Epidemie je ve Francii na ústupu, pomalu se oživuje ekonomika

Třetí vlna epidemie je ve Francii na rychlém ústupu. Od 9.6 byly otevřeny vnitřní prostory restaurací, stále však platí noční zákaz vycházení a nošení roušek je na veřejnosti povinné.

Sedmidenní průměr nových záchytů se v polovině června pohybuje na úrovni léta 2020. Cestování a účast na větších akcích Francie umožňuje osobám s tzv. covid pasem.

Aktuální situace ve Francii v souvislosti s výskytem covidu-19

Podle konsolidovaných údajů bylo v týdnu 31. 5. do 6. 6. nově hospitalizováno 2 847 osob s covid-19 (o 12 % méně než v předchozím týdnu) a do intenzivní péče přijato 671 pacientů (- 22 % oproti předchozímu období). Míra incidence se v mezitýdenním srovnání snížila dokonce o 38 procent (ze 109 na 68 / 100 tis. obyv.).

Sedmidenní průměr nových záchytů poklesl již na zhruba 5 000 pozitivních případů denně. Na tak nízké úrovni se tento ukazatel naposledy nacházel na sklonku loňského léta, před vypuknutím druhé vlny.

Reprodukční číslo R se ustálilo na cca 0,8, přičemž jeho nárůst v regionech Nouvelle-Aquitanie a Occitanie byl zastaven a i zde ukazatel opětovně poklesl pod 1.  

Intenzivní péči k 7. červnu vyžadovalo celkem 2 245 osob s nemocí (-81/24h). Celostátní obsazenost lůžek pro intenzivní péči pacienty s covid-19 poklesla již pod 45 procent původní kapacity.

Aktuálně platná protiepidemiologická opatření a plán rozvolňování:

Na celém evropském území Francie platí od 9. června zákaz nočního vycházení od 23 do 6 hodin. Opustit bydliště je možné pouze z několika málo důvodů na základě vyplněného formuláře.

Nadále platí zákaz konzumace alkoholu na veřejných místech.

Nošení roušek ve všech vnějších i vnitřních veřejných prostorech je stále povinné.

Od 9. 6. byly otevřeny vnitřní prostory restaurací (maximálně 6 osob u stolu a 50% kapacity), kavárny a vnitřní sportoviště. Venkovní terasy a zahrádky mohou přijímat hosty bez kapacitního omezení. Při přechodu hranic a účasti na velkých akcích nad 1 000 lidí (stadiony, výstaviště, aj. max do 5.000 osob) je nutné předložit sanitární pas, který prokáže, že osoba byla očkovaná, covid nedávno prodělala či má negativní test.

Od 30. 6. bude zrušeno početní omezení pro návštěvníky kulturních a jiných zařízení, avšak místně (tj. z rozhodnutí prefektů) bude možné nastavit strop pro účast na akcích dle epidemiologické situace. Návštěvníci akcí nadále musí dodržovat fyzické odstupy a preventivní hygienická opatření. Zrušena budou také kapacitní omezení u restaurací a kaváren, obsluha bude ovšem povolena pouze u sedících osob. Zákaz nočního vycházení skončí. 

Aktuálně již fungují kinosály, divadla, památky, muzea a je možné pořádat představení a koncerty pro sedící publikum do 65 procent kapacity sálu, respektive s maximálním limitem 5 000 návštěvníků.

Podniky mohou od 9. 6. částečně obnovit práci na pracovišti, nicméně práce z domova má i nadále dle ministryně práce a sociálních věcí pokračovat.

Vládní očkovací strategie:

Alespoň jednou dávkou bylo k 10. 6. naočkováno 29,5 milionu lidí, z nichž cca 75 % (↑) obdrželo vakcínu Comirnaty (Pfizer/BioNTech), 14,6 %, AstraZenecu, 9 %  Modernu a více než 400 tisíc lidí bylo očkováno vakcínou Janssen. Plně vakcinováno již bylo asi 14,5 milionu obyvatel. Denní průměr aplikovaných vpichů překročil 600 tisíc. Dospělá populace čítá 52 milionů osob.

Celková proočkovanost FR populace činí téměř 43 % (částečná vakcinace), respektive 21,4 % (plná vakcinace).

Pasteurův institut považuje za nezbytné dosáhnout minimálně 90 procent proočkovanosti dospělé populace (cca 46 mil. osob).

Francouzská Sanofi ve spolupráci s britskou GSK oznámila dne 22. 2., že zahájila 2. etapu klinických studií její vakcíny, která by mohla být k dispozici v třetím čtvrtletí 2021.

Cestování

Od 3. 5. je opět možné volně cestovat po celé kontinentální Francii kromě nočních hodin, kdy je možné opustit bydliště jen na základě nezbytných důvodů a vyplněného formuláře (viz výše).

Veškeré cesty do francouzských zámořských území jsou možné pouze z naléhavého důvodu, což by mělo přestat platit pro vybraná území v nadcházejícím období ze dne 4. 6. (kromě Guyany).

Pro příjezd/ odjezd do/ze všech zámořských území a departementů platí a bude platit povinnost předložit negativní test ne starší než 72 hodin. Lze jej nahradit testem po příjezdu. S ohledem na šíření nových mutací viru byl od února zaveden zvláštní režim pro území Guyane (od 17. 5. je zde zavedena celková uzávěra), Réunion a Mayotte.

Francie dne 9. 6. otevřela hranice i pro turisty z EU a mimo ni. Turisté z EU, kteří budou prokazatelně očkovaní oběma dávkami, nemusejí předkládat negativní PCR test.

Pro účely cestování je za očkovanou osobu považován ten, kdo byl kompletně očkován některou z vakcín uznávaných EMA a zároveň od jeho vakcinace uplynul následující časový odstup:

  • Min. 2 týdny od podání 2. dávky vakcíny Pfizer, Moderna nebo Astra-Zeneca
  • Min. 4 týdny od podání vakcíny Johnson and Johnson
  • Min. 2 týdny od podání 1. dávky vakcíny u osob, které prodělaly covid-19.

Francie bude uznávat a aplikovat digitální covidový pas (DCC), a to od 1. července 2021. Z toho vyplývá, že přístup bude stejný ke všem občanům členských států EU a také Lichtenštejnska, Švýcarska, Islandu a Norska.

Francie dále rozčlenila země celého světa dle epidemiologické situace na zelené, oranžové a červené. Všechny státy EU+ a několik dalších mimoevropských zemí (Jižní Korea, Austrálie, Izrael, Libanon, Japonsko, Nový Zéland, Singapur) jsou zařazeny do zelené kategorie – tzn., že cestující musí buď předložit doklad o očkování, nebo test PCR/antigenní ne starší 72 hodin.

Při příjezdu z oranžových zemí je nutné buď být očkovaný a zároveň předložit test, anebo cestovat pouze v neodkladných případech s testem před i po příletu (namátkově) a podstoupit dobrovolnou sedmidenní karanténu.

Pro cestující z červených zemí (JAR, Argentina, Bahrajn, Bangladéš, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Indie, Nepál, Pákistán, Srí Lanka, Surinam, Turecko, Uruguay) je nutný test po příletu i sedmidenní izolace, i pokud byli očkováni. Pokud cestující z červené země očkovaný není, čeká jej povinná karanténa v trvání 10 dnů.

V opačném směru, tedy pro cesty z Francie, je od 9. 6. umožněno vycestovat francouzským občanům z libovolného důvodu jak do zelených, tak do oranžových zemí, budou-li plně očkováni a splní-li podmínky přijímajícího státu.

Od 31. 5. 2021 platí pro cestující z UK cestování pouze na základě neodkladných důvodů a závazku k dobrovolné karanténě.

Řidiči mezinárodní kamionové dopravy musejí být pro vstup do Francie vybaveni evropským certifikátem pro zaměstnance v mezinárodní dopravě. Všichni dopravci přijíždějící do Francie z Irska a UK přímou cestou po moři musí kromě výše uvedeného certifikátu před naloděním předložit negativní antigenní test či negativní PCR test ne starší 72 hodin a čestné prohlášení (k symptomům covid a kontaktu s pozitivní osobou).

Dle informací pařížského letiště Charles de Gaulle platí v případě tranzitu pravidlo cílové země – tj. vyžaduje-li cílová země PCR test, je nutné jej předložit již před nástupem do letadla (včetně letů Praha – Paříž).

Pro Čechy je Francie stále červená

Pro Českou republiku patří Francie k 14. červnu stále do červené kategorie, tedy mezi země s vysokým rizikem nákazy.

V případě cesty do ČR veřejnou dopravou (letadlem, vlakem, autobusem) musí cestující podstoupit antigenní test (provedený maximálně 24 h před začátkem cesty), nebo RT-PCR test (provedený nejvýše 72 hodin před zahájením cesty do ČR) a musí disponovat písemným potvrzením akreditované laboratoře o jeho výsledku.

Potvrzení o výsledku testu bude vyžadováno dopravci jako podmínka pro přijetí cestujícího k přepravě a ten jej musí na vyžádání předložit hraniční kontrole v ČR.

V případě cesty do ČR individuální přepravou není třeba disponovat testem před započetím cesty. 

Po příjezdu do ČR se každý cestující (individuální i hromadnou přepravou) samoizoluje, nejpozději 5. den po příjezdu na území ČR má povinnost podrobit se RT-PCR testu na přítomnost SARS-CoV-2. Do doby předložení negativních výsledků testu se na cestující vztahuje povinná karanténa/samoizolace (omezení volného pohybu).

Po dobu 14 dnů od návratu platí povinnost nosit všude mimo domov respirátory nebo obdobné prostředky (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky včetně filtrační účinnosti alespoň 94% dle příslušných norem (např. FFP2, KN95).

Zpět na začátek

Makroekonomické výhledy a vládní podpůrné programy

V roce 2020 přispěla koronavirová krize k poklesu hrubého domácího produktu (HDP) Francie o 8,2 procenta. Zároveň došlo k poklesu spotřeby domácností o 7 %, investic o 10,3 %, vývozu o 16,3 % a dovozu o 11,5 %. Ztráta tržeb podniků se dohromady za rok 2020 a 2021 předpovídá ve výši 243 miliard eur.

Státní rozpočet za rok 2020 skončil se schodkem 182 miliard eur, tedy téměř dvojnásobným oproti původně plánovaným 93 miliardám. Tento deficit byl zároveň o 30 miliard vyšší než v roce 2010 při tehdejší světové finanční krizi a nejvyšší od 2. světové války.

Pro rok 2021 se odhaduje deficit až na 220 miliard eur oproti původně rozpočtovaným 173,3 miliardám. Zatím se však neuvažuje o zvyšování daní. Veřejné výdaje a ztráty rozpočtových příjmů z důvodu koronavirové krize činily za rok 2020 celkem 158 miliard a pro léta 2021 a 2022 se předpovídají ve výši 171 respektive 96 miliard.

Poměr veřejného dluhu k HDP vzrostl za rok 2020 téměř o pětinu, nicméně díky dlouhodobému poklesu úrokových sazeb na finančních trzích klesl přitom poměr dluhové služby k HDP ze 3,4 % v roce 1996 (kdy Francie přestala dodržovat maastrichtský limit 60 % pro relativní zadluženost) na cca 1,4 % s výhledem jeho dalšího možného poklesu až na 0,7 % v roce 2022.

Nicméně i tak se guvernér francouzské centrální banky již přidal k hlasům v EU volajícím po úpravě pravidel pro redukci relativní zadluženosti pod zmíněných 60 %, protože stanovené tempo poklesu dluhu o dvacetinu ročně bude po uplynutí pandemické výjimky asi nereálné.

Od 9. 6. 2021 je začátek omezení nočního vycházení posunut na 23. hodinu a tím i rozšířen prostor pro otvírací dobu. Provoz obchodů je omezen na min. 4 m2 prodejní plochy na 1 zákazníka, restaurací na maximálně 6 hostů u stolu a uvnitř restaurace na 50 % její kapacity, veletrhů na 50 % kapacity výstaviště a max. 5000 osob, z toho pro více jak 1000 účastníků jen se vstupem na covidový pas. Desítky podobných omezení platí pro provoz v dalších oblastech. Příští zmírnění těchto omezení je plánováno na 30. 6. 2021.

Začal se rovněž snižovat počet dnů práce z domova. U státních a komunálních úřadů od 27. 5. na 4 dny v týdnu, od 9.6. na 3 dny, od 1.7. na 2 dny a od 1.9. s přechodem na režim podle připravované rámcové (kolektivní) dohody o práci z domova. K podobnému postupu jsou vyzývány i podniky.

Podpůrná opatření zavedená nebo ohlášená od začátku koronavirové krize mají odhadovanou hodnotu cca 500 miliard eur, z toho je přes 300 miliard suma použitelných státních záruk na koronavirové bankovní půjčky. Tyto půjčky byly od března 2020 do konce dubna 2021 poskytnuty již více než 670 tisícům podniků v celkové výši 138 miliard. Dále například příspěvky z fondu (koronavirové) solidarity byly od března 2020 do května 2021 vyplaceny 2,2 milionům podniků v celkové výši 29 miliard.

Podpory se nebudou ukončovat naráz, ale budou redukovány postupně. Například podpory v částečné nezaměstnanosti se budou snižovat podle tempa uvolňování sanitárních omezení a u malých firem do 20 zaměstnanců se uvažuje o zavedení možnosti prodlužovat splatnost koronavirových bakovních půjček se státní zárukou až na 10 let. Koncem srpna pak bude potřeba pokračování podpor znovu projednána.

Na podporu oživení francouzské ekonomiky byly naplánovány výdaje a daňové úlevy v hodnotě 100 miliard eur plánem obnovy, tzv. France Relance, který byl 28 .4. 2021 předložen Evropské komisi ke schválení s příspěvkem 40 miliard eur z fondu (post-covidové) obnovy EU, podobně jak měly do konce dubna učinit i ostatní členské země.

Zároveň dle březnového odhadu francouzské centrální banky dosáhnou do konce roku 2021 koronavirové nadúspory francouzských domácností z nerealizované spotřeby (kvůli protiepidemickým omezením obchodu a služeb i spotřebitelské opatrnosti) výše 165 miliard eur. Utrácení těchto úspor může také významně přispět k hospodářskému oživení.

Za předpokladu, že již nenastanou další vlny epidemie, mohlo by být relativně rychlé a ekonomická aktivita by se na úroveň roku 2019 mohla vrátit už během roku 2022.

Za 1. čtvrtletí 2021 byl ve Francii zaznamenán ještě mírný pokles HDP o 0,1 %, ale pro 2. čtvrtletí 2021 se již předpovídá růst o 0,25 % s tím, že v červnu by úroveň hospodářské aktivity byla jen 2 až 3 % pod předkrizovým stavem (v listopadu 2020 to bylo 7,5 % a v květnu 2020 rekordních 31 %). Navíc dle hodnocení mezinárodního poradenství Ernst & Young zůstala Francie i v krizovém roce 2020 nejatraktivnější evropskou zemí pro zahraniční investice před Velkou Británií a Německem. Zahraniční investoři se pro Francii rozhodli u 985 investičních projektů.

Vládní plán obnovy francouzské ekonomiky France Relance

Francouzský premiér Jean Castex představil dvouletý plán na oživení ekonomiky, tzv. France Relance. Plán v hodnotě 100 mld. EUR představuje kolem sedmdesáti opatření ve třech prioritních směrech: ekologická transformace ekonomiky, konkurenceschopnost firem a tzv. sociální soudržnost.

Tento plán má, kromě nápravy důsledků koronavirové krize, přispět také k  budoucímu rozvoji francouzského hospodářství. Cílem je dosáhnout v roce 2022 předkrizové úrovně hospodářské aktivity a začít opět snižovat nezaměstnanost, která by se v letošním roce měla navýšit o cca o 800 tis. osob. Již v roce 2021 by tak měl plán pomoci vytvořit 160 tis. nových pracovních míst.

Tato enormní finanční vládní podpora bude ze 40 % financována z příspěvku EU a zbytek ze státního rozpočtu roku 2021 a 2022. Dle předběžného odhadu se tak poměr veřejného dluhu k HDP bude v důsledku tohoto plánu držet nad hranicí 120 % až do roku 2025, když dřívější předpovědi naznačovaly pokles tohoto ukazatele na 117,5 % již v roce 2021. Plán France Relance je tedy střednědobým investičním plánem, a to v následujících oblastech:

  • Celkem 30 mld. na tzv. ekologickou transformaci hospodářství. Z této sumy půjde:
    • 11 mld. na rozvoj bezemisní automobilové a nákladní železniční dopravy, na cyklistické stezky a stanoviště a na hromadnou dopravu.
    • 9 mld. bude směřovat na energetickou transformaci firem, z toho 2 mld. na rozvoj využití „zeleného“ vodíku.
    • 7 mld. bude investováno do energetické modernizace budov, z toho 2 mld. na soukromé budovy.
    • 1,2 mld. podpoří udržitelnější zemědělskou výrobu zdravějších potravin.
    • 0,3 mld. půjde na rozvoj vodovodní a kanalizační sítě hlavně v zámořských územích.
  • Celkem 34 mld. půjde na tzv. rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Z této sumy představuje:
    • 20 mld. nižší zdanění výroby 50% snížením odvodů DPH a pozemkové daně.
    • 11 mld. bude směřováno na inovace, z toho 385 mil. na rozvoj IT u nejmenších a středních firem.
    • Zbylé 3 mld. představují státní záruky na konsolidační bankovní půjčky.
  • Celkem 36 mld. na sociální a teritoriální soudržnost. Z toho například:
    • 6,6 mld. na podpory v dlouhodobé částečné zaměstnanosti,
    • 6,5 mld. na podporu zaměstnanosti mladých do 26 let,
    • 6 mld. na podporu nemocničních investic
    • a 5,2 mld. na podporu investic místních samospráv.

Zpět na začátek

Informace z vybraných oborů francouzské ekonomiky

Cestovní ruch

Předseda francouzské vlády ohlásil plán na podporu poskytovatelů služeb v cestovním ruchu a veřejném stravování. Plán zahrnuje uvolnění karanténního režimu tak, aby v červenci a srpnu mohli Francouzi cestovat a trávit dovolenou ve Francii (s případnou výjimkou uzavřených lokalit), prodloužení možnosti podpory v částečné nezaměstnanosti do konce roku, prodloužení možnosti příspěvku z koronavirového fondu solidarity do konce září, zvýšení denního limitu pro úhradu útraty v restauracích podnikovými stravenkami z 19 na 38 euro a možnost jejich využití i o víkendu a svátcích do konce roku.

Zároveň již 62 tisíc podniků v tomto odvětví využilo možnosti koronavirové bankovní půjčky se státní zárukou, dosud v celkové výši 6,2 miliardy euro. Celková hodnota státní pomoci tomuto odvětví má přesáhnout 18 miliard.

I když je Francie nejnavštěvovanější zemí na světě, tak se příjmy z cestovního ruchu na jejím HDP v minulých letech podílely „jen“ kolem 2,5 %, protože má více silných odvětví národního hospodářství. Největší podíl cestovního ruchu na HDP mělo dosud z větších evropských zemí Chorvatsko (přes 20 %), Řecko (přes 9 %) a Portugalsko (přes 8 %). O něco větší než Francie mělo tento podíl dokonce například i Česko (kolem 3 %).

Automobilový průmysl

Koncem května nastínil francouzský prezident E. Macron plán podpory automobilového průmyslu. Prodeje v tomto odvětví klesly o 89 % a třetina podniků je na pokraji bankrotu. Plán v hodnotě 8 miliard eur je zaměřen do třech hlavních směrů – oživení poptávky, udržení výroby ve Francii a podpory investic ke zvyšování konkurenceschopnosti. Plán tak kromě krizové finanční podpory potvrzuje pokračování dosavadního kurzu k ekologizaci ekonomiky a zároveň zdůrazňuje zájem na udržení a modernizaci výroby ve Francii s apelem na sociální a ekologické aspekty.

V prvním směru je plán zaměřen na oživení poptávky zejména po automobilech, která zůstala na skladě. Na dobu od 1. června 2020 do konce roku se proto zvýší nebo zavedou bonusy při nákupu aut. Bonus při nákupu nového auta se stoprocentně elektrickým pohonem a cenou do 45 000 se tak zvýší ze 6 000 na 7 000 euro pro soukromníky a ze 3 000 na 5 000 euro pro firmy.

U vozidla s hybridním pohonem, dojezdem přes 50 km v čistě elektrickém režimu a cenou do 50 000 euro se zavede dvoutisícový bonus. Pro 75 % francouzských domácností, které spadají do nižších příjmových kategorií, bude při nákupu modernějšího auta (třeba i ojetého) náhradou za staré (z jedné ze tří spodních emisních kategorií) bonus ve výši 3 000 euro. U nákupu elektromobilu nebo při konverzi vozidla se spalovacím motorem na elektrický pohon bude bonus činit 5 000 euro.

Ve druhém směru se pod vlivem kapitálového podílu státu dvě hlavní francouzské automobilky, Renault a PSA (Peugeot), zavázaly udržovat výrobu elektromobilů a jejich elektrických pohonů ve Francii. Zároveň by měly brát v úvahu sociální a ekologická hlediska a nevyvíjet na své francouzské subdodavatele takový cenový nátlak, který by je nutil převádět výrobu do levnější ciziny. V roce 2025 by tak francouzská výroba aut s elektrickým a hybridním pohonem měla dosáhnout 1 milionu kusů. Firma Renault se zároveň uvolila následovat PSA a přidat se k francouzsko-německé alianci pro evropskou výrobu baterií.

Ve třetím směru je pro automobilový průmysl plánován dotační fond 350 mil. euro na podporu podnikového výzkumu a modernizace kapitálově slabších malých podniků, a zároveň také investiční fond 600 mil. euro pro mimořádné potřeby. Zvýšením investic se má například o rok urychlit instalace nabíjecích stojanů tak, aby jich do konce roku 2021 bylo v zemi instalováno 100 tisíc.

Letecký průmysl

Začátkem června ohlásil francouzský ministr hospodářství a financí plán pokoronavirové podpory leteckého průmyslu. Odvětví se 300 tisíci zaměstnanci postihl propad objednávek o 80 až 90 %. Plán má hodnotu 15 miliard euro a tři hlavní cíle – záchranu pracovních míst, modernizaci menších podniků a dekarbonizaci letadel. Z toho pomoc pro Air France představuje 7 miliard euro (3 mld. půjčka a 4 mld. státní garance na bankovní úvěry).

Letecký provoz se nejspíše vrátí na úroveň roku 2019 až za 2 nebo 3 roky a například jen firma Airbus byla nucena snížit výrobu o 40 %. Bez rychlé pomoci státu hrozí zánik 100 tisíc pracovních míst v následujících šesti měsících. Zároveň je tak riziko ztráty know-how a koncentrace dopadu na tři regiony (Occitanie, Nouvelle Aquitaine, Normandie), kde se nachází většina z 1 300 výrobních firem tohoto odvětví. Francie a Evropa nemohou dopustit, aby trh ovládly americký Boeing a čínský Comaq. Zároveň se francouzský letecký průmysl má vyvíjet směrem k dekarbonizaci, což potvrdili i největší francouzské firmy.

Záchrana pracovních míst:
Prvním nástrojem tohoto pilíře je posun splátek existujících exportních úvěrů o 12 měsíců v celkové výši 1,5 miliardy eur. Druhým nástrojem je francouzský návrh Evropské komisi o prodloužení možné doby odkladu splátek nových úvěrů na nákup letadel ze 6 na 18 měsíců, s finančním dopadem cca 2 miliardy euro. Třetím nástrojem budou vládní nákupy obranné techniky od francouzských výrobců ve výši 800 milionů euro.

Modernizace malých a středních podniků:
Prvním nástrojem je zřízení investičního fondu ve výši až 1 mld. euro na modernizaci strategických podniků této kategorie (do kterého přispějí 200 miliony i čtyři největší firmy – Airbus, Safran, Thales a Dassault). Druhým nástrojem potom fond pro digitalizaci, robotizaci a automatizaci ve výši 300 milionů euro na technologický rozvoj subdodavatelů leteckého průmyslu.

Dekarbonizace letadel:
Vývoj pro výrobu uhlíkově neutrálního letounu již v roce 2035 místo původně plánovaného data 2050 bude podpořen fondem ve výši 1,5 miliardy euro prostřednictvím Rady pro výzkum v civilním letectví. Podpoří se vývoj nových technologií s nižší spotřebou paliv, větší elektrifikace a aplikace alternativních paliv, jako je vodík.

Přesné informace o aktuálním vývoji situace ve Francii jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách francouzské vlády. Aktuální informace a další vývoj můžete také sledovat na stránkách českého zastupitelského úřadu v Paříži.

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě




• Oblasti podnikání: Obchod | Zdravotní a sociální služby
• Teritorium: Francie