Chilská vláda představila nový plán na postupné uvolnění karanténních opatření. Země však stále není z nejhoršího venku

I přes snižující se počty nakažených novým typem koronaviru Chile zaznamenává průměrné přírůstky kolem 2 000 nemocných a téměř 80 úmrtí denně. Zdravotnictví země se v minulých měsících dostalo do velmi vážných potíží, a proto vláda v mnoha oblastech dále upřednostňuje trvání povinné karantény, která v současné chvíli postihuje již 58 okresů v zemi (přibližně 60 % chilské populace). Přestože v zemi drasticky roste nezaměstnanost i nespokojenost obyvatel, posun z krize je i přes představení nových plánů na normalizaci situace neustále v nedohlednu.

Obsah článku:

Prudký nárůst počtu nakažených

Díky poměrně pokročilému systému zdravotní péče se zpočátku udržoval počet nově nakažených i úmrtí na výrazně nižších číslech než v jiných zemích jihoamerického regionu jako např. Brazílii, Ekvádoru a Peru. V dubnu vláda dokonce prezentovala plán na distribuci ve světě zcela unikátního „Covid-pasu“, který by rychleji umožnil Chilanům, kteří se zotavili z nemoci, vrátit se do práce.

Během měsíců května až července se však ukázalo, že vláda situaci značně přecenila. Po týdnech prudce rostoucích počtů nově nakažených již Chile zaznamenalo téměř 361 500 nemocných, čímž se země posunula na současné 8. místo na světě v absolutním počtu nakažených novým typem koronaviru.

Chile se ocitlo v atmosféře absolutní nejistoty. Nárůst nakažených koronavirem i přes úplný zákaz vycházení, jež se bezprostředně dotkl již téměř 70 % chilského obyvatelstva, v mnohých částech země i nadále narůstá a zdravotnický systém v některých regionech až nyní podstupuje nejtvrdší zkoušku od začátku pandemie. V mnohých oblastech dokonce došlo k jeho absolutnímu kolapsu. Země se také dostala do čela světových tabulek v počtu nejvíce infikovaných pacientů novým typem viru na 100 000 obyvatel (téměř 2000 případů).

MMF předpovídal do konce roku 2020 pokles světové ekonomiky o 3 % a o 1 % u rozvíjejících se ekonomik. V případě ekonomiky Chile se však očekává ještě větší pokles o téměř 5 %, což představuje nejhorší propad domácí ekonomiky od krize v letech 1982–1983.

Jen několik dní poté, co vláda vyhlásila úplnou karanténu v pandemií nejvíce postižených oblastech země, i z toho důvodu došlo v některých částech Santiaga opět ke střetům mezi policií a protestujícími. Sociální ohnisko, které šokovalo zemi na konci roku 2019, je tedy i nadále velkým zdrojem napětí.

Naděje na zlepšení ekonomické i zdravotnické krize, která zemi sužuje, je však stále v nedohlednu, přestože počty nemocných a denní přírůstky nově nakažených začínají velmi pozvolna klesat.

Zpět na začátek

Ekonomika i zdravotnictví mají problémy

Ekonomiku země již v říjnu 2019 silně ovlivnila krize spojená se společenskými nepokoji, avšak největší propad ekonomiky zaznamenala země až s vyhlášením tzv. stavu katastrofy v souvislosti s šířením nového typu koronaviru.

Země se snažila již od druhé poloviny dubna zavedená opatření uvolňovat, ale příliš unáhlené kroky se vládě vymstily. Ve světle nových údajů se totiž chilská strategie v měsíci květnu, červnu a červenci vymkla kontrole. Celkový počet nemocných již překročil hranici 360 tisíc osob a nemoci podlehlo více než 9 700 lidí (počítáno od objevení první nákazy covid-19 v Chile, která byla prokázána 3. března).

Chilské zdravotnictví se ocitlo v obrovských problémech, dle oficiálních údajů je kapacita lůžek intenzivní péče stále naplněna po celé zemi z 95 procent, v některých regionech na severu země se dokonce blíží 100% a  dochází tak k totálnímu zhroucení zdravotního systému.

Zdá se tedy, že Chile je bohužel další zemí, která zopakuje nepříjemnou zkušenost Španělska a Itálie. Rodina nakaženého musí hradit neuvěřitelně vysoké částky, které si většina chilské populace nemůže dovolit. K vysokým nákladům na zdravotní péči přispívá absolutní ekonomická krize, která dovedla mnohé rodiny na pokraj hladomoru.

Hladomor v Chile v období koronavirové krize i po ní se však může snadno proměnit v další pandemii, které již nyní chilská společnost musí čelit. Světový potravinový program odhaduje, že počet lidí, které bude sužovat hlad, se může celkově ve světě do konce roku zdvojnásobit, pokud nebudou přijata nezbytná opatření.

V Chile je toto číslo ještě bohužel vyšší, poněvadž původní předpoklad, že do konce roku 2020 se ocitne v situaci chudoby zhruba 8,5 % obyvatel, se nakonec navýšil na přibližných 16 %, přičemž celkové číslo nakonec bude záviset na délce období, během něhož se v zemi budou udržovat striktní karanténní opatření omezující a znemožňující ekonomické aktivity v zemi.

Zpět na začátek

Potraviny pro nejchudší rodiny

Zdá se, že vláda v boji proti koronaviru selhávala a i z toho důvodu došlo 13. 6., uprostřed pandemické krize, k obměně na pozici ministra zdravotnictví. Nový ministr zavedl ještě mnohem tvrdší opatření, která však nikterak neřeší těžký ekonomický propad země. Nová chilská vláda se rozhodla pro přímé dodávky potravin pro nejchudší rodiny. Zhruba 3 miliony potravinových balíčků mělo být rozděleno mezi nejchudší populaci.

Po oznámení začátku distribuce balíčků však nastal obrovský zmatek a nekoordinovanost ze strany vlády. Následovaly zmatky ve skutečném počtu příjemců i v logistice distribuce balíčků, obvinění z politického zneužití a výskytu sociálních protestů v některých oblastech kvůli všeobecnému zklamání obyvatelstva z množství dodávek potravin. V souvislosti s incidenty se proto v současnosti vede živá politická diskuse o tom, zda by bylo snazší a účinnější posílit a zvýšit možnosti finanční podpory pro jednotlivce a nízkopříjmové skupiny, které již dříve byly navrhovány.

Tvrdá karanténní opatření nakonec vedla ke zlepšení situace v zemi a počet nově nakažených za den se začal postupně snižovat. Vláda se proto rozhodla pro přijetí nových opatření na postupné uvolňování restrikcí za účelem pozvolného návratu k normalitě a hospodářské stabilitě.

Zpět na začátek

Klesá export, zastavil se turistický ruch

Koronavirová krize ovlivňuje chilskou ekonomiku ve čtyřech základních bodech. Prvním z nich je přímý účinek poklesu ekonomické aktivity hlavních obchodních partnerů související s vývozem zboží ze země.

Export z Chile byl významně ochromen ještě před výskytem nemoci covid-19, poněvadž samotná Čína představuje pro Chile hlavního obchodního partnera na mezinárodním trhu. Vývoz ze země do této destinace již v únoru poklesl až o 10,5 %, Chile hlavnímu asijskému partnerovi prodává téměř polovinu svého vývozu mědi, na němž je ekonomika země prakticky závislá.

Cena mědi od poloviny ledna tohoto roku do začátku března, kdy se v zemi ještě nový typ koronaviru nevyskytl, poklesla o 10 %. Negativní dopad na těžební průmysl pochopitelně pokračuje i po vypuknutí pandemie. V reálu však snížení objemu celkového vývozu ze země do Číny snížilo chilské HDP o 0,34 %.

Druhý vážný problém pro ekonomiku představuje pokles poptávky po turistických službách. Odhaduje se, že pokud by zákaz cestování kvůli viru trval prozatím předpokládané tři měsíce, cestovní ruch v zemi by se v roce 2020 snížil minimálně o 15 %.

Stále častěji se však objevují spekulace, že zahraniční turisté nebudou do země vpuštěni minimálně do konce srpna, což by pochopitelně zaznamenalo propad ještě o mnoho větší, ač by pro ekonomiku nebyl tak významný jako v jiných zemích regionu (například Karibiku), kde by tříměsíční zákaz cestování způsobil propad cestovního ruchu o minimálních 25 %.

Třetí problém, který již značně ochromil chilskou ekonomiku, je pokles cen základních komodit a s ním související oslabení potenciálu celkového exportu. Investiční banka Goldman Sachs odhaduje, že 10% pokles cen komodit sníží HDP Chile o 1,3 %, a v současné době bohužel již pokles cen komodit hranici 10 % překročil.

Taktéž přerušení globálních výrobních řetězců zejména v souvislosti s dovozem meziproduktů z Číny pro fungování místních výrobních odvětví částečně ovlivnilo chilský export, avšak ne tak výrazně, jako je tomu v případě jiných zemí v regionu jako například Mexika a Brazílie. Výrazný pokles však zaznamenal zejména farmaceutický a elektronický výrobní průmysl.

Mezitím čtvrtý a zřejmě největší zjevný problém vyplývá z větší averze investorů k riziku a zhoršujícím se finančním podmínkám v zemi. Část těchto účinků je již delší dobu patrná na velmi prudkém poklesu akciového trhu nejen v Chile, nýbrž i v  celém latinskoamerickém regionu.

Zpět na začátek

Protikoronavirová opatření

První vládní opatření proti šíření koronaviru byla zavedena už 15. března, kdy bylo v zemi evidováno pouze 75 nakažených a Chile vstoupilo do takzvané „třetí fáze pandemie“.

Přes všechna striktní zavedená opatření v zemi nyní přibývá každý den zhruba  2000 nových případů nakažených koronavirem. Je nutno také podotknout, že se testuje méně než dříve.

Uzavření hranic a omezení letecké přepravy

Dne 18. března došlo k uzavření státních hranic na všech trasách, leteckých, námořních i pozemních, které by však nemělo mít vliv na export a import nákladu.

Od 18. března mohou do země vstoupit pouze chilští občané či cizinci s trvalým pobytem v Chile. Všichni, kdo hranice překročí, nicméně musejí podstoupit dvoutýdenní povinnou karanténu. Cizinci nemají ani možnost žádat o jakékoli typy chilských pobytových víz na všech chilských zahraničních úřadech ve světě. V zemi byl vyhlášen stav katastrofy na tři měsíce, ten již vláda však z důvodu katastrofální situace v zemi o další tři měsíce prodloužila až do 15. 9. 2020.

Uzavření hranic mělo být ukončeno ke 13. dubnu, ale vláda se rozhodla opatření ponechat až do odvolání. Největší jihoamerická letecká společnost Latam však od 1. května začala znovu operovat mezinárodní lety na trasách Santiago de Chile – Miami a Santiago de Chile – São Paulo a od posledního květnového týdne i na trase Santiago – Los Angeles.

Doprava směrem do Chile slouží výhradně k přepravě chilských občanů, poněvadž cizinci bez povolení k trvalému pobytu v zemi mají do Chile v průběhu nouzového stavu absolutní zákaz vstupu do země. Naopak ze země může vycestovat jen ten, kdo má v cílové zemi trvalý či přechodný pobyt. Chilské občany bez příslušného potvrzení ze země do zahraničí nikdo nepustí, cestování za turistickými účely je tak zcela zakázáno. Činnost znovu obnovily i další společnosti (AirFrance, Lufthansa, KLM a Iberia), čímž došlo k obnovení pravidelného spojení země s Evropou.

Zpět na začátek

Pět fází uvolňování protikoronavirových opatření

Vzhledem ke zlepšení situace v zemi v průběhu měsíce července se vláda rozhodla v neděli 19. 7. 2020 představit podrobnosti přijatého plánu na postupné uvolňování „Krok za krokem“. Tento plán si klade za cíl posílit proces hospodářského oživení v zemi, zlepšit mzdy, zaměstnanost, podpořit malé a střední podniky, dostat chilskou ekonomiku opět do stavu před nastalou krizí. Cílem návrhu, který se skládá z pěti fází – od „karantény“ až po „pokročilé otevření“ – je postupně uvolňovat jednotlivé sféry činností s přihlédnutím k epidemiologickým ukazatelům každé obce a regionu země.

Tato opatření nejsou trvalá, což znamená, že pokud se epidemiologické ukazatele zhorší v kterékoli obci nebo městě v zemi, musí se celá oblast vrátit k předchozí fázi nebo do nové karantény, aby znovu získala kontrolu nad virem. I při zrušení některých omezení bude ve všech stádiích pětifázového plánu vyžadováno povinné používání masek, pravidelné čištění a dezinfekce povrchů a povinné bezpečné odstupy. Jedná se tedy o následujících pět fází:

  • Karanténa: Zahrnuje omezenou pohyblivost s cílem minimalizovat interakci a šíření viru.
  • Přechod: Jedná se o snížený stupeň povinné karantény. V této fázi je karanténa zrušena ve všední dny a je udržována o víkendech a svátcích. Společenská setkání jsou omezena na maximální počet 10 lidí. Osoby starší 75 let musí v této fázi setrvávat v povinné karanténě.
  • Příprava: Karanténa je zrušena (kromě všech rizikových skupin obyvatel, pro které i nadále v této fázi karanténa platí). Společenské a rekreační aktivity jsou povoleny při účasti maximálně 50 osob.
  • Počáteční otevření: Některé činnosti s nižším rizikem nákazy jsou obnoveny, ale i nadále je omezeno právo na hromadné shromažďování. V této fázi bude umožněno postupné pokračování některých dříve omezených činností, počínaje těmi, u kterých je nejnižší riziko nákazy. Kromě toho bude zahájen postupný plán návratu do škol. Osobám starším nad 75 let bude umožněno vycházet jednou denně po dobu 60 minut.
  • Rozšířené otevírání: Dochází k postupnému navyšování osob účastnících se činností již povolených v předchozí fázi. Osobám starším 75 let již není zakázáno vycházení, přestože se jim nedoporučuje účast v jakýchkoli veřejných aktivitách s hromadnou účastí nad 50 osob.

Veškerá tato opatření mají za cíl postupně se navrátit k hospodářské prosperitě v zemi.

Zpět na začátek

Dopady koronaviru na chilské hospodářství

Přímé důsledky globálního šíření nemoci covid-19 na chilskou ekonomiku lze sledovat ze statistik za období od druhé poloviny měsíce března do poloviny měsíce dubna. Chilský dovoz v tomto období klesl o 18,6 %, celkový vývoz pak o 6,5 %, ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku, což činí celkových 5 694 milionů USD v případě dovozu a 4 776 mil. USD pro případ vývozu.

Na lokální úrovni však dovoz zaregistroval již osmý měsíc poklesu. Nákup spotřebního zboží klesl o 23,5 %, což představuje 1 338 mil. USD, přičemž klesají výdaje za zboží dlouhodobé spotřeby s výjimkou nákupu mobilních telefonů, které stále mírně rostly o 0,9 %.

V případě meziproduktů došlo k poklesu v tomto segmentu o 15,1 %, tedy v hodnotách 2 512 mil. USD, a k ještě výraznějšímu poklesu o 34,5 % v mezinárodním dovozu ropy. Dovoz investičního majetku v březnu klesl o 20,2 % a dosáhl v březnu 927 mil. USD.

Pokles vývozu byl nejmarkantnější již ve zmíněném těžebním průmyslu, kde objem celkové těžby klesl o 5,3 % s 2 893 mil. USD. V průmyslovém vývozu, který klesl o 10,3 %, je velmi znatelný pokles vývozu lososa, jenž se snížil o 7,8 %, a taktéž ve vývozu všech typů průmyslových celulóz, které klesly o 42,3 % (s nejmarkantnějším poklesem částečně zpracované bělené a polobělené jehličnanové celulózy o 57,3 %, či eukalyptové celulózy o 50,8 %).

Pouze export v zemědělském sektoru vykázal mírné zlepšení s nárůstem o 0,8 %. V měsíci březnu došlo k celkovému pozitivnímu nárůstu vývozu třešní o 168,2 % či borůvek (81,9 %).

Efekty ekonomické krize by mohly oddálit investice do projektů zaměřených na plánované snížení emisí do roku 2030

Na začátku měsíce dubna ministerstvo životního prostředí, energetiky a vědy oznámilo, že vzhledem k dopadům ekonomické krize bude muset upravit strategii pro přijetí opatření na plánované snížení emisí v zemi do roku 2030. Chile přislíbilo snížit své emise skleníkových plynů o 30 % do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Pro dosažení tohoto pozitivního vývoje byla v období 2020 až 2050 odhadnuta dodatečná investice ve výši 41,3 mld. USD, což původně znamenalo investici mezi 1 % a 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP) země na období 2020 až 2050. V plánovaném scénáři recese v důsledku účinků pandemie covid-19 však takové prostředky vláda uvolnit nemůže.

Mnozí odborníci ale tato opatření významně kritizují, poněvadž tvrdí, že pokud jsou původní výpočty celkových výdajů do investice správné, postupné zavádění opatření by nebylo ohroženo z důvodu ekonomických důsledků koronaviru. Mnozí říkají, že se zde objevuje alternativní prostor pro hledání nových strategických partnerů, spočívající ve změně strategie přechodu směrem k čistším energiím, které by měly mít nejvyšší prioritu a kde je zároveň možné vyhlašovat výběrová řízení za účelem objevení levnějších poptávek, které se v sektoru v důsledku globální recese mohou očekávat.

Odborná veřejnost také očekává, že ačkoli existují zdroje, které budou kvůli ekonomickému kontextu v příštích letech značně omezeny, existují i ​​jiná opatření, která by do budoucna mohla změnu a přijetí nových projektů výrazně podpořit. Mnozí tak narážejí na změnu daňového chování v zemi, jež by proměnilo doposud zavedený systém dotací a umožnilo náhradní formu finančního výběru v souvislosti s možností rozvoje nových technologií v energetickém sektoru a s hledáním alternativních ekologičtějších řešení.

Zpět na začátek

Klíčové body nově přijatého plánu hospodářské obnovy

Z důvodu koronavirové pandemie a celkového pozastavení chilské ekonomiky na několik měsíců stoupla nezaměstnanost v zemi na více než 12 %, a proto se vládní plán „Krok za krokem“ snaží implementovat taková opatření, která Chile opět navedou na cestu hospodářského růstu. Tzv. Plán ekonomické reaktivace podle slov prezidenta obsahuje důležité nástroje, které budou vyžadovat „velkou vůli vlády, státní zdroje a také velký závazek a příspěvek soukromého sektoru, občanské společnosti a občanů“.

Mezi stěžejní body plánu na obnovu chilského hospodářského růstu patří následující:

  • Rozsáhlý program zaměstnaneckých dotací, z něhož bude mít prospěch až 1 milion lidí, který bude stát téměř 2 miliardy USD a umožní vytvoření 1,8 milionu pracovních míst.
  • Plán veřejných investic do fyzické, sociální a digitální infrastruktury, s prioritou v následujících oblastech chilského života: město a bydlení, dálnice a silnice, přístavy a letiště, pitná voda, zavlažování a nádrže, nemocnice, vzdělávací zařízení, veřejná doprava, sportovní a kulturní střediska, a v neposlední řadě digitální sítě na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Veřejné investice v období 2020–2022 dosáhnou 34 miliard USD, z čehož 4,5 miliard USD odpovídá dodatečným investicím s příslibem vytvořit 250 000 nových pracovních míst a to rovnoměrně ve všech regionech země.
  • Podpora malých a středních podniků prostřednictvím programů na poskytnutí   dotací, technické pomoci a přístupu k pracovnímu kapitálu se státními zárukami.
  • Daňové úlevy pro soukromé investice, které představují asi 80 % celkových investic v zemi, a podpora 130 soukromých investičních projektů, které mají kapacitu na vytvoření 120 tisíc přímých pracovních míst.
  • Zvláštní plán na zjednodušení postupů, zefektivnění podpory a urychlení investic do podnikání a obnovy.

Zpět na začátek

Paralelní překážky v těžebním průmyslu: koronavirus vs. extrémní sucho

Ačkoli pokles cen mědi je hlavním indikátorem účinků koronaviru v těžebním průmyslu, není to jediná proměnná, která v současnosti působí velké obavy v odvětví. Dlouhodobější problém klasicky představují extrémní sucha v zemi a dále pak i související byrokracie k získání povolení k zavádění nových investičních projektů. Obě tyto proměnné se navíc díky koronavirové krizi zdají být problémy zcela nepřekonatelným, poněvadž v zemi de facto od poloviny března nefunguje veřejná správa, která by mohla efektivně zmíněné překážky řešit.

Na problém rostoucího nedostatku vody v těžbě upozornila již minulý srpen společnost Antofagasta Minerals (AMSA), která tvrdila, že pro rok 2019 se situaci ještě může podařit zvládnout, nicméně v roce 2020 již nebude možné pokles těžby v souvislosti s extrémním suchem vykompenzovat. Těžařská společnost Anglo American Chile v lednu uvedla, že produkce strategické mědi a molybdenu v dolu Los Bronces se snížila z 99 000 na 71 700 tun, čímž došlo ke 28 % poklesu těžby, a dokonce ke 44 % poklesu ve zpracovatelském průmyslu z důvodu nižší dostupnosti vody.

V tomto roce se dokonce očekává ještě další pokles o 20 %. Los Bronces navíc v současné krizi představuje zřejmě nejproblematičtější oblast těžby, protože kromě omezujících opatření, která musela přijmout kvůli zdravotní krizi, snížení objemu činnosti a minimalizaci počtu zaměstnanců v provozu, představuje problém s extrémním nedostatkem vody v oblasti hrozbu, která by mohla způsobit celkový pokles těžby až o 70 tisíc tun v roce 2020.

Kromě sucha si mnozí investoři stěžují na průtahy v souvislosti k zisku odvětvových povolení pro nové investiční projekty. V důsledku koronavirové krize se navíc očekávají další závažné průtahy, poněvadž pro místní orgány, které jsou již šestým týdnem v souvislosti s pandemií uzavřeny, schvalování povolení nepředstavuje absolutní prioritu a může se i o měsíce protáhnout. Na průtahy si již mnozí zahraniční investoři stěžují s tím, že se jim kvůli čekání zvyšují výrazně náklady a projekty v zemi tak zcela ztrácejí smysl.

Nejen v těžebním průmyslu, nýbrž i v jiných výrobních odvětvích v Chile se ale předpokládá, že v oblasti investic dojde k výraznému nárůstu poptávky po nových inovativních řešeních i po hledání efektivnějších postupů či možností digitalizace a celkové modernizace sektorů, které by napomohly překonat období recese, jež se očekává až do roku 2024.

Santiago de Chile, Chile

Agentura CzechTrade v Chile informuje české podnikatele, že plánovaná obchodní mise v těžebním průmyslu, která se měla konat na konci dubna, je odložena na první polovinu listopadu 2020 (veletrh EXPOMIN byl již oficiálně přesunut na termín 9.–13. 11. 2020). Další plánované akce zatím nejsou současnou situací nikterak ovlivněny, jedná se o misi a workshop v oblasti IT a software plánované na listopad a incomingovou misi agentury CzechInvest v oblasti umělé inteligence do ČR v první polovině října.

Zahraniční kancelář v Chile i přes nepříznivou situaci funguje bez větších omezení a nadále poskytuje českým firmám kompletní poradenství a podporu pro export, vstup i vyhledávání potenciálních obchodních partnerů pro české firmy na chilském trhu.

Zpět na začátek

Jiří Jílek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Santiago de Chile

Další informace o situaci v Chile přináší rozhovor s Jiřím Jílkem.

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem