English version
Kolem základní školy Buttulova v Chotěboři přibývá zeleně, město zde vysazuje nové stromy. Vedení školy navíc před třemi lety přišlo s ekologickým řešením na šetření pitné vody. Dešťová voda ze střech se využívá ke splachování na toaletách a v létě může sloužit k zalévání městských záhonů a trávníků.
„Příští rok tu starší syn půjde do první třídy. Celkově se nám líbí, jak se místní radnice, která využila dotace na projekt využívání dešťové vody, stará o životní prostředí,“ říká Martin Hanák, který se loni rozhodl s rodinou vyměnit bydlení v betonové džungli havlíčkobrodského sídliště Žižkov za život v mnohem poklidnější a zelenější Chotěboři.
Také okolí školy v blízkosti centrálního náměstí T.G. Masaryka se letos proměňuje k nepoznání. V okolních ulicích dochází k výměně vodovodního řadu, rekonstrukci kanalizace, vozovky i chodníků, výměně veřejného osvětlení, výsadby zeleně či pokládání nové dlažby ze žulové kostky. „Rozkopané ulice nám tu na několik měsíců zkomplikovaly život, ale nestěžujeme si,“ usmívá se Hanák.
Plánování stavebních úprav na místě usnadnila městu aplikace MawisPhoto, která umožňuje pomocí mobilního telefonu skrze 3D modely dokonale zdokumentovat celou stavbu.
„Společností HRDLIČKA spol. s r.o. nám byl v dubnu představen software MawisPhoto, a to přímo v terénu na staveništi. Následně jsme si nechali vyhotovit 3D model stavby, abychom měli zaznamenaný stav prací pod povrchem. Díky tomu zpětně víme, jak hluboko máme položené inženýrské sítě, jestli byly dodrženy základní normy či zda někde dochází ke křížení sítí,“ popisuje informatik Městského úřadu Chotěboř Jan Vlach.
Software chce město využívat jako přesný podklad pro další opravy a rekonstrukce. A Chotěboř není v republice jediná. „V softwarovém řešení MawisPhoto vidíme důležitou součást v dalším plánování stavebních úprav,“ dodává Vlach.
MawisPhoto je jedním z chytrých řešení, která firma HRDLIČKA spol. s r.o. nabízí stavebním podnikům, městským samosprávám ale i zákazníkům z řad veřejnosti. Společnost, která letos získala prestižní ocenění Rodinná firma roku v kategorii střední podniky, provozuje také Geoportál Mawis.
Rodinná tradice sahá do 19. století
Curriculum vitae firmy ze středočeského Tetína se začíná psát v roce 1991, o vlastním byznysu ale Hrdličkovi snili už v době nejtužší normalizace. Roli tu sehrála i rodinná zeměměřická tradice, která se datuje dokonce do 19. století.
„V našem podnikání nešlo jen o založení obchodní společnosti, ale především o myšlenku rodinného podnikání, která se nám v hlavách zrodila již v roce 1975, což byl vzhledem k tehdejšímu bolševickému systému holý sen,“ prozrazuje spoluzakladatel firmy a zároveň starosta Tetína Martin Hrdlička.
Otevření hranic po sametové revoluci bylo pro Hrdličkovi impulsem pracovat v Německu. „To pro nás bylo vzhledem k cenovému rozdílu mezi oběma zeměmi zdrojem kapitálu, který nám tehdy na investice do technologií tolik chyběl,“ doplňuje zakladatel firmy.
Z důležitých rozhodnutí a směrů našeho podnikání bych vypíchl přeshraniční ambice, průběžné investice do technologií a zázemí, síť poboček, oborový přesah, vznik dalších firem v rámci Hrdlička Holding, zainteresovanost zaměstnanců na výsledcích či společenskou odpovědnost.
U zrodu firmy stáli Martin Hrdlička se svým otcem Miroslavem, který měl s geodézií dlouholeté zkušenosti.
„Otec předtím dlouhá léta pracoval jako geodet pro Energoprojekt a já pro Agropodnik jako stavbyvedoucí. Jak jsem již zmínil, o podnikání jsme snili již dlouho dříve, než to bylo možné zrealizovat. Na počátku bylo cílem získat dobré zakázky, odvést kvalitní práci a budovat si partnerské vztahy s klienty. Když jsme začínali, určitě nás nenapadlo, že bychom mohli vybudovat tak velkou firmu,“ krčí rameny Martin Hrdlička.
Podnikání v devadesátkách: Hic sunt leones
Podnikatelé, kteří zakládali firmy počátkem 90. let, vstupovali podobně jako prospektoři během Zlaté horečky na Aljašce na neprobádané území. Podmínky pro byznys byly výrazně odlišné než dnes.
„Podmínky byly v určitém pohledu složitější. Potýkali jsme se s nízkou platební morálkou, nevědělo se, kdo je kdo, komu můžete věřit a v neposlední řadě bankovní systém nepodporoval menší podniky. Nyní už víme, kdo je kdo, budujeme systém partnerských vztahů, který umožňuje dlouhodobé a velké projekty a plánování,“ doplňuje jednatel společnosti.
V současnosti patří HRDLIČKA spol. s r.o. mezi největší poskytovatele v oblasti geomatických služeb v České republice. Geomatika zahrnuje zeměměřictví (geodézie a kartografie), dálkový průzkum Země (včetně fotogrammetrie) či geografické informační systémy.
„Kromě klasických geodetických služeb provozujeme i BIM 3D technologie, v rámci kterých vytváříme dokumentace objektů na základě 3D dat metodami laserového skenování, fotogrammetrie či geodetického měření s výstupem dle standardů BIM. V neposlední řadě nabízíme i řadu smart řešení a aplikací na portálu Mawis pro stavebníky, které jim zefektivní a urychlí práci,“ shrnuje spoluzakladatel podniku.
Digitální mapa ČR – veledílo a výzva
Firma patří také ke spoluautorům celostátního mapového díla „Digitální technická mapa České republiky“. Ta je dnes spojena s novými zákonnými povinnostmi pro vlastníky, správce a provozovatele sítí a komunikací.
„DTM ČR je pro naši firmu a celý obor obrovskou výzvou. Dá se říci, že se nyní jedná o každodenní firemní téma, a i vzhledem k tomu, kolik málo času jsme na zpracování dostali, tak s kolegy děláme vše proto, aby byl projekt úspěšný,“ říká Martin Hrdlička.
Digitální technická mapa je relativně složitý informační systém, který eviduje a zobrazuje technickou infrastrukturu, tedy sítě, a dopravní infrastrukturu (komunikace a jejich prvky).
„Stát v současnosti ukládá povinnost sdílet tato data do centrálně budovaného systému DTM krajů, který bude sloužit pro potřebu rozhodování a koordinace v rámci stavebního řízení. Jedná se doslova o veledílo, které přináší digitalizaci a do budoucna i urychlení řady plánovacích procesů,“ upozorňuje zakladatel podniku.
Vzhledem k tomu, jak je digitální technická mapa složitá, pořádá podnik zdarma také online semináře, které mají DTM představit těm, kteří ji využijí.
„Semináře si kladou za cíl přiblížit pochopení problematiky DTM a nových povinností vlastníků a správců technické infrastruktury. Snažíme se zde vysvětlit co nás v souvislosti s DTM čeká a jak s touto problematikou umíme pomoci,“ dodává Hrdlička.
Jaké služby provozovatel nabízí, najdete na webu dtmcr.cz
GeoPortál pomáhá nejen profesionálním stavebníkům
Geodata pro každého, která vlastníkům umožní spravovat svůj majetek ještě efektivněji. Právě to nabízí zákazníkům geoportál MAWIS, který slouží nejen profesionálním stavebníkům, ale i místním samosprávám a veřejnosti. Lidé si mohou vybrané části prohlížet na internetu bez přihlášení a zdarma.
„Portál přináší řadu nástrojů, které pomohou zefektivnit práci stavebníka. Jmenoval bych například aplikaci MAWIS Utility Report, která již několik let výrazně zjednodušuje práci s podáním žádostí o vyjádření k existenci sítí. Pokud se chystáte stavět, potřebujete vědět, jaké sítě vedou přes plánované místo stavby a následně kontaktovat subjekty, které sítě spravují. Pár let zpět to znamenalo vynaložit nemalé úsilí všechna vyjádření získat,“ popisuje jednatel firmy.
Aplikace přináší pouze jeden formulář, který během pár minut vygeneruje seznam subjektů, jež musíte kontaktovat.
Společnost už realizovala řadu projektů pro velké firmy jako ČEZ distribuce, EG.D, Správa Železnic, CETIN, Povodí Vltavy a další. Rodina Hrdličkových ale rozhodně nespí na vavřínech a snaží se svůj byznys nadále posilovat a rozšiřovat.
„Za posledních šest let jsme se poměrně významně rozšířili i o další sesterské společnosti ve stejném nebo příbuzných oborech. Našim současným cílem je rozvíjet každou z firem a inovativně tak posouvat celou skupinu vzájemnou spoluprací kupředu. Jsme aktivní i v zahraničí, kde se snažíme naše služby prodávat.“
K podnikatelské aktivitě Hrdličkových patří i nezisková činnost holdingu a rodiny, jíž realizují prostřednictvím neziskovky Horizont HG 2014.
Plusy a mínusy rodinného byznysu
Ve firmě dnes pracují Martin Hrdlička se svojí ženou a jejich dva synové. Dcera ve firmě získává zkušenosti jako brigádnice.
„Jelikož nyní vlastníme více firem, máme se ženou hodně práce v roli společníků a jednatelů. Jeden syn má na starost zahraniční obchod a druhý pomáhá v právní oblasti a podílí se na několika projektech,“ prozrazuje jednatel.
A jaké jsou z pohledu spoluzakladatele podniku plusy a případně i nevýhody rodinného byznysu? „Výhodami rodinného byznysu jsou dle mého názoru tradice, hodnoty a stabilita, které rodina do podnikání přináší. Dění ve firmě není členům rodiny lhostejné a dá se říci, že s firmou žijí každý den. Společnost nese naše jméno, takže si nemůžeme dovolit dělat moc chyb a podle toho se také snažíme fungovat.“
Krize s energiemi nám v současné době zatím nepůsobí žádné vážné přímé problémy. Nejvíce nás zasáhla asi válka na Ukrajině, konkrétně tedy naši firmu Geodata Ukraine a naše ukrajinské kolegy, kteří museli ze dne na den místo měření řešit přežití. Jsme ale optimisté a věříme, že toto složité období přečkáme a po porážce ruských okupantů se dočkáme lepších časů.
Problémem může být rozlišit, kdy je člověk v pozici manažera či zaměstnance a kdy v roli sourozence nebo rodiče. S tímto potenciálním problémem si ale prý ve firmě poradili.
České vlády se v posledních letech chlubí tím, že kladou velký důraz na rodinné podnikání a snaží se pro rodinné firmy vytvořit ty nejlepší podmínky. „My ale zájem státu vůbec nepotřebujeme. Stát nechť se o nás stará co nejméně… Tedy ale vážně,“ glosuje Martin Hrdlička.
Přesto považuje za správné, že se definice rodinného podniku dostala do legislativy. „Věřím, že se na to nenaváže dalšími kroky, které by měly svobodné podnikání sešněrovat nesmyslnými pravidly,“ dodává.
Jakub Procházka
