Informace z pracovního inzerátu a kariérního webu si proto ověřují prostřednictvím zkušeností současných i bývalých zaměstnanců. Tento posun potvrzuje také portál JenFirmy.cz. Jeho dosavadní zkušenosti ukazují, že otevřenost a důvěryhodná zpětná vazba se stávají důležitou součástí náboru i budování značky zaměstnavatele.

Recenze jsou dnes běžnou součástí rozhodování při výběru hotelu, restaurace, výrobku nebo služby. U zaměstnání, ve kterém člověk tráví podstatnou část dne a které výrazně ovlivňuje jeho život, však byla podobná zpětná vazba dlouho obtížně dostupná. Kandidáti byli odkázáni především na informace zveřejňované samotnou firmou a na dojem z pracovního pohovoru.

„Pracovní inzerát dokáže popsat náplň pozice, požadavky nebo nabízené benefity, jen obtížně z něj ale poznáte, jaká je ve firmě atmosféra, jak vedoucí komunikují se svými lidmi nebo zda zaměstnavatel skutečně dodržuje to, co kandidátům slibuje. Právě tuto chybějící perspektivu mohou přinést zkušenosti zaměstnanců,“ říká Anna Kevorkyan, CEO portálu JenFirmy.cz.

Uchazeči chtějí firmu poznat ještě před pohovorem

Proměňuje se také pořadí, v jakém lidé práci vybírají. Dříve kandidát často nejprve reagoval na konkrétní nabídku a informace o zaměstnavateli si zjišťoval až před pohovorem. Dnes si může firmu prověřit ještě před odesláním životopisu. Vedle jejího oboru a ekonomické stability ho zajímá firemní kultura, kvalita vedení, přístup k zaměstnancům nebo možnosti dalšího rozvoje.

Flexibilita je žádaným zbožím. Firmy ji ale jako možnost uvádějí jen u čtvrtiny inzerátů

Tento posun může mít dopad i na samotný nábor. Pokud se představa vytvořená pracovním inzerátem výrazně liší od zkušeností zaměstnanců, kandidát může nabídku odmítnout nebo do společnosti vůbec nenastoupit. Naopak zaměstnavatel, jehož prezentaci potvrzují také lidé zevnitř firmy, získává důležitý zdroj důvěryhodnosti.

„Firmy přirozeně komunikují své silné stránky a investují do kariérních stránek, náborových kampaní i employer brandingu. Značka zaměstnavatele ale nemůže dlouhodobě stát jen na komunikaci směrem ven. Její důvěryhodnost nakonec potvrzuje především každodenní zkušenost lidí, kteří ve firmě skutečně pracují,“ vysvětluje Anna Kevorkyan.

Jedna kritická zkušenost nepředstavuje celou firmu

Zaměstnanecké recenze však mají smysl pouze tehdy, pokud jsou věcné, důvěryhodné a zasazené do širšího kontextu. Jediné hodnocení nemusí vypovídat o celé organizaci. Zkušenosti se mohou lišit podle oddělení, pracovního zařazení, konkrétního vedoucího i období, ve kterém člověk ve společnosti působil. Podstatnější je proto větší soubor recenzí, ve kterém se začnou objevovat opakující se témata.

Důležitou roli hraje také anonymita. Zaměstnancům umožňuje otevřeněji popsat pozitivní i negativní zkušenosti, aniž by se museli obávat dopadů na svou další kariéru. Provozovatel platformy současně musí nastavit pravidla, která omezí osobní útoky, nekontrolované stížnosti nebo snahu hodnocení uměle vylepšovat.

Novela zákoníku: Firmy musejí sdělit výši platu před uzavřením smlouvy, ale ne v inzerátu

„Cílem zaměstnaneckých recenzí nemá být vytvoření prostoru pro anonymní vyřizování účtů. Užitečná zpětná vazba by měla být kultivovaná, konkrétní a přínosná pro ostatní. Jednotlivé příspěvky je navíc potřeba vnímat v souvislostech. Teprve větší množství hodnocení dokáže ukázat, která témata se ve firmě skutečně opakují,“ upozorňuje Kevorkyan.

Na rostoucí význam zaměstnanecké zkušenosti se právě rozhodli reagovat provozovatelé pracovního portálu JenPráce.cz a začátkem loňského roku spustili projekt JenFirmy.cz. Jeho cílem je poskytnout uchazečům širší obrázek o samotných zaměstnavatelích. Dosavadní fungování projektu podle jeho zakladatelů potvrzuje, že uchazeči nechtějí pouze vědět, kdo právě nabírá. Ještě před reakcí na inzerát chtějí lépe poznat společnost, pro kterou by měli pracovat.

Recenze mohou pomáhat také zaměstnavatelům

Větší transparentnost nemusí být přínosná pouze pro uchazeče. Firmám mohou recenze poskytnout informace, které běžným interním průzkumem nebo během výstupního rozhovoru nezískají. Opakující se připomínky mohou upozornit na nedostatky v komunikaci, práci vedoucích pracovníků, odměňování nebo možnostech kariérního postupu. Pozitivní zkušenosti naopak ukazují oblasti, o které může zaměstnavatel opřít svou náborovou komunikaci.

„Firmy by neměly zaměstnanecké recenze vnímat automaticky jako reputační riziko. Pozitivní hodnocení může potvrdit, že jejich zaměstnavatelská značka odpovídá realitě, a kritické podněty zase ukazují, kde je prostor ke zlepšení. Transparentnost z pracovního trhu nezmizí. Výhodu proto získají zaměstnavatelé, kteří dokážou zpětné vazbě naslouchat a skutečně s ní pracovat,“ uzavírá Anna Kevorkyan.

Redakčně upravená tisková tisková zpráva JenPráce.cz