Francie v polovině léta prochází čtvrtou vlnou koronavirové nákazy

Na počátku srpna registruje Francie nejvyšší nárůsty nakažených od konce třetí vlny a to zejména v turisticky exponovaných přímořských oblastech a v Paříži. Z pohledu ČR se Francie opět zařadila na seznam tzv. červených zemí.

Díky nadpoloviční proočkovanosti populace však tato vlna nepřináší extrémní přetížení nemocnic. V zemi je od 1. srpna vyžadován takzvaný covid pas a nošení roušek je stále vyžadováno ve vnitřních prostorách.

Aktuální situace ve Francii v souvislosti s výskytem covidu-19

Míra incidence od konce června narůstá a v předposledním červencovém týdnu činila již 191/100 tisíc obyvatel, což představuje navýšení o 94 % v mezitýdenním srovnání.

Nárůst se týká všech věkových kategorií, přičemž nejvíce jsou zasaženy osoby ve věku 10 až 39 let (v kategorii 20 až 29 činila incidence 613/100 tisíc obyv.) Naopak u osob 60+ se incidence drží v rozpětí 37 až 63. Pro srovnání: V Česku je aktuálně 11 případů na sto tisíc lidí za sedm dní.

Z geografického pohledu je nejpostiženější jih a jihozápad Francie. Mutace L452R (včetně delty) představuje již 90 % nových záchytů. V průměru bylo denně za posledních 7 dní identifikováno téměř 20 tisíc nových případů.

Intenzivní péči vyžadovalo k 27. červenci 991 osob s covid-19. Celostátní obsazenost lůžek JIP pacienty s covid-19 se opětovně mírně navýšila na 20 procent původní kapacity. V nemocnicích a pečovatelských domovech dosud s covid-19 zemřelo 112 tisíc lidí.

Aktuálně platná protiepidemiologická opatření a plán rozvolňování:

Od 1. srpna je ve Francii vyžadováno předkládání tzv. zdravotního pasu. Zdravotní pas má prokázat, že účastník kulturních či sportovních akcí byl plně očkován, covid prodělal před méně než 3 měsíci, nebo má negativní PCR/antigenní test ne starší 48 hodin (v elektronické podobě integrováním do aplikace TousAntiCovid či v papírové podobě, tj. pouze předložením vytištěného výsledku očkování či negativního testu).

Pasem se Francouzi prokazují:

  • na tzv.  „velkých akcích“, kterých se účastní více než 1 000 lidí (například velké kulturní či sportovní akce, stadiony, veletrhy)
  • v kulturních a zábavních zařízeních (muzeích, divadlech, kinech, aj.), které přijímají 50 a více osob; v kasinech, hernách, výstavištích, koupalištích venkovních i krytých, stadionech, které přijímají více než 50 lidí.
  • v restauracích (včetně zahrádek), barech
  • na základě rozhodnutí prefekta v obchodních centrech a velkých obchodech, pokud by zde došlo k výskytu nákazy ve větším měřítku; seminářích; dálkové veřejné dopravě (vlak, autobus, letadlo).
  • při návštěvě nemocničních zařízení

Obecně nadále platí následující nařízení:

  • Povinnost nošení roušek ve všech uzavřených veřejných prostorách a v nejpostiženějších oblastech také ve vnějších prostorách
  • Doporučení dodržování odstupu mezi osobami, které nejsou chráněny (tj. bez roušky), a to 2 metry
  • Osoby, které jsou testované pozitivně na covid-19 musejí být po dobu 10 dnů v karanténě (doma či na jiném vhodném místě). Délka karantény může být zkrácena negativním výsledkem testu.
  • Povinné očkování osob pracujících ve zdravotnictví
  • Zavedení nouzového sanitárního stavu v zámořských územích do 30. 9. v Guadeloupe, Saint-Barthélémy, Saint-Martin a na Martiniku.
  • Postupně je umožněn návrat do kanceláří od 1. 7. na tři dny v týdnu, po zbytek pracovní doby je stále nařízena práce z domova. Od 9. 6. jsou umožněny i fyzické pracovní schůzky do maximálně 6 osob (velmi omezeny od 5. 2.). Podniky mohou od 9. 6. částečně obnovit práci na pracovišti, nicméně práce z domova má i nadále dle ministryně práce a sociálních věcí pokračovat.

Vládní očkovací strategie:

Ve francouzské populaci bylo naočkováno k 28. 7. 61,5 % lidí (částečná vakcinace), respektive téměř 51,5 % lidí (plná vakcinace).

Alespoň jednou dávkou bylo k 28. 7. naočkováno 41,2 milionu osob. Plně vakcinováno již bylo 34,5 milionů Francouzů. Denní průměr aplikovaných vpichů se drží nad 600 tisíci.

Pasteurův insitut považuje za nezbytné dosáhnout minimálně devadesátiprocentní proočkovanosti dospělé populace (cca 46 milionu osob).

Francie očkuje pouze vakcínami, které uznává EMA. Ke dni 25. 7. obdržela země více než 76 milionů dávek vakcín, z nichž je 55,2 milionů dávek Comirnaty (Pfizer/BioNTech), 10,7 milionů AstraZeneca, 8 milionů Moderna a 2,4 milionu Janssen.

Cestování

Od 20. června je opět možné volně cestovat po celé kontinentální Francii bez omezení. Země uznává a používá digitální covidový pas (DCC) od 1. července 2021. Z toho vyplývá, že přístup je stejný ke všem občanům EU + Lichtenštejnska, Švýcarska, Islandu a Norska.

Francie rozčlenila země celého světa dle epidemiologické situace na zelené, oranžové a červené státy. Aktualizované schéma je přístupné na webových stránkách

Všechny státy EU+ a  několik dalších mimoevropských zemí (mj. Jižní Korea, Austrálie, Izrael, Libanon, Japonsko, Nový Zéland, Singapur, USA, Kanada ad.) jsou zařazeny do zelené kategorie.

Při cestách z těchto zemí Francie vyžaduje předložení covid pasu, ve kterém je zaznamenáno provedení testů (ne starší než 72 hodin) nebo ukončené očkování či prodělání nemoci covid-19 v posledních 6 měsících. Při cestě ze zelené země odpadá nutnost uvést neodkladný důvod k cestě a předložit potvrzení o bezinfekčnosti, avšak povinnost prokázat se covid pasem zůstává.

Při cestě z oranžovaných zemí  je u neočkovaných osob vyžadován negativní PCR test (≤ 72 hod.), anebo antigenní test (≤ 48 hod). Neočkovaná osoba může do Francie přicestovat pouze v neodkladných důvodech, předložit test před nástupem do letadla, po příletu se podrobit (náhodnému) testu na letišti a podstoupit dobrovolnou sedmidenní karanténu.

Od 17. 7. jsou zrušena omezení pro očkované osoby (tj. přicestování na základě neodkladných důvodů). Od 18. 7. musí neočkované osoby přijíždějící z UK předložit negativní test (PCR či antigenní) ne starší 24 hod.

Pro cestující z červených zemí (Afghánistán, JAR, Argentina, Bahrajn, Bangladéš, Bolivie, Brazílie, Chili, Kolumbie, Kostarika, Indie, Maledivy, Namibie, Népal, Omán, Pakistán, Paraguay, Kongo, Rusko, Seychelly, Sri Lanka, Surinam, Uruguay a Zambie; Tunisko, Mosambik, Kubu a Indonésii) platí seznam neodkladných důvodů pro vykonání cesty u neočkovaných osob. Zároveň je pro neočkované nutný test vždy před odletem, po příletu i povinná karanténa v době trvání 10 dnů. Tato omezení platí i při jiném způsobu cestování než letadlem. Pro očkované osoby jsou zrušena omezení od 17. 7.

Pro účely cestování je za očkovanou osobu považován ten, kdo byl kompletně očkován některou z vakcín uznávaných EMA a zároveň od jeho vakcinace uplynul následující časový odstup:

  • Min. 2 týdny od podání 2. dávky vakcíny Pfizer, Moderna nebo Astra-Zeneca
  • Min. 4 týdny od podání vakcíny Johnson and Johnson
  • Min. 2 týdny od podání 1. dávky vakcíny u osob, které prodělaly covid-19.

Pro Čechy je Francie stále červená

Pro Českou republiku patří Francie k červenci stále do červené kategorie, tedy mezi země s vysokým rizikem nákazy. Cestující bez plnohodnotného očkování a prokázání se evropským očkovacím certifikátem tedy musejí při příjezdu do ČR na pět dní do izolace a následně absolvovat PCR test.

Zpět na začátek

Makroekonomické výhledy a vládní podpůrné programy

V roce 2020 přispěla koronavirová krize k poklesu HDP Francie o 7,9 %. Zároveň došlo k poklesu spotřeby domácností o 6,6 %, investic o 8,6 %, vývozu o 15,8 % a dovozu o 11,9 %. Ztráta tržeb podniků se dohromady za rok 2020 a 2021 předpovídá ve výši 243 miliard eur.

Vláda předpovídá za rok 2021 silnější růst ekonomiky ve výši 6 procent, který by měl zlepšit dříve oznámený schodek -9,4 % HDP v roce 2021.

Státní rozpočet za rok 2020 skončil se schodkem 182 miliard, tedy téměř dvojnásobným oproti původně plánovaným 93 miliardám. Tento deficit byl zároveň o 30 miliard vyšší než v roce 2010 při tehdejší světové finanční krizi a nejvyšší od 2. světové války.

Pro rok 2021 se odhaduje až na 220 miliard. Zatím se však neuvažuje o zvyšování daní. Veřejné výdaje a ztráty rozpočtových příjmů z důvodu koronavirové krize činily za rok 2020 celkem 158 miliard a pro léta 2021 a 2022 se předpovídají ve výši 171 respektive 96 miliard eur.

Poměr veřejného dluhu k HDP vzrostl za rok 2020 téměř o pětinu, nicméně díky dlouhodobému poklesu úrokových sazeb na finančních trzích klesl přitom poměr dluhové služby k HDP ze 3,4 % v roce 1996 (kdy Francie přestala dodržovat maastrichtský limit 60 % pro relativní zadluženost) na cca 1,4 % s výhledem jeho dalšího možného poklesu až na 0,7 % v roce 2022.

Nicméně i tak se guvernér francouzské centrální banky již přidal k hlasům v EU volajícím po úpravě pravidel pro redukci relativní zadluženosti pod zmíněných 60 %, protože stanovené tempo poklesu dluhu o pět procent ročně bude po uplynutí pandemické výjimky asi nereálné

Nové podmínky práce z domova ve státní správě a nemocnicích vymezují maximálně tři dny práce z domova během pracovního týdne. Úředníci dostanou paušál až do výše 220€ za rok na výdaje spojené s prací z domova.

Podpůrná opatření zavedená nebo ohlášená od začátku koronavirové krize mají odhadovanou hodnotu cca 500 miliard, z toho je přes 300 miliard eur suma použitelných státních záruk na koronavirové bankovní půjčky.

Tyto půjčky byly od března 2020 do konce dubna 2021 poskytnuty již více než 670 tisícům podniků v celkové výši 138 miliard. Dále například příspěvky z fondu (koronavirové) solidarity byly od března 2020 do května 2021 vyplaceny 2,2 milionům podniků v celkové výši 29 miliard eur.

Podpory se nebudou ukončovat naráz, ale budou redukovány postupně. Například podpory v částečné nezaměstnanosti se budou snižovat podle tempa uvolňování sanitárních omezení a u malých firem do 20 zaměstnanců se uvažuje o zavedení možnosti prodlužovat splatnost koronavirových bakovních půjček se státní zárukou až na 10 let. Koncem srpna pak bude potřeba pokračování podpor znovu projednána.

Na podporu postepidemického oživení francouzské ekonomiky byly naplánovány výdaje a daňové úlevy v hodnotě 100 miliard eur plánem obnovy, tzv. France Relance, který byl 23. 6. 2021 schválen Evropskou komisí s příspěvkem 39,4 miliard z fondu (post-covidové) obnovy EU.

Z plánovaných 100 miliard eur bylo prozatím uvolněno necelých 40 miliard. Cílem vlády je dosáhnout  vyčlenění 70 miliard do konce roku. Plán se soustředí prioritně na strategické sektory jako jsou vodíkové pohony, polovodiče a elektrické baterie.

Zároveň dle červnového odhadu francouzské centrální banky dosáhnou do konce roku 2021 koronavirové nadúspory francouzských domácností z nerealizované spotřeby kvůli protiepidemickým omezením obchodu a služeb i spotřebitelské opatrnosti výše 180 miliard. Realizace části těchto úspor může také významně přispět k hospodářskému oživení.

Za předpokladu, že již nenastanou další vlny epidemie, mohlo by být relativně rychlé a ekonomická aktivita by mohla začít překonávat úroveň roku 2019 od 1. čtvrtletí 2022. Za 1. čtvrtletí 2021 byl ve Francii zaznamenán ještě mírný pokles HDP o 0,1 %, ale pro 2. čtvrtletí 2021 se již předpovídá růst o 0,25 % s tím, že ve 3. čtvrtletí by úroveň hospodářské aktivity byla jen 2 % pod předkrizovým stavem (v listopadu 2020 to bylo 7,5 % a v květnu 2020 rekordních 31 %).

Navíc dle hodnocení mezinárodního poradenství Ernst & Young zůstala Francie i v krizovém roce 2020 nejatraktivnější evropskou zemí pro zahraniční investice před Velkou Británií a Německem. Zahraniční investoři se pro Francii rozhodli u 985 investičních projektů.

Vládní plán obnovy francouzské ekonomiky France Relance

Francouzský premiér Jean Castex představil dvouletý plán na oživení ekonomiky, tzv. France Relance. Plán v hodnotě 100 mld. EUR představuje kolem sedmdesáti opatření ve třech prioritních směrech: ekologická transformace ekonomiky, konkurenceschopnost firem a tzv. sociální soudržnost.

Tento plán má, kromě nápravy důsledků koronavirové krize, přispět také k  budoucímu rozvoji francouzského hospodářství. Cílem je dosáhnout v roce 2022 předkrizové úrovně hospodářské aktivity a začít opět snižovat nezaměstnanost, která by se v letošním roce měla navýšit o cca o 800 tis. osob. Již v roce 2021 by tak měl plán pomoci vytvořit 160 tis. nových pracovních míst.

Tato enormní finanční vládní podpora bude ze 40 % financována z příspěvku EU a zbytek ze státního rozpočtu roku 2021 a 2022. Dle předběžného odhadu se tak poměr veřejného dluhu k HDP bude v důsledku tohoto plánu držet nad hranicí 120 % až do roku 2025, když dřívější předpovědi naznačovaly pokles tohoto ukazatele na 117,5 % již v roce 2021. Plán France Relance je tedy střednědobým investičním plánem, a to v následujících oblastech:

  • Celkem 30 mld. na tzv. ekologickou transformaci hospodářství. Z této sumy půjde:
    • 11 mld. na rozvoj bezemisní automobilové a nákladní železniční dopravy, na cyklistické stezky a stanoviště a na hromadnou dopravu.
    • 9 mld. bude směřovat na energetickou transformaci firem, z toho 2 mld. na rozvoj využití „zeleného“ vodíku.
    • 7 mld. bude investováno do energetické modernizace budov, z toho 2 mld. na soukromé budovy.
    • 1,2 mld. podpoří udržitelnější zemědělskou výrobu zdravějších potravin.
    • 0,3 mld. půjde na rozvoj vodovodní a kanalizační sítě hlavně v zámořských územích.
  • Celkem 34 mld. půjde na tzv. rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Z této sumy představuje:
    • 20 mld. nižší zdanění výroby 50% snížením odvodů DPH a pozemkové daně.
    • 11 mld. bude směřováno na inovace, z toho 385 mil. na rozvoj IT u nejmenších a středních firem.
    • Zbylé 3 mld. představují státní záruky na konsolidační bankovní půjčky.
  • Celkem 36 mld. na sociální a teritoriální soudržnost. Z toho například:
    • 6,6 mld. na podpory v dlouhodobé částečné zaměstnanosti,
    • 6,5 mld. na podporu zaměstnanosti mladých do 26 let,
    • 6 mld. na podporu nemocničních investic
    • a 5,2 mld. na podporu investic místních samospráv.

Zpět na začátek

Informace z vybraných oborů francouzské ekonomiky

Cestovní ruch

Předseda francouzské vlády ohlásil plán na podporu poskytovatelů služeb v cestovním ruchu a veřejném stravování. Plán zahrnuje uvolnění karanténního režimu tak, aby v červenci a srpnu mohli Francouzi cestovat a trávit dovolenou ve Francii (s případnou výjimkou uzavřených lokalit), prodloužení možnosti podpory v částečné nezaměstnanosti do konce roku, prodloužení možnosti příspěvku z koronavirového fondu solidarity do konce září, zvýšení denního limitu pro úhradu útraty v restauracích podnikovými stravenkami z 19 na 38 euro a možnost jejich využití i o víkendu a svátcích do konce roku.

Zároveň již 62 tisíc podniků v tomto odvětví využilo možnosti koronavirové bankovní půjčky se státní zárukou, dosud v celkové výši 6,2 miliardy euro. Celková hodnota státní pomoci tomuto odvětví má přesáhnout 18 miliard.

I když je Francie nejnavštěvovanější zemí na světě, tak se příjmy z cestovního ruchu na jejím HDP v minulých letech podílely „jen“ kolem 2,5 %, protože má více silných odvětví národního hospodářství. Největší podíl cestovního ruchu na HDP mělo dosud z větších evropských zemí Chorvatsko (přes 20 %), Řecko (přes 9 %) a Portugalsko (přes 8 %). O něco větší než Francie mělo tento podíl dokonce například i Česko (kolem 3 %).

Automobilový průmysl

Koncem května nastínil francouzský prezident E. Macron plán podpory automobilového průmyslu. Prodeje v tomto odvětví klesly o 89 % a třetina podniků je na pokraji bankrotu. Plán v hodnotě 8 miliard eur je zaměřen do třech hlavních směrů – oživení poptávky, udržení výroby ve Francii a podpory investic ke zvyšování konkurenceschopnosti. Plán tak kromě krizové finanční podpory potvrzuje pokračování dosavadního kurzu k ekologizaci ekonomiky a zároveň zdůrazňuje zájem na udržení a modernizaci výroby ve Francii s apelem na sociální a ekologické aspekty.

V prvním směru je plán zaměřen na oživení poptávky zejména po automobilech, která zůstala na skladě. Na dobu od 1. června 2020 do konce roku se proto zvýší nebo zavedou bonusy při nákupu aut. Bonus při nákupu nového auta se stoprocentně elektrickým pohonem a cenou do 45 000 se tak zvýší ze 6 000 na 7 000 euro pro soukromníky a ze 3 000 na 5 000 euro pro firmy.

U vozidla s hybridním pohonem, dojezdem přes 50 km v čistě elektrickém režimu a cenou do 50 000 euro se zavede dvoutisícový bonus. Pro 75 % francouzských domácností, které spadají do nižších příjmových kategorií, bude při nákupu modernějšího auta (třeba i ojetého) náhradou za staré (z jedné ze tří spodních emisních kategorií) bonus ve výši 3 000 euro. U nákupu elektromobilu nebo při konverzi vozidla se spalovacím motorem na elektrický pohon bude bonus činit 5 000 euro.

Ve druhém směru se pod vlivem kapitálového podílu státu dvě hlavní francouzské automobilky, Renault a PSA (Peugeot), zavázaly udržovat výrobu elektromobilů a jejich elektrických pohonů ve Francii. Zároveň by měly brát v úvahu sociální a ekologická hlediska a nevyvíjet na své francouzské subdodavatele takový cenový nátlak, který by je nutil převádět výrobu do levnější ciziny. V roce 2025 by tak francouzská výroba aut s elektrickým a hybridním pohonem měla dosáhnout 1 milionu kusů. Firma Renault se zároveň uvolila následovat PSA a přidat se k francouzsko-německé alianci pro evropskou výrobu baterií.

Ve třetím směru je pro automobilový průmysl plánován dotační fond 350 mil. euro na podporu podnikového výzkumu a modernizace kapitálově slabších malých podniků, a zároveň také investiční fond 600 mil. euro pro mimořádné potřeby. Zvýšením investic se má například o rok urychlit instalace nabíjecích stojanů tak, aby jich do konce roku 2021 bylo v zemi instalováno 100 tisíc.

Letecký průmysl

Začátkem června ohlásil francouzský ministr hospodářství a financí plán pokoronavirové podpory leteckého průmyslu. Odvětví se 300 tisíci zaměstnanci postihl propad objednávek o 80 až 90 %. Plán má hodnotu 15 miliard euro a tři hlavní cíle – záchranu pracovních míst, modernizaci menších podniků a dekarbonizaci letadel. Z toho pomoc pro Air France představuje 7 miliard euro (3 mld. půjčka a 4 mld. státní garance na bankovní úvěry).

Letecký provoz se nejspíše vrátí na úroveň roku 2019 až za 2 nebo 3 roky a například jen firma Airbus byla nucena snížit výrobu o 40 %. Bez rychlé pomoci státu hrozí zánik 100 tisíc pracovních míst v následujících šesti měsících. Zároveň je tak riziko ztráty know-how a koncentrace dopadu na tři regiony (Occitanie, Nouvelle Aquitaine, Normandie), kde se nachází většina z 1 300 výrobních firem tohoto odvětví. Francie a Evropa nemohou dopustit, aby trh ovládly americký Boeing a čínský Comaq. Zároveň se francouzský letecký průmysl má vyvíjet směrem k dekarbonizaci, což potvrdili i největší francouzské firmy.

Záchrana pracovních míst:
Prvním nástrojem tohoto pilíře je posun splátek existujících exportních úvěrů o 12 měsíců v celkové výši 1,5 miliardy eur. Druhým nástrojem je francouzský návrh Evropské komisi o prodloužení možné doby odkladu splátek nových úvěrů na nákup letadel ze 6 na 18 měsíců, s finančním dopadem cca 2 miliardy euro. Třetím nástrojem budou vládní nákupy obranné techniky od francouzských výrobců ve výši 800 milionů euro.

Modernizace malých a středních podniků:
Prvním nástrojem je zřízení investičního fondu ve výši až 1 mld. euro na modernizaci strategických podniků této kategorie (do kterého přispějí 200 miliony i čtyři největší firmy – Airbus, Safran, Thales a Dassault). Druhým nástrojem potom fond pro digitalizaci, robotizaci a automatizaci ve výši 300 milionů euro na technologický rozvoj subdodavatelů leteckého průmyslu.

Dekarbonizace letadel:
Vývoj pro výrobu uhlíkově neutrálního letounu již v roce 2035 místo původně plánovaného data 2050 bude podpořen fondem ve výši 1,5 miliardy euro prostřednictvím Rady pro výzkum v civilním letectví. Podpoří se vývoj nových technologií s nižší spotřebou paliv, větší elektrifikace a aplikace alternativních paliv, jako je vodík.

Přesné informace o aktuálním vývoji situace ve Francii jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách francouzské vlády. Aktuální informace a další vývoj můžete také sledovat na stránkách českého zastupitelského úřadu v Paříži.

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě




• Oblasti podnikání: Obchod | Zdravotní a sociální služby
• Teritorium: Francie