English version
Zjitřené city ve společnosti přivádí také více aktivistů k útokům z nenávisti (tzv. hacktivism) k jedné či druhé straně.
Obvyklé hackerské útoky bývaly podle experta na kybernetickou bezpečnost z počítačové školy Gopas Ondřeje Ševečka cílené především na finanční zisky útočníka. Většinou šlo o nějakou formu vydírání (ransomware), případně získání citlivých informací, čísel kreditních karet a podobných informací, které bylo možné rychle zpeněžit.
„DDoS (denial of service neboli poškození služby) útoky nebývaly ještě nedávno tak běžné, útočníci je používali spíše jako reklamu na svoje schopnosti, než že by se z nich přímo obohacovali. Snad kromě nákaz, které těží kryptoměny,“ popisuje Ševěček.
V současnosti se ale výrazně zvyšuje riziko cílení útoků na poškození služeb, jejich shození, přetížení serverů, nebo poškození dat. A to nejen v „internetovém“ světě.
Aktuální informace k invazi Ruska na Ukrajinu
Veškeré provozní technologie (OT – operational technologies) elektráren, vodáren, tepláren, dopravců, pekáren, obrábění, řízení výrobních linek apod jsou dnes postavené na počítačových sítích. „Navíc ochrany před DDoS útoky jsou mnohdy jen těžko proveditelné z jednoduchého důvodu – hůře odlišíte legitimní zátěž od skutečného útoku. Posílení výkonu a technologie pro jeho škálování také stojí nemalé prostředky,“ doplňuje expert.
Informační bezpečnost je primárně o udržení byznysu (business continuity), což znamená také zvažovat nové zákonné povinnosti, které mohou významně ovlivnit chod některých firem.
„Ať už s tím souhlasíme, nebo ne, válka nastartovala tlaky na zavádění cenzury obsahu, a stejně jako uvalování sankcí, může vyžadovat změny v informačních systémech, nedostatek některého software a hardware vybavení, nebo lidských zdrojů, které informační technologie provozují,“ varuje expert.
Redakčně upravená tisková zpráva Gopas
