Jak zpět na průmyslový vrchol? Rozhovor s Josefem Kratochvílem, předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví

Jaké jsou začátky ochrany průmyslových práv u nás a jak ochrana průmyslového vlastnictví fungovala za první republiky, jak za socialismu a jak ochrana průmyslového vlastnictví funguje nyní?

Historie systému ochrany průmyslového vlastnictví u nás je spojena se vznikem samostatného Československa. Představíme-li si ono množství nejrůznějších úkolů, které musel tehdy vznikající stát řešit, je jistě hodno pozornosti, že už v listopadu 1918 se první československá vláda zabývala otázkou patentové ochrany včetně založení patentového úřadu. Nešlo však jen o osvícenost tehdejších politiků. Zajištění řádné ochrany nehmotného vlastnictví si vyžadovali sami majitelé starších patentových práv udělených ještě v Rakousko-Uhersku a především rychlý rozvoj průmyslu a obchodu.

V květnu 1919 byl přijat zákon č. 305/1919 Sb., o prozatímních opatřeních k ochraně vynálezů, kterým došlo k recepci zákona č. 30/1897 ř. z., o ochraně vynálezů, a současně byl zřízen patentový úřad a patentový soud. Je důležité, že prakticky současně se vznikem právní úpravy našeho oboru se mladé Československo zapojilo do mezinárodní rodiny vyspělých států v oblasti ochrany duševního vlastnictví, když republika přistoupila k Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, k Mezinárodní unii na ochranu živnostenského vlastnictví, obsahující i úpravu známkových práv, k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek a k Madridské dohodě o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží.

Slibný rozvoj systému ochrany průmyslového vlastnictví ve dvacátých a třicátých letech minulého století ukončily události roku 1939 a druhá světová válka. Ta způsobila i omezení a poté zastavení činnosti patentového úřadu. Hned na počátku poválečného období se objevila řada originálních technických podnětů, na nichž se tajně pracovalo už během války. To se projevilo i v zájmu o pateny a ochranné známky. Bohužel ne na dlouho.

Brzy došlo k zásadním změnám. Páteří nového přístupu se staly plánovací mechanismy po sovětském vzoru. Přesto i v tomto období spatřilo světlo světa množství mimořádných technických řešení, která zásadně ovlivnila vývoj řady oborů a která byla řádně průmyslověprávně ochráněna.

Novodobá historie ochrany průmyslového vlastnictví nastupuje po roce 1989. Byl nově zpracován a přijat soubor právních předpisů, kterými se systém národní ochrany vyrovnal se systémy vyspělého světa. Jsme členem Světové organizace duševního vlastnictví. Milníkem pro ochranu průmyslových práv byl vstup do Evropské patentové organizace v roce 2002.

Validované evropské patenty mají nyní hlavní podíl na přírůstcích patentů platných na našem území. S členstvím v Evropské unii je spojena platnost ochranných známek a průmyslových vzorů Evropské unie na našem území. V roce 2016 z iniciativy úřadů průmyslového vlastnictví zemí visegrádské skupiny vznikl Visegrádský patentový institut, orgán pro mezinárodní předběžný patentový průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci.

Jak si nyní ČR stojí v rámci inovací ve srovnání se světem?

Ke srovnání schopnosti jednotlivých států inovovat se obecně používá Global Innovation Index (GII). ČR se v roce 2020 posunula na celkové 24. místo a toto místo v roce 2021 obhájila. Z pohledu dlouhodobých trendů je to zlepšení o jedno místo oproti roku 2019 a o tři místa ve srovnání s rokem 2018. V hodnocení inovačních vstupů se od roku 2018 zlepšujeme meziročně vždy o jedno místo. V inovačních výstupech jsme se dokonce posunuli na celkové 15. místo.

Právní možnosti ochrany nově vytvořeného výrobku (produktu) na českém i zahraničním trhu

Tato čísla vypovídají o tom, že ČR si vůbec nevede zle, a navíc se zlepšuje. ČR sice v žádném hodnoceném pilíři nepatří mezi naprostou špičku, nicméně v některých aspektech je lepší než průměr Evropy. Konkrétně jsme lepší ve znalostních a technologických výstupech, v tvůrčích výstupech, v infrastruktuře a v sofistikovanosti obchodu. V pilířích, kde zatím bohužel nejsme lepší než průměr Evropy, za tímto průměrem nezaostáváme výrazně a průměr těsně následujeme.

Kde vidíte v cestě za ještě lepším hodnocením největší rezervy?

Existuje mnoho způsobů, jak měřit inovační výkonnost států. Na principu kompozitních indikátorů jsou založeny inovační indexy zachycující velké množství informací různého charakteru, čímž poskytují komplexní pohled na inovační výkonnost. Významnými inovačními indexy jsou již jmenovaný Global Innovation Index (GII – vydává Světová organizace duševního vlastnictví v Ženevě) a Summary Innovation Index (SII – vydává Evropská komise).

Podle údajů, které jsou zahrnuty v těchto indexech, ČR zaostává ve využívání ochrany průmyslového vlastnictví. Jak se můžete dočíst v níže uvedené tabulce, ČR neobstojí v počtu mezinárodních patentových přihlášek podaných na základě Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) ani se srovnatelně velkými zeměmi jako např. Švédsko nebo Rakousko.

Pro řadu firem, zejména těch menších, je problematika ochrany duševního vlastnictví pořád velmi složitá. Často je odrazuje od aktivního přístupu náročná legislativa i terminologie… Co byste jim doporučil, jak byste je povzbudil k větší pozornosti o toto téma?

Podnikatelé v rámci své činnosti řeší celou řadu problémů, takže ochrana duševního vlastnictví není mnoha z nich vnímána jako priorita. Studie ale jasně ukazují, že firmy, které věnují péči ochraně svého duševního vlastnictví, jsou dlouhodobě úspěšnější. Všem, kdo o to mají zájem, Úřad nabízí bezplatné informační služby v rámci našeho informačního centra či helpdesku. Zájemci se na nás mohou obracet telefonicky, e-mailem či v rámci osobní návštěvy.

Dále se nám podařilo nabídnout českým malým a středním podnikům možnost získání dotací na přihlašovací poplatky na ochranu jejich průmyslových práv a na odborné poradenství k této problematice.

Finanční podpora byla v roce 2021 přiznána celkem 628 českým firmám, v letošním roce již nyní bylo toto číslo překonáno a stále roste. Z nabídky této podpory bych rád zdůraznil službu IP Scan, kterou poskytují specialisté v oboru. Specialista poskytne konkrétní rady a doporučení, jak zacházet v konkrétním podniku s duševním vlastnictvím. Pro poskytování této služby jsou specialisté vyškolení přímo Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a postupují podle standardizovaných materiálů. Tato služba je sice zpoplatněna, nicméně velkou část z poplatku je možné kompenzovat formou dotace. Více informací ke všem uvedeným službám mohou zájemci najít na našem webu upv.gov.cz.

Řekněte nám něco o spolupráci s vnějšími partnery?

Dlouhodobě a poměrně intenzivně spolupracujeme s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Je to přirozené, protože její členové, tedy malé a střední podniky, jsou těmi, kdo by měli systém ochrany duševního vlastnictví efektivně využívat ve svůj prospěch. Na rozdíl od velkých podniků ale nemají kapacity na pokrytí této oblasti, a potřebují tak větší podporu. Jsem velice rád, že se nám tuto spolupráci daří udržovat a rozvíjet.

Spolupracujeme samozřejmě i s dalšími institucemi, např. s agenturami CzechInvest a CzechTrade, s Technologickým centrem Akademie věd, s mnoha centry pro transfer technologií napříč regiony, vysokými školami a výzkumnými organizacemi. Jsme rozhodně otevření smysluplné spolupráci s jakýmkoliv uskupením, které se o problematiku ochrany průmyslového vlastnictví zajímá.

Jaké další iniciativy se chystají pro malé a střední podniky?

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo výzvu v operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), ze které je možné financovat ochranu průmyslových práv. Především se tato výzva dá využít na financování mezinárodní patentové přihlášky a evropské patentové přihlášky.

Proč by si podniky měly vůbec platit patentovou ochranu a neponechat si vynález nebo výrobní postup jako tajemství?

Technické řešení se zpravidla nedá dostatečně utajit. Pokud by to bylo možné, tak by patenty málokdo využíval. Nepatentované řešení může kdokoli okopírovat. Patenty slouží jako silný nástroj v konkurenčním boji, ale současně patentový systém předává know-how celé společnosti, což silně stimuluje další vývoj. Tím, že všichni znají výsledky výzkumu a vývoje svých konkurentů, se technický svět posunuje rychleji dopředu. Firmy se učí od sebe navzájem.

Vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a ochranné známky (práva duševního vlastnictví)

Patent umožňuje jednomu výrobci stát se po omezený čas a na omezeném prostoru monopolním dodavatelem zboží. Není to proti základní filozofii tržního hospodářství?

To je výjimka v systému. Největší cena, kterou držitel patentu platí, je povinnost zveřejnit všem jeho obsah. To je podstata smlouvy mezi vynálezcem a státem, který jako by říkal: „My ti dáme časově omezený monopol, za který zaplatíš nějaké poplatky, ale především musíš svůj vynález všem prozradit, aby ostatní mohli stavět na úrovni, kam jsi se s výzkumem dostal.“

Ve chvíli, kdy je patent platný pouze pro Českou republiku, co mi brání v tom si z databáze stáhnout výrobní dokumentaci, odjet kilometr za státní hranici a tam vynález vyrábět a prodávat jako vlastní produkt?

Nic, to je samozřejmě možné, ale stejně tak to funguje i opačným směrem. V databázi Espacenet si můžete vyhledat technická řešení, která u nás nejsou chráněna, a kterých je většina. Ze 130 milionů zveřejněných patentových přihlášek a patentů z celého světa jich je v Česku chráněno asi jen 50 tisíc. Ostatní lze volně na českém trhu umisťovat. Z tohoto pohledu je nutné, aby české podniky nepodceňovaly provádění rešerší v patentových databázích. Tyto rešerše jsou neocenitelným nástrojem. Naprostá většina technických řešení popsaných v patentových dokumentech je na území ČR právně volná.