Emisní povolenky ETS2 se staly velkým strašákem pro řadu oborů. V řadě případů jsou však podle odborníků obavy z jejich nástupu zbytečné a přehnané. Ve stavebnictví by příchod nové regulace, která má výrazně snížit emise skleníkových plynů v dalších oborech, podle odborníků neměl znamenat žádné zásadní zvýšení cen.

„Ceny materiálových vstupů na výstavbu jsou již zakomponovány v rámci EU ETS1, kde emisní povolenky nakupují energeticky náročné podniky, což jsou z velké části právě výrobci stavebních materiálů a hmot. Rozšíření EU ETS2 se projeví hlavně ve zvýšení cen pohonných hmot a paliv, tedy zvýšením nákladů na dopravu stavebních hmot, v celém výrobním a dodavatelském řetězci. Ve výstavbě zvýšením nákladů na provoz stavebních strojů a dopravy, respektive zvýšením fixních nákladů, například nákladů na výrobu tepla společností v celém dodavatelském řetězci,“ vysvětluje Jakub Veselka, manažer oddělení poradenství v oblasti změny klimatu a udržitelnosti v EY Česká republika.

Více než na samotnou stavbu budou mít povolenky ETS2 vliv na její provoz. „ETS2 cílí hlavně na fosilní paliva používaná při vytápění budov, v dopravě a u menších zdrojů mimo ETS1. Z toho plyne, že u staveb poroste význam provozních nákladů budovy a majitel bude více řešit obálku budovy, zdroj tepla a technická zařízení. Jinými slovy řečeno, úsporná budova bude proti ‚fosilně‘ vytápěné budově ekonomicky atraktivnější než dnes. Jestli bude dopad povolenky na průměrnou domácnost 200 nebo 1000 Kč měsíčně, je předmětem studií a modelů, přičemž míra nejistoty je z mého pohledu významná,“ vysvětluje Vítězslav Malý, ředitel Centrum pasivního domu.

„Je důležité si uvědomit, že ETS2 míří hlavně na provozní emise budov, nikoli na všechny zabudované emise materiálů. Pro stavebnictví to znamená, že ETS2 sice zesiluje tlak na nízkoenergetický provoz, ale neřeší celý uhlíkový profil stavby,“ dodává Malý.

Změna uvažování o nákladech

Také podle Marty Gellové, ředitelky aliance Šance pro budovy, bude dopad ETS2 na stavby převážně nepřímý a promítne se do nákladů spíše skrze ceny energií, dopravy nebo některých vstupů. „Zásadnější změna se ale projeví jinde – v tom, jak investoři a uživatelé začnou uvažovat o provozních nákladech budov. Energetická efektivita se stane výrazně důležitějším parametrem a kvalitní řešení budou více vnímána jako dlouhodobá investice, nikoli jen jako vyšší počáteční náklad,“ zdůrazňuje Marta Gellová.

Ceny stavebních prací lze podle odborníků očekávat zejména vlivem zdražení pohonných hmot. „Aktuální odhady nárůstu je složité predikovat. Jednak, protože implementace EU ETS2 a tedy i její nákladovost je ovlivněna způsobem přenesení do národního práva – v gesci jednotlivých členských zemí. A jednak, protože se stále diskutují relevantní úpravy, tedy systém tržní stability pro EU ETS2 podobně jako u EU ETS1. Hovoří se o 5ti až 10ti procentním zvýšení nákladů, což se v konečném důsledku může u stavebních prací projevit v řádu nižších jednotek procent. To by přibližně odpovídalo i odhadům ČNB ohledně dopadů EU ETS2 na celkovou inflaci,“ odhaduje Jakub Veselka.

Příchod emisních povolenek ETS2 nemusí pro malé firmy znamenat riziko. Pokud se připraví, upozorňují odborníci

Pro stavebnictví nemusí povolenky ETS2 znamenat jen náklady, ale naopak i miliardové investice navíc. „Pro stavební firmy bude ETS2 spíš změnou struktury trhu a dalším parametrem konkurenčního soupeření, než jen prostým ‚zdražením‘. MŽP ve své analýze počítalo, že do roku 2032 může Česko získat ze Sociálního klimatického fondu asi 50 mld. Kč a další prostředky z výnosů ETS2 měly jít mimo jiné do renovací domů, dostupného bydlení a modernizace zdrojů tepla. To osobně vnímám jako velmi pozitivní bod pro zavádění ETS2 i s ohledem na stávající stav, kdy finanční prostředky v programu Nová zelená úsporám nedosahují závratných čísel a miliardy navíc by se velmi hodily,“ podotýká Vítězslav Malý.

Důraz na budoucí provoz

Jako možnou příležitost pro stavebnictví vnímá ETS2 i Marta Gellová. „Poroste důraz na kvalitu návrhu, technická řešení a schopnost optimalizovat budovy z pohledu jejich budoucího provozu. U některých projektů lze očekávat mírný tlak na vyšší investiční náklady, zejména tam, kde se budou uplatňovat komplexnější technologie. Zároveň ale poroste poptávka po renovacích, což pro část firem představuje významnou příležitost,“ konstatuje Marta Gellová.

Tato očekávání ale podle ní mohou mít i své limity. „Je potřeba dodat, že samotné ETS2 nezaručí rychlejší tempo renovací. Pokud nebude doplněno dostupným financováním, poradenstvím a stabilní podporou, může v části trhu vést spíše k odkládání investic než k jejich urychlení,“ zdůrazňuje Marta Gellová.

Povolenky ETS2 by podle ní mohly zvýšit atraktivitu energeticky úsporných objektů nejenom v případě rodinných domů, ale například také u kancelářských nebo výrobních prostor. „Tento efekt lze očekávat napříč všemi typy budov. ETS2 zvyšuje význam provozních nákladů, a tím i hodnotu energeticky úsporných řešení. U komerčních a průmyslových objektů, kde jsou provozní náklady zásadní součástí ekonomiky, to bude patrné ještě výrazněji než u rodinných domů,“ podotýká Marta Gellová a pokračuje: „Zjednodušeně řečeno, cena energie je dnes jedním z nejsilnějších faktorů, který přesměruje současnou útratu za cizí energie v investice do místní ekonomiky. Pokud se zdražují fosilní paliva, roste motivace snižovat spotřebu a investovat do úspornějších řešení.“

ETS2 tak podle Marty Gellové může přesměrovat část dnešních výdajů za dovážené energie do tuzemských investic – tedy do renovací, technologií, projektování nebo udržitelného stavebnictví. „To je důležité nejen z pohledu emisí, ale i energetické soběstačnosti,“ zdůrazňuje ředitelka aliance Šance pro budovy.

Klíčová je stabilní podpora

Martina Gellová zároveň zdůrazňuje, že samotný cenový tlak nestačí. „Atraktivita energeticky úsporných budov poroste především tehdy, pokud bude ETS2 doplněno pozitivní motivací – tedy stabilní podporou renovací, jasnými pravidly a dostupným financováním. Bez toho může ETS2 u části vlastníků vyvolat spíše pocit další nákladové zátěže než impulz k investici,“ podotýká.

Za důležitý prvek proto považuje, že část výnosů z ETS2 je určena právě na podporu renovací budov a zmírnění dopadů na domácnosti. „Pokud budou tyto prostředky dobře využity, mohou sehrát významnou roli při urychlení modernizace budov,“ zmiňuje Marta Gellová.

Chytrý nápad pro stavebnictví? Firmy na něj mohou získat inovační voucher u ČVUT UCEEB

Nová fáze zavádění emisních povolenek podle odborníků přispěje k nárůstu zájmu o objekty v nejúspornější kategorii.

„ETS2 zvýší atraktivitu velmi úsporných a bezemisních budov. To je přesně logika, která nahrává pasivním a podobně úsporným standardům. U kanceláří to bude pravděpodobně vidět výrazně: nižší potřeba tepla, kvalitní obálka, řízené větrání, stínění, fotovoltaika a bezemisní zdroj tepla zlepšují energetickou náročnost budovy a snižují citlivost na budoucí cenu uhlíku. U výrobních a skladových prostor bych byl opatrnější — tam často technologie a výroba jako taková hrají násobně důležitější roli než charakter obálky objektu,“ popisuje Vítězslav Malý.

Stavebnictví v České republice je přitom na zmínky o ETS2 citlivější, než jsou firmy z oboru v jiných zemích. V Česku totiž odvětví opakovaně postihly krize i v době, kdy naopak vlády jiných zemí používaly stavaře jako prorůstový nástroj.

„Aktuálně stavaři neví, kam dřív skočit kvůli celé řadě proměnných – regulačních, standardizačních i cenových  – a samotná EU ETS2 na tom sama o sobě pravděpodobně nic nezmění. Pokud nedojde ke souběhu s dalšími externími vlivy, například eskalace konfliktu s Íránem a růst ceny ropy, nelze předpokládat, že samotné povolenky ETS2 ke krizi povedou,“ očekává Jakub Veselka.

Důležitá je příprava

Firmám podle jeho slov pomůže dopady zmírnit dobrá příprava. „Zejména u dlouhodobých smluvních vztahů, je třeba počítat, že stavební firmy budou požadovat klauzuli postihující šokové změny cen vstupů a přenesení této skutečnosti na stavebníka. Otázkou je, do jaké míry bude dodavatelský řetězec takové výkyvy schopen absorbovat,“ doplňuje Jakub Veselka.

Obecně jsou tuzemské firmy skeptičtější než podniky ze zemí západní Evropy. „Jednou z největších chyb při zavádění evropského systému ETS byla absence důkladných dopadových analýz na ekonomiku i obyvatelstvo a také chybějící strategie, která by vedle klimatických cílů sledovala hospodářský výkon a konkurenceschopnost průmyslu. Tyto nedostatky se Evropská unie postupně snaží zmírňovat prostřednictvím různých dotačních programů pro nejvíce zasažená odvětví, což však celý systém činí složitějším a méně přehledným,“ zmiňuje Jiří Matoušek, člen správní rady Centropol Energy. 

Přesto odborníci považují emisní povolenky za přínosné řešení. „Emisní povolenky bezesporu patří k nejefektivnějším nástrojům v uplatňování environmentální politiky a využívají je země i mimo EU. K diskuzi je spíše jejich technické nastavení a monitoring směrování k cílům včetně pohybu v rámci uvažovaných nákladových parametrů. Systém EU ETS 2 je však výsledkem politického rozhodnutí napříč EU v uplynulých osmi letech, obé výše jmenované pak záležitostí diskuse na domácí i celoevropské politické úrovni,“ konstatuje Jakub Veselka.

Emisní povolenky ETS2 zamíří i do dopravy. Čeká Česko plošné zdražení?

Toto řešení ale nemůže podle expertů zůstat osamocené. „Vhodným nástrojem pro snižování emisí jsou jen jako součást širšího mixu. Z mého pohledu má efektivní balík obsahovat konzistentnější cenu uhlíku, ale také přísnější regulaci a cílenou finanční podporu renovací. Důležitou roli budou hrát také doprovodné kroky  – kvalitní informace a poradenství dostupné všem sociálním skupinám. To je podle mě pro české stavebnictví klíčové, protože bariérou nejsou jen ceny paliv, ale i vysoké počáteční investice, rozdělené motivace mezi investorem a nájemcem, slabá projektová příprava a nedostatek kapacit,“ podotýká Vítězslav Malý.

Smysluplná logika povolenek

Komplexní přístup doporučují i další experti. „ETS2 je legitimní nástroj, který vytváří ekonomickou motivaci ke snižování emisí a posiluje tlak na efektivnější využívání energie. V tomto směru dává jeho logika smysl: pokud se zvýší cena fosilních energií, roste pozornost věnovaná úsporám, modernizaci budov a celkové energetické efektivitě. To může být zdravý impuls pro změnu chování i investičních priorit. Zároveň je ale potřeba říci, že v sektoru budov nemůže fungovat samostatně,“ podotýká Marta Gellová.

Naráží například na dlouhé investiční cykly ve stavebnictví, vysoké vstupní náklady a u bytových domů často i složité rozhodování mezi více vlastníky. Právě proto podle ní samotný cenový signál nestačí a je potřeba ho doplnit dalšími nástroji.

„Klíčová je především stabilní a dostatečná podpora renovací, kvalitní poradenství a příprava projektů, dostupné financování a důraz na komplexní renovace. Pokud se tyto nástroje podaří propojit – včetně efektivního využití výnosů z ETS2 – může systém přispět nejen ke snižování emisí, ale i k tomu, aby více prostředků zůstávalo v domácí ekonomice místo výdajů za drahé fosilní energie. Bez tohoto doplnění by jeho dopad zůstal omezený,“ uzavírá Marta Gellová.

Dalibor Dostál

Jak se liší ETS1 a ETS2?
Hlavní rozdíl mezi oběma generacemi emisních povolenek je v sektoru zasažení: ETS1 (funguje od 2005) reguluje emise z velkých průmyslových podniků a elektráren. Nový systém ETS2 (plánovaný start 2028) se zaměřuje na dodavatele paliv pro budovy a silniční dopravu, což přímo ovlivní ceny benzínu, nafty, plynu a uhlí pro běžné domácnosti a menší firmy.