Zatímco daňové přiznání podávají jen ty OSVČ, jejichž zdanitelné příjmy přesáhly 50 tisíc korun za rok, přehledy musejí odevzdat všichni bez ohledu na výši příjmů. Výjimkou jsou jen ti, kteří fungují v režimu paušální daně.
Ti, kteří nevyplňují daňové přiznání, museli splnit svou povinnost vůči zdravotní pojišťovně už v dubnu. Ostatní poplatníci odevzdají přehledy pojišťovnám či sociálce v květnu a červnu, případně v srpnu (viz níže).
Kdo a kdy musí přiznat daň z příjmu? Podnikatelé mají čas do 4. května
Nejpozdější termíny pro podání přehledů OSVČ za rok 2025:
- středa 8. dubna 2026 – týká se těch klientů zdravotních pojišťoven, kteří nemají povinnost podávat daňové přiznání (například nulové příjmy či příjmy ze samostatně výdělečné činnosti do 50 tisíc)
- pondělí 4. května – nejpozději do tohoto data musejí podat oběma institucím přehledy ti, kteří stále mohou vyplnit daňové přiznání v papírové podobě (netýká se OSVČ, které mají povinné datové schránky) a odevzdat ho v základním dubnovém termínu
- úterý 2. června – pokud podáváte daňové přiznání do květnového termínu elektronicky (OSVČ s povinnými datovými schránkami)
- pondělí 3. srpna 2026 – pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce či máte ze zákona povinný audit
„OSSZ stanoví den, kdy měl být podán přehled podle údajů, které OSVČ zaznamená v přehledu (v řádcích číslo 40 a 41). V případě, že přehled bude podávat daňový poradce, tato skutečnost se nemusí dopředu oznamovat a následně dokládat, uvede se pouze v přehledu za daný rok (v řádku 41). Pakliže OSVČ nevyplní potřebné údaje v řádcích 40 a 41, je za den lhůty pro podání přehledu stanoven automaticky termín 2. 5. 2024,“ informuje sociálka na svých webových stránkách.
Pro odevzdání přehledů pro sociálku platí v podstatě stejné termíny jako pro zdravotní pojišťovny. Výjimkou je výše zmíněný dubnový deadline, který se týká jen zdravotních pojišťoven.
SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2025
Zatímco daňové přiznání podává pouze OSVČ, jež má roční příjmy převyšující 50 tisíc korun, přehledy je nutné odevzdat vždy, a to i tehdy, pokud jste podnikali třeba jen měsíc nebo za rok nevydělali ani korunu.
„Přehledy pro ČSSZ odevzdáváte vždy. Povinnost je podat není podmíněna výší příjmů,“ potvrzuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně Forvis Mazars.
Výjimku mají plátci paušální daně
Ušetřit na daních z příjmů i povinném pojistném a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ. To jsou hlavní výhody paušální daně, která byla zavedena před pěti lety.
Jak se zvýšila paušální daň? Hlásit se k ní můžete každoročně jen do ledna
V prvním pásmu (pro ty s nízkými ročními příjmy do 1 milionu korun) platíte měsíčně jen minimální zálohy na zdravotní pojistné, nejnižší možné platby za sociální pojištění navýšené o 15 procent, a konečně daň z příjmu ve výši 100 korun.
Kdy jsou podnikatelé osvobozeni od placení záloh pro ČSSZ?
- Za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc měli nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
- Od kalendářního měsíce, ve kterém doložil živnostník, který má podnikání jako vedlejší zdroj příjmů, příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhl maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, „ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla“.
Kromě některých OSVČ, jež mají podnikání jen jako vedlejší činnost, nemusejí platit sociální pojištění nezaměstnaní, registrovaní na úřadu práce, a obecně osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), nepracující studenti či nepracující starobní důchodci. Sociální pojištění neodvádíte ani z nájemného či kapitálových příjmů. Pro úplnost dodejme, že zdravotní pojištění je sice povinné, u nepracujících seniorů a studentů je ale hradí stát.
U vedlejší činnosti není nutné hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění v prvním roce, kdy jste s podnikáním začali. Pojištění pak jednorázově doplatíte po podání přehledu o příjmech a výdajích. A pokud je váš roční příjem nižší než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy v zemi, nemusíte na sociálním pojištění doplácet nic.
Jak a komu přehledy podat?
Přehledy odevzdáváte místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (v Praze rozděleno dle obvodů) a své zdravotní pojišťovně.
Protože mají všechny OSVČ povinně zřízené datové schránky a musejí komunikovat s úřady elektronicky, podejte přehledy pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ výhradně elektronicky. U těchto institucí to platí od roku 2025.
Jak na podání přehledů (podrobné informace na ČSSZ)
„Podnikateli preferovanou a zároveň nejjednodušší formou je elektronické podání prostřednictvím interaktivního formuláře dostupného na ePortálu ČSSZ. Interaktivní formulář lze použít a vytisknout i bez nutnosti následného zaslání prostřednictvím ePortálu ČSSZ,“ upozorňuje ČSSZ na svých webových stránkách.
K tomu, aby mohl vyplňovat formuláře na ePortálu ČSSZ, nemusí zde být podnikatel nutně přihlášen.
Pokud se sem nicméně – prostřednictvím své datové schránky nebo Národní identitní autority (identita občana) – přihlásí, jsou mu při práci s formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ a také další potřebné údaje. Jak tyto přehledy vyplnit a jak postupovat při jejich podání vám poradím v článeku
Přehledy pro VZP a sociálku odevzdává většina OSVČ. Poradíme vám, jak je vyplnit
U zdravotních pojišťoven je postup obdobný. Některé pojišťovny nabízejí také online samoobsluhu. Například u VZP se můžete zaregistrovat na portále VZP Point, přehled vyplnit on-line a odeslat jeho prostřednictvím.
Nedoplatky na pojistném zaplaťte obratem
Případný nedoplatek pojistného za rok 2025 musíte zaplatit do osmi dnů od doručení přehledu příslušné instituci. A platí to i v případě, že si OSVČ pospíší a splní svoji povinnost s předstihem.
Příklad: Jestliže OSVČ s daňovým poradcem vyčkává na poslední možný den, tedy 3. srpna, musí pojistné zaplatit do 11. srpna. Pokud si ale pospíšil a přehled podal například už ve 15. července, pojistné může bez sankcí uhradit do následujícího čtvrtka 23. 7.
Pouze v případě, že přehled odevzdáte poslední den, nebo ho dokonce nedodáte včas, začíná se osmidenní lhůta pro zaplacení počítat od data, do kterého jste měli povinnost splnit. Opozdilci tedy nemohou počítat s osmidenním odkladem.
V případě, že vám v přehledu vyšel přeplatek, musíte ve formuláři uvést, jestli žádáte o jeho vrácení, nebo jestli má být použitý na úhradu dalších záloh na zdravotní pojištění. Žádáte-li o vrácení a nemáte dluhy vůči pojišťovně, bude vám částka vrácena do 30 dnů od podání přehledu.
Pozor na pokuty
OSSZ hříšníky na nesplnění povinnosti nejprve upozorní. Když ale ani poté nereagují, mohou za neodevzdání nebo zpoždění dostat tučnou pokutu.
„Pokud neodevzdáte včas přehled, budete sociálkou vyzváni, abyste tuto povinnost splnili. Za pozdní dodání nebo nedodání přehledu pak hrozí pokuta až 50 000 korun,“ říká poradce Michal Dvořáček. Pozor! Platí to nejen u sociálního pojištění, ale i u dokumentu pro vaši zdravotní pojišťovnu. Maximální sankce je přitom ve stejné výši.
Pokud neodevzdáte včas přehled, budete sociálkou vyzváni, abyste tuto povinnost splnili. Za pozdní dodání nebo nedodání přehledu pak hrozí pokuta až 50 000 korun
Michal Dvořáček, daňový poradce
Podle zákona může pojišťovna potrestat hříšníka pokutou do dvou let ode dne, kdy se o nesplnění nebo porušení povinnosti dozvěděla a nejpozději do pěti let od zmíněného data.
Jak je to s novými zálohami?
Nová výše minimálních záloh na zdravotní pojištění v roce 2026 činí 3 143 korun měsíčně a na sociální pojištění 4 759 korun měsíčně. Nová vláda Andreje Babiše nicméně slibuje, že tato minima ještě pro letošek sníží. Ve Sněmovně nyní čeká na schválení příslušná novela zákona. Podrobnosti najdtee v článeku
Důvodem zvýšení je růst průměrné mzdy, která je pro výši záloh určující. Kromě toho ale došlo v konsolidačním balíku vlády ještě k dalším změnám, jež stejně jako loni zvedly minima razantněji než obvykle.
Živnostníci si připlatí i letos. Zálohy na zdravotní pojištění se opět zvyšují
Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu. „Ten ještě v roce 2023 představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok zvyšoval o pět procent, a nyní se dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ připomíná Michal Dvořáček. V roce 2026 se tedy základ zvýšil z 35 na 40 procent a úměrně tomu narostly i odvody. Právě toto navýšení chce npová Babišova vláda zrušit.
U zdravotního pojištění bylo nutné zaplatit nový odvod už za leden. Nová minimální záloha byla splatná nejpozději 9. února.
U sociálního pojištění se pak zálohy mění až od „měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být přehled podán“. Podáte-li přehled v květnu, zvyšují se vám platby počínaje červnovou zálohou. Výjimkou je případ, kdy vám z přehledu vycházejí nižší zálohy než v předchozím roce – ty pak můžete platit už od měsíce, v němž přehled odevzdáte.
Pozor! Pokud platíte minimální zálohy, musíte zvýšit už lednovou zálohu, která měla splatnost do 30. 1. 2026.
Kdo platí minimum?
Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které s podnikáním v daném roce začínají, případně ti, jejichž roční hrubý zisk nepřesáhl dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy. Loni byla průměrná mzda stanovena na 46 557 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy loni musel být nižší než 558 684 Kč (46 557 x 12).
