Francie je v polovině třetího celostátního lockdownu

Kvůli přeplněným jednotkám intenzivní péče přistoupila francouzská vláda od 3. dubna  k celostátnímu lockdownu a to minimálně do konce dubna 2021. Otevřeny zůstavají pouze prodejny se základními produkty, zůstávají otevřena knihkupectví, prodejny hudebních nosičů a kadeřnické salony. Velké řetězce nesmějí prodávat zboží, jehož prodej není povolen v menších obchodech.

Obyvatelé mohou vycházet z bytů pouze s udáním důvodu a tam, kde je to možné, nařizuje vláda home-office pro zaměstnance minimálně ve čtyřech z pěti pracovních dní. Na celém evropském území Francie stále platí zákaz nočního vycházení mezi 19. a 6. hodinou.

Hranice země pro cestovatele ze zemí EU zůstávají otevřené ale pouze pro ty, kteří předloží negativní PCR test.

Vláda ČR nadále řadí Francii na seznam velmi rizikových zemí, před návratem do ČR je tedy nutné absolvovat nejdříve buď antigenní test (ne starší než 24 hodin) nebo PCR test (ne starší než 48 hodin) a informovat příslušnou hygienickou stanici. Po návratu do ČR je nutná izolace a do pěti dní po návratu absolvování řádného PCR testu.

Aktuální situace ve Francii v souvislosti s výskytem covidu-19

Francie se nachází uprostřed třetí vlny epidemie a k rychlému šíření viru dochází na celém území. Nárůst nových případů v aktuálně nejvíce postiženém regionu Ile-de-France v posledních dnech zpomaluje.

Franice navyšuje počet lůžek na JIP ze 7 na 10 tisíc (mobilizuje mediky, důchodce a dobrovolníky ze zdravotnické rezervy). Předpokládá, že koncem dubna bude těchto 10 000 JIP vytíženo. K 8. 4. představovala varianta 20I/501Y.V1 (britská) 82 % nových pozitivních záchytů. V necelých osmi procentech případů nákazy se jedná o blíže neurčené varianty viru.

Reprodukční číslo R klesá a pohybuje se v rozmezí 1,08-1,14

Nejnovější protiepidemiologická opatření:

Prezident Macron koncem března oznámil zavedení celostátní uzávěry v kontinentální Francii od 3. dubna do 30. dubna 2021, nicméně v mírnější podobě než během obou plošných uzávěr v roce 2020.

Na celém evropském území Francie platí zákaz nočního vycházení od 19 do 6 hodin. V daný čas je možné opustit bydliště pouze z několika málo důvodů na základě vyplněného formuláře (mj. cesta do práce a z práce; zdravotní urgence; závažné rodinné či úřední důvody a venčení psa).

Individuální fyzická aktivita není v době zákazu nočního vycházení povolena. Místa přijímající veřejnost a obchody musí být uzavřeny. Lidé mohou nicméně využít rozšířené prodejní doby o nedělích.

Pobyt venku od 06:00 do 19:00 (např. z důvodu fyzické aktivity či venčení psa) je možný do 10 kilometrů od bydliště bez časového omezení. Není nutné vyplňovat formulář při každém opuštění bydliště do 10 km mezi 06:00 a 19:00, pokud osoba může prokázat adresu svého bydliště. Za účelem cesty do práce bylo dosud třeba mít potvrzení od zaměstnavatele.

  • Platí zákaz konzumace alkoholu na veřejných místech
  • Pravidlem má být práce z domova
  • Školy jsou od 6. 4. na tři až čtyři týdny uzavřené

Uzavřena zůstávají zejména kina, divadla, muzea a zoologické zahrady (a to do odvolání), vnitřní sportoviště, restaurace a bary a dále veškerá zařízení, která přijímají velký počet osob (například zábavní parky, výstaviště, cirkusy, kasina). Sankce za nepovolené otevření provozu přijímajícího veřejnost byly od března významně navýšeny z dosavadních 135 na 500 EUR (a až na 5 000 EUR vůči právnické osobě). Zakázána jsou velká shromáždění či oslavy v pronajatých sálech či na veřejnosti.

Dne 29. 1. byla zavedena zpřísňující opatření, aby se předešlo zejména šíření nových variant viru. Zpřísněná opatření zahrnují:

– s platností od 31. 1. jsou povoleny pouze nezbytné cesty do/ze zemí mimo Evropskou unii (viz cestování); vstup do Francie ze zemí EU je podmíněn předložením negativního výsledku PCR testu;

Povinnost nošení roušek platí nadále až do odvolání ve všech vnitřních i venkovních veřejných prostorech. Vláda doporučuje nošení pouze certifikovaných respirátorů či chirurgických roušek, textilní nejsou doporučovány.

Vládní očkovací strategie:

Ke 4. dubnu Francie obdržela 13,7 milionů dávek vakcín. Během měsíce dubna je očekáváno dodání 7,7 milionů dávek vakcíny Comirnaty (Pfizer/BioNTech), 2,9 milionu AstraZenecy, 900 tisíc Moderny a 600 tisíc vakcín Janssen/Johnson & Johnson. V květnu pak se mají dodávky zdvojnásobit a je očekáváno celkově 23,2 milionů dávek, včetně nové látky CureVac. V červnu by mělo souhrnně dorazit dalších 25 milionů.

Alespoň jednou dávkou bylo k 7. dubnu naočkováno 9 818 102 osob, z nichž 65 % obdrželo vakcínu Comirnaty (Pfizer/BioNTech), 27 % AstraZenecu a 8 % Modernu. Obě dávky již obdrželo 3 342 650 lidí. Sedmidenní průměr nově očkovaných poklesl na 183 tisíc. Vládním cílem je dosáhnout během dubna až 400 tisíc očkování denně.

Cestování

V celé kontinentální Francii není možné minimálně do 30. dubna cestovat dále než 10 kilometrů od domova s výjimkou bezodkladných či pracovních důvodů. Pro cesty (na základě povolených důvodů) je třeba vyplnit relevantní formulář, který je k dispozici na stránkách ministerstva vnitra. 

Veškeré cesty do zámořských území jsou možné pouze z naléhavého důvodu. Pro příjezd/ odjezd do/ze všech zámořských území a departementů platí povinnost předložit negativní test ne starší 72 hodin, lze jej ovšem nahradit testem po příjezdu. S ohledem na šíření nových mutací koronaviru byl od února zaveden zvláštní režim pro území Guyane, Réunion a Mayotte.

Hranice zůstávají otevřené pro pohyb v Schengenu, avšak s povinností předložit negativní PCR test (pořízený před cestou do Francie a ne starší než 72 hodin) pro cestující starší jedenácti let ze všech zemí schengenského prostoru. Výjimku mají od 31. ledna řidiči silniční nákladní dopravy, pendleři a obyvatelé pohraničí při pohybu do 30 km od svého bydliště po dobu kratší než 24 hodin. Po příjezdu do Francie je silně doporučováno podstoupit sedmidenní karanténu a následně se nechat přetestovat.

Německo zařadilo od 28. 3. Francii mezi vysoce rizikové oblasti, tj. pro vstup je povinný negativní test ne starší 48 hodin. Department Moselle zůstává kvůli jihoafrické mutaci na seznamu rizikové oblasti s nebezpečnou mutací viru (více k opatřením viz část Německo).

Němci zatím nehodlají zavřít hranice s tímto departmentem, protože o to sousedící spolkové země nepožádaly. Kontroly probíhají náhodně na území SRN. Pendleři musejí předložit negativní antigenní test každý druhý den pro vstup do Německa, kontroly jsou náhodné. Také Španělsko zavedlo od 30. 3. nově povinnost negativního testu PCR ne staršího 72 hodin pro cestující z Francie.

Pro vstup z prostoru mimo Schengen/EU zůstávají hranice až na výjimky uzavřené a od 31. 1. je možné přicestovat do  Francie pouze z naléhavého a neodkladného důvodu (zdravotního, rodinného, pracovního, skládání zkoušek). Francouzští občané se mohou domů vrátit kdykoliv.

Cizinci ze třetích zemí mohou vycestovat z Francie kdykoliv, ale bez naléhavého důvodu není možný jejich návrat do Francie (podrobnosti včetně formulářů jsou k dispozici na stránkách MV FR).

Od 18. ledna platí povinnost předložit negativní test PCR ne starší 72 hodin a po vstupu na území Francie se čestně zavázat k podstoupení sedmidenní karantény, po jejímž uplynutí je nutné podstoupit další test PCR. Výjimka vstupu bez negativního výsledku testu má být omezena pouze pro cestující ze zemí, kde není možnost podstoupit test PCR, a to na základě laissez-passer konzulárního úřadu.

V takovém případě je nutné podstoupit test ihned po příletu a vykonat povinnou karanténu v ubytovacím zařízení určeném francouzskými úřady. Tyto restrikce se nemají vztahovat na přeshraniční pracovníky a na pracovníky v klíčových odvětvích.

Zpět na začátek

Makroekonomické výhledy a vládní podpůrné programy

V roce 2020 přispěla covidová krize k poklesu HDP Francie o 8,2 procent. Zároveň došlo k poklesu spotřeby domácností o 7 procent, investic o 10,3 procent, vývozu o 16,3 % a dovozu o 11,5 %.

Státní rozpočet za rok 2020 skončil se schodkem 178 miliard euro, tedy téměř dvojnásobným oproti původně plánovaným 93 mld. Tento deficit byl zároveň o 30 miliard vyšší než v roce 2010 při tehdejší světové finanční krizi a nejvyšší od 2. světové války. Zatím se však neuvažuje o zvyšování daní. Veřejné výdaje a ztráty příjmů z důvodu covidové krize za rok 2020 odhadla zvláštní vládní komise na 160 až 170 miliard eur.

Poměr veřejného dluhu k HDP vzrostl za rok 2020 téměř o pětinu, nicméně díky dlouhodobému poklesu úrokových sazeb na finančních trzích klesl přitom poměr dluhové služby k HDP ze 3,4 procenta v roce 1996 (kdy Francie přestala dodržovat maastrichtský limit 60 % pro relativní zadluženost) na cca 1,4 procenta s výhledem jeho dalšího možného poklesu až na 0,7 procenta v roce 2022.

Roste i deficit účtů sociálního zabezpečení. Za rok 2020 to bylo 38,6 miliard euro a pro rok 2021 se odhaduje schodek do výše 35,8 miliarsd euro. Dále se tak zřejmě posune dosažení finanční rovnováhy například důchodového systému, které již před covidovou epidemií bylo odhadováno až na rok 2036.

Předpovídá se, že koronavirová omezení budou svazovat ekonomiku ještě minimálně během 1. pololetí 2021. Zavřené zůstávají zejména například restaurace a téměř všechny nepotravinové obchody a provozovny služeb. Celkově je tak uzavřeno již kolem 150 tisíc obchodů/provozoven. Vláda zároveň dál vyzývá k maximálnímu využívání možnosti práce z domova s cílem dosáhnout toho alespoň u 4 dnů z 5. Dle studie Pasteurova ústavu z března 2021 se případy přednosu nákazy covid-19 na pracovištích podílejí 15 % na jejich celkovém počtu v zemi.

Podpůrná opatření zavedená nebo ohlášená od začátku koronavirové krize mají odhadovanou hodnotu 490 miliard euro. Například na duben 2021 se ta částka odhaduje na 11 miliard eur a státem garantované bankovní půjčky byly od března 2020 do 19. 3. poskytnuty již téměř 670 tisíc podniků v celkové výši 135,9 miliard euro.

K naposledy ohlášeným podporám patří například možnost firem žádat o odklad splátky první letošní kvartální zálohy na daň ze zisku z 15. března na druhý splátkový termín 15. června, v případě akciových společností pokud zároveň nevyplatí dividendy. Dále od dubna 2021 do června 2022 (se souhlasem Evropské komise) státní záruky na 30 procent částky dlouhodobých (na 8 let) bankovních půjček firmám, tzv. „prêts participatifs“, poskytnutých ve výši 5 až 12,5 % jejich obratu za rok 2019, se čtyřletým odkladem splácení a odhadovanou úrokovou sazbou mezi 4 a 5,5 %.

Na podporu postepidemického oživení francouzské ekonomiky byly naplánovány výdaje a daňové úlevy v hodnotě 100 miliard euro. Zároveň dle březnového odhadu francouzské centrální banky dosáhnou do konce roku 2021 koronavirové nadúspory francouzských domácností z nerealizované spotřeby kvůli protiepidemickým omezením obchodu a služeb i spotřebitelské opatrnosti výše 165 miliard euro.

Realizace části těchto úspor může také významně přispět k hospodářskému oživení. Za předpokladu, že již nenastanou další vlny epidemie, mohlo by být relativně rychlé a hospodářská aktivita by se na úroveň roku 2019 mohla vrátit koncem roku 2022.

Hrubá zadluženost podnikové sféry se téměř ztrojnásobila a problematické dluhy dosáhly 196 miliard euro. Nicméně počet firemních úpadků zaznamenaných za rok 2020 klesl oproti roku 2019 o 39,5 %. Na první pohled potěšitelná zpráva však může ve skutečnosti být tuplovaně špatná. Státní koronavirové podpory zřejmě v řadě případů jen oddalují projevy problémů nenapravitelných i bez koronaviru, které po normalizaci situace možná přinesou záplavu bankrotů, takže některé rozpočtové miliardy podpor mohly být vydány zbytečně.

Podpora v částečné nezaměstnanosti při koronavirových omezeních bez možnosti práce z domova představuje v nejvíce postižených oborech refundaci 100 procent výplat za neodpracovanou dobu, v ostatních oborech od března 2021 pak 60 %. Při dosavadním maximu na jaře 2020 byla tato podpora využita pro 8,4 milionu zaměstnanců a koncem roku pro 2,4 milionu lidí.

V případech s maximálně 40 % neodpracované doby lze pak žádat o podporu v tzv. dlouhodobé částečné nezaměstnanosti na 6 až 24 měsíců. V únoru 2021 ji využívá již přes sedm tisíc podniků pro 530 tisíc zaměstnanců.

Firmám, které nebudou moci splatit koronavirovou půjčku se státní zárukou do 30.6.2021, bude možné splatnost prodloužit až o 5 let, případně poskytnout přímou státní půjčku. Pronajímatelé nemovitostí, kteří prominou uzavřeným podnikům alespoň jedno měsíční nájemné, obdrží daňový kredit ve výši až 50 % prominuté částky.

Pro neziskové spolky do deseti zaměstnanců, kterým se nedaří administrativně zvládat žádosti o podporu z jiných nástrojů, navrhla vláda zřízení administrativně přístupnějšího fondu, dotovaného 30 miliony euro, ze kterého by výše podpory činila 5 až 8 tisíc euro.

Ztráta tržeb postižených podniků všech velikostí nad 70 procent bude z fondu solidarity kompenzována až do výše 20 procent maximálně do 200 tisíc euro měsíčně. Fixní náklady podniků s měsíční ztrátou tržeb přes milion euro budou kompenzovány ze 70 % až do výše tří milionů euro za 1. pololetí 2021. Plánuje se rozšířit podpora také na vinařství a velkoobchody.

Dále bude možnost o rok posunout začátek splácení bankovních koronavirových půjček se státní zárukou, které do poloviny ledna 2021 byly poskytnuty již téměř 640 tisíc podniků (tedy cca 15 až 20 % všech podniků v zemi) v souhrnné výši 131,2 miliard euro. Podíl rizikových půjček odhaduje centrální banka na 4,5 až 6 %. Zároveň je snaha získat souhlas Evropské komise se státními koronavirovými půjčkami pro menší firmy, které na bankovní půjčky se státní zárukou nedosáhly.

Na podporu maloobchodního prodeje a jako částečná náhrada za zkrácení prodejní doby v důsledku zákazu nočního vycházení již od 18 hod. bylo do 2 .3. 2021 prodlouženo povolení pro zimní výprodeje.

S pojišťovacím sektorem, který pandemii vylučuje z pojistitelných rizik, bylo dohodnuto zmrazení sazeb pojistného v roce 2021 pro podniky do 250 zaměstnanců v gastronomii, hotelnictví, zábavním průmyslu, cestovním ruchu, kultuře a sportu. Pojišťovny navíc přislíbily rozšířit svou nabídku o osobní koronavirové pojištění pro ředitele a zaměstnance uvedených podniků.

Vládní plán obnovy francouzské ekonomiky France Relance

Francouzský premiér Jean Castex představil dvouletý plán na oživení ekonomiky, tzv. France Relance. Plán v hodnotě 100 mld. EUR představuje kolem sedmdesáti opatření ve třech prioritních směrech: ekologická transformace ekonomiky, konkurenceschopnost firem a tzv. sociální soudržnost.

Tento plán má, kromě nápravy důsledků koronavirové krize, přispět také k  budoucímu rozvoji francouzského hospodářství. Cílem je dosáhnout v roce 2022 předkrizové úrovně hospodářské aktivity a začít opět snižovat nezaměstnanost, která by se v letošním roce měla navýšit o cca o 800 tis. osob. Již v roce 2021 by tak měl plán pomoci vytvořit 160 tis. nových pracovních míst.

Tato enormní finanční vládní podpora bude ze 40 % financována z příspěvku EU a zbytek ze státního rozpočtu roku 2021 a 2022. Dle předběžného odhadu se tak poměr veřejného dluhu k HDP bude v důsledku tohoto plánu držet nad hranicí 120 % až do roku 2025, když dřívější předpovědi naznačovaly pokles tohoto ukazatele na 117,5 % již v roce 2021. Plán France Relance je tedy střednědobým investičním plánem, a to v následujících oblastech:

  • Celkem 30 mld. na tzv. ekologickou transformaci hospodářství. Z této sumy půjde:
    • 11 mld. na rozvoj bezemisní automobilové a nákladní železniční dopravy, na cyklistické stezky a stanoviště a na hromadnou dopravu.
    • 9 mld. bude směřovat na energetickou transformaci firem, z toho 2 mld. na rozvoj využití „zeleného“ vodíku.
    • 7 mld. bude investováno do energetické modernizace budov, z toho 2 mld. na soukromé budovy.
    • 1,2 mld. podpoří udržitelnější zemědělskou výrobu zdravějších potravin.
    • 0,3 mld. půjde na rozvoj vodovodní a kanalizační sítě hlavně v zámořských územích.
  • Celkem 34 mld. půjde na tzv. rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Z této sumy představuje:
    • 20 mld. nižší zdanění výroby 50% snížením odvodů DPH a pozemkové daně.
    • 11 mld. bude směřováno na inovace, z toho 385 mil. na rozvoj IT u nejmenších a středních firem.
    • Zbylé 3 mld. představují státní záruky na konsolidační bankovní půjčky.
  • Celkem 36 mld. na sociální a teritoriální soudržnost. Z toho například:
    • 6,6 mld. na podpory v dlouhodobé částečné zaměstnanosti,
    • 6,5 mld. na podporu zaměstnanosti mladých do 26 let,
    • 6 mld. na podporu nemocničních investic
    • a 5,2 mld. na podporu investic místních samospráv.

Zpět na začátek

Informace z vybraných oborů francouzské ekonomiky

Cestovní ruch

Předseda francouzské vlády ohlásil plán na podporu poskytovatelů služeb v cestovním ruchu a veřejném stravování. Plán zahrnuje uvolnění karanténního režimu tak, aby v červenci a srpnu mohli Francouzi cestovat a trávit dovolenou ve Francii (s případnou výjimkou uzavřených lokalit), prodloužení možnosti podpory v částečné nezaměstnanosti do konce roku, prodloužení možnosti příspěvku z koronavirového fondu solidarity do konce září, zvýšení denního limitu pro úhradu útraty v restauracích podnikovými stravenkami z 19 na 38 euro a možnost jejich využití i o víkendu a svátcích do konce roku.

Zároveň již 62 tisíc podniků v tomto odvětví využilo možnosti koronavirové bankovní půjčky se státní zárukou, dosud v celkové výši 6,2 miliardy euro. Celková hodnota státní pomoci tomuto odvětví má přesáhnout 18 miliard.

I když je Francie nejnavštěvovanější zemí na světě, tak se příjmy z cestovního ruchu na jejím HDP v minulých letech podílely „jen“ kolem 2,5 %, protože má více silných odvětví národního hospodářství. Největší podíl cestovního ruchu na HDP mělo dosud z větších evropských zemí Chorvatsko (přes 20 %), Řecko (přes 9 %) a Portugalsko (přes 8 %). O něco větší než Francie mělo tento podíl dokonce například i Česko (kolem 3 %).

Automobilový průmysl

Koncem května nastínil francouzský prezident E. Macron plán podpory automobilového průmyslu. Prodeje v tomto odvětví klesly o 89 % a třetina podniků je na pokraji bankrotu. Plán v hodnotě 8 miliard eur je zaměřen do třech hlavních směrů – oživení poptávky, udržení výroby ve Francii a podpory investic ke zvyšování konkurenceschopnosti. Plán tak kromě krizové finanční podpory potvrzuje pokračování dosavadního kurzu k ekologizaci ekonomiky a zároveň zdůrazňuje zájem na udržení a modernizaci výroby ve Francii s apelem na sociální a ekologické aspekty.

V prvním směru je plán zaměřen na oživení poptávky zejména po automobilech, která zůstala na skladě. Na dobu od 1. června 2020 do konce roku se proto zvýší nebo zavedou bonusy při nákupu aut. Bonus při nákupu nového auta se stoprocentně elektrickým pohonem a cenou do 45 000 se tak zvýší ze 6 000 na 7 000 euro pro soukromníky a ze 3 000 na 5 000 euro pro firmy.

U vozidla s hybridním pohonem, dojezdem přes 50 km v čistě elektrickém režimu a cenou do 50 000 euro se zavede dvoutisícový bonus. Pro 75 % francouzských domácností, které spadají do nižších příjmových kategorií, bude při nákupu modernějšího auta (třeba i ojetého) náhradou za staré (z jedné ze tří spodních emisních kategorií) bonus ve výši 3 000 euro. U nákupu elektromobilu nebo při konverzi vozidla se spalovacím motorem na elektrický pohon bude bonus činit 5 000 euro.

Ve druhém směru se pod vlivem kapitálového podílu státu dvě hlavní francouzské automobilky, Renault a PSA (Peugeot), zavázaly udržovat výrobu elektromobilů a jejich elektrických pohonů ve Francii. Zároveň by měly brát v úvahu sociální a ekologická hlediska a nevyvíjet na své francouzské subdodavatele takový cenový nátlak, který by je nutil převádět výrobu do levnější ciziny. V roce 2025 by tak francouzská výroba aut s elektrickým a hybridním pohonem měla dosáhnout 1 milionu kusů. Firma Renault se zároveň uvolila následovat PSA a přidat se k francouzsko-německé alianci pro evropskou výrobu baterií.

Ve třetím směru je pro automobilový průmysl plánován dotační fond 350 mil. euro na podporu podnikového výzkumu a modernizace kapitálově slabších malých podniků, a zároveň také investiční fond 600 mil. euro pro mimořádné potřeby. Zvýšením investic se má například o rok urychlit instalace nabíjecích stojanů tak, aby jich do konce roku 2021 bylo v zemi instalováno 100 tisíc.

Letecký průmysl

Začátkem června ohlásil francouzský ministr hospodářství a financí plán pokoronavirové podpory leteckého průmyslu. Odvětví se 300 tisíci zaměstnanci postihl propad objednávek o 80 až 90 %. Plán má hodnotu 15 miliard euro a tři hlavní cíle – záchranu pracovních míst, modernizaci menších podniků a dekarbonizaci letadel. Z toho pomoc pro Air France představuje 7 miliard euro (3 mld. půjčka a 4 mld. státní garance na bankovní úvěry).

Letecký provoz se nejspíše vrátí na úroveň roku 2019 až za 2 nebo 3 roky a například jen firma Airbus byla nucena snížit výrobu o 40 %. Bez rychlé pomoci státu hrozí zánik 100 tisíc pracovních míst v následujících šesti měsících. Zároveň je tak riziko ztráty know-how a koncentrace dopadu na tři regiony (Occitanie, Nouvelle Aquitaine, Normandie), kde se nachází většina z 1 300 výrobních firem tohoto odvětví. Francie a Evropa nemohou dopustit, aby trh ovládly americký Boeing a čínský Comaq. Zároveň se francouzský letecký průmysl má vyvíjet směrem k dekarbonizaci, což potvrdili i největší francouzské firmy.

Záchrana pracovních míst:
Prvním nástrojem tohoto pilíře je posun splátek existujících exportních úvěrů o 12 měsíců v celkové výši 1,5 miliardy eur. Druhým nástrojem je francouzský návrh Evropské komisi o prodloužení možné doby odkladu splátek nových úvěrů na nákup letadel ze 6 na 18 měsíců, s finančním dopadem cca 2 miliardy euro. Třetím nástrojem budou vládní nákupy obranné techniky od francouzských výrobců ve výši 800 milionů euro.

Modernizace malých a středních podniků:
Prvním nástrojem je zřízení investičního fondu ve výši až 1 mld. euro na modernizaci strategických podniků této kategorie (do kterého přispějí 200 miliony i čtyři největší firmy – Airbus, Safran, Thales a Dassault). Druhým nástrojem potom fond pro digitalizaci, robotizaci a automatizaci ve výši 300 milionů euro na technologický rozvoj subdodavatelů leteckého průmyslu.

Dekarbonizace letadel:
Vývoj pro výrobu uhlíkově neutrálního letounu již v roce 2035 místo původně plánovaného data 2050 bude podpořen fondem ve výši 1,5 miliardy euro prostřednictvím Rady pro výzkum v civilním letectví. Podpoří se vývoj nových technologií s nižší spotřebou paliv, větší elektrifikace a aplikace alternativních paliv, jako je vodík.

Přesné informace o aktuálním vývoji situace ve Francii jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách francouzské vlády. Aktuální informace a další vývoj můžete také sledovat na stránkách českého zastupitelského úřadu v Paříži.

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem