Vyšší míru obav ve srovnání s minulým rokem vyjadřují lidé, kteří jsou špatně finančně zajištění nebo chudí. V případě hrozící nezaměstnanosti je 54 % Čechů a Češek ochotno pracovat za nižší mzdu. Kateřina Duspivová, analytička STEM, k tomu doplňuje: „Finanční situace českých domácností se v posledních letech nevyvíjela příznivě, zároveň nevybízí k velkému optimismu ani současná geopolitická situace. Ochota nastoupit do jiné práce za nižší mzdu tak nadále klesá, protože si další pokles příjmů nemohou Češi a Češky jednoduše dovolit.“

Z dlouhodobého hlediska je ale pozitivní zprávou zjištění, že 88 % osob je v případě hrozící nezaměstnanosti ochotno pracovat v jiném oboru. Tento potenciál by měla Česká republika lépe využít.

Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla v květnu 2025 úrovně 2,8 %, což byla obdobná hodnota jako v květnu předchozího roku. Na konci června 2025 činil počet uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadech práce více než 315 tis. osob. Počet registrovaných nezaměstnaných tak oproti stejnému období předchozího roku vzrostl téměř o 43 tis. osob. Zároveň v letošním roce nepozorujeme sezónní pokles počtu uchazečů, který nastával v předchozích letech v jarních a letních měsících. Tento vývoj tak jde do jisté míry ruku v ruce s pociťovanými obavami ze strany české veřejnosti.

Jak se v této situaci změnily obavy Čechů a Češek v produktivním věku z nezaměstnanosti? Podle výsledků červnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti 42 % osob, přičemž necelá polovina z nich vyjádřila silné obavy. Postoje obyvatel ČR k nezaměstnanosti odpovídají do velké míry aktuálnímu socio-ekonomickému vývoji na národní i globální úrovni.

Nezaměstnanost v červenci mírně narostla. Bez práce je nejvíc Čechů od roku 2017

Mezi lidmi v ČR tak stále rezonují pesimistické scénáře týkající se vývoje na trhu práce, nicméně míra obav zaznamenaná v červnu 2025 je v historickém srovnání stále na jedné z nejnižších úrovní. Tento výsledek však v žádném případě neznamená, že bychom měli rezignovat na snahy směřující ke snižování nezaměstnanosti.

Obavy z nezaměstnanosti nejen u špatně zajištěných

Nezaměstnanosti se mnohem častěji obávají lidé, kteří jsou podle svého subjektivního názoru špatně zajištění nebo chudí. V nejhůře zajištěné skupině obyvatel se nezaměstnanosti obává 66 %, což je o 7 p.b. více než v předchozím roce (59 % osob v květnu 2025). Obavy se začaly mírně zvyšovat i mezi dobře zajištěnými osobami. Zatímco v roce 2025 se nezaměstnanosti obávalo 20 % osob v produktivním věku, v červnu 2025 to bylo již 26 %. Zároveň se zvyšuje intenzita obav (podíl odpovědí „Určitě ano“).

Výsledky červnového průzkumu TRENDY neziskového ústavu STEM dále ukazují, že se nezaměstnanosti začali obávat mnohem více lidé v nejmladší věkové skupině (18-29 let). Každý druhý dospělý do 30 let věku se obává ztráty zaměstnání.

Druhou skupinou, která vyjadřuje silnější obavy z nezaměstnanosti, jsou lidé v předdůchodovém věku (45-59letí). V této věkové skupině se ale jedná o výsledek, který je v čase víceméně stabilní a souvisí do velké míry i s postavením osob ve vyšším věku na českém trhu práce. Z obrázku je zároveň jasně patrné, že s blížícím se odchodem do důchodu obavy z nezaměstnanosti prudce klesají.

Pracovat za nižší mzdu nebo se odstěhovat za prací

Nezaměstnanost je jednou ze stigmatizujících životních událostí, a proto bylo v červnovém průzkumu TRENDY zjišťováno, co by byli lidé ochotni udělat pro minimalizaci dopadů případné nezaměstnanosti. Výzkum STEM ukazuje, že zhruba polovina (54 %) obyvatel ČR v produktivním věku by byla ochotna pracovat za nižší mzdu.

Podíl osob ochotných pracovat za nižší mzdu dosáhl de facto nejnižší historické úrovně, neboť např. v květnu 2020 (tzn. na počátku pandemie COVID-19) činil tento podíl 73 % osob a v době poslední ekonomické recese (cca 2008-2014) osciloval kolem 80 % osob. Enormní růst cen v poslední době tak s nejvyšší pravděpodobností omezuje u řady osob možnost akceptovat nižší mzdu.

Bohačíková: Rodičovská nesmí být brzdou, trh práce je třeba změnit od základu

Druhou možností, jak řešit případnou nezaměstnanost, je přestěhování za prací. Ochota přestěhovat se za prací do jiného kraje je v ČR obecně na nižší úrovni – tuto variantu by zvažovala přibližně třetina (36 %) respondentů. Další možností je změna kvalifikace anebo práce v jiném oboru – tuto možnost by zvažovalo 88 % osob. Výzkum TRENDY tak jasně ukazuje, že pro většinu Čechů a Češek je přijatelnější změna profese než stěhování za prací.

Slaďování nabídky a poptávky

Česká republika se dlouhodobě vyznačuje rigidním trhem práce, což souvisí i s výše uvedenými aspekty. Problematika uplatnění vybraných skupin osob na trhu práce je však mnohem komplexnější. Pro osoby nastupující na trh práce po mateřské či rodičovské dovolené je tak v 70 % případů klíčová vhodně nastavená pracovní doba, lidé se zdravotním omezením preferují častěji pracoviště blíže k domovu. Slaďování nabídky a poptávky po práci tak může být problematické v místech s horší dopravní dostupností.

Pokud nejsou lidé zároveň ochotni migrovat za prací, může být v některých případech situace de facto neřešitelná.  Pro nadpoloviční část české populace je ale práce důležitou součástí života a identity. Některé rigidní prvky českého trhu práce by měla zmírnit flexibilní novela zákoníku práce. Změnou zákona ale práce na zvyšování pružnosti českého trhu práce nekončí, spíše začíná.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 12.‑22. června 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data ze starších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku větším než 1 000 respondentů. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Redakčně upravená tisková zpráva společnosti STEM