Do Chile se vrací covid

Chile aktuálně žije nástupem nového prezidenta Gabriela Borice, kterého si na konci roku 2021 s převahou zvolili. Nový prezident se ujal vlády na oficiálním předávání 11. března 2022. Problémy s covidem ale nejsou ještě zcela vyřešeny.

To však neznamená, že by země jakkoli polevila v boji proti celosvětové pandemii covid-19. Aktuálně stále očkuje rizikové osoby a také pracovníky ve zdravotnictví čtvrtou dávkou vakcíny. Čtvrtá dávka vakcíny je však již dostupná také pro osoby starší 18 let, které dokončili vakcinaci třemi dávkami.

Santiago de Chile

Vývoj situace v Chile

Chile se od minulého roku otevřelo více turistům. Nyní už se do země lze dostat hned několika letišti, ale také je otevřeno několik pozemních hranic se sousedními zeměmi. Stále je však Chile jednou z uzavřenějších států světa a není snadné se zde dostat. Důležité je mít především tzv. Pase de Movilidad, který je povinností při vstupu do země společně s kompletním očkováním.

Za pondělí 14. března 2022 bylo v Chile nahlášeno celkem 10 650 nových případů s celkovou národní pozitivitou kolem 14 %. Aktuálně je v Chile očkováno více než 93 % obyvatel.

Od 31. ledna 2022 se počítá s očkováním již 4. dávkou vakcíny, jejíž povinná aplikace se nyní vztahuje na občany starší 55 let. Čtvrtou dávkou je nyní naočkováno něco přes milion osob, třetí dávka má na svém kontě již přes 13 milionů osob. V Chile se očkují také děti od 3 do 11 let věku.

Očkuje se především americkou Pfizer od BioNTech a čínskou Sinovac od CoronaVac. Chile se však aktivně snaží navazovat také nové smlouvy s dalšími firmami. Mezi nimi jsou jednodávková CanSino-Saval či v Evropě již známá AstraZeneca. Nyní nově také přijela dávka vakcíny Moderna.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Prezident Piñera opouští po čtyřech letech prezidentský mandát

Ve středu 9. března 2022 se prezident Sebastián Pinera oficiálně rozloučil s národem prostřednictvím televizní relace, která se vysílala po celé zemi. Zhodnotil v ní 4 roky své práce a svého mandátu, který postihly nečekané události, jako estallido social (sociální nepokoje, které probíhaly na četných místech v Chile) v roce 2019 a celosvětová pandemie koronaviru.

Ve svém projevu dále zmínil také nesnadné úkoly vypořádávání se s ekonomickou krizí a celonárodním suchem, které je jedním z největších za posledních 10 let v Chile. Vyzdvihl ale také několik pokroků, např. sociální podpory vyplácené z tzv. AFP (výběr z důchodových fondů). Tímto krokem se mu podařilo udržet kupní sílu obyvatelstva za dob pandemické krize.

Zmínil také referendum o vytvoření nové chilské ústavy, avšak její sepsání a odhlasování v novém referendu bude čekat již na nadcházejícího prezidenta Gabriela Borice. Dále připomenul, že vláda předává novému prezidentovi zemi ve velmi dobré ekonomické kondici. Korektně sdělil, že za jeho vlády bylo učiněno několik chybných rozhodnutí, ale byly konány s myšlenkou toho nejlepšího pro jejich zemi. Svůj mandát budoucímu novému prezidentovi předává v pátek 11. 3. 2022.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Proč by se chilský těžební průmysl měl obávat ústavních změn?

Ústavnímu soudu byl předložen návrh, který zobrazuje možnost znárodnění těžebního průmyslu v Chile a dočasné koncese na těžbu, což v průmyslu vyvolalo značné obavy. První únorový týden odsouhlasila chilská komise, která se stará o sestavování nové ústavy, návrh znárodnění tamních přírodních zdrojů jako jsou lithium, zlato, stříbro, uran, molybden, měď, mangan, kapalné úhlovodíky či bór.

Koncepce má zajistit rozvoj udržitelného ekonomického modelu a rovnováhy mezi hospodářskou činností a ochranou přírody. Ke znárodnění dolů na těžbu mědi došlo již v roce 1971, což vedlo k zformování národní společnosti CODELCO.

Od 90. let však soukromý sektor investoval do rozvoje měděných dolů v Chile. Podle prezidenta Národní těžební asociace (SONAMI) by tato nová vlna znárodnění poznamenala pouze těžební společnosti, měď již národním majetkem je. Přidání podmínky do nové ústavy by znamenalo znárodnění veškerých soukromých společností v těžebním průmyslu v Chile do roku od nástupu nového prezidenta.

Část zisku z těžby by v tomto případě měla být použita na obnovu životního prostředí v komunitách postižených těžební činností. Koncem února půjde návrh do druhého hlasování, kde jej musí schválit dvě třetiny 155členého shromáždění, aby tak byl oficiálně zahrnut do ústavy.

Chile bude základnou leteckého teleskopu NASA

Operační základna letounů s integrovaným dalekohledem se bude nacházet v Santiagu a jeho provoz bude zahájen 18. března. Po dobu dvou týdnů bude letoun zkoumat oblohu jižní polokoule. NASA oznámila, že Chile bude hlavní základnou Stratosferické observatoře pro infračervenou astronomii (SOFIA). Letadlo se zabudovaným teleskopem bude infračerveným světlem prohledávat Vesmír.

Operační základna letounu Boeing 747, který ponese 2,7 metrů velký infračervený dalekohled, bude na hlavním santiágském letišti Arturo Merino Benítez, konkrétně na místě zvaném Bodegas Sur Poniente. Po dobu dvou týdnů, které započnou 18. březnem, bude SOFIA studovat nebe jižní polokoule. Její návrat se počítá v červnu či září, podle jednotlivých klimatických faktorů, s jejichž změnou se během nadcházející chilské zimy počítá.

V listopadu 2021 se na tomto postupu rozhodl Ed Harmon, šéf operace SOFIA a Andrés Couve, minsitr vědy. Chile podle nich má velkou meteorologickou výhodu, podmínky pro pozorování, moderní infrastrukturu a možnost variabilních přistávacích ploch.

Ilustrační fotografie

Očekávaný vývoj chilské ekonomiky v roce 2022

Monetární politika a narůstající inflace

Podle oficiální zprávy Centrální banky o měnové politice, zveřejněné v prosinci 2021, chilská ekonomika od konce minulého roku prožívá etapu expanze a oživení po pandemii. Ekonomický růst v loňském roce převýšil očekávaní, což vytváří tlak na zvýšení inflace. Je však třeba zmínit, že toto zvýšení je globálním trendem a je zapříčiněno především růstem cen energie a surovin.

Chile však patří mezi země s výrazněji se projevujícím nárůstem. Centrální banka vysvětluje stoupající inflace mimořádně vysokým růstem domácí agregátní poptávky a zároveň znehodnocením chilského pesa. Podle odhadu chilské Centrální banky, inflace v prosinci 2022 bude činit 5,3 %, což znamená navýšení o 0,6 % bodů proti prosinci 2021.

Pohled soukromých firem na vývoj inflace je spíše pesimistický, analytici nevládních podniků předpovídají zvýšení inflace o 0,7-1,7 %. V současnosti hlavním cílem monetární politiky Centrální banky je stabilizovat inflaci a udržovat ji na úrovni 3 % meziročního růstu spotřebitelských cen.

Znehodnocení chilského pesa

Vysoká nejistota kolem chilské ekonomiky negativně ovlivnila chuť obchodovat s místními dlouhodobými aktivy. Vzhledem k tomu narůstá poptávka po cizí měně, vkladech a běžných účtech, zejména v dolarech. Navzdory vysoké ceně mědi a vysoké úrovni úrokové míry, peso výrazně snížilo svou hodnotu (téměř o 18 %) v roce 2021 a zároveň úroveň reálného směnného kurzu se nachází výrazně nad průměrem posledních dvou desetiletí.

HDP a investice

V loňském roce došlo k oživení investic, a to především díky obnovení pozastavených těžebních projektů a stavebních a inženýrských prací. Podle katastru CBC – Corporación de Bienes de Capital – investice ve třetím čtvrtletí roku 2021 patřila k nejvyšším za posledních pět let. Ve třetím čtvrtletí roku 2021 vzrostlo HDP o 17,2 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Hlavní složkou, která přispěla k zvýšení produktu je domácí spotřeba. Čistý vývoz měl negativní dopad na objem HDP v loňském roce, a to z důvodu prudce stoupajícího dovozu spolu se zpomaleným vývozem. Kromě toho k růstu HDP nejvíce přispěly těžební průmysl, stavebnictví a podnikové služby.

Trh práce

Rostoucí ekonomický výkon spolu se zpomaleným růstem nabídky práce, tlačí na zvýšení nominálních mezd v roce 2021 oproti roku 2020. Úroveň účasti na pracovním trhu v roce 2021 se snížila v porovnání s dobou před pandemií. Dle indexu nominálních mezd byl zaznamenán růst ve výši 6,8 % ročně. Nicméně, vzhledem k prudkému růstu inflace na konci roku 2021 došlo k poklesu reálné kupní síly obyvatelstva. Reálné mzdy na konci roku 2021 se nacházely na úrovni -0,4 % v porovnaní s předchozím rokem.

Očekávaný vývoj chilské ekonomiky v roce 2022

Ekonomický výkon země se bude v roce 2022 zlepšovat. Analytici předpovídají zvýšení HDP v roce 2022 o 2,0 – 2,1 %. Kromě toho se očekává, že Centrální banka opět zvýší úrokovou sazbu v roce 2022 na úroveň 7 %. Růst přílivu investic sice nebude tak výrazný – cca o 0,4 %. Zároveň v roce 2022 se očekává zvýšení investic do těžebního sektoru o 5 % oproti loňského roku. Existují obavy, že tato investiční očekávaní se nenaplní vzhledem k možnosti znárodnění těžebních podniků, která byla zveřejněná po zvolení nového presidenta Gabriela Borice v prosinci 2021.

Zpět na začátek

Chilský těžební průmysl zažívá projektový boom. Příležitosti jsou i pro české dodavatele technologií

Chile má přední pozici v těžebním průmyslu na světě, a to především v produkci mědi, lithia, molybdenu, zlata a stříbra. Jedná se o nejproduktivnější průmysl v zemi. Je největším producentem mědi, jódu a rhenia na světě. Druhý největší producent lithia, molybdenu a bóru na světě. Ze 67,5 % je těžební průmysl v Chile tvořen soukromými firmami. V tomto případě existuje několik skupin velkých mezinárodních společností, které zde vlastní některé doly na měď, lithium, zlato a stříbro.

Národní společností v těžebním průmyslu je CODELCO, které zaujímá 27,8 % veškerého průmyslu v zemi. Ze 4,7 % je těžební průmysl složen ze středních a malých firem. Chile disponuje 28 % veškeré světové zásoby mědi a až 20 % světové zásoby molybdenu. Největším odběratelem chilské mědi je Čína následovaná EU a USA. V posledních letech se cena mědi razantně zvedla, za rok 2020 byla 2,80 USD za libru, dnes je to přibližně 4,22 USD za libru a stále roste. Aktuálně se cena mědi nachází na nejvyšší úrovni za posledních 11 let.

Těžební průmysl se taktéž stal základním kamenem chilské ekonomiky. Z 9,3 % zajistil fiskální příjmy země v období 2010-2020. Těžební průmysl v Chile vytváří celkem 840 tisíc pracovních míst a přibližně 12 % celkového DPH za rok 2020. A taktéž v roce 2020 činil 56 % veškerého exportu Chile vyjádřeno v peněžní hodnotě.

Těžba probíhá hned v několika chilských regionech. Nejvýznamnějšími jsou severní regiony Tarapacá, Antofagasta, Atacama a Coquimbo. Dále region O´Higgins. Celkem 81 % z produkce mědi je vytěženo z povrchových dolů. V Chile se nachází 6 z 10 nejdůležitějších měděných dolů na světě (Escondida, Colahuasi, El Teniente, Pelambres, Radomiro Tomic a Los Bronces).

Chile, stejně jako další země světa, přijalo rozhodnutí o naprostém odstranění uhlíkových plynů do roku 2050. Na projektech spojených s tímto rozhodnutím se již pracuje také v těžebním sektoru. Zde se podle Pařížské dohody začalo počítat s konkrétními změnami, které by měly být do roku 2030 přijaty ve všech dolech a těžebních společnostech v zemi.

Díky silné základně pro těžbu mědi a lithia je Chile schopno dostat se do popředí celosvětové ekonomiky. Těžební průmysl v Chile navíc tvoří skoro třetinu spotřeby veškeré energie, která se v zemi vyprodukuje, proto je důležité transformovat zdroje energie na obnovitelné.

Každoročně se spotřeba energií v těžebním chilském sektoru zvyšuje, do roku 2023 se počítá s využitím až 49 % veškeré energie pouze v tomto průmyslu. To nevede pouze k využívání obnovitelných zdrojů, ale také k rozšíření využívání nejnovějších technologií. Například využití zeleného vodíku, které je aktuálně velmi diskutovaným tématem v této jihoamerické zemi. Chile má potenciál stát se největším producentem zeleného vodíku na světě.

V chilském těžebním průmyslu se neustále vytváří velký prostor pro nové investice a množství projektů, zejména v oblasti rozšiřování a zefektivnění těžby mědi a molybdenu. Naše kancelář CzechTrade v Santiagu de Chile sleduje veškeré projekty a nové investice, snažíme se do projektů zapojit české firmy, a proto také letos v březnu organizujeme specializovanou technologickou misi do Chile.

Akce je pořádána ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Santiagu de Chile a je především zaměřena na technologická zařízení pro hlubinnou i povrchovou těžbu nerostů, inovativní řešení pro moderní doly (Smart Mining), ekologizaci provozů, odstraňovaní škod způsobených těžební činností a na poradenské služby. Více o této misi se můžete dozvědět na webových stránkách agentury CzechTrade.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Podmínky cestování do Chile

Ministerstvo zdravotnictví Chile oznámilo změny plánu Fronteras Protegidas. Od 14. dubna 2022 platí nové podmínky vstupu do Chile. Byl zrušen požadavek povinného očkování pro vstup do země, nicméně v Chile je stále vyžadován místní očkovací certifikát (Pase de Movilidad) pro vstup do restaurací, na hromadné akce, vnitrostátní cestování atd. Vzhledem k tomu je stále možné požádat o uznání evropského (českého) očkovacího certifikátu na stránkách Mevacuno.gob.cl.

Režim v rámci Chile je na základě aktuální epidemiologické situace upravený aktualizovaným plánem Paso a Paso, který má tři stupně: Alto, Medio y Bajo Impacto Sanitario. Liší se pravidly nošení roušek a rozestupy.

Omezení vstupu: aktuálně neexistují žádná omezení pro přicestování a pobyt v Chile, neboť se celá země nachází v nejnižším stupni epidemiologického nebezpečí Alerta Nivel 1.

Pokud dojde ke zhoršení epidemiologické situace a přechodu země do Alerta Nivel 2 nebo 3, bude pro vstup do země vyžadován homologovaný očkovací certifikát (Pase de Movilidad).

PCR-test: pro vstup do Chile není povinnost mít platný PCR test, při příletu na letišti v Santiagu de Chile dělají namátkově PCR kontrolní testy, ale není třeba již být do výsledku testu v izolaci.

V Alerta Nivel 2 a 3 je vyžadován PCR test před odletem (max. 72 hodin starý) a rovněž je všem cestujícím proveden kontrolní PCR test po příletu (antigenní test na pozemních přechodech).

Nutné dokumenty: Nadále platí povinnost vyplnění příjezdového formuláře C–19 a je vyžadováno pojištění zahrnující Covid-19 pro vstup do země.

Povinná karanténa: izolace platí pro cestujících s potvrzenými případy Covid-19, pak se sledují cestující, kteří přišli do kontaktu s nakaženou osobou. Ale ani u neočkovaných cestujících není nařízená povinná karanténa při příletu do země.

Očkování proti Covid-19: kdo není očkován, nemá možnost si zažádat o vystavení certifikátu Pase de Movilidad, který opravňuje k cestování v rámci země autobusy, vlaky a letadlem na větší vzdálenost, než je 200 km od výchozího bodu (ne od místa nahlášeného pobytu), dále opravňuje k návštěvě vnitřních prostor restaurací, hromadných akcí (veletrhů, koncertů apod.). Pase de Movilidad není vyžadován v ubytovacích zařízeních.

Pase de Movilidad je dle chilských podmínek platný po dobu 6 měsíců od poslední aplikované posilovací dávky.

Otevřené vzdušné hranice pro vstup do Chile:

  • Aeropuerto Santiago de Chile (Arturo Merino Benítez)
  • Aeropuerto Iquique
  • Aeropuerto Antofagasta
  • Aeropuerto Punta Arena
  • + další letiště provozující mezinárodní linky

Otevřené pozemní hranice pro vstup do Chile

K 1. květnu 2022 bylo otevřeno 22 z celkem 40 pozemních hranic se všemi okolními zeměmi (Peru, Bolívie, Argentina).

Podmínky pro návrat do ČR

Od 9. 4. 2022 je návrat z Chile do ČR bez jakýchkoliv omezení.

  • Není třeba vyplňovat příjezdový formulář, ani doklad o bezinfekčnosti
  • Je doporučeno si ověřit podmínky přepravních společností

Dbejte také oficiálních nařízení velvyslanectví. Velvyslanectví České republiky v Santiagu de Chile neustále aktualizuje všechny nejdůležitější informace pro cestující z ČR na svých stránkách.

Další informace o situaci v Chile přináší rozhovor s Jiřím Jílkem.

Tým zahraniční kanceláře CzechTrade Chile

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

• Oblasti podnikání: Obchod
• Teritorium: Amerika | Chile | Zahraničí