Patentově chráněný vynález je důležitým nehmotným statkem podnikatele

Především malí a střední podnikatelé často podceňují ochranu svého duševního vlastnictví.

Patentová ochrana zdánlivě nenápadného vynálezu přitom zajišťuje právní ochranu duševního vlastnictví podnikatele. A může také významně zvýšit podnikatelský profit. Kdo přesně by měl svůj vynález patentově chránit? Co k tomu potřebuje a jak celý systém patentové ochrany funguje? To vše shrnuje následující článek.

Ne každý „vynález“ může být zapsán jako „patent“

Patenty se udělují na vynálezy, které 1) jsou nové, 2) jsou výsledkem vynálezecké činnosti a 3) jsou průmyslově využitelné. Za vynálezy se přitom nepovažují zejména:

  • Objevy, vědecké teorie, matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla, hraní her, vykonávání duševní a obchodní činnosti, počítačové programy, jako i podávání informací. Na takové druhy „vynálezů“, respektive taková „řešení“ není možné udělit patent.
  • Stejně tak nelze udělit patent na způsoby léčení lidského nebo zvířecího těla. Patent také nelze udělit na odrůdy rostlin nebo plemena zvířat, ani na biologické způsoby pěstování rostlin a chovu zvířat.
  • Rovněž tak se patenty neudělují na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

Ochrana duševního vlastnictví patří mezi to nejdůležitější, čemu by se každá firma měla zodpovědně věnovat. Nicméně, ne každý si uvědomuje, že „nehmotné statky“ mohou tvořit významnou součást obchodního jmění, říká JUDr. David Karabec, který se na ochranu duševního vlastnictví specializuje.

Držení patentu znamená, že firma dosáhla na úrovni výzkumu a vývoje inovací určitého významného stupně. Tím se automaticky dostává do hledáčku zahraničních investorů a může své nehmotné statky i dobře peněžit. Pokud má firma úředně zapsaný patent, může ho buď prodat, nebo k němu může poskytnout licenci.

Díky zapsanému patentu má firma zajištěný monopol garantovaný patentovou ochranou. Ze zápisu svého duševního vlastnictví tak může různými způsoby těžit řadu let. Patent lze udělit až na dobu 20 let, což je poměrně dlouhé období. Pro určité typy výrobků se patentová ochrana vysloveně hodí. Jaká forma ochrany duševního vlastnictví je ideální, to záleží na konkrétních okolnostech.

Jak požádat o udělení patentu

O udělení patentu se žádá přihláškou vynálezu na Úřadu průmyslového vlastnictví. Podrobnosti najdete v článku Získání patentové ochrany. Aby mohla být přihláška považována za podanou, musí obsahovat alespoň:

  • označení přihlašovatele,
  • projev jeho vůle žádá v České republice o udělení patentu,
  • popis.

Přihlášku patentu lze podat buď v klasickém papírovém tištěném tiskopisu, ale také elektronicky na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku podává buď fyzická nebo právnická osoba.

Ačkoliv formulář k podání vynálezu může působit poměrně jednoduše, pro podavatele může být praktické, když s ohledem na složitost vynálezu a závažnost úředního úkonu, využije pomoc profesionálního patentového zástupce. Podobnější informace jsou dostupné na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Tam si také pečlivě pročtěte varování před klamavým praktikami některých „registrátorů“. Užitečné informace najdete také na webových stránkách Komory patentových zástupců.

Podanou přihlášku vynálezu podrobí Úřad průmyslového vlastnictví nejprve předběžnému průzkumu. Jeho účelem je vyloučit z dalšího řízení všechny přihlášky, které obsahující taková řešení, která jsou dle výše uvedených kritérií vyloučena z duševní ochrany nebo řešení, nebo která si za vynález nepovažují. Vytříděné přihlášky pak Úřad průmyslového vlastnictví připraví ke zveřejnění. Po 18 měsících od data podání žádosti nebo od práva priority Úřad oznámí zveřejnění ve svém věstníku.

Neprozrazujte vynález dřív, než ho máte patentovaný

Pokud si nárokujete autorství určitého vynálezu, je třeba důsledně dbát na správně nastavenou a logicky rozfázovanou komunikaci. Její absence či nedostatečnost totiž může ochranu duševního vlastnictví dokonale zhatit. Oborový specialista JUDr. David Karabec ze své zkušenosti říká:

„Jako právníka mě vždycky zajímají interní procesy – jak jsou v rámci firmy nastaveny. To znamená: V okamžiku, kdy se vytváří nějaká myšlenka, tak je potřeba sdělovat zaměstnavateli, že došlo k vytvoření díla v rámci zaměstnaneckého poměru. Zde je pro mě důležité vědět, jakým způsobem má firma takovou komunikaci nastavenou. Setkávám se s případy, kdy neexistují žádné interní předpisy, takže zaměstnanec ani neví, že má něco oznámit svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel zase neví, jakým způsobem má případnou informaci o inovaci přijmout a jak s ní pracovat. Snažíme se proto firmy v tomto směru poučovat. Připravujeme jim například interní předpisy, které vznik zaměstnaneckých vynálezů umožní.“

archiv D. Karabce

V rámci tohoto procesu je třeba dbát na ochranu obchodního tajemství. Nezřídka se totiž stává, že jsou tyto znalosti a informace zneužívány – jak samotnými zaměstnanci, tak konkurencí. Velmi často k tomu ale dochází i nechtěně. Například v akademické sféře dochází k tomu, že vědci zveřejňují výsledky své činnosti dříve, než je podána patentová přihláška. Na konferencích a v odborných článcích publikují informace, které se tímto krokem stávají součástí veřejně známého stavu technologie. Když se pak vynález či inovaci rozhodnou patentovat, nejde už o novou informaci. Pokud na to patentový úřad přijde, což je velká pravděpodobnost, musí přijetí takové patentové přihlášky odmítnout.

Vývoji by měl předcházet výzkum existujících patentů

Za úkony v patentovém řízení se platí správní poplatky. Majitel patentu musí rovněž platit poplatky za jeho udržování v platnosti. Přihlášku vynálezu by měl podávat teprve v okamžiku, kdy má vynález bezezbytku vyřešen. Měl by být schopen ho v přihlášce popsat tak, aby v něm uvedl všechny skutečnosti, které jsou potřebné k jeho objasnění. Neúplnost přihlášky v tomto smyslu je při řízení neodstranitelná a má za následek zamítnutí přihlášky. Kromě toho by měl přihlašovatel předmět přihlášky podrobit alespoň orientační rešerši na patentovatelnost.

Některé firmy, které mají svá vlastní patentová oddělení, to dělají automaticky. Systematicky sledují vývoj techniky a také konkurenci. Ještě předtím, než začnou vyvíjet a dodávat na trh nový výrobek, zjistí si s pomocí specializovaných databází aktuální stav na trhu. Klíčovou databází je v tomto ohledu Espacenet – robustní online nástroj, zdarma dostupný jak na samostatné webové adrese, tak i přes stránky Úřadu průmyslového vlastnictví. V databázi Espacenet si může každý poměrně intuitivním způsobem dohledat celou řadu klíčových strategických informací. Určité základní znalosti pro práci s databázemi a v oborové problematice příslušného technického zaměření jsou samozřejmě nezbytné.

Teprve když zjistíte, jaký je stav techniky v daném oboru, má smysl přemýšlet nad tím, jestli řešení, jehož autorství si nárokujete, lze chránit prostřednictvím patentů. Důkladnou rešerší nejenže předejdete zbytečnému úsilí na objevování objeveného, ale také sporům s třetími osobami.

„Já osobně vždycky doporučuju v této fázi spolupráci s patentovým zástupcem, který je odborníkem v té dané oblasti, protože je rozdíl například mezi strojírenství, elektrotechnikou a chemií. A na to jsou patentový zástupci specializováni. Může proto být velice užitečné obrátit se s žádostí o provedení kvalitní rešerše na patentového zástupce. Přímo na ten stav konkrétní oblasti techniky,“ říká JUDr. David Karabec.

Pokud o patentové ochraně uvažujete, ujistěte se, jestli ve vašem případě nebude třeba dostatečná ochrana takzvaným „užitným vzorem“, lidově, ale nepřesně někdy označovaným jako „malý patent“. Ochrana užitným vzorem je snazší, ale má i značné právní limity. Další informace najdete v článku Zápis užitného vzoru.

Zdeněk Bauer




• Teritorium: Česká republika