Země je vstupní branou k více než půl miliardě regionálních zákazníků. V rámci diverzifikace hospodářství je ambicí vlády vytvořit z Kazachstánu také středoasijské centrum digitálních technologií.

Od získání nezávislosti v roce 1991 země provádí ekonomické reformy, jejichž efekt se však ztrácel za vlády prezidenta Nursultana Nazarbajeva v autoritářských metodách a oligarchických strukturách. Reformní úsilí získalo dynamiku za prezidenta Kasyma-Żomarta Tokajeva v roce 2022. Pokrok zůstává nerovnoměrný, což souvisí například s nedostatky v institucionálním a administrativním prostředí. Nadále přetrvávají také otázky měnové stability, inflace a sociálních rozdílů.

Ekonomika země stejně jako její export stojí na nerostném bohatství, především ropě, plynu, uhlí, kovech a uranu, jehož je Kazachstán největším světovým producentem. Jsou zde také významné zásoby kritických nerostů.

Kazachstán se přesouvá od energetické velmoci k digitálním ambicím

Zahájení celoplošné ruské invaze na Ukrajinu, kterou prezident Tokajev veřejně označil za neakceptovatelný akt a zavázal se dodržovat mezinárodní sankce, znamenalo narušení obchodních tras a pokles rublových transakcí, což země využila jako příležitost k vymanění se z jednostranné závislosti a k přechodu na vícevektorovou hospodářskou politiku.

V současnosti se Kazachstán profiluje jako dynamická, diverzifikovaná ekonomika se silným potenciálem v odvětvích s přidanou hodnotou, přičemž vláda aktivně usiluje o mezinárodní partnerství a realizuje rozsáhlé modernizační programy infrastruktury, které jsou podporované EBRD a ADB. Strategickým cílem je posílení konkurenceschopnosti soukromého sektoru. Mezi prioritní odvětví nabízející silné příležitosti patří kritické nerosty a těžba, energetika, digitální technologie, doprava a logistika a agrobyznys.

„Mou ambicí je přispět k povýšení vztahů České republiky a Kazachstánu na úroveň strategického partnerství. K dosažení tohoto cíle je mou klíčovou prioritou podpora hospodářské spolupráce – rozšiřování obchodu, přilákání investic a usnadnění spolupráce mezi našimi podnikatelskými komunitami,“ říká v rozhovoru pro TRADE NEWS Kairat Abdrakhmanov, velvyslanec Kazachstánu v České republice.

Kairat Abdrakhmanov působil v letech 2016–2018 jako ministr zahraničních věcí Kazachstánu a v letech 2013–2016 jako stálý představitel země při OSN. Od roku 2020 zastával čtyři roky funkci vysokého komisaře OBSE pro národnostní menšiny. V současné době je velvyslancem Kazachstánu v České republice.

Daniel Libertin: Pane velvyslanče, na svůj post v České republice jste byl oficiálně uveden teprve na začátku letošního roku. Jaké jsou vaše první dojmy z naší země a jaké priority jste si pro své působení v Praze stanovil?

Kairat Abdrakhmanov: Měl jsem tu čest navštívit Českou republiku již při několika příležitostech v minulosti, včetně období, kdy jsem působil jako stálý představitel Kazachstánu při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni, a naposledy ve funkci vysokého komisaře OBSE pro národnostní menšiny. Pokaždé na mě zapůsobila bohatá historie vaší země, dynamická ekonomika a otevřenost zdejších obyvatel. Jsem velmi rád, že jsem se mohl do vaší krásné země vrátit.

Vztahy mezi Kazachstánem a Českou republikou jsou dnes na velmi dobré úrovni a získávají kvalitativně novou povahu. Probíhá silný politický dialog, prohlubují se ekonomické vazby a rozšiřují mezilidské kontakty. Nedávná oficiální návštěva premiéra Andreje Babiše v naší zemi ve dnech 28. a 29. dubna 2026 dala naší bilaterální spolupráci silný nový impulz a prokázala vzájemný zájem o další rozvoj pragmatické a oboustranně výhodné spolupráce.

DL: V posledních měsících se Kazachstán aktivně profiluje jako spolehlivý partner Evropské unie. Jak chcete tuto roli dále rozvíjet konkrétně ve vztahu k České republice?

KA: Kazachstán je skutečně odhodlán být spolehlivým a předvídatelným partnerem Evropské unie a jejích členských států, včetně České republiky. V případě České republiky vidíme značný nevyužitý potenciál. To zahrnuje příležitosti v oblasti dodávek energií, jaderné energetiky, kritických surovin, dopravního propojení mezi Evropou a Asií a nových spotřebitelských trhů. Právě tyto otázky byly nedávno projednány během jednání na vysoké úrovni v Astaně.

V Kazachstánu neuplatňujte evropská měřítka a vnímejte změny

DL: A co role Kazachstánu jako vstupní brány do středoasijského regionu?

KA: Kazachstán může sloužit jako brána do Střední Asie, regionu s více než osmdesáti miliony obyvatel a stabilně rostoucími ekonomikami. Naše země sama o sobě, s populací kolem dvaceti milionů, představuje podle národních statistik zhruba 60 procent HDP Střední Asie.

České produkty se v Kazachstánu dlouhodobě těší vynikající pověsti díky své kvalitě a spolehlivosti. Zároveň nabízíme atraktivní investiční podmínky, včetně příznivého právního rámce a investičních pobídek.

Za zmínku stojí, že naše země zůstává hlavním příjemcem přímých zahraničních investic ve Střední Asii a v posledním desetiletí do ní směřovalo přibližně 60 až 70 procent celkového přílivu PZI do regionu, a to podle oficiálních údajů a mezinárodních finančních institucí.

Stabilní a předvídatelný partner pro dodávky energie a surovin

DL: V kontextu současné geopolitiky se často hovoří o diverzifikaci dodavatelských řetězců a energetických zdrojů. Jakou roli v tomto směru může hrát Kazachstán pro české firmy a investory?

KA: Diverzifikace se stala klíčovou prioritou po celém světě a Kazachstán je v dobré pozici, aby k tomuto procesu přispěl. Navíc, jak vidíme, Česká republika prosazuje důslednou politiku diverzifikace svých energetických partnerství.

Jsme významným dodavatelem energetických surovin, včetně ropy a uranu – jsme největším producentem uranu na světě a podílíme se na více než 40 procentech světové produkce. Kromě toho disponujeme významnými zásobami kritických surovin nezbytných pro zelenou mobilitu a další high-tech výrobu.

Pro české firmy představuje Kazachstán stabilního a předvídatelného partnera pro dodávky energie a surovin a zároveň nabízí příležitosti k lokalizaci výroby a rozvoji regionálních dodavatelských řetězců. Navíc aktivně rozvíjíme průmyslové kapacity a zvláštní ekonomické zóny, které mohou sloužit jako platformy pro české investory snažící se expandovat do Střední Asie i dalších regionů.

Evropu s Asií propojujeme i logisticky

DL: Vaše ambasáda aktivně informuje o příležitostech v oblasti dopravy a logistiky, zejména o tzv. transkaspickém koridoru. Jaké konkrétní příležitosti tento projekt přináší českým společnostem?

KA: Transkaspická mezinárodní dopravní trasa, známá také jako Střední koridor, se stává jednou z klíčových logistických tras spojujících Evropu a Asii. V současné době tímto koridorem prochází významná část nákladní dopravy mezi Čínou a Evropou – kolem 80 až 85 procent kontejnerové železniční dopravy po alternativních euroasijských trasách. V geopolitickém prostředí představuje stále důležitější alternativu k severním a jižním trasám. Pro dopravní a logistické společnosti to otevírá nové obchodní příležitosti v oblasti spedice, rozvoje infrastruktury a řízení dodavatelských řetězců.

Mapa oborových příležitostí v Kazachstánu

Zároveň existují úzká místa, která musíme společně řešit. Patří mezi ně digitalizace logistických a obchodních procesů, rozšiřování kapacit přístavů v Kaspickém moři a modernizace železniční infrastruktury. To vytváří široké pole příležitostí pro české firmy, zejména v oblasti strojírenství, dopravních technologií a chytrých logistických řešení.

Důležité je také to, že rozvoj Středního koridoru je v souladu s iniciativou EU Global Gateway, což dále zvyšuje jeho investiční atraktivitu. Za tímto účelem má Kazachstán vynikající partnerství se zeměmi jižního Kavkazu – Ázerbájdžánem, Gruzií a Arménií, které nás spojují s Evropou prostřednictvím svých území a infrastruktury pro tranzit různých komodit.

Prostor pro rozvoj vzájemné spolupráce je obrovský

DL: České firmy mají silnou tradici v průmyslu, strojírenství či energetice. Ve kterých sektorech vidíte největší potenciál pro rozvoj česko-kazachstánské spolupráce?

KA: České technologie a průmyslové know-how jsou v naší zemi velmi ceněny. Máme zájem nejen o dovoz vysoce kvalitních produktů, ale také o rozvoj místní výroby, servisních center a společných podniků v Kazachstánu. Mezi perspektivní sektory patří strojírenství včetně automobilového průmyslu, energetika, jak tradiční, tak obnovitelná, vodní hospodářství a modernizace a digitalizace infrastrukturních sítí, zejména v oblasti komunální energetiky. Kromě toho existují tradičně silné příležitosti v zemědělství a potravinářství, stejně jako ve zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu.

Jak víte, zástupci více než padesáti českých subjektů doprovázeli premiéra během jeho návštěvy v Astaně. Mezi nimi byly společnosti jako Omnipol, Škoda Transportation, AŽD Praha, ZVVZ, Mega, CSG a další. Spolu se 150 kazašskými firmami se zúčastnili bilaterálního obchodního fóra, jednali s potenciálními partnery a projednávali konkrétní obchodní příležitosti. Těšíme se na výsledky v podobě realizace smluv a společných projektů.

DL: EU a Kazachstán zdůrazňují také spolupráci v oblasti udržitelnosti a zelené transformace. Jaké konkrétní iniciativy by mohly propojit české a kazachstánské partnery?

KA: Udržitelnost a zelená transformace patří mezi klíčové priority rozvojové strategie Kazachstánu. Aktivně podporujeme obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost a rozvoj vodíkové ekonomiky. Máme také významný potenciál v oblasti větrné a solární energie i výroby zeleného vodíku. Pro spolupráci s českými partnery existuje silný potenciál v oblasti čistých technologií, odpadového hospodářství, ochrany vodních zdrojů a energeticky účinných průmyslových řešení.

Zároveň obě země vstupují do nové fáze rozvoje svých jaderných kapacit. Pro naši zemi to znamená výstavbu prvních jaderných elektráren, zatímco vaše pokračuje v rozšiřování svého jaderného sektoru výstavbou nových reaktorů. Jak již bylo zmíněno, je symbolické, že Kazachstán již patří mezi přední dodavatele přírodního uranu na tento trh.

Příležitosti vidíme také ve společném rozvoji projektů podporovaných evropskými finančními nástroji a iniciativami. Pokud jde o vodní zdroje, naši partneři v současné době aktivně pracují na iniciativě kazachstánského vedení, která spočívá ve vytvoření Mezinárodní vodní organizace.

Máme mnoho společného

DL: Vaše bohatá diplomatická kariéra zahrnuje mimo jiné působení u OSN, OBSE a na vysokých postech v mezinárodní diplomacii. Jak tyto zkušenosti ovlivňují váš přístup k bilaterálním vztahům s Českem?

KA: Navzdory geografické vzdálenosti mají Kazachstán a Česká republika hodně společného, včetně některých aspektů naší nedávné historické zkušenosti. Obě země jsou vnitrozemské a nacházejí se v regionech obklopených velmocemi. V mnoha ohledech je lze označit za „rostoucí střední mocnosti“. To vytváří přirozený základ pro vzájemné porozumění.

Pro Kazachstán je stejně jako pro Českou republiku zásadní dodržování mezinárodního práva, zejména principů zakotvených v Chartě OSN, včetně suverenity a mírového řešení konfliktů. Pevně věříme, že OSN zůstává jedinou univerzální platformou schopnou řešit globální výzvy. Náš prezident Kasym-Žomart Tokajev předložil konkrétní iniciativy pro reformu OSN, včetně reformy Rady bezpečnosti. V tomto kontextu je spolupráce mezi podobně smýšlejícími zeměmi, jako jsou Kazachstán a Česká republika, obzvláště důležitá.

Sblížení našich kultur

DL: Jaké projekty nebo akce plánujete na poli kulturní diplomacie?

KA: V posledních letech jsme zorganizovali řadu úspěšných akcí, včetně koncertů, filmových promítání a dnů kazašské kultury v České republice. Letos v dubnu kazašská komunita uspořádala oslavu svátku Nauryz (Nový rok) v parku Na Pankráci v Praze. Návštěvníci měli možnost zhlédnout pestrý kulturní program a ochutnat tradiční pokrmy. Jednalo se již o čtvrtý ročník této akce.

V tomto trendu hodláme pokračovat. Například 6. června se tradičně plánujeme zúčastnit Festivalu ambasád, který se bude konat na trzích na Kulaťáku v Praze 6. Pracujeme také na účasti kazašských souborů na mezinárodních folklorních festivalech po celé České republice. Takovéto iniciativy pomáhají posilovat vzájemné porozumění a sbližovat naše národy.

DL: Prozraďte na závěr, co byste na konci svého mandátu v Česku považoval za největší úspěch?

KA: Jak jsem již zmínil, mou ambicí je pozvednout vztahy mezi Kazachstánem a Českou republikou na strategickou úroveň. Zároveň bych svou misi považoval za úspěšnou, pokud se nám podaří výrazně prohloubit naše hospodářské partnerství a dosáhnout konkrétních a udržitelných výsledků naší spolupráce. To by zahrnovalo zvýšení obchodní výměny, realizaci významných společných investičních projektů a posílení vztahů mezi podniky.

Na druhou stranu, pokud se nám podaří naše země více sblížit – prostřednictvím vzdělávání, kultury a mezilidských kontaktů, pokládal bych i to za významný úspěch. Diplomacie je v konečném důsledku o budování mostů a já doufám, že se mi podaří přispět k budování pevných a trvalých mostů mezi našimi zeměmi.

Převzato z Internetového portálu TRADE NEWS. Autor: Daniel Libertin