Ekonomická důvěra se dostala na nejvyšší úroveň od roku 2022 už letos v srpnu a na podzim dále posiluje. Indikátor důvěry se oproti září zvýšil o 2,1 bodu a dosáhl úrovně 104 bodů. Výrazně tak překonal tržní očekávání (101,5) a dostal se na nejvyšší hodnotu od června 2021.

„Na tomto vývoji se podílel jak růst důvěry spotřebitelů (zvýšení o 3,9 bodu na 107,4) tak i podnikatelů (o 1,8 bodu na 103,4),“ připomíná analytik společnosti Investika Vít Hradil.

Spotřebitelská důvěra je aktuálně nejvyšší od února 2020 – tedy od pandemie covid-19. Podnikatelé jsou nejoptimističtější od června 2022, neplatí to ale pro všechna odvětví.

Spotřebitelé věří politikům, podnikatelé jsou opatrnější

Podle ekonomů souvisí nárůst spotřebitelské důvěry s výsledkem voleb, podnikatelé jsou v tomto ohledu opatrnější. Zástupci firem mají od nastupující vlády konkrétní očekávání, ale nejsou si jisti, kdy a zda vůbec se naplní.

„Firmy teď zajímají následné změny v oblasti daní a v návaznosti na to, jak další ekonomický vývoj ovlivní jejich každodenní chod. Většina podnikatelů by si přála, aby se zjednodušila agenda v oblasti daní a výrazná většina z nich by přivítala další digitalizaci státní správy. Aby mohly podniky plánovat a investovat, potřebují změny předvídat,“ popisuje daňový poradce KODAP Matěj Nešleha.

Kvůli obrovskému „batohu“ s byrokracií ročně ztrácíme 41 miliard korun, vyčíslila studie

Větší optimismus podnikatelů brzdí nejistota dalšího vývoje. Vítězství hnutí ANO ve volbách nicméně naznačuje, že nás čeká řada úprav a změn, které budou mít na podnikatele významný dopad.

„Nejistota do budoucna je ale větší problém než samotná změna. Ať už je to termín zavedení EET (nevíme, pro koho bude platit) nebo třeba změny v odvodech OSVČ,“ dodává Nešleha.

Důvěra klesá v obchodu a stavebnictví

Mezi podnikateli nebyl růst důvěry v říjnu plošný. Optimističtější jsou zástupci podniků v v průmyslu a ve vybraných službách. Ve stavebnictví naopak důvěra poklesla, i když nijak výrazně.

„Výraznější pokles důvěry pak zaznamenal obchod, kde firmy výrazně zhoršily hodnocení celkové ekonomické situace v posledních třech měsících. Směrem do budoucna však zůstávají poměrně optimistické,“ popisuje hlavní analytik CitFin Miroslav Novák. 

V průmyslu podnikatelé věří, že v příštích třech měsících poroste výroba a zlepšilo se také hodnocení zahraniční poptávky. Z dílčích dat lze také podle Víta Hradila dovodit, že průmyslníci větří oživení zahraniční poptávky.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

„V souhrnu říjnové konjunkturální průzkumy naznačily solidní vstup české ekonomiky do čtvrtého čtvrtletí. Růst spotřebitelské důvěry indikuje, že motorem hospodářského růstu zůstává spotřeba domácností. Na oživení to vypadá v průmyslu, kde ale bude lepší počkat si na tvrdá čísla,“ shrnuje Novák.

O něco lepší sentiment než v předchozích měsících panuje ve službách, které na jednu stranu hlásí slabší poptávku, zlepšují ovšem naopak očekávání ohledně té budoucí a firmy příznivěji hodnotí aktuální ekonomickou situaci.

„Výrazný růst optimismu u spotřebitelů jde na vrub primárně výraznému zlepšení očekávání ohledně budoucí ekonomické a finanční situace respondentů. Naopak o něco hůře spotřebitelé vnímají svoji vlastní finanční situaci ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Skokově se také snížily obavy z budoucí inflace a nezaměstnanosti,“ vypočítává Vít Hradil.

Aktuální čísla jsou podle ekonomů pozitivním překvapením. Všechny sledované indexy překonaly letité rekordy. Z pohledu analytika Investiky je zarážející především skokové zlepšení nálady spotřebitelů. Stojí za tím téměř výhradně optimismus ohledně budoucnosti, od které si lidé slibují lepší ekonomickou situaci, lepší vlastní finanční situaci, nižší inflaci a také nižší nezaměstnanost. 

Spotřebitele navnadily volební programy. Přijde vystřízlivění?

„Skoro to vypadá, jako by spotřebitelé vzali doslova volební programy vítězných stran z voleb do Poslanecké sněmovny a navnadili se na jejich nevyhnutelné naplnění. Výsledky voleb u části populace způsobily určitou euforii,“ glosuje Vít Hradil.

Právě proto ale ekonomové předpokládají, že v brzké době dojde ke korekci a jistému vystřízlivění.

„Trendově by ovšem tuzemská ekonomická nálada měla pokračovat směrem vzhůru. Ostatně i tvrdá data z české ekonomiky ukazují na její oživení,“ dodává ekonom.

Obavy z inflace podle ČNB nemizí, úrokové sazby banka ani v září nesnížila

Spotřebitelé i podnikatelé tedy v posledních měsících vnímají reálný pozitivní vývoj ekonomiky. Český hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí zvýšil meziročně 2,6 procenta, ve srovnání s prvním kvartálem pak přidal 0,5 procenta.

Inflace se nadále snižuje, v září poklesla v meziročním vyjádření z 2,5 na 2,3 procenta. Podle odhadů relevantních institucí navíc hospodářství dále poroste vyšším tempem než dosud. Hrubý domácí produkt (HDP) se má podle odhadů České národní banky letos i v roce 2026 zvýšit zhruba o 2,6 procenta.

Navíc se nenaplnily některé obavy z událostí, které mohly českou ekonomiku brzdit – například dopady vyšších amerických cel pro EU jsou na tuzemské hospodářství minimální.

jap