Nezaměstnanost byla vyšší naposledy v březnu 2017. „O zhoršující se situaci na pracovním trhu vypovídá skutečnost, že nezaměstnanost během letošního jara neklesala tak rychle, jak je v tomto ročním období obvyklé. A již vůbec není obvyklé, aby bylo v červenci bez práce více lidí než na počátku kalendářního roku,“ shrnuje analytik CitFin Miroslav Novák.

Firmy přes léto omezují nábor

Podniky přes léto omezují nábor a projevuje se to na statistikách. Ty v srpnu zveřejnil Úřad práce ČR. Na konci července bylo bez práce 329 501 lidí, což je o 14 036 více než v červnu. Počet uchazečů je zároveň o 46 490 vyšší než v červenci 2024. 

„Jedná se o obvyklý červencový nárůst spojený s tím, že přes prázdniny klesají náborové aktivity zaměstnavatelů a počty nových uchazečů o zaměstnání ovlivňuje také ukončování pracovních poměrů na dobu určitou po prvním pololetí,“ komentuje nejnovější statistiky generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.

„Firmy v tomto období méně nabírají a řada lidí odkládá hledání nové práce až na září. Na trh práce zároveň postupně vstupují absolventi škol. Míra nezaměstnanosti se však nadále drží na velmi nízké úrovni, což potvrzuje dlouhodobou stabilitu českého trhu práce,“ dodává ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Nezaměstnanost v Česku zůstala v červnu na 4,2 procentech

Podle nejnovějších dat ÚP ČR narostl oproti červnu podíl těch, kteří jsou bez práce dobu kratší než tři měsíce. Počet lidí, kteří si najdou nové zaměstnání právě v tomto krátkém období, v červenci stoupl (jedná se celkem o 88 644 osob). V sedmém měsíci roku 2025 se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 43 702 lidí.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstává v Ústeckém (6,7 %) a v Moravskoslezském kraji (6,2 %). Naopak nejméně lidí bez práce je tradičně v okresech Praha Západ a Praha Východ a také v samotné metropoli (3,4 procenta).

Nejvíc volných míst je v metropoli

Zaměstnavatelé nabízeli ke konci července prostřednictvím ÚP ČR celkem 95 553 volných pracovních míst, což je o 3 124 méně než v červnu. Absolutně nejvíce volných pracovních míst je opakovaně v Praze a Středočeském kraji.

Ekonomové se neshodnou na tom, zda nezaměstnanost v dalších měsících nadále poroste. Zároveň připouštějí, že jsou červencová čísla způsobená především sezonními vlivy. Podle některých analytiků může letos míra nezaměstnanosti vyšplhat v tuzemsku až k pěti procentům.

Česko bylo v Evropské unii dlouho premiantem, nyní je na druhé pozici za Maltou. Podle červnových dat Eurostatu, která jsou nižší vzhledem k odlišné metodice, byla nezaměstnanost v ČR na 3,1 procenta.

Podle Andrey Linhartové Palánové z poradenské společnosti PwC se na číslech projevuje také útlum ve zpracovatelském průmyslu, daný nejen letním zpomalením výroby, ale také značnou mírou nejistoty. Tu způsobilo plánované navýšení dovozních cel na zboží z EU ze strany Spojených států.

„Běžný sezónní výkyv souvisí s letním útlumem náborů, ale také s tím, že lidé mnohdy hledání nového zaměstnání odkládají až na září,“ sděluje partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk.

Podle ekonoma nadále přetrvává mimořnádný zájem  firem o kvalifikované pracovníky. „Rozdíl mezi požadavky zaměstnavatelů a kvalifikací uchazečů zůstává nadále jedním z hlavních strukturálních problémů českého trhu práce,“ uzavírá Hauk.

Bohačíková: Rodičovská nesmí být brzdou, trh práce je třeba změnit od základu

Pět procent? Ekonomové se neshodnou

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se obává, že lidí bez práce bude v Česku nadále přibývat a do letošního prosince může být bez zaměstnání až 4,9 procenta Čechů. Podle Miroslava Nováka ovšem zůstane letos nezaměstnanost pod 4,5 procenty.

„Nárůst míry nezaměstnanosti má na svědomí zejména snižování stavů zaměstnanců v průmyslu, který se trvaleji potýká s dopady problémového vývoje německé ekonomiky, s poměrně vysokými úrokovými sazbami či s nárůstem cen energií v posledních letech,“ domnívá se Kovanda.

Ochlazování trhu práce

„Podobně jako v předchozích měsících je patrné, že trh práce prochází ve srovnání s předchozími lety ochlazením, když byl meziměsíční růst nezaměstnanost o zhruba třetinu výraznější, než je historicky obvyklé. Ostatně i samotná hodnota 4,4 procenta představuje nejslabší červenec od roku 2016 a totéž lze říct o počtu registrovaných uchazečů,“ popisuje hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Podle jeho slov ovšem není důvod k pesimismu. „Několik posledních let se totiž na trhu práce neslo ve znamení extrémního přehřívání a momentálně tak pozorujeme spíše návrat k „normálnějším“ hodnotám,“ dodává. Další vývoj podle něj závisí na situaci v průmyslovém sektoru, který v poslední době nabíral dech.

Trh práce prochází ve srovnání s předchozími lety ochlazením, když byl meziměsíční růst nezaměstnanost o zhruba třetinu výraznější, než je historicky obvyklé.

Vít Hradil, Investika

„Příslovečné vidle do tohoto trendu může hodit zvýšená úroveň amerických dovozních cel uvalená na zboží z EU. Ovšem i  díky tomu, že se automobilový sektor nakonec vešel do patnáctiprocentní sazby, žádné velké drama nečekáme,“ glosuje Vít Hradil.

Nejsme v krizi, jen jsme se zasekli

„Nejsme ve stavu krize, ale stavu zaseknutí. Trh nekolabuje, jen se nepohybuje se dopředu tak, jak by mohl,“ tvrdí Michal Španěl z pracovního portálu JenPráce.cz. Z pohledu portálu JenPrace.cz je patrné, že firmy i nadále poptávají kvalifikovanou pracovní sílu – především v dělnických a technických profesích.

„Regionální rozdíly jsou však výrazné – zatímco v Praze či na Plzeňsku zaměstnavatelé čelí nedostatku pracovníků, v okresech jako Karviná nebo Most je nabídka stále vyšší než poptávka. Tento stav vyžaduje cílenější mobilitu pracovní síly, rekvalifikace a podporu přechodu do dynamických odvětví,“ doplňuje Michal Španěl.

Zaměstnanců přibývá, firmám přesto chybějí lidé. Jak nás brzdí rigidní trh práce?

Podle něj lidé práci sice hledají a nacházejí, ale často ne takovou, která by jim dávala smysl. „Práce už dávno není jen o příjmu, ale také o stabilitě, prostředí a sladění s osobním životem,“ myslí si analytik.

Trh práce musí být pružnější

Analytička Raiffeisen Bank Tereza Krček připomíná, že na jedno volné místo připadá v Česku aktuálně 3,4 uchazeče (v květnu 3,2).

„Trh práce není tak pružný, jak můžeme pozorovat například ve Švédsku, kde je podíl nezaměstnaných osob vyšší, ale je spojen s přirozenou fluktuací osob na trhu práce. V české kotlině je ochota lidí měnit zaměstnání poměrně nízká. Stále zde chybí větší možnost práce na zkrácený úvazek, kterou by využili rodiče s malými dětmi, senioři nebo studenti,“ upozorňuje Tereza Krček.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se na růstu nezaměstnanosti podílí především propouštění v průmyslu, který pod tlakem nízkých zakázek dlouhodobě snižuje počty svých pracovníků. „V první fázi šlo především o agenturní zaměstnance, kteří v číslech vidět nebyli, avšak postupem času došlo i na kmenové pracovníky. Zatímco se dříve službám docela dařilo odcházející pracovníky nabírat, nyní se už jejich potenciál v podstatě vyčerpal,“ upřesňuje.

Zaměstnavatelé mají v současnosti podle evidence Úřadu práce ČR nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky nebo o uklízeče.

Data volných míst úřadu práce ale narozdíl od statistik evidovaných nezaměstnaných nevypovídají komplexně o celém trhu práce. Mnoho pozic se totiž inzeruje a obsazuje na pracovním trhu prostřednictvím dalších platforem.

jap