Chilská ekonomika a zdravotnictví na pokraji kolapsu

Ekonomická situace v Chile se podle odborníků nezlepší až do roku 2024, avšak největší dopady ekonomické a zdravotnické krize země pocítí již v nejbližších týdnech.

Zemi od října 2019 silně ovlivnila krize spojená s protesty a nepokoji ve společnosti, avšak největší propad ekonomiky zaznamenala země až s vyhlášením tzv. stavu katastrofy v souvislosti s šířením nového typu koronaviru. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že ekonomický růst v zemi, původně v listopadu odhadovaný pro rok 2020 na 2,8 %, by mohl být snížen až o dvě procenta v závislosti na délce období, v jakém bude šíření viru pokračovat. I proto se země již od druhé poloviny dubna snaží uvolňovat zavedená opatření, přestože se počet nakažených v zemi stále rozrůstá. V Chile bylo evidováno již téměř 47 tisíc nakažených, přičemž k nejstrmějšímu nárůstu počtu nemocných došlo až v průběhu posledního týdne, kdy se nově objevilo 17 tisíc pozitivně testovaných pacientů s covid-19. Chilské zdravotnictví se během posledního týdne ocitlo v obrovských problémech, dle oficiálních údajů je kapacita lůžek intenzivní péče naplněna po celé zemi z 80%, v hlavním městě Santiagu se blíží k 93%. Pokud nedojde ke zpomalení šíření nemoci v zemi, zdravotnictví hrozí totální kolaps. Nejhorší dny a týdny však mají teprve přijít s příchodem chladnějších podzimních dní na konci měsíce května a začátkem měsíce června.

Klesá export, zastavil se turistický ruch

Koronavirová krize ovlivňuje chilskou ekonomiku ve čtyřech základních bodech. Prvním z nich je přímý účinek poklesu ekonomické aktivity hlavních obchodních partnerů související s vývozem zboží ze země. Export z Chile byl významně ochromen ještě před výskytem nemoci covid-19, poněvadž samotná Čína představuje pro Chile hlavního obchodního partnera na mezinárodním trhu. Vývoz ze země do této destinace již v únoru poklesl až o 10,5 %, Chile hlavnímu asijskému partnerovi prodává téměř polovinu svého vývozu mědi, na němž je ekonomika země prakticky závislá. Cena mědi od poloviny ledna tohoto roku do začátku března, kdy se v zemi ještě nový typ koronaviru nevyskytl, poklesla o 10 %. Negativní dopad na těžební průmysl pochopitelně pokračuje i po vypuknutí pandemie. V reálu však snížení objemu celkového vývozu ze země do Číny snížilo chilské HDP o 0,34 procentního bodu.

Druhý vážný problém pro ekonomiku představuje pokles poptávky po turistických službách. Odhaduje se, že pokud by zákaz cestování kvůli viru trval prozatím předpokládané tři měsíce, cestovní ruch v zemi by se v roce 2020 snížil minimálně o 15 %. Stále častěji se však objevují spekulace, že zahraniční turisté nebudou do země vpuštěni minimálně do konce srpna, což by pochopitelně zaznamenalo propad ještě o mnoho větší, ač by pro ekonomiku nebyl tak významný jako v jiných zemích regionu (například Karibiku), kde by tříměsíční zákaz cestování způsobil propad cestovního ruchu o minimálních 25 %. Stát se snažil tomuto trendu zabránit a proto ještě do minulého týdne vpouštěl do významných přístavů turistické výletní lodě, avšak po neočekávaném vypuknutí nového epicentra koronavirového šíření v jižním přístavu Punta Arenas v polovině dubna došlo 25.dubna k plnému uzavření přístavů pro všechny výletní lodě bez výjimky, které trvá až do současnosti. Doprava zboží do přístavů (stejně jako letecká doprava zboží, která nebyla výrazně omezena, aby k zemi nedošlo k nedostatku) však od poloviny dubna funguje bez větších překážek, i když je provoz omezen z důvodu celkového globálního poklesu.

Třetí problém, který již značně ochromil chilskou ekonomiku, je pokles cen základních komodit a s ním související oslabení potenciálu celkového exportu. Investiční banka Goldman Sachs odhaduje, že 10 % pokles cen komodit sníží HDP Chile o 1,3 procentního bodu, a v současné době bohužel již pokles cen komodit hranici 10 % překročil. Taktéž přerušení globálních výrobních řetězců zejména v souvislosti s dovozem meziproduktů z Číny pro fungování místních výrobních odvětví částečně ovlivnilo chilský export, avšak ne tak výrazně, jako je tomu v případě jiných zemí v regionu jako například Mexika a Brazílie. Výrazný pokles však zaznamenal zejména farmaceutický a elektronický výrobní průmysl.

Mezitím čtvrtý a zřejmě největší zjevný problém vyplývá z větší averze investorů k riziku a zhoršujícím se finančním podmínkám v zemi. Část těchto účinků je již patrná ve velmi prudkém poklesu akciového trhu nejen v Chile, nýbrž i v celém latinskoamerickém regionu.

Protikoronavirová opatření a dynamická karanténa

První vládní opatření proti šíření koronaviru byla zavedena v neděli 15. března, kdy bylo v zemi evidováno 75 nakažených a Chile vstoupilo do takzvané „třetí fáze pandemie“.

Přes všechna striktní zavedená opatření v zemi nyní přibývá každý den přes 2200 nových případů nakažených koronavirem, přičemž nemoci zatím podlehlo 478 nemocných. Vláda se proto rozhodla počkat s otevíráním škol, které původně plánovala na 27. dubna, a prozatím otevření odsunula na neurčito. Postupně se však začínají uvolňovat jiná opatření související především s otevíráním menších obchodů i velkých obchodních středisek v zemi. V zemi je tedy snaha nastolení určitého typu tzv. “nové normality”.

Dne 18. března došlo k uzavření státních hranic na všech trasách, leteckých, námořních i pozemních, které by však nemělo mít vliv na export a import nákladu.

Od 18. března mohou do země vstoupit pouze chilští občané či cizinci s trvalým pobytem v Chile. Všichni, kdo hranice překročí, nicméně musejí podstoupit dvoutýdenní povinnou karanténu. Cizinci nemají ani možnost žádat o jakékoli typy chilských pobytových víz na všech chilských zahraničních úřadech ve světě.

Uzavření hranic mělo být ukončeno ke 13. dubnu, ale vláda se rozhodla opatření ponechat až do odvolání. Největší jihoamerická letecká společnost Latam, jež jediná od 1. května začala znovu operovat mezinárodní lety na trasách Santiago de Chile-Miami a Santiago de Chile-São Paulo, však bude výhradně sloužit k přepravě chilských občanů, poněvadž cizinci mají do země v průběhu nouzového stavu (vyhlášen 18.3. v prozatímním trvání na 90 dní, tedy do 18.6.) zákaz vstupu do země.

Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo pro přijetí strategie kontroly nemoci covid-19, jež se nazývá dynamická karanténa. Tato chilská strategie, která chce zabránit expanzi koronaviru je založena na matematickém mikrosimulačním modelu, podle kterého bude zabráněno exponenciálnímu nárůstu nákazy, k němuž by vedlo, kdyby byla ve všech případech zrušena s okamžitou platností úplná izolace v některých regionech.

Karanténa tak byla postupně zaváděna v mnohých městech či městských částech, kde docházelo a dochází k propagaci viru nejrychleji. Vzhledem k negativnímu vývoji v zemi během posledního týdne byla dynamická karanténa znovu zavedena tentokrát ve všech 32 čtvrtích hlavního města Santiaga i v některých přilehlých oblastech (obl. Rancagua apod.). Ostatní oblasti země nezaznamenávají tak prudký růst počtu nakažených jako hlavní město, avšak v úplné izolaci jsou i regiony Araucanía, Antofagasta, Valparaíso a Biobío.

Nová „normalita“

Chilské statistiky zaevidovaly jen v březnu nárůst počtu nezaměstnaných o téměř 300 tisíc a v současné chvíli toto číslo převyšuje  800 tisíc nezaměstnaných osob s nárokem na minimální podporu v nezaměstnanosti. Vzhledem ke skutečnosti, že v Chile existuje obrovské procento pracovníků, kteří neplatí žádné odvody do sociálního systému, reálné odhady počtu nezaměstnaných v současné chvíli se pak pohybují kolem 2,5 milionu osob, z nichž více než milion nebude mít jakýkoliv nárok na příspěvek v nezaměstnanosti od státu a již nyní se začíná tato část chilské populace ocitat v situaci chudoby.

Ekonomické instituce v zemi jsou si palčivé situace vědomy, a proto v současné chvíli začínají mnozí volat po nastolení „jiné normality ve společnosti“.

„Plán bezpečného návratu k nové normalitě“, jehož cílem je zabránit zejména tomu, aby se přechodná pandemie proměnila v trvalou sociální a hospodářskou krizi, do jisté míry odráží rozmanitost odpovědí na koronavirový postup v ostatních zemích světa, poněvadž by měl probíhat postupně a po etapách a bude odpovídat specifické zdravotní situaci různých regionů a obcí, zachování ochranných opatření a přidání nových metod, jako je i rychlé testování protilátek, které v zemi prozatím není aktivně prováděno. V posledním týdnu však celkové zhoršení situace a obrovský nárůst nově nakažených plán na posun země ke stavu jakési jiné normality výrazně zbrzdil.

Vláda  však i nadále lpí na představě, že neexistuje žádná efektivní volba mezi ochranou ekonomiky nebo zdravím obyvatelstva, nelze zvolit důležitost jednoho či druhého, a proto je dle ní potřeba postupně zmírnit důsledky ekonomického propadu a vrátit se do “normálu”.

Vývoj chilského zahraničního obchodu

Přímé důsledky globálního šíření nemoci covid-19 lze sledovat ze statistik za období od druhé poloviny měsíce března do poloviny měsíce dubna. Chilský dovoz v tomto období klesl o 18,6 %, celkový vývoz pak o 6,5 %, ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku, což činí celkových 5 694 milionů USD v případě dovozu a 4 776 milionů USD pro případ vývozu.

Na lokální úrovni však dovoz zaregistroval již osmý měsíc poklesu. Nákup spotřebního zboží klesl o 23,5 %, což představuje 1 338 milionů USD, přičemž klesají výdaje za zboží dlouhodobé spotřeby s výjimkou nákupu mobilních telefonů, které stále mírně rostly o 0,9 %.

V případě meziproduktů došlo k poklesu v tomto segmentu o 15,1 %, tedy v hodnotách 2 512 milionů USD, a k ještě výraznějšímu poklesu o 34,5 % v mezinárodním dovozu ropy. Dovoz investičního majetku v březnu klesl o 20,2 % a dosáhl v březnu 927 milionů USD.

Pokles vývozu byl nejmarkantnější již ve zmíněném těžebním průmyslu, kde objem celkové těžby klesl o 5,3 % s 2 893 miliony USD. V průmyslovém vývozu, který klesl o 10,3 %, je velmi znatelný pokles vývozu lososa, jenž se snížil o 7,8 %, a taktéž ve vývozu všech typů průmyslových celulóz, které klesly o 42,3 % (s nejmarkantnějším poklesem částečně zpracované bělené a polobělené jehličnanové celulózy o 57,3%, či eukalyptové celulózy o 50,8 %).

Pouze export v zemědělském sektoru vykázal mírné zlepšení s nárůstem o 0,8 %. V měsíci březnu došlo k celkovému pozitivnímu nárůstu vývozu třešní o 168,2 % či borůvek (81,9 %).

Efekty ekonomické krize by mohly oddálit investice do projektů zaměřených na plánované snížení emisí do roku 2030

Na začátku měsíce dubna ministerstvo životního prostředí, energetiky a vědy oznámilo, že vzhledem k dopadům ekonomické krize bude muset upravit strategii pro přijetí opatření na plánované snížení emisí v zemi do roku 2030. Chile přislíbilo snížit své emise skleníkových plynů o 30 % do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Pro dosažení tohoto pozitivního vývoje byla v období 2020 až 2050 odhadnuta dodatečná investice ve výši 41,3 miliardy USD, což původně znamenalo investici mezi 1 % a 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP) země na období 2020 až 2050. V plánovaném scénáři recese v důsledku účinků pandemie covid-19 však takové prostředky vláda uvolnit nemůže.

Mnozí odborníci ale tato opatření významně kritizují, poněvadž tvrdí, že pokud jsou původní výpočty celkových výdajů do investice správné, postupné zavádění opatření by nebylo ohroženo z důvodu ekonomických důsledků koronaviru. Mnozí říkají, že se zde objevuje alternativní prostor pro hledání nových strategických partnerů, spočívající ve změně strategie přechodu směrem k čistším energiím, které by měly mít nejvyšší prioritu a kde je zároveň možné vyhlašovat výběrová řízení za účelem objevení levnějších poptávek, které se v sektoru v důsledku globální recese mohou očekávat.

Odborná veřejnost také očekává, že ačkoli existují zdroje, které budou kvůli ekonomickému kontextu v příštích letech značně omezeny, existují i ​​jiná opatření, která by do budoucna mohla změnu a přijetí nových projektů výrazně podpořit. Mnozí tak narážejí na změnu daňového chování v zemi, jež by proměnilo doposud zavedený systém dotací a umožnilo náhradní formu finančního výběru v souvislosti s možností rozvoje nových technologií v energetickém sektoru a s hledáním alternativních ekologičtějších řešení.

Paralelní překážky v těžebním průmyslu: Koronavirus vs. extrémní sucho

Ačkoli pokles cen mědi je hlavním indikátorem účinků koronaviru v těžebním průmyslu, není to jediná proměnná, která v současnosti působí velké obavy v odvětví. Dlouhodobější problém klasicky představují extrémní sucha v zemi a dále pak i související byrokracie k získání povolení k zavádění nových investičních projektů. Obě tyto proměnné se navíc díky koronavirové krizi zdají být problémy zcela nepřekonatelným, poněvadž v zemi de facto od poloviny března nefunguje veřejná správa, která by mohla efektivně zmíněné překážky řešit.

Na problém rostoucího nedostatku vody v těžbě upozornila již minulý srpen společnost Antofagasta Minerals (AMSA), která tvrdila, že pro rok 2019 se situaci ještě může podařit zvládnout, nicméně v roce 2020 již nebude možné pokles těžby v souvislosti s extrémním suchem vykompenzovat. Těžařská společnost Anglo American Chile v lednu uvedla, že produkce strategické mědi a molybdenu v dolu Los Bronces se snížila z 99 000 na 71 700 tun, čímž došlo ke 28 % poklesu těžby, a dokonce ke 44 % poklesu ve zpracovatelském průmyslu z důvodu nižší dostupnosti vody. V tomto roce se dokonce očekává ještě další pokles o 20 %. Los Bronces navíc v současné krizi představuje zřejmě nejproblematičtější oblast těžby, protože kromě omezujících opatření, která musela přijmout kvůli zdravotní krizi, snížení objemu činnosti a minimalizaci počtu zaměstnanců v provozu, představuje problém s extrémním nedostatkem vody v oblasti hrozbu, která by mohla způsobit celkový pokles těžby až o 70 tisíc tun v roce 2020.

Kromě sucha si mnozí investoři stěžují na průtahy v souvislosti k zisku odvětvových povolení pro nové investiční projekty. V důsledku koronavirové krize se navíc očekávají další závažné průtahy, poněvadž pro místní orgány, které jsou již šestým týdnem v souvislosti s pandemií uzavřeny, schvalování povolení nepředstavuje absolutní prioritu a může se i o měsíce protáhnout. Na průtahy si již mnozí zahraniční investoři stěžují s tím, že se jim kvůli čekání zvyšují výrazně náklady a projekty v zemi tak zcela ztrácejí smysl.

Nejen v těžebním průmyslu, nýbrž i v jiných výrobních odvětvích v Chile se ale předpokládá, že v oblasti investic dojde k výraznému nárůstu poptávky po nových inovativních řešeních i po hledání efektivnějších postupů či možností digitalizace a celkové modernizace sektorů, které by napomohly překonat období recese, jež se očekává až do roku 2024.

Santiago de Chile, Chile

Agentura CzechTrade v Chile informuje české podnikatele, že plánovaná obchodní mise v těžebním průmyslu, která se měla konat na konci dubna, je odložena na první polovinu listopadu 2020 (veletrh EXPOMIN byl již oficiálně přesunut na termín 9.-13.11.2020). Další plánované akce zatím nejsou současnou situací nikterak ovlivněny, jedná se o misi a workshop v oblasti IT a software plánované na listopad a incomingovou misi agentury CzechInvest v oblasti umělé inteligence do ČR v první polovině října.

Jiří Jílek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Santiago de Chile

Archiv zpráv ke koronaviru v Chile a k mimořádným opatřením na webu CzechTrade

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem