Francie opět zavedla celostátní lockdown

Francie realizuje týdně až 2 miliony testů, které prokazují denní nárůsty nakažených nad 50 tisíc. Aby zabránila kolapsu zdravotního systému, zavedla Francie minimálně do 1. prosince opět celostátní lockdown, nadále také platí zákaz nočního vycházení. Různé instituce přepokládají pokles HDP za rok 2020 až o 11% a návrat na předkrizovou úroveň až v roce 2026. Hranice pro cestovatele z EU zůstávají otevřené, ale je nutné před příjezdem absolvovat test s negativním výsledkem.

Aktuální situace ve Francii v souvislosti s výskytem covidu-19

Ve Francii na začátku listopadu pokračuje dynamické šíření viru na celém území a epidemiologická situace se zhoršuje. Zasaženy jsou všechny věkové kategorie.

Ministr zdravotnictví uvedl, že covidem-19 nyní ve Francii onemocní jeden člověk každé dvě vteřiny, jeden nově hospitalizovaný přibyde každých 30 vteřin a každé čtyři minuty někdo s nemocí zemře.

Reprodukční číslo k 27. říjnu pokleslo na 1,33. Míra sedmidenního výskytu nových případů dosáhla 28. října svého zatímního maxima (474,1), následně mírně poklesla a k 30. 10. činila 431,2 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Dle údajů na 14 dní dosahovala k 30. 10. míra incidence 829,9 (podle ECDC).   

PCR testy dosud prokázaly, že bylo covidem-19 celkem nakaženo více než 1 460 000 lidí, za posledních 7 dnů bylo provedeno více než 1,9 milionů testů. Míra pozitivních záchytů nadále roste a nyní činí 20,6 %.

Bez ohledu na dopad nových opatření se očekává, že v polovině listopadu bude až 9 tisíc lidí vyžadovat intenzivní péči (v optimistickém scénáři pouze 6 000, což je současná kapacita lůžek JIP). Prezident Emannuel Macron oznámil, že dojde k navýšení počtu lůžek pro intenzivní péči na deset tisíc.

Nejnovější protiepidemiologická opatření:

Ve Francii platí s účinností od 30. října nová celoplošná karanténní opatření po dobu minimálně do 1. prosince 2020. Opatření se vztahují na kontinentální Francii a Martinik. Výjimka z jednotného režimu je udělena zámořským územím a departementům.

Francie zavádí mírnější obdobu tzv. confinement (lockdownu), které platilo na jaře po dobu 55 dnů. Cílem je umožnit lidem pracovat, neboť dle premiéra není možné z ekonomických důvodů opakovat jarní scénář. Podstatnou výjimkou je ponechání otevřených škol a možnosti návštěv v seniorských domech a pečovatelských ústavech.

Rovněž cesty z/do zaměstnání jsou povoleny, pokud není možný home office. Oproti jaru má být zachováno v provozu více ekonomických aktivit – například úřady mohou přijímat veřejnost, pošta je otevřená, dále se umožňuje činnost ve stavebnictví a zemědělství. Je možné se přestěhovat.

Vláda vyhodnotí v polovině listopadu vývoj epidemie a podle něj přijme zpřísnění/rozvolnění ve vztahu k obchodům a poskytovatelům služeb.

Po ukončení celostátní karantény bude vláda pokračovat v inovované strategii „testovat – upozorňovat – chránit“, která by měla napomoci překlenout období do nasazení vakcíny (odhad je v létě příštího roku), za pomoci aktualizované mobilní aplikace TousAntiCovid a antigenních testů.

Parlament stále projednává návrh zákona o prodloužení nouzového sanitárního stavu. Předpokládá se, že jej přijme do konce tohoto týdne. Opoziční Senát trvá na tom, že vláda musí nejpozději do 8. 12. požádat v parlamentu o prodloužení lockdownu.

Platné zásady od 30. 10. 2020:

Mezi povolené důvody opuštění domova patří zejména cesta do a ze zaměstnání, doprovod dítěte do a ze školy; nákup základních potřeb; návštěva lékaře; možnost fyzické aktivity v blízkosti obydlí (do 1 km a jedné hodiny denně). Pro každý pohyb mimo domácnost je nutné být vybaven pokaždé novým, řádně vyplněným formulářem s udáním důvodu

Zakázána jsou veškerá veřejná shromáždění, stejně jako soukromá setkání nad rámec rodinného kruhu.

Otevřeny zůstávají pouze nezbytně nutné obchody a provozovny například obchody s potravinami, lékárny, opravny dopravních prostředků, čerpací stanice pohonných hmot, prodejny a opravny IT, prodejny stavebnin, hotely (pouze pro cestující z neodkladných pracovních důvodů), prodejny tabáku a tisku, půjčovny aut.

Školy (od jeslí po maturitní ročníky) zůstávají otevřené. Je zavedena povinnost nosit roušky od šesti let a posíleny jsou sanitární předpisy. Vysoké školy musí přejít na distanční výuku kromě praktických cvičení.

Parky, zahrady i venkovní trhy zůstávají na rozdíl od jara otevřené, nicméně prefekti mohou rozhodnout o jejich uzavření.

V celé zemi platí od 1. září platí povinnost nošení roušek ve veřejné dopravě, všech uzavřených veřejných prostorách, včetně obchodů, restaurací a také ve venkovních prostorách větších měst.

Sankce za porušení opatření jsou ve výši 135 eur, která se zvyšují a mohou končit až odnětím svobody v případě opakovaného porušení.

Zpět na začátek

Makroekonomické výhledy a vládní podpůrné programy

Koronavirová krize přispěje ve Francii podle posledních odhadů vlády k poklesu letošního HDP cca o 11 procent. Úroveň hospodářské aktivity je letos zatím o 4,3 % nižší než v roce 2019, v současné podzimní karanténě ještě dojde k jejímu poklesu asi o 15 %. Zároveň vzroste poměr rozpočtového schodku k HDP na 11,3 % a poměr veřejného dluhu k HDP na 119,8 %. Navíc současný pokles výrobních investic může mít za následek tak pomalé pokrizové oživení, že úrovně HDP z roku 2019 bude možné opět dosáhnout až v letech 2026-27. Pro příští rok se odhaduje či spíše doufá v růst HDP o 8 %.

V rámci posledních opatření proti druhé vlně koronavirové epidemie vyzvala vláda k maximálnímu využívání práce z domova a odhaduje, že je tento postup proveditelný asi u třetiny pracovních pozic. Zároveň avizovala další výdaje na podporu podnikům v odhadované výši 15 mld. euro měsíčně. Navrhla proto již čtvrtou úpravu státního rozpočtu roku 2020 o dalších 20 mld. euro, z toho zejména 10,9 mld. pro navýšení fondu koronavirové solidarity (celkem již 19,4 mld. od začátku krize), 3 mld. na kompenzace příspěvků na sociální pojištění (dosud celkem 8,2  mld.), 3,2 mld. na podpory v částečné nezaměstnanosti (celkově  34 mld.) a 2,4 mld. na zvýšení platů a prémie zdravotníkům. Podpůrná opatření zavedená nebo ohlášená od začátku krize tak mají odhadovanou hodnotu již 490 mld. euro, z toho zatím 100 mld. představuje odhad výše nevybraných daní z důvodu poklesu ekonomické aktivity a 86 mld. dosud vynaložených rozpočtových výdajů. Zatím se ale neuvažuje o zvyšování daní.

Kromě prominutí odvodů na sociální pojištění bude pro postižené firmy do 50 zaměstnanců podpora z fondu solidarity až do výše 10 000 euro měsíčně. Firmám, které nebudou moci splatit koronavirovou půjčku se státní zárukou do 30.6.2021, bude možné splatnost prodloužit až o 5 let, případně poskytnout přímou státní půjčku. Majitelé nemovitostí, kteří prominou obchodům do 250 zaměstnanců nebo hotelovým, restauračním a kulturním zařízením alespoň jedno měsíční nájemné, obdrží daňový kredit ve výši 30 % prominuté částky.

Ministryně práce, zaměstnanosti a začleňování E. Borne oznámila zachování podpor v částečné nezaměstnanosti do konce roku u všech v souvislosti s koronavirovou krizí ochraňovaných oborů jako jsou hotely, restaurace, kultura, sport, konference, apod. Dle posledních statistických údajů byli ve Francii v srpnu v režimu podpor v částečné nezaměstnanosti 1,3 mil. zaměstnanců.

Tato dlouhodobá podpora ve formě kompenzace 85 % vyplacených mezd za maximálně 40 % neodpracované pracovní doby je hodnocena jako výhodnější než klasická půlroční podpora v nezaměstnanosti. Pro zaměstnance při ní vychází příjem na 93 % plného čistého platu.

Vládní plán obnovy francouzské ekonomiky France Relance

Francouzský premiér Jean Castex představil dvouletý plán na oživení ekonomiky, tzv. France Relance. Plán v hodnotě 100 mld. EUR představuje kolem sedmdesáti opatření ve třech prioritních směrech: ekologická transformace ekonomiky, konkurenceschopnost firem a tzv. sociální soudržnost.

Tento plán má, kromě nápravy důsledků koronavirové krize, přispět také k  budoucímu rozvoji francouzského hospodářství. Cílem je dosáhnout v roce 2022 předkrizové úrovně hospodářské aktivity a začít opět snižovat nezaměstnanost, která by se v letošním roce měla navýšit o cca o 800 tis. osob. Již v roce 2021 by tak měl plán pomoci vytvořit 160 tis. nových pracovních míst.

Tato enormní finanční vládní podpora bude ze 40 % financována z příspěvku EU a zbytek ze státního rozpočtu roku 2021 a 2022. Dle předběžného odhadu se tak poměr veřejného dluhu k HDP bude v důsledku tohoto plánu držet nad hranicí 120 % až do roku 2025, když dřívější předpovědi naznačovaly pokles tohoto ukazatele na 117,5 % již v roce 2021. Plán France Relance je tedy střednědobým investičním plánem, a to v následujících oblastech:

  • Celkem 30 mld. na tzv. ekologickou transformaci hospodářství. Z této sumy půjde:
    • 11 mld. na rozvoj bezemisní automobilové a nákladní železniční dopravy, na cyklistické stezky a stanoviště a na hromadnou dopravu.
    • 9 mld. bude směřovat na energetickou transformaci firem, z toho 2 mld. na rozvoj využití „zeleného“ vodíku.
    • 7 mld. bude investováno do energetické modernizace budov, z toho 2 mld. na soukromé budovy.
    • 1,2 mld. podpoří udržitelnější zemědělskou výrobu zdravějších potravin.
    • 0,3 mld. půjde na rozvoj vodovodní a kanalizační sítě hlavně v zámořských územích.
  • Celkem 34 mld. půjde na tzv. rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Z této sumy představuje:
    • 20 mld. nižší zdanění výroby 50% snížením odvodů DPH a pozemkové daně.
    • 11 mld. bude směřováno na inovace, z toho 385 mil. na rozvoj IT u nejmenších a středních firem.
    • Zbylé 3 mld. představují státní záruky na konsolidační bankovní půjčky.
  • Celkem 36 mld. na sociální a teritoriální soudržnost. Z toho například:
    • 6,6 mld. na podpory v dlouhodobé částečné zaměstnanosti,
    • 6,5 mld. na podporu zaměstnanosti mladých do 26 let,
    • 6 mld. na podporu nemocničních investic
    • a 5,2 mld. na podporu investic místních samospráv.

Zpět na začátek

Informace z vybraných oborů francouzské ekonomiky

Cestovní ruch

Předseda francouzské vlády ohlásil plán na podporu poskytovatelů služeb v cestovním ruchu a veřejném stravování. Plán zahrnuje uvolnění karanténního režimu tak, aby v červenci a srpnu mohli Francouzi cestovat a trávit dovolenou ve Francii (s případnou výjimkou uzavřených lokalit), prodloužení možnosti podpory v částečné nezaměstnanosti do konce roku, prodloužení možnosti příspěvku z koronavirového fondu solidarity do konce září, zvýšení denního limitu pro úhradu útraty v restauracích podnikovými stravenkami z 19 na 38 euro a možnost jejich využití i o víkendu a svátcích do konce roku.

Zároveň již 62 tisíc podniků v tomto odvětví využilo možnosti koronavirové bankovní půjčky se státní zárukou, dosud v celkové výši 6,2 miliardy euro. Celková hodnota státní pomoci tomuto odvětví má přesáhnout 18 miliard.

I když je Francie nejnavštěvovanější zemí na světě, tak se příjmy z cestovního ruchu na jejím HDP v minulých letech podílely „jen“ kolem 2,5 %, protože má více silných odvětví národního hospodářství. Největší podíl cestovního ruchu na HDP mělo dosud z větších evropských zemí Chorvatsko (přes 20 %), Řecko (přes 9 %) a Portugalsko (přes 8 %). O něco větší než Francie mělo tento podíl dokonce například i Česko (kolem 3 %).

Automobilový průmysl

Koncem května nastínil francouzský prezident E. Macron plán podpory automobilového průmyslu. Prodeje v tomto odvětví klesly o 89 % a třetina podniků je na pokraji bankrotu. Plán v hodnotě 8 miliard eur je zaměřen do třech hlavních směrů – oživení poptávky, udržení výroby ve Francii a podpory investic ke zvyšování konkurenceschopnosti. Plán tak kromě krizové finanční podpory potvrzuje pokračování dosavadního kurzu k ekologizaci ekonomiky a zároveň zdůrazňuje zájem na udržení a modernizaci výroby ve Francii s apelem na sociální a ekologické aspekty.

V prvním směru je plán zaměřen na oživení poptávky zejména po automobilech, která zůstala na skladě. Na dobu od 1. června 2020 do konce roku se proto zvýší nebo zavedou bonusy při nákupu aut. Bonus při nákupu nového auta se stoprocentně elektrickým pohonem a cenou do 45 000 se tak zvýší ze 6 000 na 7 000 euro pro soukromníky a ze 3 000 na 5 000 euro pro firmy.

U vozidla s hybridním pohonem, dojezdem přes 50 km v čistě elektrickém režimu a cenou do 50 000 euro se zavede dvoutisícový bonus. Pro 75 % francouzských domácností, které spadají do nižších příjmových kategorií, bude při nákupu modernějšího auta (třeba i ojetého) náhradou za staré (z jedné ze tří spodních emisních kategorií) bonus ve výši 3 000 euro. U nákupu elektromobilu nebo při konverzi vozidla se spalovacím motorem na elektrický pohon bude bonus činit 5 000 euro.

Ve druhém směru se pod vlivem kapitálového podílu státu dvě hlavní francouzské automobilky, Renault a PSA (Peugeot), zavázaly udržovat výrobu elektromobilů a jejich elektrických pohonů ve Francii. Zároveň by měly brát v úvahu sociální a ekologická hlediska a nevyvíjet na své francouzské subdodavatele takový cenový nátlak, který by je nutil převádět výrobu do levnější ciziny. V roce 2025 by tak francouzská výroba aut s elektrickým a hybridním pohonem měla dosáhnout 1 milionu kusů. Firma Renault se zároveň uvolila následovat PSA a přidat se k francouzsko-německé alianci pro evropskou výrobu baterií.

Ve třetím směru je pro automobilový průmysl plánován dotační fond 350 mil. euro na podporu podnikového výzkumu a modernizace kapitálově slabších malých podniků, a zároveň také investiční fond 600 mil. euro pro mimořádné potřeby. Zvýšením investic se má například o rok urychlit instalace nabíjecích stojanů tak, aby jich do konce roku 2021 bylo v zemi instalováno 100 tisíc.

Letecký průmysl

Začátkem června ohlásil francouzský ministr hospodářství a financí plán pokoronavirové podpory leteckého průmyslu. Odvětví se 300 tisíci zaměstnanci postihl propad objednávek o 80 až 90 %. Plán má hodnotu 15 miliard euro a tři hlavní cíle – záchranu pracovních míst, modernizaci menších podniků a dekarbonizaci letadel. Z toho pomoc pro Air France představuje 7 miliard euro (3 mld. půjčka a 4 mld. státní garance na bankovní úvěry).

Letecký provoz se nejspíše vrátí na úroveň roku 2019 až za 2 nebo 3 roky a například jen firma Airbus byla nucena snížit výrobu o 40 %. Bez rychlé pomoci státu hrozí zánik 100 tisíc pracovních míst v následujících šesti měsících. Zároveň je tak riziko ztráty know-how a koncentrace dopadu na tři regiony (Occitanie, Nouvelle Aquitaine, Normandie), kde se nachází většina z 1 300 výrobních firem tohoto odvětví. Francie a Evropa nemohou dopustit, aby trh ovládly americký Boeing a čínský Comaq. Zároveň se francouzský letecký průmysl má vyvíjet směrem k dekarbonizaci, což potvrdili i největší francouzské firmy.

Záchrana pracovních míst:
Prvním nástrojem tohoto pilíře je posun splátek existujících exportních úvěrů o 12 měsíců v celkové výši 1,5 miliardy eur. Druhým nástrojem je francouzský návrh Evropské komisi o prodloužení možné doby odkladu splátek nových úvěrů na nákup letadel ze 6 na 18 měsíců, s finančním dopadem cca 2 miliardy euro. Třetím nástrojem budou vládní nákupy obranné techniky od francouzských výrobců ve výši 800 milionů euro.

Modernizace malých a středních podniků:
Prvním nástrojem je zřízení investičního fondu ve výši až 1 mld. euro na modernizaci strategických podniků této kategorie (do kterého přispějí 200 miliony i čtyři největší firmy – Airbus, Safran, Thales a Dassault). Druhým nástrojem potom fond pro digitalizaci, robotizaci a automatizaci ve výši 300 milionů euro na technologický rozvoj subdodavatelů leteckého průmyslu.

Dekarbonizace letadel:
Vývoj pro výrobu uhlíkově neutrálního letounu již v roce 2035 místo původně plánovaného data 2050 bude podpořen fondem ve výši 1,5 miliardy euro prostřednictvím Rady pro výzkum v civilním letectví. Podpoří se vývoj nových technologií s nižší spotřebou paliv, větší elektrifikace a aplikace alternativních paliv, jako je vodík.

Přesné informace o aktuálním vývoji situace ve Francii jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách francouzské vlády. Aktuální informace a další vývoj můžete také sledovat na stránkách českého zastupitelského úřadu v Paříži.

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem