Ve Francii už epidemie neustupuje, lockdown hrozí dalším regionům

Počty nakažených covid-19 na konci února 2021 opět mírně rostou. Je odhadováno, že podíl nového „britského“ kmenu koronaviru dosahuje  50 % nových případů. Města Nice a Dunkerque znovuzavedly trvdý lockdown se zákazy vycházení, zdá se, že se mu nevyhne ani Paříž a přidružené departmány.  Na celém evropském území Francie stále platí zákaz nočního vycházení mezi 18. a 6. hodinou. Pokles HDP Francie v roce 2020 byl 8,3 procenta.

Hranice Francie pro cestovatele ze zemí EU zůstávají otevřené ale pouze s podmínkou předložení negativního PCR testu.

Vláda ČR opětovně umístila Francii na seznam velmi rizikových zemí, před návratem do ČR je tedy nutné absolvovat nejdříve buď antigenní test (ne starší než 24 hodin) nebo PCR test (ne starší než 48 h) a informovat příslušnou hygienickou stanici. Po návratu do ČR je nutná izolace a do pěti dní po návratu absolvování řádného PCR testu.

Aktuální situace ve Francii v souvislosti s výskytem covidu-19

K 25. únoru představovala britská varianta 50 procent nových pozitivních případů. Očekává se, že britská mutace se stane zkraje března dominantní. Kromě „jihoafrické“ byla v kontinentální Francii rovněž potvrzena přítomnost i „brazilské“ varianty koronaviru. Dle odhadů tvoří nyní tyto dvě varianty cca pět procent denních záchytů.

Reprodukční číslo R činí cca 0,97 (u tzv. britské varianty se odhaduje 1,4)

Míra sedmidenního výskytu nových případů, která zohledňuje i záchyty antigenními testy, se mírně zvýšila a k 25. 2. činila 214 na 100 tisíc obyvatel.  

Nejnovější protiepidemiologická opatření:

V souvislosti s šířením nových variant covid-19 zatím francouzská vláda odmítá zavedení celostátní uzávěry, pokud nenastane zcela kritická situace. Francie proto postupuje teritoriálně. Jsou přijímána místní restriktivní opatření.

V souvislosti s tímto vyhlásil již prefekt departmentu Alpes-Maritimes (JV Francie) od 23. 2. po dobu minimálně patnáct dní restriktivní opatření v přímořských obcích od Théoule-sur-Mer do Mentonu: od pátku 18:00 do pondělí 6:00 zde platí zákaz vycházení s výjimkou šedesáti minut v rozsahu 5 kilometrů. Jsou zavřeny obchody s plochou větší než 5000m2 kromě lékáren a potravin. Jsou také posíleny kontroly na letištích. Restrikce jsou zavedeny rovněž v Dunkerku (včetně víkendového zákazu vycházení).

Dvacet departmentů, kde je sedmidenní výskyt vyšší než 250 případů na 100 000 obyvatel, je od 25. 2. pod drobnohledem vlády a budou zde probíhat konzultace s relevantními aktéry. Pokud v těchto departmentech v týdnu od 1. 3. dojde ke zhoršení situace, měla by zde být dle premiéra Castexe zavedena restriktivní opatření od 6. března.

Těchto 20 departmentů se nachází na S, JV, Francie a Ile-de-France: jedná se o Alpes-Maritime, Rhône, Hauts-de-France, Nord, Pas-de-Calais, les Bouches-du Rhône, Drôme, Var, Somme, Moselle, Meurthe-et-Moselle, Eure-et-Loire a 8 departmentů Ile-de-France. Z městských aglomerací je nejvíce postižena Nice, metropole Aix-Marseille, Metz, Dunkerk a Paříž. Znepokojivá situace panuje také na ostrově Mayotte.

Od 16. ledna platí na celém evropském území Francie zákaz nočního vycházení mezi 18. a 6. hodinou. V daný čas je možné opustit bydliště pouze z několika málo důvodů (mj. cesta do práce a z práce; zdravotní urgence; závažné rodinné či úřední důvody a venčení psa).

Individuální fyzická aktivita není v době zákazu nočního vycházení povolena. Místa přijímající veřejnost a obchody musí být v době zákazu vycházení uzavřeny. Mohou nicméně využít rozšířené prodejní doby o nedělích.

Sankce za porušení opatření jsou ve výši 135 eur, která se zvyšují a mohou končit až odnětím svobody v případě opakovaného porušení.

S platností od 31. 1. jsou povoleny pouze nezbytné cesty do/ze zemí mimo Evropskou unii (viz cestování); vstup do Francie ze zemí EU je podmíněn předložením negativního výsledku PCR testu;

Od 31. 1. jsou uzavřena veškerá nákupní centra (o ploše větší než 20 tisíc m2), pokud se nejedná o prodej potravin, a od 1. 2. je snížen maximální počet zákazníků v super/hyper marketech;

Francouzská vláda apeluje na podniky, aby ještě více využívaly možnost práce z domova. Dále zůstávají uzavřena zejména kina, divadla, muzea a zoologické zahrady (a to do odvolání), vnitřní sportoviště, restaurace a bary a dále veškerá zařízení, která přijímají velký počet osob (zábavní parky, výstaviště, cirkusy, kasina). Zakázána jsou velká shromáždění či oslavy v pronajatých sálech či na veřejnosti.

Lyžařská infrastruktura zůstává uzavřena. Lyžařská střediska mohou pouze ubytovávat hosty a provozovat obchody, avšak restaurace a bary stejně jako vleky a sjezdovky jsou uzavřené. Možné jsou tak jen aktivity typu běžeckého lyžování či ski-alpinismu.

Nadále však pokračuje prezenční výuka na 1. a 2. stupni ZŠ, avšak k 1. 2. byl zpřísněn hygienický protokol. Je zavedena povinnost nosit roušky od 6 let a pravidelné větrání prostor každou hodinu. Dětské mimoškolní a fyzické aktivity ve vnitřních prostorách jsou zakázány.

Povinnost nošení roušek platí nadále až do odvolání ve všech vnitřních i venkovních veřejných prostorech. Vláda doporučuje nošení pouze certifikovaných respirátorů či chirurgických roušek, textilní nejsou doporučovány.

Vládní očkovací strategie:

K 25. únoru bylo naočkováno alespoň jednou dávkou 2 712 800 lidí a 1,3 milionu z nich již obdrželo i druhou dávku. První dávku vakcíny obdrželo víc než 80 % osob pobývajících v domovech s pečovatelskou službou a LDN, druhou dávku vakcíny obdrželo 50 procent lidí.

Cestování

Zatím je stále možné volně cestovat mezi regiony v kontinentální Francii. Před cestou na Korsiku platí do 7. března včetně povinnost předložení negativního testu PCR ne staršího než 72 hodin. Antigenní testy nejsou za tímto účelem uznávány.

Německo zatím neuzavřelo hranice, od 1. března budou ale zavedena zvláštní opatření pro pendlery z příhraničního departmentu Moselle.

Veškeré cesty do francouzských zámořských území jsou možné pouze z naléhavého důvodu. Pro příjezd/ odjezd do/ze všech zámořských území a departementů platí povinnost předložit negativní test ne starší 72 hodin, lze jej nahradit testem po příjezdu.

S ohledem na šíření nových mutací koronaviru byl zaveden zvláštní režim pro území Guyane, Réunion a Mayotte. Na Mayotte byl zaveden lockdown do konce února včetně škol, protože zde bylo objeveno velké množství případů jihoafrické varianty viru.

Hranice zůstávají otevřené pro pohyb v rámci EU/Schengenu, avšak s povinností  předložit negativní PCR test (pořízený před cestou do FR a ne starší než 72 hodin) pro cestující starší jedenácti let ze všech zemí schengenského prostoru. Výjimku mají od 31. ledna 2021 řidiči silniční nákladní dopravy, pendleři a obyvatelé pohraničí při pohybu do 30 kilometrů od svého bydliště po dobu kratší než 24 hodin. Po příjezdu do Francie je silně doporučováno podstoupit sedmidenní karanténu a následně se nechat přetestovat.

Pro vstup z prostoru mimo Schengen/EU zůstávají hranice až na výjimky uzavřené a od 31. ledna je možné vycestovat z Francie mimo Schengen pouze z naléhavého a neodkladného důvodu (zdravotního, rodinného či pracovního), anebo na základě pobytového titulu ve třetí zemi, ovšem bez záruky na brzký návrat zpět do Francie.  Od 18. 1. platí povinnost předložit negativní test PCR ne starší 72 hodin a po vstupu na území Francie se čestně zavázat k podstoupení sedmidenní karantény (po jejím uplynutí je nutné podstoupit další test PCR).

Podle informací pařížského letiště Charles de Gaullea platí v případě tranzitu pravidlo cílové země – tj. vyžaduje-li cílová země PCR test, je nutné jej předložit již před nástupem do letu Praha-Paříž. ZÚ Paříž nicméně doporučuje v zájmu plynulého cestování (a dle zkušeností s informovaností leteckého personálu) disponovat PCR testem i v případě tranzitu do země, která test nevyžaduje

Vláda ČR opětovně umístila Francii na seznam velmi rizikových zemí, před návratem do ČR je tedy nutné absolvovat nejdříve buď antigenní test ne starší než 24 hodin nebo PCR test ne starší než 48 hodin, informovat příslušnou hygienickou stanici. Po návratu do ČR je nutná izolace a do maximálně pěti dní po návratu absolvování řádného PCR testu.

Před Vánocemi byla zavedena nová pravidla pro pohyb přes britsko-francouzskou hranici. Pod podmínkou předložení negativního výsledku testu na covid-19, který absolvují v Británii, mohou do Francie cestovat občané země a Evropského prostoru, včetně rodinných příslušníků.

Řidiči mezinárodní kamionové dopravy musí rovněž podstoupit antigenní test na území Spojeného království.

Zpět na začátek

Makroekonomické výhledy a vládní podpůrné programy

Dle odhadu francouzského statistického úřadu z 29. ledna 2021 přispěla koronavirová krize k poklesu HDP Francie v roce 2020 o 8,3 procenta. Zároveň se odhaduje pokles spotřeby domácností o 7,1 %, investic o 9,8 %, vývozu o 16,7 % a dovozu o 11,6 %. Za celý rok 2020 klesl například i prodej nových osobních automobilů, a to až na úroveň roku 1975.

Koronavirová krize také urychluje strukturální změny. Například podíl internetových prodejů na maloobchodním obratu v roce 2020 dosáhl 13,4 % oproti 9,8 % v roce 2019, což představovalo asi čtyřikrát rychlejší nárůst než v předchozích letech.

Francouzská vláda nyní upustila od projektu výstavby čtvrtého terminálu na největším letišti v zemi (Charles de Gaulle v Paříži) a zároveň i s ohledem na snahu o snižování emisí skleníkových plynů navrhla uzákonit zákaz vnitrostátní letecké dopravy mezi místy s existujícím vlakovým spojením do dvou a půl hodiny jízdy.

Hrubá zadluženost podnikové sféry se téměř ztrojnásobila a problematické dluhy dosáhly 196 miliard euro. Nicméně počet firemních úpadků zaznamenaných za rok 2020 klesl oproti roku 2019 o 39,5 %. Na první pohled potěšitelná zpráva však může ve skutečnosti být tuplovaně špatná. Státní koronavirové podpory zřejmě v řadě případů jen oddalují projevy problémů nenapravitelných i bez koronaviru, které po normalizaci situace možná přinesou záplavu bankrotů, takže některé rozpočtové miliardy podpor mohly být vydány zbytečně.

Státní rozpočet za rok 2020 skončil se schodkem 178 miliard euro, tedy téměř dvojnásobným oproti původně plánovaným 93 miliardám. Tento deficit byl zároveň o 30 miliard vyšší než v roce 2010 při světové finanční krizi a vůbec nejvyšší od 2. světové války.

Poměr veřejného dluhu k HDP za rok 2020 vzrostl asi o jednu pětinu, nicméně díky dlouhodobému poklesu úrokových sazeb na finančních trzích klesl poměr dluhové služby k HDP ze 3,4 % v roce 1996 (kdy Francie přestala dodržovat maastrichtský limit 60 % pro relativní zadluženost) na cca 1,4 % (s výhledem dalšího možného poklesu až na 0,7 % v roce 2022).

Po dobu trvání karantény je prodloužena referenční doba, na základě které se určuje nárok na podporu v plné nezaměstnanosti.

Podpora v částečné nezaměstnanosti při koronavirových omezeních bez možnosti práce z domova představuje v nejvíce postižených oborech refundaci 100 procent výplat za neodpracovanou dobu, v ostatních oborech od března 2021 pak 60 %. Při dosavadním maximu na jaře 2020 byla tato podpora využita pro 8,4 milionu zaměstnanců a koncem roku pro 2,4 milionu lidí.

V případech s maximálně 40 % neodpracované doby lze pak žádat o podporu v tzv. dlouhodobé částečné nezaměstnanosti na 6 až 24 měsíců. V únoru 2021 ji využívá již přes sedm tisíc podniků pro 530 tisíc zaměstnanců.

Firmám, které nebudou moci splatit koronavirovou půjčku se státní zárukou do 30.6.2021, bude možné splatnost prodloužit až o 5 let, případně poskytnout přímou státní půjčku. Pronajímatelé nemovitostí, kteří prominou uzavřeným podnikům alespoň jedno měsíční nájemné, obdrží daňový kredit ve výši až 50 % prominuté částky.

Pro neziskové spolky do deseti zaměstnanců, kterým se nedaří administrativně zvládat žádosti o podporu z jiných nástrojů, navrhla vláda zřízení administrativně přístupnějšího fondu, dotovaného 30 miliony euro, ze kterého by výše podpory činila 5 až 8 tisíc euro.

Ztráta tržeb postižených podniků všech velikostí nad 70 procent bude z fondu solidarity kompenzována až do výše 20 procent maximálně do 200 tisíc euro měsíčně. Fixní náklady podniků s měsíční ztrátou tržeb přes milion euro budou kompenzovány ze 70 % až do výše tří milionů euro za 1. pololetí 2021. Plánuje se rozšířit podpora také na vinařství a velkoobchody.

Dále bude možnost o rok posunout začátek splácení bankovních koronavirových půjček se státní zárukou, které do poloviny ledna 2021 byly poskytnuty již téměř 640 tisíc podniků (tedy cca 15 až 20 % všech podniků v zemi) v souhrnné výši 131,2 miliard euro. Podíl rizikových půjček odhaduje centrální banka na 4,5 až 6 %. Zároveň je snaha získat souhlas Evropské komise se státními koronavirovými půjčkami pro menší firmy, které na bankovní půjčky se státní zárukou nedosáhly.

Na podporu maloobchodního prodeje a jako částečná náhrada za zkrácení prodejní doby v důsledku zákazu nočního vycházení již od 18 hod. bylo do 2 .3. 2021 prodlouženo povolení pro zimní výprodeje.

S pojišťovacím sektorem, který pandemii vylučuje z pojistitelných rizik, bylo dohodnuto zmrazení sazeb pojistného v roce 2021 pro podniky do 250 zaměstnanců v gastronomii, hotelnictví, zábavním průmyslu, cestovním ruchu, kultuře a sportu. Pojišťovny navíc přislíbily rozšířit svou nabídku o osobní koronavirové pojištění pro ředitele a zaměstnance uvedených podniků.

Vládní plán obnovy francouzské ekonomiky France Relance

Francouzský premiér Jean Castex představil dvouletý plán na oživení ekonomiky, tzv. France Relance. Plán v hodnotě 100 mld. EUR představuje kolem sedmdesáti opatření ve třech prioritních směrech: ekologická transformace ekonomiky, konkurenceschopnost firem a tzv. sociální soudržnost.

Tento plán má, kromě nápravy důsledků koronavirové krize, přispět také k  budoucímu rozvoji francouzského hospodářství. Cílem je dosáhnout v roce 2022 předkrizové úrovně hospodářské aktivity a začít opět snižovat nezaměstnanost, která by se v letošním roce měla navýšit o cca o 800 tis. osob. Již v roce 2021 by tak měl plán pomoci vytvořit 160 tis. nových pracovních míst.

Tato enormní finanční vládní podpora bude ze 40 % financována z příspěvku EU a zbytek ze státního rozpočtu roku 2021 a 2022. Dle předběžného odhadu se tak poměr veřejného dluhu k HDP bude v důsledku tohoto plánu držet nad hranicí 120 % až do roku 2025, když dřívější předpovědi naznačovaly pokles tohoto ukazatele na 117,5 % již v roce 2021. Plán France Relance je tedy střednědobým investičním plánem, a to v následujících oblastech:

  • Celkem 30 mld. na tzv. ekologickou transformaci hospodářství. Z této sumy půjde:
    • 11 mld. na rozvoj bezemisní automobilové a nákladní železniční dopravy, na cyklistické stezky a stanoviště a na hromadnou dopravu.
    • 9 mld. bude směřovat na energetickou transformaci firem, z toho 2 mld. na rozvoj využití „zeleného“ vodíku.
    • 7 mld. bude investováno do energetické modernizace budov, z toho 2 mld. na soukromé budovy.
    • 1,2 mld. podpoří udržitelnější zemědělskou výrobu zdravějších potravin.
    • 0,3 mld. půjde na rozvoj vodovodní a kanalizační sítě hlavně v zámořských územích.
  • Celkem 34 mld. půjde na tzv. rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Z této sumy představuje:
    • 20 mld. nižší zdanění výroby 50% snížením odvodů DPH a pozemkové daně.
    • 11 mld. bude směřováno na inovace, z toho 385 mil. na rozvoj IT u nejmenších a středních firem.
    • Zbylé 3 mld. představují státní záruky na konsolidační bankovní půjčky.
  • Celkem 36 mld. na sociální a teritoriální soudržnost. Z toho například:
    • 6,6 mld. na podpory v dlouhodobé částečné zaměstnanosti,
    • 6,5 mld. na podporu zaměstnanosti mladých do 26 let,
    • 6 mld. na podporu nemocničních investic
    • a 5,2 mld. na podporu investic místních samospráv.

Zpět na začátek

Informace z vybraných oborů francouzské ekonomiky

Cestovní ruch

Předseda francouzské vlády ohlásil plán na podporu poskytovatelů služeb v cestovním ruchu a veřejném stravování. Plán zahrnuje uvolnění karanténního režimu tak, aby v červenci a srpnu mohli Francouzi cestovat a trávit dovolenou ve Francii (s případnou výjimkou uzavřených lokalit), prodloužení možnosti podpory v částečné nezaměstnanosti do konce roku, prodloužení možnosti příspěvku z koronavirového fondu solidarity do konce září, zvýšení denního limitu pro úhradu útraty v restauracích podnikovými stravenkami z 19 na 38 euro a možnost jejich využití i o víkendu a svátcích do konce roku.

Zároveň již 62 tisíc podniků v tomto odvětví využilo možnosti koronavirové bankovní půjčky se státní zárukou, dosud v celkové výši 6,2 miliardy euro. Celková hodnota státní pomoci tomuto odvětví má přesáhnout 18 miliard.

I když je Francie nejnavštěvovanější zemí na světě, tak se příjmy z cestovního ruchu na jejím HDP v minulých letech podílely „jen“ kolem 2,5 %, protože má více silných odvětví národního hospodářství. Největší podíl cestovního ruchu na HDP mělo dosud z větších evropských zemí Chorvatsko (přes 20 %), Řecko (přes 9 %) a Portugalsko (přes 8 %). O něco větší než Francie mělo tento podíl dokonce například i Česko (kolem 3 %).

Automobilový průmysl

Koncem května nastínil francouzský prezident E. Macron plán podpory automobilového průmyslu. Prodeje v tomto odvětví klesly o 89 % a třetina podniků je na pokraji bankrotu. Plán v hodnotě 8 miliard eur je zaměřen do třech hlavních směrů – oživení poptávky, udržení výroby ve Francii a podpory investic ke zvyšování konkurenceschopnosti. Plán tak kromě krizové finanční podpory potvrzuje pokračování dosavadního kurzu k ekologizaci ekonomiky a zároveň zdůrazňuje zájem na udržení a modernizaci výroby ve Francii s apelem na sociální a ekologické aspekty.

V prvním směru je plán zaměřen na oživení poptávky zejména po automobilech, která zůstala na skladě. Na dobu od 1. června 2020 do konce roku se proto zvýší nebo zavedou bonusy při nákupu aut. Bonus při nákupu nového auta se stoprocentně elektrickým pohonem a cenou do 45 000 se tak zvýší ze 6 000 na 7 000 euro pro soukromníky a ze 3 000 na 5 000 euro pro firmy.

U vozidla s hybridním pohonem, dojezdem přes 50 km v čistě elektrickém režimu a cenou do 50 000 euro se zavede dvoutisícový bonus. Pro 75 % francouzských domácností, které spadají do nižších příjmových kategorií, bude při nákupu modernějšího auta (třeba i ojetého) náhradou za staré (z jedné ze tří spodních emisních kategorií) bonus ve výši 3 000 euro. U nákupu elektromobilu nebo při konverzi vozidla se spalovacím motorem na elektrický pohon bude bonus činit 5 000 euro.

Ve druhém směru se pod vlivem kapitálového podílu státu dvě hlavní francouzské automobilky, Renault a PSA (Peugeot), zavázaly udržovat výrobu elektromobilů a jejich elektrických pohonů ve Francii. Zároveň by měly brát v úvahu sociální a ekologická hlediska a nevyvíjet na své francouzské subdodavatele takový cenový nátlak, který by je nutil převádět výrobu do levnější ciziny. V roce 2025 by tak francouzská výroba aut s elektrickým a hybridním pohonem měla dosáhnout 1 milionu kusů. Firma Renault se zároveň uvolila následovat PSA a přidat se k francouzsko-německé alianci pro evropskou výrobu baterií.

Ve třetím směru je pro automobilový průmysl plánován dotační fond 350 mil. euro na podporu podnikového výzkumu a modernizace kapitálově slabších malých podniků, a zároveň také investiční fond 600 mil. euro pro mimořádné potřeby. Zvýšením investic se má například o rok urychlit instalace nabíjecích stojanů tak, aby jich do konce roku 2021 bylo v zemi instalováno 100 tisíc.

Letecký průmysl

Začátkem června ohlásil francouzský ministr hospodářství a financí plán pokoronavirové podpory leteckého průmyslu. Odvětví se 300 tisíci zaměstnanci postihl propad objednávek o 80 až 90 %. Plán má hodnotu 15 miliard euro a tři hlavní cíle – záchranu pracovních míst, modernizaci menších podniků a dekarbonizaci letadel. Z toho pomoc pro Air France představuje 7 miliard euro (3 mld. půjčka a 4 mld. státní garance na bankovní úvěry).

Letecký provoz se nejspíše vrátí na úroveň roku 2019 až za 2 nebo 3 roky a například jen firma Airbus byla nucena snížit výrobu o 40 %. Bez rychlé pomoci státu hrozí zánik 100 tisíc pracovních míst v následujících šesti měsících. Zároveň je tak riziko ztráty know-how a koncentrace dopadu na tři regiony (Occitanie, Nouvelle Aquitaine, Normandie), kde se nachází většina z 1 300 výrobních firem tohoto odvětví. Francie a Evropa nemohou dopustit, aby trh ovládly americký Boeing a čínský Comaq. Zároveň se francouzský letecký průmysl má vyvíjet směrem k dekarbonizaci, což potvrdili i největší francouzské firmy.

Záchrana pracovních míst:
Prvním nástrojem tohoto pilíře je posun splátek existujících exportních úvěrů o 12 měsíců v celkové výši 1,5 miliardy eur. Druhým nástrojem je francouzský návrh Evropské komisi o prodloužení možné doby odkladu splátek nových úvěrů na nákup letadel ze 6 na 18 měsíců, s finančním dopadem cca 2 miliardy euro. Třetím nástrojem budou vládní nákupy obranné techniky od francouzských výrobců ve výši 800 milionů euro.

Modernizace malých a středních podniků:
Prvním nástrojem je zřízení investičního fondu ve výši až 1 mld. euro na modernizaci strategických podniků této kategorie (do kterého přispějí 200 miliony i čtyři největší firmy – Airbus, Safran, Thales a Dassault). Druhým nástrojem potom fond pro digitalizaci, robotizaci a automatizaci ve výši 300 milionů euro na technologický rozvoj subdodavatelů leteckého průmyslu.

Dekarbonizace letadel:
Vývoj pro výrobu uhlíkově neutrálního letounu již v roce 2035 místo původně plánovaného data 2050 bude podpořen fondem ve výši 1,5 miliardy euro prostřednictvím Rady pro výzkum v civilním letectví. Podpoří se vývoj nových technologií s nižší spotřebou paliv, větší elektrifikace a aplikace alternativních paliv, jako je vodík.

Přesné informace o aktuálním vývoji situace ve Francii jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách francouzské vlády. Aktuální informace a další vývoj můžete také sledovat na stránkách českého zastupitelského úřadu v Paříži.

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem