English version
Vláda očekává letošní meziroční pokles HDP o 3,9 %, růst inflace na 11,6 %, snížení vývozu zboží a služeb o 5,5 % a dovozu o 10 %. Prognóza průměrného ročního kurzu hřivny se zhoršila z 27 na 29,5 UAH za americký dolar.
Raketový nárůst schodku
V rámci opatření pro boj s koronavirem schválili ukrajinští poslanci změny do státního rozpočtu. Rozpočtový schodek byl zvýšen z 2,1 % na 7,5 % HDP. Bylo schváleno vytvoření fondu pro boj proti s covid-19 ve výši 64,7 miliard hřiven (asi dvě miliardy eur), navýšeny částky financování ministerstva zdravotnictví a státního penzijního fondu, z něhož se vyplácejí důchody.
Dle prognózy Světové banky v roce 2020 propadne ukrajinská ekonomika následkem koronaviru o 3,5 %, ale v roce 2021 by se měla situace výrazně zlepšit: HDP poroste o 3 %, inflace bude na úrovni pěti procent, deficit rozpočtu se vrátí na 2,1 procenta HDP. Mezinárodní měnový fond sice zhoršil prognózu poklesu ukrajinské ekonomiky v roce 2020 o 7,7 %, avšak o rok později rovněž očekává hospodářský růst o 3,6 %, přičemž míru inflace v roce 2020 odhaduje na úrovni 4,5 % s dalším růstem na 7,2 % v roce 2021.
Dodávky zboží a zařízení ukrajinským zákazníkům dle zaplacených kontraktů v době karantény probíhají bez mimořádných komplikací, může však docházet ke prodlení termínů doručení kvůli frontám na hranicích. Uzavírání nových objednávek ze strany ukrajinských partnerů je již nyní velmi opatrné, jelikož se ekonomická situace v zemi může nepředvídatelně zhoršit.
Zavedení mimořádných opatření v boji proti koronaviru si vyžádalo strmý nárůst výdajové části státního rozpočtu, přičemž průmyslová výroba v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 5 %. Ukrajina aktivně jedná s MMF ohledně udělení nové finanční tranše. V důsledku karantény dojde k významnému snížení příjmů obyvatelstva a návazně snížení poptávky po všech kategoriích spotřebního zboží. Realizace projektů, které se financují z prostředků mezinárodních finančních institucí (EBRD, Světová banka, Evropská investiční banka) bude probíhat dle stanovených programů. Jedná se především o různé druhy projektů v oblasti komunálního hospodářství, úsporných technologií, energetiky, silniční infrastruktury.
Boj proti koronaviru ale pravděpodobně otevře i nové příležitosti pro ukrajinský trh v návaznosti na budoucí snahy Evropy diverzifikovat dodavatelské a výrobní řetězce. Již od roku 2016, kdy Ukrajina podepsala asociační dohodu s EU, jejíž součástí je dohoda o prohloubené zóně volného obchodu, stoupá zapojení ukrajinských výrobních kapacit, především v oblasti kovoobrábění, do výrobních řetězců evropských podniků včetně českých. Lze předpokládat, že současná situace přispěje k posílení toho trendu.
Oksana Antoněnko, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Kyjevě
(red)
Aktuální informace najdete také v článku o situaci kolem koronaviru na Ukrajině.
