K pandemii se v Chile přidává ekonomická a politická nejistota

Vývoj situace v Chile

Nová chilská vláda prezidenta Gabriela Borice dubnovými změnami poměrně výrazně usnadnila příjezd do země turistům. V nejnižším stupni rizika pandemické nákazy, zvaném Alerta Nivel 1, nově není pro přicestování do země vůbec vyžadováno očkování, a tím pádem ani homologace evropského očkovacího certifikátu. Pase de Movilidad je však nadále nutné pro vnitrostátní cesty nad 200 km a vstup do všech uzavřených prostor. Otevření země bylo dále podpořeno zpřístupněním pozemních hraničních přechodů a vícero letišť.

V červenci 2022 je v Chile denně hlášeno průměrně okolo 10 tisíc nových případů koronaviru s celostátní pozitivitou okolo 14 % a zároveň Ministerstvo zdravotnictví eviduje za den 50-100 úmrtí spojených s tímto onemocněním. Aktuálně je v Chile očkováno téměř 95 % obyvatel.

Očkování proti covidu-19, které se stalo symbolem boje proti pandemii v Chile, vstoupilo v červnu do své další fáze. Všem osobám starším 18 let, kterým od vakcinace 3. posilovací dávkou uběhlo více než 6 měsíců, a ještě nemají aplikovanou dávku čtvrtou, byl totiž k 1. 6. deaktivován očkovací průkaz Pase de Movilidad. Celkem bylo těchto dávek rozdistribuováno již téměř 10 milionů, což odpovídá 65 % populace. Třetí dávku vakcíny si k dnešnímu dni nechalo aplikovat 85 % obyvatel. V Chile se očkují také děti od 3 do 11 let věku.

Očkuje se především látkou Pfizer/BioNTech a čínskou vakcínou Sinovac od CoronaVac. Chile se však aktivně snaží navazovat také nové smlouvy s dalšími firmami. Mezi nimi jsou jednodávková CanSino-Saval či v Evropě již známá AstraZeneca a Moderna. Uznávány jsou tak již všechny očkovací látky, které jsou také běžně aplikovány v evropských zemích.

Zpět na začátek

Vláda Gabriela Borice má za sebou první čtyři měsíce

První 4 měsíce vlády nově zvoleného prezidenta se neobešly bez přešlapů, díky čemuž má také Boric dle statistik podporu pouze 41 % populace; od počátku 90. let žádný z jeho předchůdců nezaznamenal po 100 dnech u moci nižší hodnotu. Přestože aktuální hospodářský vývoj je dán z části některými rozhodnutími předcházející vlády zejména ve vztahu k výběrům z AFP a fiskálním stimulům, ale také externími vlivy vyvolanými pandemií a válkou na Ukrajině, současné hlavě státu je vytýkána především neustále se zhoršující bezpečnostní situace v celé zemi a řešení konfliktu s komunitou Mapučů v regionu La Araucanía.

Za posledních šest měsíců vzrostl počet vražd v Chile o nezanedbatelných 30 % (celkem jich je za první pololetí roku 2022 evidováno 413) a vnímání škod způsobených násilnými přepadeními mezi občany stouplo za posledních 10 let o 37 %. Ministryně vnitra Izkia Siches, která vstoupila do povědomí hned první měsíc u moci nepravdivým prohlášením o tom, že letadlo s venezuelskými migranty vyhoštěnými minulou vládou se do země opět vrátilo se stejnými pasažéry, viní z bezpečnostní situace a strukturálních problémů především aktuální organizaci carabineros a PDI.

Obzvláště závažná je situace v regionu La Araucanía na jihu Chile, kde dochází k vyostřování střetů mezi domorodými obyvateli kmene Mapuche, složkami policie a těžaři dřeva. Piñerova vláda v celém regionu loni zavedla nouzový stav, což umožnilo masivní nasazení vojenských jednotek a relativní zlepšení situace. Nová vláda po nástupu k moci nouzový stav zrušila, přičemž došlo k okamžitému zhoršení bezpečnosti a konflikt si jen v letošním roce vyžádal již téměř desítku obětí. Jako reakce na společenský nátlak (a to především ze strany řidičů kamionů, kteří jsou nejčastěji terčem útoků a v dubnu vyjádřili svůj nesouhlas mnohadenní blokádou hlavní chilské dálnice Ruta 5) vláda opět zavedla nouzový stav, ale pouze v omezené podobě. Ta sice umožnila opětovné nasazení vojska v regionu, ale pouze na hlavních silničních tazích. Dle Borice opatření situaci mírně zlepšilo, podle populace je ale zcela nedostatečné.

Dále vrcholí proces sepisování nové chilské ústavy. Ústavodárné shromáždění 4. července předložilo veřejnosti její koncept, tzv. borrador, který představuje kostru pro finální text. O dva měsíce později, tedy 4. září, veřejnost v dalším referendu rozhodne, zda ústava ve své nové podobě má nahradit stávající text, či nikoliv. Zatímco v referendu o tom, zda by nová ústava měla vůbec být sepsána, hlasovalo kladně 78 % Chilanů, dle nejnovějších průzkumů by se v chystaném zářijovém referendu pro její přijetí vyslovilo pouze 42 % z nich (45 % by novou ústavu v její současné podobě odmítlo). Největší nejistotu vzbuzuje u občanů myšlenka označení Chile za mnohonárodnostní republiku, což by rozdrobilo unitární stát na menší celky a dalo více autonomie regionálním a domorodým vládám.

Zpět na začátek

Jaký bude vývoj těžebního průmyslu, základního kamene chilské ekonomiky?

Chile má přední pozici v těžebním průmyslu na světě, a to především v produkci mědi, lithia, molybdenu, zlata a stříbra. Jedná se o zároveň o hlavní průmysl v zemi. Je největším producentem mědi, jódu a rhenia na světě a druhým největším producentem lithia, molybdenu a bóru. Ze 67,5 % je těžební průmysl v Chile tvořen soukromými firmami; existuje několik skupin velkých mezinárodních společností, které zde mají prostřednictvím koncesí povolení provozovat některé doly právě na měď, lithium, zlato a stříbro.

Příjmům do státní pokladny byly v loňském roce nakloněny rekordní ceny mědi, které sice dle prognóz v roce 2023 mírně poklesnou pod úroveň 4 USD za libru, ale stále by se mělo jednat o příznivé hodnoty. Chile navíc, stejně jako další země světa, přijalo rozhodnutí o uhlíkové neutralitě do roku 2050. Na projektech spojených s tímto rozhodnutím se již pracuje také v těžebním sektoru. Zde se v souladu se závazky Pařížské dohody začalo počítat s konkrétními změnami, které by měly být už do roku 2030 přijaty ve všech dolech.

Zástupci chilské levice je dlouhodobě kritizováno současné nastavení modelu těžebního průmyslu, který dle nich hraje výrazně ve prospěch zahraničních nadnárodních společností, jež těžbou způsobují výrazné škody místním ekosystémům a zisky si odnášejí do svých zemí původu bez zpětné reinvestice v Chile.

Plénem Ústavodárného shromáždění byl zamítnut návrh na znárodnění veškerých nerostných zdrojů na území Chile, který mu předložila Komise pro životní prostředí. Koncept nové ústavy tak ve své finální podobě zmiňuje pouze změnu systému na vydávání těžebních koncesí pro soukromé společnosti; pokud dojde v září k jejímu schválení, veškeré aktuálně vydané licence se anulují a budou vydány nové, a to na kratší dobu. Je tedy otázkou, jak na případné zkrácení investičního horizontu zareagují zahraniční společnosti.

Již teď je však jisté, že ve vztahu k těžbě bude kladen větší důraz na ochranu přírody. Dle konceptu ústavy budou těžební společnosti povinně odvádět část ze svého zisku na škody způsobené důlní činností. Boricova vláda je tak odhodlána dostát svým předvolebním závazkům o zmírnění dopadů průmyslu na životní prostředí. Demonstrovala to například červnovým rozhodnutím o uzavření slévárny Ventanas v regionu Valparaíso, která patří Codelcu. Toto nařízení, které bylo překvapením i pro samotné představitele společnosti, vyvolalo vlnu nepokojů a stávku zaměstnanců slévárny.

I přes vše výše zmíněné však investice do důlního průmyslu stále proudí ve velkém měřítku a v Chile je naplánováno hned několik projektů, které by mohly být pro české dodavatele zajímavé. Vyjma již zmíněného zvyšování ekologičnosti těžby průmysl trápí zejména neustále se snižující produktivita, která vyplývá z čím dál tím menšího obsahu mědi ve vytěžené hornině, což mimo jiné urychluje přechod z povrchové těžby na hlubinnou. Aby si tak chilští těžaři udrželi konkurenceschopnost ve světě, jsou vyžadovány právě takové investice, které celý proces zefektivní. Kromě zahraničních společností má na konci roku 2022 začít stavba velkých projektů také u státního Codelca, jedná se například o závod na odsolování mořské vody pro provoz dolů na severu země. Existuje také mnoho projektů na výstavbu závodů na produkci zeleného vodíku.

Jelikož se v chilském těžebním průmyslu neustále vytváří prostor pro nové investice, kancelář CzechTrade v Santiagu de Chile sleduje veškeré projekty a snaží se do nich zapojit české firmy. Také proto letos v březnu proběhla specializovaná obchodní mise do Chile, jež byla zaměřená na technologická zařízení pro hlubinnou i povrchovou těžbu nerostů, inovativní řešení pro moderní doly (Smart Mining), ekologizaci provozů, odstraňovaní škod způsobených těžební činností a na poradenské služby. V jednom týdnu tak zástupci 14 českých firem mohli představit svá řešení pro těžební průmysl zástupcům státních agentur jako jsou např. Národní organizace těžebního průmyslu v Chile (SONAMI) a sdružení pomáhající v rozvoji projektů a inovativních řešení Centro Nacional de Pilotaje de Mineras, dále se ve spolupráci s Asociací průmyslových dodavatelů do těžebního průmyslu (APRIMIN), průmyslovým svazem SOFOFA a Asociací průmyslových firem ve městě Antofagasta (AIA) uskutečnila B2B jednání s jejich členskými firmami a v rámci této obchodní mise proběhlo setkání i se samotnými těžebními společnostmi. České firmy tak měly unikátní možnost představit se zástupcům nejdůležitějších těžebních společností působících v Chile, mezi něž se řadí státní Codelco a dále Anglo American, SQM, Albemarle, KGHM (Sierra Gorda) nebo BHP.

Vodohospodářství a odpady jsou klíčovými obory při boji proti změnám klimatu

Většina regionů zejména v centrální části země, kde žije největší podíl populace, se v poslední dekádě potýká s extrémním suchem a nedostatkem vody. Pozornost se z investičního hlediska soustředí především na rostoucí povodňová rizika v případě přívalových dešťů, neefektivní využívání vody v městských a venkovských oblastech, úniky a neoprávněnou spotřebu vody, nedostatečný sběr dat o jejím užití apod. Soukromé společnosti jen do roku 2025 odhadují investice v tomto sektoru na 1,169 mld. USD. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblastech vodního hospodářství, závlahových systémů, nakládání s odpady nebo dodávek technologií pro čištění odpadních vod. Příkladem česko-chilské spolupráce v této oblasti jsou pilotní projekty inteligentního zavlažování instalované v městském parku Parquemet v Santiagu. V poslední době navíc vzrostly investice do projektů na odsolování mořské vody, neboť především těžební společnosti usilují o snížení spotřeby vody pocházející z pevniny potřebné pro svůj provoz.

Dlouhodobým problémem je pro Chile, stejně jako pro ostatní země v regionu, nakládání s odpadem a společenská diskuze o tomto tématu proto nabírá na intenzitě. V zemi je recyklováno pouze 12,5 % z celkového vytvořeného odpadu, v některých kategoriích je to však ještě méně; např. v případě použitých elektrospotřebičů jen 3,4 %. V květnu 2016 vláda proto přijala Zákon o recyklaci (Ley de Reciclaje) a Zákon o rozšířené odpovědnosti výrobce (REP), a to v souladu se standardy OECD. Situace se však zlepšuje jen pomalu, neboť zákon původně počítal s 30% úrovní recyklace do pěti let od jeho zavedení. Dalším problémem, na nějž se upírají zraky světa, ale který také skýtá příležitosti pro české firmy, je nelegální skládka oblečení o rozloze až 300 hektarů v poušti Atacama na severu země. Nachází se v blízkosti bezcelní zóny v Iquique, v níž působí zhruba 50 dovozců oblečení. Textil nejnižší a tím pádem neprodejné jakosti (odhadem až 60 tisíc tun ročně) je za nízký poplatek předáván dalším společnostem, které importéry textilu zbavují – nejčastěji právě vyvezením na skládku. Vláda tedy hledá možnosti, jak by se mohl textil efektivně a šetrně likvidovat, nebo materiál případně po rozkladu znovu využít. 

Vesmírné projekty přitahují pozornost českých firem

NASA oznámila, že Chile bude hlavní základnou Stratosferické observatoře pro infračervenou astronomii (SOFIA). Letadlo se zabudovaným teleskopem tak bude infračerveným světlem prohledávat vesmír. Základna letounů se nachází v Santiagu a její provoz byl zahájen letos v březnu. Chile má podle šéfa operace velkou meteorologickou výhodu, dobré podmínky pro pozorování, moderní infrastrukturu a možnost variabilních přistávacích ploch.

Dále úřad prezidenta bývalého prezidenta Piñery potvrdil vývoj nového Národního satelitního systému (SNSAT) na území Chile. Program má za cíl nahradit dosavadní satelit Fasat-Charlie, který již ukončil svou životnost. Důležitým krokem je oprávnění stavby pro Satelitní pozemské stanice, které se budou nacházet v Santiagu, Punta Arenas a jedna mobilní také v Antofagastě. Budou mezi sebou propojeny a umožní tak decentralizovaný přístup k satelitním snímkům a zvýší možnost mezinárodní vesmírné spolupráce. Na projektu se budou podílet chilské univerzity, dále bude zapojen národní průmysl a obranný sektor země. Z 10 satelitů, které budou systém SNSAT tvořit, bude osm z nich konstruováno přímo v Chile (jeden z nich s vysokým rozlišením). Všechny mají jako hlavní úkol sledování teritoria, ale navíc budou mít několik dalších funkcí: monitoring životního prostředí, pozorování vesmíru a vesmírného odpadu a také studium vesmírného klimatu. Program je naplánován celkově na 15 let; prvních pět bude zaměřeno na kapacitu výroby a operací satelitů a zlepšení kapacit na studium vesmírného klimatu a bezpečnosti satelitů. Ve druhé fázi, která by měla započít v roce 2026, je hlavním úkolem urychlit vysílání satelitů do vesmíru. Cílem je dostat satelity do výšky 100 až 200 km nad zemským povrchem.

Očekávaný vývoj chilské ekonomiky v roce 2022

Monetární politika a narůstající inflace

Chilské hospodářství za rok 2021 posílilo o 11,7 %, což bylo způsobeno zejména ekonomickým propadem v roce předcházejícím plynoucím z plošných uzávěr ekonomiky v souvislosti s pandemií. Minulá vláda se rozhodla v tomto období podpořit poptávku fiskálními transfery, mezi něž se řadilo např. IFE (Ingreso Familiar de Emergencia/Příjem pro rodiny v nouzi), aby zamezila jejímu oslabení. Dále celkem 4x schválila výběr 10 % z důchodových fondů AFP, což bylo ekonomy označeno za velkou hrozbu pro budoucí udržitelnost financí. Na jednu stranu tak spotřeba domácností podpořila růst HDP, na stranu druhou si ale přebytek likvidity v ekonomice v letošním roce začal vybírat svoji daň zejména inflací.

Dle Centrální banky Chile se k faktoru poptávky v posledních měsících přidaly také zvýšené ceny surovin, energií a potravin, které inflační tlaky dále posilují. Pro Chile, které je z velké části závislé na dovozu mnoha průmyslových produktů a meziproduktů, hraje roli také znehodnocování pesa, výpadky v dodavatelských řetězcích a aktuálně kladná produkční mezera.

Kumulovaný růst spotřebitelských cen by tak v třetím čtvrtletí tohoto roku mohl dosáhnout až 13 %, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná v uplynulých dekádách. Anticyklická politika Centrální banky, která zvýšila centrální úrokovou sazbu na 9,75 %, se snaží inflaci zpomalit. V kombinaci s automatickým vyrovnáváním makroekonomických nerovnováh by tak inflace měla dosáhnout své stanovené 3% mety v horizontu dvou let.

Znehodnocení chilského pesa

Největším tématem monetární politiky posledního měsíce bylo znehodnocování chilského pesa, které za poslední rok depreciovalo o více než 30 % a v druhém červencovém týdnu tohoto roku překročilo referenční hodnotu 1000 pesos za 1 americký dolar. Tento vývoj národního platidla má dopad především na zdražování veškerých importů do země, což by vytvářelo další inflační tlaky. Centrální banka Chile proto rozhodla od 18. července do 30. září 2022 provádět devizové intervence, přičemž celkem by měla do ekonomiky v tomto období postupně vypustit částku 25 miliard USD.

HDP a investice

Čistý vývoz vykázal v loňském roce negativní saldo, a to z důvodu prudce stoupajícího dovozu spolu se zpomaleným vývozem. Kromě toho k růstu HDP nejvíce přispěly těžební průmysl, stavebnictví a podnikové služby. V případě investic je také brát v potaz neustále se zdražující obslužnost dluhu, která je zapříčiněna kromě již zmíněného znehodnocení pesa také zhoršujícím se úvěrovým ratingem země. Horší finanční podmínky, nejistota na kapitálových trzích a nižší dlouhodobá míra úspor tak zajištění financování investičních projektů činí obtížnějším.

Trh práce

Na trhu práce stále dochází k vytváření nových pracovních míst, ale již s menší dynamikou; celková nezaměstnanost by se i tak měla držet pod 8 %. Ve vztahu k hodnotám inflace dochází k poklesu kupní síly domácností, jenž je navíc umocněn růstem úrokových sazeb a zpřísněním podmínek pro schválení úvěru. Reálná mzda tak rovněž vykazovala klesající tendence, což přimělo vládu k nárůstu minimální mzdy na 400 tisíc pesos (cca 11 tisíc korun). V hospodářství také dochází k významnému odlivu pracovníků do tzv. šedé ekonomiky, kde neplatí daně a nejsou registrováni v databázích státu. Dle nejnovějších odhadů se může jednat až o 30 % trhu práce.

Očekávaný vývoj chilské ekonomiky

Snižování produkční mezery ekonomiky, které započalo na začátku roku 2022, bude trvat ještě několik čtvrtletí. V roce 2022 by tak chilské hospodářství mělo vyrůst o 1,5 – 2,25 %, pro rok 2023 je odhadována recese v hodnotě -1 % HDP a v roce 2024 by ekonomika měla opět růst, a to o 2,25 – 3,25 % HDP. Vše bude záležet kromě externích vlivů také na politickém vývoji země a zejména průběhu sepisování nové ústavy, která pravděpodobně dle svého výsledku investiční optimismus v zemi, nesporně potřebný pro její budoucí rozvoj, sníží či naopak zvýší.

Zpět na začátek

Podmínky cestování do Chile

Ministryně zdravotnictví Chile Begoña Yarza 12. srpna 2022 oznámila další změny v plánu Fronteras Protegidas. K dřívějšímu zrušení požadavku povinného očkování pro vstup do země se nyní přidalo také zrušení povinné homologace evropského očkovacího certifikátu na místní očkovací certifikát, tzv. Pase de Movilidad. Neočkovaní cestující se však při vstupu do Chile budou muset nově prokázat negativním PCR testem. Tyto podmínky vstupují v platnost 1. září 2022.

Režim v rámci Chile je na základě aktuální epidemiologické situace upravený revidovaným plánem Paso a Paso, který má tři stupně: Alto, Medio a Bajo Impacto Sanitario. Tyto stupně se mezi sebou liší zejména pravidly nošení roušek a maximálním povoleným počtem osob ve vnitřních prostorách, běžný pohyb v zemi tedy výrazněji neovlivňují.

Omezení vstupu: aktuálně neexistují žádná omezení pro přicestování a pobyt v Chile vyjma požadovaného očkování/PCR testu za níže specifikovaných podmínek

PCR test: pro vstup do Chile je požadován PCR test po těch cestujících, kteří nemají ukončené očkování a tím pádem platný očkovací certifikát.

Dále všichni cestující (tedy i ti očkovaní) mohou být po příletu namátkově podstoupeni PCR kontrolnímu testu, a to na základě posledního čísla jejich cestovního dokladu (čísla se mění každý den, nelze je tedy dopředu předvídat). Není třeba čekat na výsledek testu v izolaci. V případě pozemní přepravy je cestujícím na základě stejného principu prováděn náhodný antigenní test a v případě jeho pozitivity – pokud nejsou rezidenty Chile – jim může být znemožněn vstup do země.

Nutné dokumenty: Nově je zrušena povinnost vyplnění příjezdového formuláře C19 a není již pro vstup do země vyžadováno zdravotní pojištění pokrývající případné náklady na léčení koronaviru.

Povinná karanténa: cestující s pozitivním namátkovým testem po příletu se musí řídit aktuálními karanténními opatřeními; stejně tak cestující, kteří s nakaženými přišli během cesty do kontaktu. Ani u neočkovaných ale není nařízená preventivní povinná izolace při příletu do země a nejsou již zasílány formuláře pro denní monitoring zdravotního stavu cestujících po jejich vstupu do země.

Očkování proti Covid-19: Přestože v současnosti není pro přicestování do Chile nutné očkování ani jeho homologace, nadále je vakcinace vyžadována při návštěvě vnitřních prostor restaurací a hromadných akcí (veletrhů, koncertů apod.); není však nutná v ubytovacích zařízeních. Očkování není vyžadováno v otevřených prostorách, tedy včetně zahrádek restaurací.

Všude tam, kde je pro vstup nutné mít platné očkování, jej lze zároveň nahradit PCR či antigenním testem ne starším než 24 hodin.

Dále očkování cestovatele opravňuje k vnitrostátnímu cestování autobusy, vlaky a letadlem na vzdálenost větší, než je 200 km od výchozího bodu (ne od místa nahlášeného pobytu). Pokud cestující očkován není, může tuto skutečnost nahradit negativním PCR testem s datem odběru max. 48 hodin před zahájením cesty.

Pase de Movilidad je pro rezidenty aktivní po dobu 6 měsíců od poslední aplikované posilovací dávky. Rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví tak byl 1. června 2022 deaktivován všem osobám starším 18 let, jimž od třetí posilovací dávky uplynula doba půl roku. Tato skutečnost se nevztahuje na nerezidenty (turisty), jimž je vakcinační certifikát uznáván i více než 6 měsíců po 3. dávce.

Pokud se cestující rozhodne homologovat v EU vydaný vakcinační certifikát, Ministerstvo zdravotnictví mu tento proces garantuje (za předpokladu splnění všech náležitostí) do 48 pracovních hodin. Pokud po uplynutí této lhůty cestující stále proces dokončený nemá, systém mu automaticky vygeneruje Pase de Movilidad Temporal, který platí 96 hodin od momentu podání žádosti. Homologaci nemusí podstupovat osoby mladší 18 let, jejichž zákonní zástupci s již homologovanými vakcínami cestují s nimi.

Otevření Velikonočního ostrova:

Dne 1. srpna 2022 došlo poprvé od vypuknutí pandemie Covidu-19 k otevření Velikonočního ostrova. Všichni cestující musí být povinně očkovaní, předložit před nástupem do letadla negativní výsledek PCR testu ne starší než 24 hodin a od 1. do 5. dne pobytu na ostrově mohou být podstoupeni dalšímu náhodnému testu. Laboratorní kapacity v místě jsou však velice omezené, není to proto příliš pravděpodobné.

Dále je množství turistů přirozeně řízeno množstvím letů na ostrov ze Santiaga de Chile. V současnosti jsou pouze dvakrát týdně (vždy ve čtvrtek a v sobotu, společnost Latam).

Otevřené vzdušné hranice pro vstup do Chile:

• Aeropuerto Santiago de Chile (Arturo Merino Benítez)
• Aeropuerto Iquique
• Aeropuerto Antofagasta
• Aeropuerto Punta Arenas

Otevřené pozemní hranice pro vstup do Chile

K 1. červenci 2022 je otevřeno 23 z celkem 40 pozemních hranic se všemi okolními zeměmi (Peru, Bolívie, Argentina). Vyjma vlivu pandemického zde hrají roli také klimatické podmínky, lze tedy očekávat, že po zimě dojde k otevření také zbývajících hraničních přechodů.

Podmínky pro návrat do ČR

Od 9. 4. 2022 je návrat z Chile do ČR bez jakýchkoliv omezení.

• Není třeba vyplňovat příjezdový formulář, ani doklad o bezinfekčnosti
• Je doporučeno si ověřit podmínky přepravních společností

Dbejte také oficiálních nařízení velvyslanectví. Velvyslanectví České republiky v Santiagu de Chile neustále aktualizuje všechny nejdůležitější informace pro cestující z ČR na svých stránkách.

Další informace o situaci v Chile přináší rozhovor s Jiřím Jílkem.

Tým zahraniční kanceláře CzechTrade Chile

• Vše k situaci v České republice najdete na www.businessinfo.cz/koronavirus
• Nejčastější dotazy podnikatelů ohledně opatření proti šíření koronaviru na www.businessinfo.cz/faq

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě