Epidemie koronaviru ve Francii neslábne, vláda startuje podporu ekonomiky

Také ve Francii dochází během začátku září k rekordním nárůstům pozitivně testovaných obyvatel, což je do jisté míry dáno realizací až milonu testů týdně. V některých regionech se opět plní kapacity na intenzívních péčích a Francie tak každý týden přistupuje k dalším restriktivním opatřením tak, aby nemusela být znovu zastavena celá ekonomika. České Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje omezení cest do Francie na nezbytné minimum.

Aktuální situace ve Francii v souvislosti s výskytem covid-19

Míra sedmidenního výskytu nových případů činila k 11. 9. dle MZdr FR 75 na 100 tis. obyvatel (dle údajů na 14 dní dle ECDC dosahovala k 14. 9. míra incidence 153,9). V evropské části Francie byl nejčetnější výskyt zaznamenán v departmentech Bouches-du-Rhône zahrnujícím Marseille, Rhône vč. Lyonu, Alpes-Maritimes, Paříž  či Gironde zahrnujícím Bordeaux.

Testy PCR prokázaly dosud přítomnost covidu-19 celkem v 387 252 případech, za posledních 7 dnů bylo provedeno více než 1 mil. testů, přičemž míra pozitivních záchytů se pohybuje na úrovni 5,3 %.

Situace v nemocničních zařízeních se jeví zatím jako stabilizovaná, avšak celkový počet hospitalizovaných má od konce srpna rostoucí tendenci, a to ve všech regionech evropské části Francie. Obsazenost lůžek pro intenzivní péči byla k 6. 9. udávána zhruba na úrovni 10 %, avšak existují zde významné regionální rozdíly (na kapacitní limity upozorňují nyní zejména nemocnice v Marseille a okolí).  

Nejnovější vládní opatření v reakci na rostoucí trend zahrnují například snížení délky karantény ze 14 na 7 dnů. Dále bylo vzhledem k přetíženým testovacím centrům rozhodnuto, že od 14. 9. mají přednost při odběrech osoby s příznaky (na lékařský předpis), osoby oficiálně označené za „kontaktní případ“ pracovníky hygieny a pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách.

Francouzská vláda se chce vyhnout znovuzavedení plošných zákazů vycházení – vládní zásadou zůstává heslo „naučit se žít s virem“, a tedy rozvíjet – dle možností – i hospodářský, kulturní, společenský život, a pokračovat ve vzdělávání dětí.

Od 14. 9. byl v Bordeaux omezen počet osob, které se mohou společně sejít v zahradách, parcích či na nábřeží, na celkem deset. Obdobným pravidlem by se měly řídit i rodiny na soukromých setkáních. Na akcích jakéhokoliv druhu se nesmí zároveň sejít více než 1000 osob v celém departmentu Gironde. Dále byly zakázány poutě či studentské exkurze. Návštěvy v domovech důchodců byly omezeny na dva návštěvníky týdně na osobu. V restauračních zařízeních byla zakázána konzumace alkoholu vestoje.

Ke zpřísnění pravidel došlo i v Marseille, kde byla rozšířena povinnost nosit roušky na všechny obce s incidencí přesahující 100 případů na 100 tis. obyv.; počet návštěvníků veřejných akcí omezen na 1000 a bylo zakázáno shromáždění skupin početnějších než 10 osob na plážích, v parcích a zahradách v celém departementu Bouches-du-Rhône. Obdobně jako v Bordeaux byla zakázána konzumace alkoholu vestoje v restauračních zařízeních. Na veřejných prostranstvích je konzumace alkoholu zakázána po 20. hodině.

Aktuální specifická celostátní platná protivirová opatření a doporučení:

  • Od 1. září platí povinnost nošení roušek ve veřejné dopravě, všech uzavřených veřejných prostorách, včetně obchodů, restaurací a také ve venkovních prostorách větších měst.
  • Nadále platí zákaz shromažďování nad 10 lidí na veřejných prostranstvích a při kolektivních sportech.
  • Obchody a tržiště jsou otevřená se zavedenými hygienickými opatřeními. Pokud to provozovatel obchodu vyžaduje, je povinnost nosit masku.
  • Bary a restaurace jsou otevřené se zavedenými hygienickými opatřeními.
  • Striktní hygienická opatření jsou realizována na koncertech, kinech, v kasinech atp. Maximální limit je 5000 osob. Noční kluby zůstávají zavřené.
  • Od 11. července jsou otevřené pro veřejnost stadiony, maximální limit pro diváky je 5000 osob.
  • Kontaktní sporty stále nejsou povoleny. Vláda stále vyzývá k dodržování minimální vzdálenosti 1 metr od ostatních osob a dodržování potřebných hygienických pravidel.
  • Kabinet také stále doporučuje zaměstnavatelů upřednostnit umožnit svým zaměstnancům práci z domova.
  • Nošení roušek ve veřejné dopravě, taxi a letadlech je povinné.
  • Rizikové skupiny obyvatel (starší nad 65 let, chronicky nemocní, osoby s nadváhou, diabetem aj.) by měly i nadále dbát na omezení kontaktů.

Možnosti cestování

S ohledem na epidemiologický vývoj doporučuje MZV ČR českým občanům pečlivě zvážit zbytnost cest do Francie.

Na cestovatele, kteří do Francie přijíždějí nebo přilétají ze zemí EU, Andorry, Islandu, Norska, Lichtenštejnska, Monaka, Velké Británie, Svatého Martina, Vatikánu, Austrálie, Kanady, Jižní Koreje, Gruzie, Japonska, Maroka, Nového Zélandu, Rwandy, Thajska, Tuniska a Uruguaye se nevztahují žádná omezení či povinnost předložení negativního testu či karantény.

Všichni jsou však povinni při nástupu do letadla do kontinentální Francie podepsat prohlášení, že nemají příznaky nemoci covid-19, a že se v poslední době nesetkali s nikým s podobnými příznaky.

Cestovatelé přijíždějící do kontinentální Francie z ostatních zemí jsou povinni před příletem do Francie absolvovat PCR test, ne starší než 72 hodin, nebo nahlásit místním úřadům, kde budou trávit povinnou karanténu.

Test je možné provést přímo na letišti ve Francii. V případě pozitivního testu musí osoba do karantény. Opatření se vztahuje na francouzské občany přijíždějící z těchto destinací a na osoby mající trvalý pobyt ve Francii. Cestování z jiných důvodů není možné kvůli uzavřeným vnějším hranicím EU.

Zpět na začátek

Makroekonomické výhledy a vládní podpůrné programy

Vládní plán obnovy francouzské ekonomiky France Relance

Francouzský premiér Jean Castex představil dvouletý plán na oživení ekonomiky, tzv. France Relance. Plán v hodnotě 100 mld. EUR představuje kolem sedmdesáti opatření ve třech prioritních směrech: ekologická transformace ekonomiky, konkurenceschopnost firem a tzv. sociální soudržnost.

Tento plán má, kromě nápravy důsledků koronavirové krize, přispět také k  budoucímu rozvoji francouzského hospodářství. Cílem je dosáhnout v roce 2022 předkrizové úrovně hospodářské aktivity a začít opět snižovat nezaměstnanost, která by se v letošním roce měla navýšit o cca o 800 tis. osob. Již v roce 2021 by tak měl plán pomoci vytvořit 160 tis. nových pracovních míst.

Tato enormní finanční vládní podpora bude ze 40 % financována z příspěvku EU a zbytek ze státního rozpočtu roku 2021 a 2022. Dle předběžného odhadu se tak poměr veřejného dluhu k HDP bude v důsledku tohoto plánu držet nad hranicí 120 % až do roku 2025, když dřívější předpovědi naznačovaly pokles tohoto ukazatele na 117,5 % již v roce 2021. Plán France Relance je tedy střednědobým investičním plánem, a to v následujících oblastech:

  • Celkem 30 mld. na tzv. ekologickou transformaci hospodářství. Z této sumy půjde:
    • 11 mld. na rozvoj bezemisní automobilové a nákladní železniční dopravy, na cyklistické stezky a stanoviště a na hromadnou dopravu.
    • 9 mld. bude směřovat na energetickou transformaci firem, z toho 2 mld. na rozvoj využití „zeleného“ vodíku.
    • 7 mld. bude investováno do energetické modernizace budov, z toho 2 mld. na soukromé budovy.
    • 1,2 mld. podpoří udržitelnější zemědělskou výrobu zdravějších potravin.
    • 0,3 mld. půjde na rozvoj vodovodní a kanalizační sítě hlavně v zámořských územích.
  • Celkem 34 mld. půjde na tzv. rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Z této sumy představuje:
    • 20 mld. nižší zdanění výroby 50% snížením odvodů DPH a pozemkové daně.
    • 11 mld. bude směřováno na inovace, z toho 385 mil. na rozvoj IT u nejmenších a středních firem.
    • Zbylé 3 mld. představují státní záruky na konsolidační bankovní půjčky.
  • Celkem 36 mld. na sociální a teritoriální soudržnost. Z toho například:
    • 6,6 mld. na podpory v dlouhodobé částečné zaměstnanosti,
    • 6,5 mld. na podporu zaměstnanosti mladých do 26 let,
    • 6 mld. na podporu nemocničních investic
    • a 5,2 mld. na podporu investic místních samospráv.

Rozpočet pro rok 2021

V příštím roce budou navýšeny výdaje na pilotní plány téměř všech francouzských ministerstev o 7,2 miliard eur, nepočítaje finance z plánu obnovy. Armáda dostane navíc 1,7 miliard, justice 400 milionů, ekologie 550 milionů a školství a vzdělávání 1,34 miliard eur.

Vláda prozatím nepočítá se zrušením pracovních míst ve veřejné správě, které bylo plánováno před krizí koronaviru. Na začátku prezidentského funkčního období Emmanuela Macrona bylo plánováno zrušení 120 000 pracovních míst ve veřejné správě, později byl tento záměr pozměněn na zrušení 10 500 pracovních míst v letech 2021 a 2022.

Plánované snížení daní z výroby

Ministr hospodářství Bruno le Maire oznámil, že vláda připravuje masivní snížení  daně z výroby ve dvou fázích, snížení o 10 miliard eur v roce 2021 a obdobně v roce 2022. Ministr prohlásil, že vláda chce usnadnit podmínky pro relokalizaci podniků v zájmu získání nezávislosti Francie v oblasti farmaceutiky, automobilového a leteckého průmyslu. Kritizovaná výše daně z výroby je ve Francii v současné době pětkrát vyšší než v Německu.

Pokračování podpor v částečné nezaměstnanosti a ošetřovného při školní karanténě

Ve svém veřejném vyjádření potvrdila ministryně práce, zaměstnanosti a pracovního začlenění E. Borne možnost žádat o podporu v částečné nezaměstnanosti až do léta 2021. Tato dlouhodobá podpora ve formě kompenzace 85 % vyplacených mezd za maximálně 40 % neodpracované pracovní doby je hodnocena jako výhodnější než klasická půlroční podpora v nezaměstnanosti. Pro zaměstnance při ní vychází příjem na 93 % plného čistého platu.

Zároveň ošetřovné na děti při uzavření škol je do 1. 11. 2020 stanoveno ve výši 84 % čistého platu pro jednoho z rodičů v případě, že nemůže pracovat z domova.

Zpět na začátek

Rekapitulace opatření ekonomické podpory v krizi

Pro všechny firmy je uznána koronavirová epidemie jako zásah vyšší moci při zpožděném plnění veřejných zakázek bez penalizace z prodlení.

Všechny firmy mohou žádat o odklad splátek daní a odvodů na sociální zabezpečení, zrychlené vracení kreditu z daňových odpočtů a ve výjimečných případech o slevu na daních a poplatcích, pokud se zaváží nevyplácet v roce 2020 dividendy a nakupovat akcie.

Firmy mohou dále u centrální banky zažádat o konzultaci a zprostředkování odkladu splátek bankovních úvěrů u komerčních bank. U komerčních bank mohou zažádat o úvěr se státní garancí do výše tří měsíčních tržeb nebo dvouletého objemu mezd u inovačních podniků nebo těch založených po 1. 1. 2019, splatný do 5 let s ročním odkladem splátek, pokud se zaváží nevyplácet v roce 2020 dividendy a nakupovat akcie.

Dále mohou firmy zažádat u ministerstva práce o podporu v částečné nezaměstnanosti ve výši 70 % hrubé mzdy (100 % u minimálních a nižších mezd) až do výše 6927 eur měsíčně pro zaměstnance nepracující v důsledku karantény.

OSVČ a firmy do deseti zaměstnanců mají možnost žádat o smírný odklad plateb poplatků za vodu, plyn a elektřinu u jejich dodavatelů, dále o odklad plateb nájemného na základě výzvy hlavních asociací pronajímatelů, dále o příspěvek až 1500 eur z Fondu solidarity (dotovaného státem, místními samosprávami a dobrovolně velkými společnostmi), pokud mají roční obrat pod 1 milionu eur, zdanitelný zisk pod 60 tis. euro a ztrátu tržeb kvůli karanténě minimálně o 50 %.

Ve výjimečných případech mohou OSVČ a firmy do 10 zaměstnanců požádat o další příspěvek z Fondu solidarity ve výši 2000 euro při bezprostředně hrozícím bankrotu, pokud mají minimálně jednoho zaměstnance.

Zpět na začátek

Informace z vybraných oborů francouzské ekonomiky

Cestovní ruch

Předseda francouzské vlády ohlásil plán na podporu poskytovatelů služeb v cestovním ruchu a veřejném stravování. Plán zahrnuje uvolnění karanténního režimu tak, aby v červenci a srpnu mohli Francouzi cestovat a trávit dovolenou ve Francii (s případnou výjimkou uzavřených lokalit), prodloužení možnosti podpory v částečné nezaměstnanosti do konce roku, prodloužení možnosti příspěvku z koronavirového fondu solidarity do konce září, zvýšení denního limitu pro úhradu útraty v restauracích podnikovými stravenkami z 19 na 38 euro a možnost jejich využití i o víkendu a svátcích do konce roku.

Zároveň již 62 tisíc podniků v tomto odvětví využilo možnosti koronavirové bankovní půjčky se státní zárukou, dosud v celkové výši 6,2 miliardy euro. Celková hodnota státní pomoci tomuto odvětví má přesáhnout 18 miliard.

I když je Francie nejnavštěvovanější zemí na světě, tak se příjmy z cestovního ruchu na jejím HDP v minulých letech podílely „jen“ kolem 2,5 %, protože má více silných odvětví národního hospodářství. Největší podíl cestovního ruchu na HDP mělo dosud z větších evropských zemí Chorvatsko (přes 20 %), Řecko (přes 9 %) a Portugalsko (přes 8 %). O něco větší než Francie mělo tento podíl dokonce například i Česko (kolem 3 %).

Automobilový průmysl

Koncem května nastínil francouzský prezident E. Macron plán podpory automobilového průmyslu. Prodeje v tomto odvětví klesly o 89 % a třetina podniků je na pokraji bankrotu. Plán v hodnotě 8 miliard eur je zaměřen do třech hlavních směrů – oživení poptávky, udržení výroby ve Francii a podpory investic ke zvyšování konkurenceschopnosti. Plán tak kromě krizové finanční podpory potvrzuje pokračování dosavadního kurzu k ekologizaci ekonomiky a zároveň zdůrazňuje zájem na udržení a modernizaci výroby ve Francii s apelem na sociální a ekologické aspekty.

V prvním směru je plán zaměřen na oživení poptávky zejména po automobilech, která zůstala na skladě. Na dobu od 1. června 2020 do konce roku se proto zvýší nebo zavedou bonusy při nákupu aut. Bonus při nákupu nového auta se stoprocentně elektrickým pohonem a cenou do 45 000 se tak zvýší ze 6 000 na 7 000 euro pro soukromníky a ze 3 000 na 5 000 euro pro firmy.

U vozidla s hybridním pohonem, dojezdem přes 50 km v čistě elektrickém režimu a cenou do 50 000 euro se zavede dvoutisícový bonus. Pro 75 % francouzských domácností, které spadají do nižších příjmových kategorií, bude při nákupu modernějšího auta (třeba i ojetého) náhradou za staré (z jedné ze tří spodních emisních kategorií) bonus ve výši 3 000 euro. U nákupu elektromobilu nebo při konverzi vozidla se spalovacím motorem na elektrický pohon bude bonus činit 5 000 euro.

Ve druhém směru se pod vlivem kapitálového podílu státu dvě hlavní francouzské automobilky, Renault a PSA (Peugeot), zavázaly udržovat výrobu elektromobilů a jejich elektrických pohonů ve Francii. Zároveň by měly brát v úvahu sociální a ekologická hlediska a nevyvíjet na své francouzské subdodavatele takový cenový nátlak, který by je nutil převádět výrobu do levnější ciziny. V roce 2025 by tak francouzská výroba aut s elektrickým a hybridním pohonem měla dosáhnout 1 milionu kusů. Firma Renault se zároveň uvolila následovat PSA a přidat se k francouzsko-německé alianci pro evropskou výrobu baterií.

Ve třetím směru je pro automobilový průmysl plánován dotační fond 350 mil. euro na podporu podnikového výzkumu a modernizace kapitálově slabších malých podniků, a zároveň také investiční fond 600 mil. euro pro mimořádné potřeby. Zvýšením investic se má například o rok urychlit instalace nabíjecích stojanů tak, aby jich do konce roku 2021 bylo v zemi instalováno 100 tisíc.

Letecký průmysl

Začátkem června ohlásil francouzský ministr hospodářství a financí plán pokoronavirové podpory leteckého průmyslu. Odvětví se 300 tisíci zaměstnanci postihl propad objednávek o 80 až 90 %. Plán má hodnotu 15 miliard euro a tři hlavní cíle – záchranu pracovních míst, modernizaci menších podniků a dekarbonizaci letadel. Z toho pomoc pro Air France představuje 7 miliard euro (3 mld. půjčka a 4 mld. státní garance na bankovní úvěry).

Letecký provoz se nejspíše vrátí na úroveň roku 2019 až za 2 nebo 3 roky a například jen firma Airbus byla nucena snížit výrobu o 40 %. Bez rychlé pomoci státu hrozí zánik 100 tisíc pracovních míst v následujících šesti měsících. Zároveň je tak riziko ztráty know-how a koncentrace dopadu na tři regiony (Occitanie, Nouvelle Aquitaine, Normandie), kde se nachází většina z 1 300 výrobních firem tohoto odvětví. Francie a Evropa nemohou dopustit, aby trh ovládly americký Boeing a čínský Comaq. Zároveň se francouzský letecký průmysl má vyvíjet směrem k dekarbonizaci, což potvrdili i největší francouzské firmy.

Záchrana pracovních míst:
Prvním nástrojem tohoto pilíře je posun splátek existujících exportních úvěrů o 12 měsíců v celkové výši 1,5 miliardy eur. Druhým nástrojem je francouzský návrh Evropské komisi o prodloužení možné doby odkladu splátek nových úvěrů na nákup letadel ze 6 na 18 měsíců, s finančním dopadem cca 2 miliardy euro. Třetím nástrojem budou vládní nákupy obranné techniky od francouzských výrobců ve výši 800 milionů euro.

Modernizace malých a středních podniků:
Prvním nástrojem je zřízení investičního fondu ve výši až 1 mld. euro na modernizaci strategických podniků této kategorie (do kterého přispějí 200 miliony i čtyři největší firmy – Airbus, Safran, Thales a Dassault). Druhým nástrojem potom fond pro digitalizaci, robotizaci a automatizaci ve výši 300 milionů euro na technologický rozvoj subdodavatelů leteckého průmyslu.

Dekarbonizace letadel:
Vývoj pro výrobu uhlíkově neutrálního letounu již v roce 2035 místo původně plánovaného data 2050 bude podpořen fondem ve výši 1,5 miliardy euro prostřednictvím Rady pro výzkum v civilním letectví. Podpoří se vývoj nových technologií s nižší spotřebou paliv, větší elektrifikace a aplikace alternativních paliv, jako je vodík.

Přesné informace o aktuálním vývoji situace ve Francii jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách francouzské vlády. Aktuální informace a další vývoj můžete také sledovat na stránkách českého zastupitelského úřadu v Paříži.

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem