Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k dani z příjmů fyzických i právnických osob je letos pondělí 4. května. OSVČ s povinnými datovými schránkami musejí komunikovat s finančním úřadem elektronicky. Pro zbytek poplatníků platil tradiční deadline – tedy první pracovní dubnový den.

Pouze ti, kteří mají ze zákona povinný audit nebo využívají služeb daňového poradce, mají v roce 2026 čas až do 1. července.

OSVČ musí podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osob výhradně elektronicky. Tato povinnost platí od roku 2023. Jinak hrozí podnikatelům pokuty. Pro úplnost dodejme, že začínajícím podnikatelům je datová schránka aktivována nejpozději do 15 dnů od jejího zřízení. Co OSVČ v souvislosti s přiznáním daně z příjmu zajímá nejvíce a jak se vyhnout přešlapům si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2025

Nejčastější dotazy podnikatelů

1. Jak je to s vracením přeplatků na dani z příjmů?

Obecně platí, že správce daně začíná podnikatelům vyplácet peníze od května 2025 a má čas až do počátku června. Pro vrácení přeplatku na dani je totiž stanovena třicetidenní lhůta, která se ale vždy počítá od okamžiku, kdy uplyne termín pro podání daňového přiznání (nikoli od data, kdy přiznání odevzdáte).

V praxi to znamená, že i když daň přiznáte během dubna, finanční správa má čas na doplacení příslušné částky až do 4. června. K tomuto datu už musíte mít peníze na účtu.

Pokud odevzdáte přiznání v papírové podobě, musí dát správce daně příkaz do banky na vrácení peněz nejpozději 1. května 2026.

To vše se týká případů, kdy je „stanovena daň v souladu s daňovým přiznáním a nebyl zahájen žádný kontrolní postup.“ Jinými slovy: máte-li všechny náležitosti spojené s přiznáváním daní v pořádku a podáváte řádné nikoli opravné DAP.

Pozor! Přeplatek vám finanční správa nevyplatí automaticky, musíte o něj požádat. Žádost nepřehlédněte na poslední straně formuláře daňového přiznání, kde najdete příslušnou kolonku.

Můžete přitom zažádat o převod na účet i o zaslání složenky. Sami si tedy zvolíte způsob výplaty. Vracejí se ovšem pouze přeplatky, které jsou vyšší než 100 korun.

V případě, že zaměstnanec požádal zaměstnavatele o roční zúčtování, přičemž si uplatnil slevy na dani, přeplatek mu bude vrácen ve výplatě za březen, tedy v dubnu 2026. Přesné datum není možné stanovit vzhledem k tomu, že je výplatní termín u každého zaměstnavatele v jiný den.

2. Podávají daňové přiznání OSVČ přihlášené k paušální dani?

Živnostníci, kteří výhod paušální daně využívají, nemusejí za rok 2025 přiznání k dani z příjmů podávat vůbec a netýká se jich ani odevzdávání přehledů o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Nemají ovšem zároveň nárok na tradiční slevy a další daňová zvýhodnění.

Poplatníci z řad OSVČ ale nesmějí zapomenout na zvýšení záloh na daň v prvním pásmu. Tu první (v nové výši) je třeba zaplatit už do 20. ledna 2026.

Jak se v roce 2026 zvyšuje paušální daň a komu se vyplatí? Přihlásit se je třeba do 12. ledna

3. Jak je to s podpisy?

Ten, kdo stále podává daňové přiznání na růžovém papíře, musí ho na konci ručně podepsat. Pokud současně žádá o vrácení přeplatku, přidá podpis i v tomto oddíle.

Formálně jde totiž o dvě podání a obě musejí být signovaná. Při elektronickém podání přes portál Moje daně či datovou schránku samozřejmě podpisy řešit nemusíte.

Před odevzdáním tiskopisu by navíc neměl daňový poplatník zapomenout všechny formuláře (především včetně potřebných příloh) pečlivě zkontrolovat.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2026

4. Jaké jsou nové lhůty pro podání přiznání a sankce z prodlení?

Prodloužení lhůty pro odevzdání daňových přiznání o měsíc se už několik let všech OSVČ, tedy majitelů aktivních datových schránek, pro které je povinné elektronické podání (letos do 4. května). Do pěti pracovních dní po nejzazším termínu mohou poplatníci přiznat daň bez sankcí. S poradcem se deadline posouvá na 1. července.

Zajímají vás tedy data 11. května respektive 9. července 2026 (mezi 1. a 9. 7. jsou tři volné dny včetně státního svátku). Pokud podáte přiznání v pozdějším termínu, čeká vás postih.

Odevzdají-li podnikatelé přiznání pozdě, sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud DAP nepodají vůbec, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta dosáhne minimálně 500 korun.

Finanční správa ČR nicméně vymáhá jen pokuty vyšší než 1000 korun. Díky tomu většinou nedochází k uložení pokuty tam, kde je povinnost splněna se zpožděním a základ pro výpočet pokuty je nízký (například u majetkových daní).

Jaké jsou sankce v případě pozdního přiznání či zaplacení daně. Jak se jim vyhnout?

5. Je sleva na poplatníka nižší, uplatníte-li ji jen za část roku?

Základní sleva ve výši 30 840 korun ročně letos zůstává stejná jako loni a mají na ni nárok úplně všichni (pokud nefungují v režimu paušální daně).

Tato sleva se nekrátí a v daňovém přiznání se uplatňuje vždy v plném rozsahu bez ohledu na to, kolik měsíců jste v daném roce podnikali.

Nezáleží tedy na tom, zda jste měli zdanitelné příjmy pouze v některých měsících. Sleva se vždycky počítá za celý rok. Nedělí se ani v případě, že jste měli zdanitelné příjmy například jen v září. I v tom případě můžete uplatnit celou roční slevu – a to maximálně do výše daně, kterou si vypočítáte.

Jak je to s podpisem u elektronických podání?

6. Uložení plné moci pro daňového poradce na finančním úřadě?

Pro podání daňového přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta nadále platí prodloužená lhůta do 1. července (pokud připadá tak jako letos na pracovní den). S nedávnou novelou daňového řádu se ale změnila situace kolem plných mocí, které poplatníci udělují svému poradci.

Podmínka podat finančnímu úřadu do 1. 4. plnou moc udělenou daňovému poradci byla zrušena. Od roku 2021 se plná moc přikládá až společně s odevzdáním přiznání.

V čem ještě poplatníci chybují…

Podnikatelé by neměli zapomenout, že před třemi lety nastala změna v limitu ročních příjmů, při kterém musejí přiznání podávat. Do roku 2023 platila tato povinnost pro ty, kteří měli roční příjmy ze samostatně výdělečné činnosti nad 15 tisíc korun. Nyní už je rozhodující spodní hranice 50 tisíc korun.

Pokud jste zaměstnancem s vedlejšími příjmy – a to nejen z podnikání – příjmový limit se vám snižuje na dvacet tisíc korun za rok. Nezapomínejte, že v obou případech jde o hrubý příjem před odečtením výdajů, tedy takzvaný dílčí základ daně.

Připomínáme, že v případě uplatnění základní slevy na poplatníka mohou podnikatelé i zaměstnanci s vedlejšími příjmy využít i ostatních slev a zvýhodnění.

Například rodič může využít slevy na děti. Jeden z rodičů nyní na dani ušetří až 1267 korun měsíčně na jednoho potomka, 1860 na druhé a 2320 korun měsíčně na třetí a každé další dítě. Částky jsou dvojnásobné, pokud je váš potomek držitelem průkazu ZTP-P.

Pokud se při výpočtu daně dostanete do záporných čísel, tedy je-li bonus vyšší než vypočtená DPFO, máte dokonce od státu nárok na přeplatek. Více si přečtěte v textu Kdo může v roce 2026 uplatnit slevy na děti a kdo má nárok na bonus? Výše slev se nezmění. Pozor, už druhým rokem neplatí školkovné (tedy sleva na umístění dítěte v mateřské škole) ani sleva na studenta.

Jaké slevy na daních můžete stále využít? Podnikatelé se dočkali mnoha změn

Už několik let mohou uplatnit slevu na dítě či vyživovaného manžela/manželku všichni podnikatelé bez výjimek. Do roku 2018 tak nemohli činit ti, kteří využívali výdajové paušály.

Od loňského roku ovšem nemají podnikatelé často jasno v tom, kdo může slevu na vyživovaného partnera využít. Nově jsou to pouze ti, jejichž vyživovaný partner pečuje o dítě do tří let věku.

Předloňskou novinkou je zvýhodnění takzvaných marných exekucí, které běží bezvýsledně (nic se od dlužníka nevymohlo) déle než tři roky a u nichž původní dluh představoval maximálně 1500 korun. Tyto exekuce se zastavují od začátku roku 2022. Věřitelé si mohou odečíst z daní 450 korun (30 procent z 1500 Kč) za každé takto zastavené vymáhání pohledávky.

Pro plátce paušální daně slevy nejsou

Pro úplnost připomínáme, že žádné slevy nemohou využít plátci takzvané paušální daně (pro rok 2025 šlo o 8716 korun měsíčně (v prvním pásmu), letos se daň pro ty, kteří mají roční příjmy do milionu, zvyšuje na 9984 korun. Ti si ale zároveň nemusejí lámat hlavu s vyplňováním přiznání. Tato povinnost pro ně neplatí.

Podnikatelé by neměli zapomanpout anina to, že pokud v roce 2025 obdrželi osvobozený příjem vyšší než 5 milionů korun, musejí o tom informovat finanční úřad (podat oznámění o osvobozených příjmexch – odkaz).

Nejčastěji jde o získané dary, dědictví či příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů nebo podílů na obchodních společnostech. Může jít ale i například o vysoké odškodjnmé od pojhišťoven v případě velkých živelních pohorm (loni například zářijové povodně)

Chybná adresa

Ani korektní vyplnění adresy není nepodstatným detailem. Lidé často vyplní do kolonky „adresa místa pobytu“ stávající adresu místa, na kterém se momentálně zdržují, nikoli adresu svého trvalého pobytu.

Chybné vyplnění těchto údajů ovšem může vést k tomu, že poplatník podá přiznání na jiný než svůj místně příslušný finanční úřad, a podání je tak odmítnuto.

Přílohy k přiznání

K přiznání je třeba přidat přílohy dokazující nárok na odečitatelné položky případně slevy na dani. Pokud příslušné doklady (například potvrzení o daru či darovací smlouvu) berňáku nedodáte, slevy vám při kontrole neuzná.

Ze základu daně si můžete odečíst i dar

Pozor! Už několik let je možné odečíst si ze základu daně výjimečně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely.

Limit je sice standardně 15 procent, ale v předchozích letech se výjimečně zvýšil kvůli covidu a ruskému útoku na Ukrajinu. V souvislosti s pomocí Ukrajině se zároveň rozšířil okruh uznatelných darů.

Problematiku daňové uznatelnosti darů od roku 2022 upravuje zvláštní zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Dávejte jen pozor na podmínku, že si lze odečíst jen určité procento ze základu,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.

Abyste dar mohli zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.

Prodej cenných papírů

Pokud jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice.

Přesto existují dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání:

• celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok,
• cenné papíry jste prodali nejdříve po třech letech od nákupu

Jak je to s hypotékami?

Stát před několika lety zavedl (kvůli podpoře vlastnického bydlení) novou odečitatelnou položku coby nezdanitelný základ daně. Možnost odečíst si od daní úroky z hypotéky nebo ze stavebního spoření mají teoreticky všichni, kdo tyto úvěry využívají.

Od základu daně se ovšem v případě hypotečních úvěrů odečítají jenom zaplacené úroky, nikoli celková výše splátek. Potvrzení o tom, kolik jste zaplatili na úrocích, vám poskytne příslušná banka nebo stavební spořitelna.

Odečítat si příslušné částky může pouze takzvaný účastník úvěru, tedy osoba uvedená ve smlouvě. Nestačí tedy, když úvěr reálně splácíte. Zároveň musí jít o nemovitost používanou k trvalému bydlení, ne pouze k rekreaci nebo nájmu. Výjimkou je situace, kdy člověk využívá rekreační nemovitost celý rok k bydlení.

Limit pro odpočet úroků z hypoték je od roku 2021 poloviční oproti původním 300 tisícům korun. Nový strop 150 tisíc korun ročně na společně hospodařící domácnost se však uplatní – zjednodušeně řečeno – jenom pro úvěry sjednané od roku 2021.

Jakub Procházka