V roce 2028 bude nejnižší možná mzda stanovena na 26 900 korun. O navýšení rozhodla vláda v září. Babišův kabinet schválil nové nařízení, kterým nastavil koeficienty pro výpočet minimální mzdy v příštích dvou letech.

Pro rok 2027 bude poměr minimální a průměrné mzdy činit 44,6 procenta (což představuje koeficient 0,446) a pro rok 2028 45,8 procenta (koeficient 0,458). Cílem předchozí i této vlády bylo, aby úroveň minimální mzdy dosáhla nejpozději v roce 2029 47 procent průměrné mzdy.

Minimální mzdu nyní pobírá zhruba 120 000 lidí v Česku, tedy asi tři procenta pracovníků. Od ledna 2027 narostou zhruba o jednotky procent také nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře (viz níže).

Minimální mzda není důležitá jen pro zaměstnance a firmy, ale ovlivňuje také některé odvody (na daních či na pojistném), které se dotýkají podnikatelů respektive osob samostatně výdělečně činných.

Kromě minimální mzdy existovala v Česku ještě takzvaná zaručená mzda, tedy garantované minimum pro určené profese. Ta byla ovšem v komerčním sektoru úplně zrušena a zůstala pouze ve státní a veřejné sféře. Výše zaručeného platu je zde nově stanovena pro čtyři skupiny profesí – nikoli pro osm jako dosud.

OSVČ zaplatí méně na sociální pojištění. Ušetří tisíce ročně, stát jim vrátí přeplatky

O minimální mzdě už nerozhodují dohody na tripartitě

Stanovování nové výše minimální mzdy prošlo doslova revolucí. Zásadní změnou je to, že o minimální mzdě pro daný rok nerozhoduje vláda ad hoc po dohodě s odbory a zaměstnavateli. Minimum nyní roste každoročně podle určeného vzorce.

Předem daný vzorec, který o výši minima rozhoduje, je navázaný na vývoj průměrné mzdy. Automatickou valorizaci zvažovali politici mnoho let, návrh, který oceňují především zaměstnavatelé, nicméně prošel až v roce 2024. Po roce 2029 už by se zřejmě neměly upravovat koeficienty pro přepočet a výše minima tak bude záviset pouze na výši průměrné mzdy.

Základní sazba minimální mzdy je stanovená pro plný úvazek, tedy čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Minimální mzda nezahrnuje mzdu za práci přesčas, příplatky za práci ve svátek, za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí či o víkendech

K výše zmíněnému nařízení zmocnil vládu novelizovaný zákoník práce. V něm je nyní stanoven valorizační mechanismus a povinnosti vlády v rámci procesu aktualizace výše nejnižší možné mzdy.

Minimální zálohy pro OSVČ na povinná pojištění opět narostou. Čeká se na rozhodnutí vlády

„Samotnou výši minima mechanismus neurčuje, pouze koeficienty pro jeho výpočet. Minimální mzda je tedy vypočtena jako součin predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a koeficientu pro výpočet MM,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.

Příslušnou predikci výše průměrné mzdy a následný výpočet na následující kalendářní rok bude Ministerstvo financí vydávat každoročně do konce srpna respektive do září. Vývoj nejnižšího možného výdělku by tak měl být dlouhodobě předvídatelný pro zaměstnance i firmy a dozvídat by se ho měli s dostatečným předstihem.

Podnikatelům se v souvislosti se zvýšením minima zvednou v letech 2027 a 2028 mzdové náklady o miliardy. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru zaplatí navíc stamiliony korun ročně.

Růst minima pro příští rok je zatím nejvyšší v historii, a to v době, kdy je velmi nízká inflace. „K razantnímu zvýšení o 2 500 korun měsíčně zatím nikdy z roku na rok nedošlo. Zatím nejvíce narostlo mezi léty 2024 a 2025, kdy se minimální mzda zvedla o 1900 korun. Pro rok 2027 jde tedy o výrazný nárůst, který zatíží firmy více než obvykle,“ doplňuje poradce.

Změnil se i systém zaručeného platu

Také stanovování takzvané zaručené mzdy, což je garantované minimum pro určené profese, se změnilo od základu.

Od loňského roku se týká jen zaměstnanců ve státní a veřejné sféře, soukromé firmy si už – na rozdíl od předchozích let – rozhodují o minimu pro určené profese samy. Logicky ale nebudou moci v roce 2027 svým lidem platit méně než 24 900 korun měsíčně. Jinak by jim hrozily soudy.

Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a státní zaměstnance se pro rok 2027 stanoví následovně: V první skupině prací je minimum rovno minimální mzdě, ve 2. skupině odpovídá 1,2 násobku, ve třetí 1,4 násobku a ve 4. třídě 1,6 násobku minimální mzdy.

Pozor na nelegální pracovní agentury. Firmy se vystavují vysokému riziku a pokutám

Pro rok 2026 tedy naroste zaručený plat na 24 900 až na 39 840 korun hrubého měsíčně. Ve druhé a třetí skupině jde o plat ve výši 29 880 Kč respektive 34 860 korun. Výpočet pro jednotlivé skupiny zůstal stejný stejný jako v roce 2025.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyhlašuje také rozpětí příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Zaměstnanci ve veřejných službách a veřejné či státní správě mají nárok na příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíční minimální mzdy.

• první skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě
• druhá skupina zahrnuje práce ve 3. až 5. platové třídě
• třetí skupina zahrnuje práce v 6. a 9. platové třídě
• čtvrtá skupina zahrnuje práce v 10. až 16. platové třídy
  

Daňové důsledky zvýšení minimální mzdy

Minimální mzda je v Česku důležitým referenčním bodem pro další platby. Její zvýšení ovlivní zejména tyto oblasti:

S nárůstem minimální mzdy dochází především k navýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Výše záloh na zdravotní pojištění u OBZP činí 13,5 % minimální mzdy, v roce 2026 je to 3 024 korun měsíčně. v roce 2027 by měla tato platba vzrůst na 3 362 korun.

Hranice pro daňové osvobození pravidelně vyplácených důchodů představuje 36násobek minimální mzdy, v roce 2027 tedy půjde o 896 400 korun.

Minimální mzda má vliv i na hranici příjmů, které jsou nutné k dosažení nároku na výplatu daňového bonusu. Tato hranice je totiž šestinásobkem minima. V roce 2027 by tedy měly být nejnižší roční příjmy pro vznik nároku na daňový bonus 134 400 korun. Podrobnější informace najdete v článku Podáváte daňové přiznání? Kdo může uplatnit slevy na děti a kdo má nárok na bonus na BusinessInfo.cz.

Odlišný minimální vyměřovací základ ovlivní také výši doplatků na zdravotní pojištění u zaměstnanců s nízkými úvazky.

Změní se také limit pro možný přivýdělek uchazečů o zaměstnání. Nový limit přivýdělku bude 12 450 Kč hrubého měsíčně (polovina z minima 24 900 Kč).

Jakub Procházka