do Rakouska nepotřebují negativní test a nemusí ani nastoupit do karantény. Omezení se zatím stále dotýkají pořádání hromadných akcí včetně veletrhů. Od 1. srpna budou povoleny akce do 500 lidí. Místní veletržní sdružení ale usiluje o obnovení veletržní sezóny na podzim tohoto roku.

Co bude dál?

Na rok 2020 byl předpokládán růst rakouského HDP kolem jednoho procenta. Bank Austria v prognóze s ohledem na aktuální situaci hovoří o poklesu HDP o 9 procent.

Pro první pololetí dále předpokládá technickou recesi, ale následně o to silnější růst, který by měl v roce 2021 činit až osm procent. Bank Austria dále očekává deficit státního rozpočtu 1,2 % HDP, inflaci kolem jednoho procenta a nezaměstnanost zhruba 8 %.

Ta ovšem koncem března stoupla na historické maximum od roku 1946. Nezaměstnaných bylo o 52,5 % více, než ve stejném období minulého roku. V dubnu nezaměstnanost dosáhla svého vrcholu, a to 12,8 %. Následně díky postupnému návratu firem do běžného fungování začala klesat a v červnu byla na úrovni 10,1 %.

Nejvíce je samozřejmě postižen sektor ubytování a gastronomie, kde se nezaměstnanost zvýšila o 130 %. Druhým nejvíce zasaženým odvětvím je stavebnictví s 98% nárůstem. Z těchto oborů včetně maloobchodu také nejvíce lidí přešlo na Kurzarbeit. K 1. květnu o ni pro své zaměstnance zažádalo celkem téměř 91 500 firem. Tyto žádosti zahrnovaly 1,25 milionu pracovních míst. Řada firem nevyužila možnost prodloužení Kurzarbeit o další tři měsíce a na začátku července tak v tomto režimu fungovalo už jenom přes 400.000 lidí.

Obecně je rakouská ekonomika silně závislá na vývoji v Německu, kam míří 30 % vývozu. Efekt na hospodářský růst v Rakousku bude mít i situace v Číně a pokles tamní poptávky.

Rakousko navíc pojí velmi intenzivní vzájemná obchodní výměna také s USA a Itálií. Pro představu, pouze obchod s Lombardií dosahuje obdobných hodnot jako obchodní výměna s Ruskem. Vývozy do Jižního Tyrolska a Lombardie se vyrovnají vývozům do celé Číny. Tudíž i další vývoj v Itálii do značné míry ovlivní ekonomickou situaci v Rakousku.

Budíček pro Evropu

Zajímavé prohlášení k současné situaci uvedla rakouská ministryně hospodářství Margarete Schramböck. Řekla, že koronavirus je probuzením pro Evropu a místní průmysl. Odhalil podle ní, jak moc je důležité, aby byla Evropa soběstačnější v dodavatelských řetězcích a hlavně v klíčových oblastech, jako je výroba léků a potravin. Například zejména v dodávkách penicilinu a antibiotik existuje silná závislost na Asii. Tento postřeh převzala Evropská komise a hodlá posílení autonomie EU v těchto oblastech zakomponovat do společné průmyslové strategie.

V současnosti v Rakousku sílí tendence podporovat domácí produkci. Občané jsou často politiky i hospodářskou nabádání k tomu, aby nakupovali rakouské zboží a podpořili tak restart rakouské ekonomiky a zachránili pracovní místa.

Julie Havlová, Ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Vídeň

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem