Nelegální zaměstnávání, které společnosti maskují smlouvami o dílo nebo pronájmem, v Česku jen kvete. Vytvářejí se jakési pseudoagentury práce, které porušují pracovní právo. Zaměstnavatelé neplatí státu daně ani pojistné.

Potvrzuje to i generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová, podle níž se v Česku šíří sofistikované způsoby, jak obejít zákon – firmy maskují závislou práci smlouvami o dílo a vyhýbají se placení daní i pojistného.

„Finanční správa aktivně bojuje proti nelegálnímu zaměstnávání a ‚zastřenému‘ zprostředkování pracovníků. Úzce přitom spolupracuje zejména s orgány inspekce práce,“ upozorňuje Hornochová.

„Vedle cílených kontrol i za pomoci profesních organizací provádíme osvětu mezi uživateli pracovní síly a sdílíme informace ohledně znaků rizikového chování i typické modelové případy, abychom zvýšili schopnost firem včas rozpoznat rizika a při svém podnikání se jim vyhnout,“ doplňuje Hornochová.

Pokud je při kontrole podvod odhalen, doměřené daně s případnou sankcí v podobě úroků z prodlení a penále mohou být pro firmy velmi citelné. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) pro některé podnikatele dokonce likvidační.

Jak obcházení pravidel funguje?

Podle správce daně se v posledních letech v Česku velmi rozšířily nelegální formy zaměstnávání včetně tzv. „zastřeného“ zprostředkování pracovní síly.

„Podvodné praktiky poškozují poctivé zaměstnavatele, vedou ke krácení daní a pojistných odvodů a často jsou spojeny i se špatnými pracovními podmínkami využívaných pracovníků,“ připomíná tiskový mluvčí FS ČR Patrik Madle.

Úředníci při kontrolách zjistili, že se opakuje několik schémat. Typické jsou umělé smluvní vztahy v řetězcích firem včetně vytváření formálních agentur práce. V řetězci ale není možné dohledat skutečného (právního) zaměstnavatele poskytnutých pracovníků, tedy toho, kdo má odvádět státu všechny příslušné odvody. Dále vznikají seskupení společností, které fakturují dodání díla, zatímco zaměstnanci vykonávají práci pod vedením uživatele.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

V praxi dodavatel formálně vystupující jako poskytovatel díla, tzv. „pseudoagentura práce“, reálně zajišťuje pracovníky pro uživatele. Ti jsou ovšem plně pod kontrolou firmy, pro níž pracují. Uživatel pracovníky řídí a zadává jim úkoly, poskytuje jim pracovní pomůcky, nářadí, stroje, materiál, kontroluje a řídí výrobu.

„Všechny tyto praktiky mají významné dopady na příjmy státního rozpočtu, protože jsou samozřejmě spojené s krácením daní i pojistných odvodů. Různé analýzy ukazují, že může jít o nižší desítky miliard korun ročně,“ popisuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Pseudoagentury formálně působí jako dodavatelé služeb – ale ve skutečnosti jen „převádějí“ pracovníky k uživateli. Pracovníci pak pracují pod vedením klienta, používají jeho nástroje a podléhají jeho pokynům, čímž jde podle zákona o závislou činnost.

Patrik Madle, FS ČR

Výše zmíněné konstrukce bývají často doplněny dalšími smluvními vztahy, například nájemní smlouvou o pronájmu výrobních prostor nebo strojního zařízení mezi uživatelem a „pseudoagenturou“.

V případě, kdy kontrola zjistí, že nejsou státu odváděny daně ze závislé činnosti, sociální a zdravotní pojištění, nese veškeré riziko nese právě uživatel (tj. firma, pro níž lidé pracují) – a to bez ohledu na to, že formální výplaty jdou přes jiný subjekt. Uživatel pak může čelit drastickým sankcím.

Transformace mzdy do nenárokových náhrad

„Zaměstnavatelé také často formálně „transformují“ část zdanitelné mzdy do různých nenárokových nebo paušálních náhrad, které nepodléhají zdanění – typicky cestovní náhrady, náhrady na údržbu pracovního oblečení nebo náhrady za opotřebení vlastního nářadí,“ upozorňuje Patrik Madle.

Tyto náhrady jsou vypláceny neoprávněně. Typickým příkladem jsou cestovní náhrady vyplacené v případě, že pracovník nikam necestoval. Někdy jsou náhrady také výrazně nadhodnocené. FS ČR uvádí jako příklad náhrady za praní pracovních oděvů, které jsou stanoveny podle ceníku čistírny, i když si je zaměstnanec pere doma sám.

„Kromě toho se objevují i další „optimalizační“ konstrukce – například část mzdy vyplacená formou dohody mimo pracovní poměr, přes propojené zahraniční subjekty nebo úplně mimo systém (černé výplaty). V takových případech zůstává odpovědnost za správné odvedení daně ze závislé činnosti a pojistných opět na zaměstnavateli,“ dodává mluvčí.

Proč se firmy snaží šetřit za každou cenu?

Podle správce daně má nelegální zaměstnávání mnoho příčin. Primárně ale podnikatelé podléhají pokušení kvůli nastavení českého trhu práce.

„Mezi příčiny lze vedle „úspor“ daní a pojistných odvodů motivovaných vysokými náklady práce vyjmenovat i nedostatek pracovní síly, vysoký podíl zahraničních pracovníků v určitých sektorech a náročnost administrativy spojené s jejich získáváním,“ potvrzuje Simona Hornochová.

Pro podnikatele a živnostníky znamená přísnější postup FS ČR jediné – investovat čas a peníze do posílení svých kontrolních mechanismů a poradenství s cílem vyhnout citelným sankcím. Zároveň je to samozřejmě varování pro podvodníky, kteří musejí počítat s tím, že budou jejich nelegální praktiky odhaleny.

Úřad doporučuje spolupráci s ověřenými agenturami, pečlivé prověřování obchodních vztahů a v případě nejistoty konzultaci s odborníkem.

Například Asociace poskytovatelů personálních služeb poskytují svým obchodním partnerům ujištění o správném plnění povinností – včetně potvrzení o bezdlužnosti. Takové ověření může firmám pomoci předejít budoucím potížím.

jap