Případné znovuzavedení EET je zástupci firem vnímáno většinou kladně. Stát by měl šetřit především sám na sobě a také omezit dotační politiku. Podnikatelé výrazně podporují zavedení eura a zároveň odmítají myšlenku zestátnění společnosti ČEZ.

Zmíněného průzkumu se zúčastnilo přes sto respondentů. Mezi svými klienty z řad převážně středních firem jej uspořádala poradenská společnost PKF APOGEO.

Co se týká zdanění, většinovou podporu mezi podnikateli nachází zvýšení spotřebních daní na tabák, alkohol a další „neřesti“ včetně slazených nápojů (souhlasí a spíše souhlasí 88 procent respondentů) i zavedení daně na tichá vína (72 procent). Podobně by podnikatelé podpořili také zavedení nadstandardů s doplatkem a případně dalších plateb ve zdravotnictví (67 procent).

Odpor k dědické a darovací dani

Největší odpor naopak vzbuzují opětovné zavedení dědické a darovací daně a majetkových daní vypočítaných z čistého jmění plátce. Například případné uzákonění transferové daně podle slovenského vzoru odmítá přes osmdesát procent dotázaných a obnovení daně dědické a darovací dokonce 88 procent. Silný odpor je i k myšlence zvýšení DPH (téměř 70 procent).

Firmy v dubnu držely náklady pod kontrolou, meziročně ale dál utrácí víc než loni 

V názoru na další daně se podnikatelé rozdělují v podstatě na dvě stejně početné skupiny. To platí například u daně z nemovitostí, kde polovina dotázaných se zvýšením daně souhlasí nebo jej nevylučuje, 43 procent to odmítá a sedm procent na tuto otázku nemá jasný názor.

Možnost vyššího zdanění práce odmítá šedesát procent podnikatelů. Většina nicméně podporuje možnost zjednodušit systém a zrušit různorodé daňové výjimky (například podpora hypoték).

Podnikatelé také podporují valorizaci slevy na poplatníka, což pomáhá především nízkopříjmovým skupinám zaměstnanců či živnostníků, kteří nevyužívají paušální daň. Naopak existuje značný odpor proti jakémukoli zvyšování daní z příjmu u fyzických osob. Zvýšení základní sazby daně na 20 procent, což by byla eliminace poklesu sazby z doby zrušení superhrubé mzdy, odmítlo jednoznačně či spíše přes dvě třetiny dotázaných.

Daňovou progresi odmítá většina podnikatelů

Proti zavedení výraznější daňové progrese se vyjádřilo 62 procent podnikatelů. Rozpolcena je podnikatelská obec v přístupu k otázce sblížení zdanění zaměstnanců a OSVČ. Proti takovému kroku je padesát procent respondentů, jednoznačně či spíše pro pak 43 procent.

Za pozornost stojí, že většina podnikatelů, kteří se do výzkumu zapojili, se označuje za pravicově smýšlející občany. Jde o 67 procent dotázaných, 26 procent se identifikuje levicově, ostatní jako nevyhranění.

Dost bylo regulací. Firmy se dostaly na hranu toho, co lze snášet

„Průzkum ukázal, že podnikatelé, kteří díky svým nesporným zkušenostem mohou vcelku reálně posoudit možnosti státu v oblasti řešení problémů veřejných financí, jsou ochotni akceptovat i některé nepopulární kroky. Další data však ukazují, že očekávají primárně snižování nákladů a růst efektivity u státu, což je zjevně upřednostňovaný model přístupu k veřejným prostředkům,“ říká Managing Partner PKF APOGEO Tomáš Pacovský.

Možná trochu překvapivě souhlasí drtivá většina respondentů s omezením státních dotací do ekonomiky. „Ve skutečnosti je to logické. Právě podnikatelé nejlépe vědí, jak dotační prostředí ničí trh a volnou soutěž. Takže tato téměř jednotná nedůvěra k dotacím by nás neměla překvapovat,“ poznamenává k tomu Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

Velmi silnou podporu má také plošné snížení počtu státních zaměstnanců, ministrů a náměstků či zrušení krajů a snížení počtu obcí. Naopak většina podnikatelů odmítá omezení podpor pro neziskový sektor či snižování důchodů a úrovně sociálního zabezpečení.

Postl: Podnikatelé znají cenu sociálního smíru

„Podle našeho názoru se zde znovu projevuje zkušenostní základna lidí, kteří jako podnikatelé či podnikoví manažeři řeší každodenně reálné ekonomické, finanční a sociální problémy. Znají tedy dobře cenu sociálního smíru a setkávají se i s tím, jaké úkoly pro společnost vykonává neziskový
sektor,“ dodává Pavel Postl.

Průzkum odhalil mezery v povědomí o daních i překvapení nad skutečnou výší daní a dalších odvodů

V další části byl výzkum doplněn mnoha konkrétními otázkami. Z odpovědí vyplývá, že například 67 procent respondentů zastupujících povětšinou malé a střední podniky z portfolia klientů PKF APOGEO nemá problém s případným znovuzavedením elektronické evidence tržeb
(EET).

Euro odmítá jen 28 procent dotázaných

S myšlenkou zestátnění energetické společnosti ČEZ nesouhlasí 60 procent dotázaných. A 62 procent naopak souhlasí se zavedení společné evropské měny euro, odmítá ji pouze 28 procent účastníků průzkumu.

Poslední částí průzkumu bylo rozlišení priorit pociťovaných podnikatelskou obcí jako úkoly vlády a státu do dalšího období. V rámci nabídnutého portfolia deseti odpovědí přidělovali respondenti jednotlivým formulacím známku od jedné (nejvyšší důležitost) do pěti, přičemž každou hodnotu bylo možné použít pouze dvakrát.

Nejvyšší priorita byla přidělena omezení byrokracie a elektronizaci státní správy, kterou hodnotou 1 označilo více než 40 procent respondentů. Srovnatelnou důležitost mají také investice do bezpečnosti (obrana, hybridní rizika, kyberbezpečnost), kde hodnocení 1 až 2 bylo uděleno v poměru
31/22,5 procenta. Třetí výsledkově podobnou možností pak byla opatření pro posílení konkurenceschopnosti především v oblasti cen energií.

Naopak nejnižší důležitost podnikatelé přidělili podpoře porodnosti a demografického vývoje či podpoře zaměstnanosti. Jednoznačně marginální význam má pro ně podpora ESG, rovných příležitostí a odpovědné ekonomiky.

Redakčně upravená tisková zpráva PKF APOGEO