Dokument navazuje na první krajskou vodíkovou strategii z roku 2022 a posouvá region od obecných vizí ke konkrétním, měřitelným krokům.

Za čtyři roky od vzniku původní strategie se změnilo hodně. EU přijala nová pravidla pro obnovitelný vodík, Česko v roce 2024 aktualizovalo národní vodíkovou strategii a v kraji přibyly projekty s přiznanou dotací. Zároveň se ukázaly i limity: vysoké ceny elektřiny, zatím slabá poptávka po obnovitelném vodíku a vodíková doprava, která cenou zatím nestačí jiným bezemisním řešením. Aktualizace s tím vším počítá. 

Kam se vodíkový region posouvá 

Hlavní posun je v přístupu. Nová strategie nepočítá s tím, že vodík brzy pronikne všude. Soustředí se na místa, kde dává smysl už dnes, a staví na tom, co kraj skutečně má. Cíle jsou nastavené tak, aby se daly splnit, a vycházejí z platné evropské legislativy, schválených dotačních projektů a reálné poptávky v kraji. Protože je vodík drahé vyrábět i převážet, strategie sází na těsné propojení výroby se spotřebou, hlavně v chemickém průmyslu. Vymezuje přitom čtyři „vodíkové uzly“: Ústí nad Labem, Most a Litvínov, Chomutov a průmyslovou zónu Triangl. 

V dopravě místo velkých slibů počítá s menšími pilotními projekty, například s vodíkovou MHD a komunální technikou v Mostě, na kterých si města a dopravci ověří, jak vodík funguje v praxi a kolik stojí. Ústecký kraj přitom nemá být jen místem, kde se vodík vyrábí a spotřebovává. Strategie chce podpořit i regionální firmy, které vodíkové technologie vyvíjejí a dodávají, a výzkum a vzdělávání, které jim připraví odborníky. Roky 2026-2028 mají navíc sloužit k přípravě kvalitních projektů pro evropské financování po roce 2028, protože současné dotační programy se blíží ke konci. 

Proč právě Ústecký kraj 

Kraj má pro vodíkové hospodářství výjimečné předpoklady. Sídlí tu největší výrobci a spotřebitelé vodíku v Česku, ORLEN Unipetrol a SPOLCHEMIE. Přes jeho území mají vést dvě větve budoucí vodíkové přepravní soustavy. K začátku roku 2026 měl ze všech krajů nejvíc schválených kapacit elektrolyzérů pro výrobu obnovitelného vodíku. 

Co v projektu dělá ICUK 

Strategie je společným výstupem Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje jako nositele projektu a dvou partnerů, Energetického centra Ústeckého kraje a Inovačního centra Ústeckého kraje. Na přípravě se podíleli i členové a partneři Vodíkové platformy Ústeckého kraje. Krajská rada pro konkurenceschopnost strategii 20. srpna 2026 projednala a vzala na vědomí. 

Data z posledních sedmi let ukazují, že průmysl ústeckého kraje se mění

ICUK v projektu zajišťuje sběr a analýzu dat pro plánování vodíkových projektů a podílí se na tvorbě strategických dokumentů, tedy na aktualizované strategii i na navazujícím realizačním plánu. Pořádá také workshopy, semináře a diskusní setkání, kde regionální aktéři zjišťují, jak se dá vodík využít v praxi.

Důležitou částí práce je propojování firem, dodavatelů technologií a veřejných institucí a hledání konkrétních příležitostí. Jednou z nich je železnice. ICUK na jaře sezvalo zástupce společností Stadler, ÚJV a Messer Technogas a společně probrali, jak nasadit vodíkový vlak Stadler RS Zero na tratích, kde se elektrifikace nevyplatí.

Vlak má vodíkový spalovací motor a vystačí si s vodíkem o čistotě 98 %. Mohl by tedy jezdit na vodík, který už dnes vyrábí regionální chemický průmysl. Dojezd 700 až 1 000 km by umožnil obsluhovat celý region z jedné plnicí stanice. Zajímavý by mohl být například pro náročnou trať R14 mezi Ústím nad Labem a Libercem. Strategie sice s vodíkovou železnicí do roku 2030 nepočítá, hlavně kvůli ceně vodíku, právě takové příležitosti ale ICUK mapuje pro další etapy. 

Vodíkový vlak přijíždí do Ústeckého kraje: RS Zero jako klíč k dekarbonizaci regionální dopravy

ICUK se věnuje také možnostem využití vodíkových vlaků společnosti Alstom. Na srpnovém jednání s partnery z oblasti železniční dopravy, výzkumu a vodíkových technologií se řešila příprava přeshraničního pilotního projektu na trase Annaberg–Vejprty–Chomutov. Náročnější podmínky krušnohorské tratě by umožnily ověřit využití vodíkového pohonu v praxi. Diskuse se zaměřila na vhodné vozidlo, zásobování vodíkem a možnosti plnicí infrastruktury, včetně jejího případného společného využití pro vlaky a autobusy. ORLEN Unipetrol potvrdil možnost komerčních dodávek vodíku ze závodu v Záluží u Litvínova. Konkrétní podoba případného provozu bude záviset na dalším technickém posouzení a studii proveditelnosti. 

„Naší rolí je propojit partnery, kteří společně dokážou posoudit, kde má využití vodíku v regionu smysl. U železnice potřebujeme vedle samotného vlaku řešit také dostupnost vodíku, plnění a náklady provozu. Jednání se Stadlerem i o možnostech využití vlaků Alstomu nám pomáhají tyto podmínky upřesnit a připravovat podklady pro další rozhodování,“ říká Kateřina Měkotová z Inovačního centra Ústeckého kraje. 

Co bude dál 

Naplňování strategie bude koordinovat Vodíková platforma Ústeckého kraje pod vedením Hospodářské a sociální rady. V rámci platformy vznikne sedm odborných pracovních skupin, od výroby vodíku přes dopravu a infrastrukturu až po vzdělávání a legislativu. Plnění cílů se bude každý rok vyhodnocovat, první velká revize je naplánovaná na rok 2029. Strategie bude zároveň součástí implementace RIS3, krajské strategie inteligentní specializace. 

Aktualizovanou strategii najdete na webu projektu: https://h2uk.cz/dokumenty/ 

Projekt Rozvoj vodíkového údolí v Ústeckém kraji (CZ.10.02.01/00/24_069/0000482) je financován z Operačního programu Spravedlivá transformace 2021-2027. Žadatelem je Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, partnery jsou Inovační centrum Ústeckého kraje a Energetické centrum Ústeckého kraje.