Patříte mezi české daňové rezidenty, nebo máte daňový domicil v jiné zemi a jste nerezidentem? Rozdělení je pro daňové poplatníky zásadní a určuje, jaké příjmy a kdy musí v České republice i v zahraničí zdaňovat.

Ten, kdo v tuzemsku žije, je ze zákona daňovým rezidentem a je povinen platit daně z příjmů v tuzemsku, i když zároveň vydělává v zahraničí. Neplatí to ale bezvýhradně a vždy na všechny příjmy. Při zdaňování příjmů ze zahraničí vstupují do hry i takzvané smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které má ČR s jinými zeměmi.

• Daňový rezident ČR – daní své celosvětové příjmy (tedy příjmy z tuzemska i zahraničí) v ČR.
• Daňový nerezident ČR – daní pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR.

Daňovým rezidentem je ten, kdo má v Česku bydliště pro daňové účely („za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se zde zdržovat“). Nemusí přitom bydlet ve vlastním domě či bytě, může jít i o bydlení v pronájmu a nemusí se v Česku zdržovat každodenně.

Pokud má poplatník stálé bydlení ve dvou či více zemích, rozhoduje o tom, zda je tuzemským rezidentem to, jak dlouho v ČR pobývá. Konkrétně to musí být nadpoloviční většina dnů v kalendářním roce – tedy minimálně 183 dní.

„Dále je za nerezidenta podle zákona považována osoba, která se na území ČR zdržuje jen za účelem studia nebo léčení, a to i v případě, že se podle § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů na území ČR  obvykle zdržuje,“ upozorňuje Finanční správa ČR.

Středisko životních zájmů

Komplikovanější situace nastává, má-li poplatník bydliště v obou smluvních státech. V toto případě je pro určení, zda je rezidentem, rozhodující takzvané středisko životních zájmů, což je místo, ve kterém bydlí s rodinou případně to, kde vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo je zaměstnán. 

Zmíněná pravidla platí u fyzických osob. U firem je klíčové, kde má společnost sídlo, respektive v jaké zemi působí její vedení.

Pokud jste v Česku pobývali méně než šest měsíců (183 dní), ale měli jste zde po část roku trvalé bydliště, můžete být považováni za daňového rezidenta také jen část roku, a to za dobu, kdy naplníte kritérium stálého pobytu.

Daní se příjmy dvakrát?

Čech, který pracovně „pendluje“ mezi tuzemskem a jinou zemí musí často řešit placení daní v zahraničí.

„Tato situace nastane, pokud je pokládán za daňového rezidenta ve dvou nebo více zemích, má-li příjmy a bydliště ve dvou zemích, nebo když si nárok na zdanění jednoho a téhož příjmu činí dva státy,“ říká daňový poradce Michal Dvořáček.

Do hry v tu chvíli vstupují dvoustranné vztahy ČR s ostatními zeměmi. S téměř sto státy světa (včetně například KLDR, Íránu nebo Ruska) má Česko podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (SZDZ). Především jde ale o všechny členské státy EU a také drtivou většinu vyspělých zemí.

Česká republika a unijní státy mají navíc velmi podobná pravidla k určování „daňové rezidence“. O tom, kdo je a kdo není daňový rezident, nicméně do detailů rozhodují kritéria uvedená v konkrétním článku příslušné smlouvy. 

Seznam zemí, s nimiž má ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění (FS ČR)

Vztah se státem, se kterým má ČR v účinnosti SZDZ: Obvyklá kritéria pro daňovou rezidenci

• stálý byt (jakákoliv forma bydlení, důležitý je úmysl trvale se zde zdržovat
• středisko životních zájmů (úzké hospodářské a osobní vazby)
• obvyklé zdržování se
• státní občanství
• jiná vzájemná dohoda mezi smluvními státy

Češi pracující v Unii

Český občan, který dlouhodobě žije a pracuje pouze v jednom členském státě sedmadvacítky, bude v této zemi s největší pravděpodobností platit také daň z příjmu.

„Důvodem jsou daňové povinnosti, které v členském státě vznikají po určité délce pobytu nebo výdělečné činnosti,“ připomíná poradce.

„Při nástupu do zaměstnání v jiné zemi by měl být pracovník přihlášen na zahraničním finančním úřadě. Dokladem je přidělení osobního daňového čísla. Pokud budete pracovat například ve Finsku, měli byste navštívit registrační úřad a vyřídit si zde osobní identifikační kód. Poté vám daňový úřad vydá daňovou kartu, kterou potřebuje váš zaměstnavatel. Jestliže má český občan zdroj příjmů pouze ze závislé činnosti v zahraničí, platí zálohy a odevzdává přiznání ve státě, kde je zaměstnán,“ uvádí Ministerstvo zahraničních věcí. Příjmy ze závislé činnosti se rozumí výdělky za zaměstnání.

Připomínáme, že příjmy v cizí měně je v případě zdanění třeba přepočítat na české koruny. K tomu se používá kurz stanovený Českou národní bankou platný k datu uskutečnění příjmu, či jednotný kurz vyhlášený po konci roku.

Práva a povinnosti daňového rezidenta

Obecně platí, že jste-li českým rezidentem, máte neomezené daňové povinnosti. Jinými slovy: měl byste doma v daňovém přiznání uvést a zdanit veškeré své příjmy, a to tuzemské i celosvětové.

Ve státě, kde poplatník pouze pracuje, zdaní jen to, co si vydělal na místě. Pro úplnost připomínáme, že daňové přiznání odevzdávají správci daně všichni ti, jejichž zdanitelné příjmy jsou minimálně ve výši 50 tisíc korun.

Zejména v příhraničních oblastech je běžné, že Češi vyrážejí za lépe placenou prací například do Německa či Rakouska. Odvedou tedy daň z příjmů dvakrát?

„Práci v cizině odvede plátce jednu, platit daně dvakrát by tedy nedávalo žádnou logiku. Právě na to mysleli autoři smluv o zamezení dvojího zdanění,“ upozorňuje právník Jiří Koukal.

Jak nedanit dvakrát?

Právě SZDZ brání tomu, abyste ze svého příjmu odváděli daně vícekrát (v zemi, kde jste si peníze vydělali, a ve státě, kde máte daňový domicil). Každá bilaterální smlouva je ale jiná a jiné jsou také metody, jimiž se dvojí zdanění vylučuje.

Existují i dohody, které a priori určují, že se příjmy daní pouze v jednom státě a ve druhém se neodvádějí za žádných okolností (viz níže). V případě konkrétní země proto doporučujeme poradit se s daňovým expertem, nebo si sami pečlivě prostudovat text dohody, kterou má Česko s touto zemí podepsánu.

Poradíme vám, jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Nejčastěji se používají dvě metody, vylučující dvojí zdanění:

• Metoda vynětí příjmů (častěji s výhradou progrese)
• Metoda prostého zápočtu daně

Metoda vynětí příjmů (Exemption)

Vyskytuje se převážně ve starších smlouvách o zamezení dvojího zdanění (například s Německem či Británií). Tato metoda se neuplatňuje vůči příjmům z dividend, úroků a licenčních poplatků.

Při aplikaci metody vynětí příjmů sice rezident přizná své celosvětové výdělky, nicméně příjmy ze zahraničí vyjme ze základu daně před výpočtem samotné daňové povinnosti. Jinými slovy výdělky nejsou podrobeny zdanění ve státě, kde jste rezidentem, tedy v našem případě v ČR.

1. Úplné vynětí příjmů – příjem není v tuzemsku zdaněn, protože byl zdaněn v zahraničí. Příjmy jsou tedy v ČR úplně vyňaty bez dopadu na ostatní příjmy (neberou se v potaz).

2. Vynětí s výhradou progrese – příjem ze zahraničí se do daňového základu nezahrnuje, použije se pro volbu sazby daně v souhrnu příjmů. Jinými slovy: Zahraniční příjmy jsou v ČR vyňaty z daně, ale ovlivňují sazbu daně na ostatní české příjmy. 

3.  Metoda s výhradou progrese má smysl v případech, kdy jsou příjmy ve smluvním státě zdaněny progresivní daní. Jsou-li například v Německu vyšší daně z příjmu pro bohatší než v ČR, zaplatí český rezident daně jen v Německu (dle vyšší sazby, viz příklad níže),

Více si přečtěte v paragrafu 38 f zákona o dani z příjmů

Se starší metodou vynětí příjmu se můžete potkat u smluv, které uzavřelo ještě socialistické Československo před více než třiceti lety – nejčastěji v 80. letech. Metoda prostého zápočtu je novější.

Metoda prostého zápočtu

Jednodušší a efektivnější metoda prostého zápočtu znamená, že se porovná daň z příjmu, která byla zaplacena v zahraničí, s daní, kterou by ze stejného příjmu odvedl poplatník v ČR. Pokud je daň zaplacená v zemi, kde si vyděláváte na chleba, nižší, rozdíl doplatíte na daních v Česku. Pokud je vyšší, žádnou další dávku už českému státu odvádět nemusíte.

Daň zaplacená v zahraničí se odečte od daně splatné v ČR, ale jen do výše, kterou by měla, kdyby byla vypočítaná v Česku.

V Česku progresivní zdanění existuje pouze u lidí s velmi vysokými příjmy, takže se de facto postupuje stejně jako u prostého zápočtu.

Jak vyplnit daňové přiznání s příjmy ze zahraničí

• Připravte si potřebné údaje – dokumenty o příjmech, výdajích a daňových slevách.
• Přihlaste se na portál Moje Daně.
• Vyplňte formulář – portál vás provede všemi kroky a automaticky prověří správnost údajů, formulář vybíráte podle toho, zda jste OSVČ, zaměstnanec s vedlejšími příjmy atd.
• Zvolte metodu zamezení dvojího zdanění – podle smlouvy mezi ČR a danou zemí buď vynětí (případně vynětí s výhradou progrese), nebo prostý zápočet daně.
• Přiložte požadované přílohy – přílohu č. 1 pro OSVČ, přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, dokumenty o slevách.
• Odešlete formulář elektronicky
• Zaplaťte daň

Špatnou zprávu má finanční správa pro ty, kteří pracují v zemích, jež SZDZ s Českem uzavřenu nemají. Příjmy, kterých tito lidé dosáhli v jiném státě, se zde nejdříve zdaní podle místních pravidel. Poté ale musí být daň znovu zaplacena v Česku.

Jak jsou na tom daňoví nerezidenti

Daňoví nerezidenti logicky do české státní pokladny odvádějí jen daně z toho, co si na našem území vydělali. Jde o příjmy, které jsou vymezeny v § 22 zákona o daních z příjmů.

Jste-li rezidentem státu, s nímž má ČR uzavřenou SZDZ, je možné, že tyto příjmy budete danit nižší sazbou daně, což ovšem záleží na konkrétním znění smlouvy.

Jakub Procházka