V Rakousku se zastavují aerolinky i výrobci automobilů

Rakousko zavádí podobná opatření proti šíření koronaviru jako Česká republika. Země omezuje pohyb a setkávání osob a mnoho firem utlumuje nebo zcela zastavuje provoz. Vláda pro ně chystá podpůrná opatření.

Nejprve došlo v Rakousku k uzavření univerzit a od 16. 3. jsou uzavřeny také střední a základní školy. To se samozřejmě odrazilo na fungování firem, protože řada rodičů zůstala s dětmi doma. Ve výjimečných případech, kdy to není reálné (lékaři, zdravotní sestry) je pro děti do 14 let ve školách zajištěn dozor. Výuka ale neprobíhá.

Alternativně může zaměstnavatel rodičům udělit zvláštní volno pro péči v délce až tři týdny. Stát v této situaci přebere až třetinu mzdových nákladů. Hlavní důraz ale vláda klade na to, aby firmy umožnily svým zaměstnancům práci z domova s nárokem na plnou výši mzdy. Podle nového nařízení z 30. 3. je navíc práce z domova povinná pro osoby ze zdravotně rizikových skupin. Kde home-office není možný, budou tito lidé z práce uvolněni.

Od 16. 3. jsou také uzavřeny obchody s výjimkou potravin, bank, drogerií, pošt, lékáren, trafik nebo čerpacích stanic. Předčasně musely ukončit sezónu také veškeré lyžařské areály. Od 17. 3. jsou uzavřeny i restaurace, bary a kavárny a podle vládního nařízení z 30. 3. musí být uzavřeny také veškeré hotely.

Lidé jsou nabádáni, aby v otevřených prodejnách platili bezhotovostně. V této souvislosti navrhl rakouský svaz odbytových firem Handelsverband, aby došlo k dočasnému zvýšení maximálního limitu pro bezkontaktní platbu bez zadání PIN kódu z 25 na alespoň 50 eur. Tuto iniciativu podpořil například i diskontní řetězec Hofer.

Od 1. 4. platí ve všech supermarketech povinnost nosit roušky. Ty budou zákazníkům zdarma rozdávány u vchodu do obchodu, ale je možné využít i roušku vlastní výroby. Sebastian Kurz uvedl, že si je vědom toho, že nošení roušek je rakouské kultuře cizí a obyvatelstvo si bude muset teprve zvyknout, nicméně to napomůže k pomalejšímu šíření viru. Naznačil, že by se do budoucna mohla povinnost nošení roušek rozšířit i mimo supermarkety a doplnil, že je Rakousko první západoevropská země, která toto opatření zavádí.

Omezen je i pohyb lidí venku. Na jednom místě se nesmí sdružovat více než pět osob najednou. Veškeré kulturní, sportovní i společenské akce tedy byly zrušeny. Uzavřena jsou také sportoviště a dětská hřiště. Lidé by měli mimo domov vycházet pouze z důvodu cesty do a ze zaměstnání, které nelze vykonávat z domova, dále pokud jdou na nákup základních potřeb nebo k doktorovi, případně pokud jdou pomáhat dalším lidem.

Ve Vídni se nyní uvažuje o uzavření některých ulic pro dopravu, aby se uvolnilo více místa pro chodce a ti mohli dodržovat minimální odstup 1 metr od ostatních kolemjdoucích. Nově bude dodržování odstupu vyžadováno i v obchodech, kde bude za tímto účelem umístěno značení na podlaze.

Lokální karanténa

Na některá území s největším počtem nakažených byla uvalena karanténa. Jedná se především o několik obcí ve spolkové zemi Salcbursko a celou spolkovou zemi Tyrolsko. Na konci března už byla v jedné ze zasažených obcí karanténa zrušena.

K 30. březnu je v Rakousku nakaženo koronavirem kolem 9100 osob. Mezidenní nárůst počtu infikovaných se mírně snižuje, nicméně kancléř Kurz uvedl, že vrchol epidemie očekává mezi polovinou dubna a května. Podle něj hrozí, že právě kolem poloviny dubna by rakouské nemocnice mohly přestat zvládat nápor nemocných, a tak je zcela předčasné uvažovat o zmírňování krizových opatření a návratu k normálu.

Lze tedy očekávat, že původně plánované uvolňování opatření od 14. dubna není na místě. Kurz navíc oznámil, že v následujících dnech proběhne testování dvou tisíc lidí napříč obyvatelstvem, aby se zjistilo, kolik lidí je opravdu nakažených. Plošné testování proběhne také u policistů a zdravotníků.

Kancléř Kurz zvažuje, že by v boji proti šíření nákazy mohlo Rakousko využít i nové technologické možnosti, například sběr informací z mobilních telefonů. Konkrétní návrh zatím ale nezazněl a opozice tento krok odmítá. Vítanou novinkou je mobilní aplikace Stopp Corona, kterou vyvinul Rakouský červený kříž. Jedná se o digitální deník sociálních kontaktů uživatelů, kteří dostanou z aplikace upozornění v případě, že se setkali s infikovanou osobou.

Přicestovat se dá s negativním testem

Největší omezení se týkají Itálie. V současnosti nesmí do Rakouska přicestovat nikdo z Itálie, pokud nemůže předložit lékařské osvědčení o svém zdravotním stavu. Tranzit z Itálie přes území Rakouska je povolen, pouze pokud je bez zastávky. Mezi Itálií a Rakouskem byla také zrušena vlaková doprava s výjimkou dopravních vlaků. Od 18. 3. jsou zakázány lety do Rakouska nejen z Itálie, ale i ze Švýcarska, Francie, Španělska, Velké Británie, Nizozemska, Ruska, Ukrajiny, Jižní Koreji, Íránu a Číny.

Došlo ke znovuzavedení kontrol na hranicích s Itálií, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Pro vstup do Rakouska mohou tyto země navíc využít jen určené hraniční přechody. Do Rakouska mohou v tuto chvíli přicestovat všechny osoby, které předloží lékařské potvrzení ne starší než čtyři dny a vystavené v němčině, angličtině nebo italštině včetně negativního testu na SARS-CoV-2. Lidem s rakouským občanstvím nebo pobytem v Rakousku je vstup do země umožněn, pokud svým podpisem potvrdí, že nastoupí na dvoutýdenní domácí karanténu. Ta může být předčasně ukončena, pokud dojde k negativnímu testování na SARS-CoV-2.

Průjezd Rakouskem bez zastávek je obecně povolen bez omezení. Žádná omezení se nevztahují ani na pohyb zboží. Například řidiči kamionů ale nicméně musí na hranici předložit lékařské potvrzení. Do Rakouska se lze z Čech dostat přes hraniční přechody Dolní Dvořiště, České Velenice, Hatě a Mikulov.

Aerolinky požádaly o Kurzarbeit

Stejně jako jinde v Evropě nyní v Rakousku nejvíce trpí turismus a gastronomie. Hotely, restaurace, ale i provozovatelé volnočasových aktivit a agentury, které zajišťují semináře a další akce, zažívají totální výpadky příjmů.

Vládní omezení a propad poptávky prudce zasahují i živnostníky, rodinné firmy a malé a střední podniky. Velké části z nich je zcela zakázáno své podnikání provozovat. Střední firmy se potýkají zejména s výpadky dodávek a pracovníků.

V problémech se ocitají i velké podniky. Například v souvislosti s celosvětovým omezením pohybu osob došlo už na začátku března k třicetiprocentnímu poklesu odbavených na vídeňském letišti, které v roce 2019 odbavilo přes 31 milionů pasažérů. V polovině března se jednalo už o sedmdesátiprocentní propad. Aktuálně je jeho provoz omezen na minimum.

Také největší místní aerolinky Austrian Airlines (dcera společnosti Lufthansa) a Laudamotion (dcera Ryanair) musely zastavit svůj provoz. Austrian Airlines požádaly už 6. 3. o takzvaný Kurzarbeit pro všech svých sedm tisíc zaměstnanců a od 19. 3. prozatím do 19. 4. dochází k úplnému zastavení veškerých letů. Laudamotion ruší všechny lety až do 8. 4.

Výrobu aut dočasně zastavuje Opel i PSA

Těžké časy zažívá i rakouský automobilový průmysl. V souladu s rozhodnutím skupiny PSA o uzavření všech svých provozů v Evropě zastavuje produkci společnost Magna Steyr ve Štýrském Hradci nebo Opel ve Vídni. Hlavním důvodem je ochrana zdraví zaměstnanců.

Skupina PSA přistoupila k tomuto řešení také kvůli aktuálním problémům a výpadkům v dodavatelském řetězci i celkovému oslabení automobilového průmyslu. Vídeňský Opel má navíc od léta ukončit výrobu motorů a nadále se věnovat pouze výrobě pohonů. Toto rozhodnutí automobilka oznámila už v lednu a ponese s sebou zrušení zhruba 270 pracovních míst.

Magna Steyr, největší zaměstnavatel ve Štýrském Hradci s 12 tisíci pracovníky, nyní trpí hlavně nedostatkem dílů nutných pro výrobu automobilů. Zastavení činnosti původně firma plánovala do konce března. Zahájení výroby ale dále odsouvá zhruba na polovinu dubna. Oproti tomu koncern PSA v těchto dnech dojednává ve spolupráci s odborníky plán obnovení produkce v co nejkratší době. Podmínkou bude dodržování striktních bezpečnostních opatření k minimalizaci rizika nákazy pracovníků.

Omezení se dotýkají také stavebního sektoru

Ani rakouské stavebnictví není krize ušetřeno. Největší rakouský stavební koncern Strabag přerušil v polovině března veškeré práce zhruba na tisícovce staveb. Firma zaměstnává po celé zemi přes 11 tisíc lidí.

K pozastavení aktivit přistoupila z několika důvodů. Nemůže zajistit nařízený bezpečný odstup mezi jednotlivými pracovníky, kvůli cestovním omezením v sousedních zemích přišla o část zaměstnanců a navíc stavebnictví zaznamenává výpadky v dodavatelských řetězcích. Zda a do jaké míry tento krok ovlivní i pobočky Strabagu v dalších zemích, to zatím není jasné. Koncern dává v celé Evropě práci zhruba 77 tisícům lidí.

Rozhodnutí koncernu už má ale své dopady v rámci Rakouska. Následovala ho totiž například i společnost Habau, která také zastavuje probíhající projekty, a řada dalších. Pro Rakousko je stavebnictví poměrně důležitý sektor, protože zaměstnává přes 250 tisíc lidí a podílí se 6,4 % na výkonu ekonomiky.

Strabag ale hodlá v průběhu dubna postupně svoje aktivity obnovovat. Dojednává nyní se sociálními partnery bezpečnostní a hygienické podmínky, které budou nutné pro spuštění stavebních prací. Vedení koncernu ovšem předem uvádí, že nová pravidla nebude možné realizovat na všech stavbách, a o jejich obnovení tak bude rozhodovat individuálně.

Kabinet slíbil rekordní podporu

Rakouská vláda slíbila vytvoření podpůrného balíčku ve výši 10 milionů eur pro firmy zasažené koronavirovou krizí. Následně rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že vláda uvolní pro zvláštní krizový fond čtyři miliardy eur a už 18. 3. byl fond navýšen na 38 miliard eur a řadí se tak mezi nejvyšší v celé EU.

Ten má tři hlavní cíle – zajistit likviditu, ochránit pracovní místa a pomoci v závažných případech. Je určen pro malé a střední podniky, rodinné firmy ale i vedoucí firmy v oboru.

Část fondu bude určena pro podporu kurzarbeitu. Jedná se o zkrácení pracovního úvazku zaměstnancům, což sníží zaměstnavatelům mzdové náklady a umožní předejít hromadnému propouštění. Ušlou část mzdy proplácí stát. Tento koncept pomohl Rakousku ale i například Německu ochránit pracovní místa už při poslední světové ekonomické krizi.

Nově může být pracovní úvazek v rámci kurzarbeitu zkrácen až na nulu a podání žádosti může proběhnout během 48 hodin namísto šesti týdnů, jak tomu bylo doposud. Cílem opatření je udržet zaměstnance ve firmách, aby po ukončení krizového stavu mohly co nejrychleji pokračovat ve výrobě a poskytování služeb.

Fond má dále firmám pomoci, aby zůstaly likvidní a mohly platit své účty. Vláda prostřednictvím fondu nabídne více prostředků pro záruky na půjčky, které budou moci využít nejen malé a střední podniky, ale nově i velké firmy. Dále stát nabídne překlenovací půjčky, možnost odložit splatnost daní nebo snížení jejich záloh.
Pro malé a střední podniky, včetně mnoha rakouských rodinných firem, je k dispozici speciální fond, díky kterému si tyto subjekty budou například moci odložit splátky sociálního pojištění nebo snížit jeho zálohy. Během prvních tří dnů od spuštění dorazilo 60 tisíc žádostí o podporu z fondu.

Co bude dál?

Na rok 2020 byl předpokládaný růst rakouského HDP kolem jednoho procenta. Bank Austria v nové prognóze s ohledem na aktuální situaci hovoří o poklesu HDP o 0,6 procenta, což by byl nejslabší výsledek od roku 2009.

Pro první pololetí dále předpokládá technickou recesi, ale následně o to silnější růst, který by měl v roce 2021 činit dvě procenta. Bank Austria dále očekává deficit státního rozpočtu 1,2 procenta HDP, inflaci kolem jednoho procenta a nezaměstnanost zhruba 7,3 procenta. Už na konci března se počet nezaměstnaných zvýšil o 170 tisíc lidí. Vše ale záleží na tom, jak dlouho nynější vládní omezení potrvají.

Obecně je rakouská ekonomika silně závislá na vývoji v Německu, kam míří 30 procent vývozu. Efekt na hospodářský růst v Rakousku bude mít i situace v Číně a pokles tamní poptávky.

Rakousko navíc pojí velmi intenzivní vzájemná obchodní výměna také s Itálií. Pro představu, pouze obchod s Lombardií dosahuje obdobných hodnot jako obchodní výměna s Ruskem. Vývozy do Jižního Tyrolska a Lombardie se vyrovnají vývozům do celé Číny. Tudíž i další vývoj v Itálii do značné míry ovlivní ekonomickou situaci v Rakousku.

Zajímavé prohlášení k současné situaci uvedla rakouská ministryně hospodářství Margarete Schramböck. Řekla, že koronavirus je probuzením pro Evropu a místní průmysl. Odhalil podle ní, jak moc je důležité, aby byla Evropa soběstačnější v dodavatelských řetězcích a hlavně v klíčových oblastech, jako je výroba léků a potravin. Například zejména v dodávkách penicilinu a antibiotik existuje silná závislost na Asii. Tento postřeh převzala Evropská komise a hodlá posílení autonomie EU v těchto oblastech zakomponovat do společné průmyslové strategie.

Julie Havlová, Ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Vídeň

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Související zprávy z Evropy