Plzeňský Prazdroj, který se v posledních letech soustředil hlavně na kvalitu čepovaného piva, nyní spolu se společností Piano podporuje intenzivnější využívaní digitálních nástrojů v gastronomii.
„Jen za posledních pět let z Česka zmizely čtyři tisíce tradičních hospod. Hosté si dnes pečlivě vybírají, kam půjdou, a ukazuje se, že nestačí mít jen dobré jídlo a správně načepované pivo. Českou gastronomii proto čeká zásadní změna – musí se digitalizovat, aby restaurace zrychlily a zjednodušily své procesy,“ upozorňuje obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.
„To platí nejen pro online komunikaci se zákazníkem na sítích, ale třeba i pro používání moderních platebních metod jako je Qerko, nebo digitální sledování nákladů a celého provozu. To je cesta, jak ušetřit čas personálu i náklady podniku a celkově stabilizovat a rozvíjet české restaurace a hospody,“ dodává Trzaskalik.
Do restaurace bez hotovosti
Podle průzkumu společnosti Data Servis v Česku stále funguje téměř pětina hospod, kde se hosté bez fyzických peněz neobejdou. Výrazné rozdíly jsou mezi městy a venkovem.
Zatímco v Praze bezhotovostní platby akceptuje 96 procent podniků, na venkově je to jen 45 procent restaurací. Hospodští, kteří karty odmítají, často argumentují dodatečnými poplatky, komplikovanou administrativou a také tím, že hosté jsou na hotovost prostě zvyklí. Data však ukazují pravý opak.
Podpora placení kartou v Česku trvá, obchodníci ale musejí umožnit platby v hotovosti
„Zhruba 70 procent návštěvníků si přeje platit bezhotovostně a pro desetinu hostů je tato možnost dokonce natolik zásadní, že by do restaurace, kde neberou karty, vůbec nešli. Z bezhotovostních metod je stále nejčastější klasická bankovní karta, kterou preferuje 55 procent lidí. Roste ale zájem o platby mobilem a také placení QR kódem,“ říká zakladatel Qerka Lukáš Kovač.
Podniky, které zavedly možnost bezhotovostní platby, hlásí v průměru nárůst tržeb o 15 až 20 procent. Důvod je jednoduchý, zákazníci utrácejí více, protože nejsou limitováni hotovostí, kterou mají právě u sebe. Růst tržeb přitom neplyne pouze z vyšších jednorázových útrat, ale i z rychlejšího obratu stolů.
Plzeňský Prazdroj chce pomocí digitálních nástrojů rozvíjet celý restaurační byznys. Ve spolupráci se společností Piano, která sdružuje nástroje pro digitalizaci gastronomie včetně platební aplikace Qerko nebo pokladních systémů, chce pomoci majitelům a provozovatelům zjednodušit a zrychlit jejich podnikání.
dTest: Musejí prodejci přijímat hotovost?
„Začínáme výrazněji spolupracovat právě v oblasti bezhotovostního placení pomocí aplikace Qerko. Letos chceme počet zapojených podniků zdvojnásobit. A celkově chceme nabídnout hospodským jednoduchý a transparentní způsob, jak digitalizovat nejen platby, ale i procesy,“ doplňuje Roman Trzaskalik.
Do hospody podle Facebooku
„Ústní doporučení nebo návštěva naslepo ustupují do pozadí. Zákazníci podle našich dat při volbě restaurace spoléhají na digitální kanály. Pro podniky je stále důležitější být vidět v online prostoru a využívat nejen web, ale především sociální sítě nebo různé aplikace,“ uvádí Lukáš Kovač.
Rostoucí vliv sociálních médií dokumentuje průzkum PPM Factum Research, podle nějž sleduje profily restaurací na sociálních sítích zhruba třetina populace. Mezi těmito sledujícími 44 % lidí vyhledává informace o denní nabídce jídel, třetina pravidelně sleduje profily svých oblíbených podniků a zhruba čtvrtina aktivně hledá nový podnik, který ještě nenavštívila. Sociální sítě tak jsou významným nástrojem jak pro komunikaci se stálými hosty, tak pro získávání nových návštěvníků.
Podle průzkumu Data Servis má v Česku vlastní profil na Facebooku zhruba 77 procent restaurací. Například na Instagramu se ale prezentuje zatím pouze 28 procent podniků.
Hospodářská komora navrhla pět kroků pro jednodušší podnikání v gastronomii
„Používání sociálních sítí a dalších online komunikačních kanálů přispívá k těsnějšímu vztahu mezi podnikem a zákazníkem, k lepší informovanosti a také výrazně zvyšuje šanci, že si host pro návštěvu zvolí právě daný podnik. Proto je důležité, aby hospody uměly s digitálním prostředím aktivně pracovat,“ shrnuje Roman Trzaskalik.
Podpora digitálního vzdělávání
Prazdroj proto rozšířil svou podporu digitálního vzdělávání. V rámci své online platformy První u zdroje vytvořil kurzy pro hospodské zaměřené na digitalizaci podnikání, jako například tvorbu webu, profilu na Google, Facebooku a Instagramu nebo práci s mapami.
Pivovar zároveň organizuje síť regionálních workshopů určených především pro malé a střední podniky zaměřených na digitální dovednosti, tvorbu online obsahu, správu profilů na sociálních sítích a také využívání umělé inteligence.
„Pro jednotlivce je přítomnost na sociálních sítích nebo placení mobilem samozřejmost. Pro restaurace je to stále velké téma, do kterého řada z nich nepronikla. A to se ani nebavíme o digitalizaci tzv. food costů nebo sledování svého provozu online. To všechno jsou věci, na které by se měly podniky zaměřit. Protože jen tak dokážou i ve složitých dobách efektivně podnikat,“ dodává Roman Trzaskalik.
