Toulky Českem budoucnosti přináší dávku inspirace, technických zajímavostí i lidských příběhů, a to jak na obrazovkách, tak i v iVysílání.

Třetí díl: České strojírenství

Od parních strojů a prvních průmyslových továren až po letecké motory, turbíny a technologie pro vodíkovou energetiku. Třetí díl pořadu Toulky Českem budoucnosti zavede diváky do světa českého strojírenství, které má za sebou více než dvě století vývoje a jehož příběh rozhodně nekončí. Naopak – české firmy dnes přicházejí s technologiemi, které nacházejí uplatnění po celém světě a posouvají hranice toho, co je technicky možné.

Jednou z nejvýraznějších osobností našich průmyslových dějin byl Emil Škoda, zakladatel plzeňských Škodových závodů. Z původně menší strojírny vybudoval podnik, který se zařadil mezi největší evropské průmyslové giganty své doby. Jeho závody dodávaly zařízení pro cukrovary, pivovary, doly i hutě a vyráběly také zbraně. Právě na tuto průmyslovou tradici navazují i dnešní úspěšné české společnosti.

Od převodovek až k leteckým motorům

Že české strojírenství dokáže konkurovat světové špičce, dokazuje například skupina Wikov. Podnik, který vybudoval Martin Wichterle spojením několika českých strojírenských firem, se specializuje na průmyslové převodovky a ozubená kola. Jeho výrobky najdeme v tramvajích, lokomotivách, lodích i větrných elektrárnách. Firma dokáže vyvíjet i mimořádně výkonné převodovky, které dosahují rychlosti až 35 tisíc otáček za minutu. Nyní se zaměřuje také na technologie pro vodíkové hospodářství.

Tradice v novém. Český průmysl těží z poptávky po nižší spotřebě a vyšší účinnosti

Ještě vyšší otáčky zvládají turbíny společnosti PBS (První brněnská strojírna) ve Velké Bíteši. Její historie sahá až do roku 1814, kdy vznikla původní strojírenská dílna nedaleko Brna. Dnes patří PBS k významným světovým výrobcům technologií pro letecký a obranný průmysl. Vyrábí malé proudové motory pro drony a bezpilotní letouny, pomocné energetické jednotky pro vrtulníky a letadla i zařízení pro energetiku. Turbíny jejích kryogenických zařízení se přitom otáčejí rychlostí přes 200 tisíc otáček za minutu. Firma se podílí také na vývoji komponentů pro nadzvukové letouny F-35.

Nové technologie mění podobu průmyslu

Současné strojírenství se neobejde bez inovací, automatizace a nových výrobních postupů. Významnou roli hraje například 3D tisk kovů, který využívá společnost Beneš a Lát. Díky aditivní výrobě dokáže vytvářet i velmi složité a odlehčené konstrukce, které by se tradičními metodami vyráběly jen obtížně nebo s vysokými náklady. Při návrhu optimálních tvarů pomáhá také umělá inteligence.

Budoucnost energetiky je dalším důležitým tématem. Společnost TEDOM začínala v roce 1991 v Třebíči s kogenerační jednotkou poháněnou upraveným motorem ze Škody Favorit. Z původního projektu mladého technika Josefa Jelečka se postupně stal významný výrobce kogeneračních zařízení, která současně vyrábějí elektřinu a teplo. Také Doosan Škoda Power navazuje na slavnou plzeňskou strojírenskou tradici. Dodává turbíny pro klasické i jaderné elektrárny do desítek zemí a bude patřit mezi důležité hráče při rozvoji jaderné energetiky v Evropě.

Na význam domácí průmyslové výroby upozorňuje také společnost ŽĎAS. Již více než 70 let vyrábí zařízení pro hutnictví a strojírenství, od kovacích linek a tvářecích lisů až po automatizovaná a robotizovaná pracoviště. Je zároveň jediným českým výrobcem speciální žárupevné oceli.

Od parního stroje ke světové technologické špičce

České strojírenství má mimořádně bohatou historii. První parou poháněný vůz na našem území předvedl Josef Božek už v roce 1815. Významnou stopu zanechal také technik Viktor Kaplan, jehož turbína s nastavitelnými lopatkami se stala základem moderního vodního elektrárenství po celém světě. A v roce 1927 vznikla spojením několika podniků legendární Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), tehdy největší strojírna v Československu, která vyráběla vše od tramvají a lokomotiv až po turbíny a zbraně.

České firmy vynikaly také v oblasti obráběcích strojů a automatizace. Už v 60. letech vznikaly u nás technologicky pokročilé číslicově řízené stroje a v roce 1977 představila společnost Kovosvit MAS první multifunkční obráběcí centrum na světě, které spojovalo soustružení a frézování.

Moderní strojírenství se bez kybernetické bezpečnosti neobejde

České strojírenství tak není jen příběhem slavné minulosti. Je především důkazem, že technické znalosti, schopnost inovovat a odvaha hledat nová řešení dokážou obstát i v celosvětové konkurenci. A právě na těchto základech stojí jeho budoucnost.

Zpět na začátek

Druhý díl: České hudební nástroje

Jak se vyrábějí hudební nástroje, které mají světový zvuk? A co se stane, když se do tradičního řemesla pustí softwaroví vývojáři s 3D tiskárnou? Odpovědi nabídne druhý díl letošního pořadu Toulky Českem budoucnosti, který tentokrát zavede diváky do fascinujícího světa hudebních nástrojů. Ukáže, že poctivé řemeslo, špičková kvalita a moderní technologie se skvěle doplňují – a že české nápady dokážou zaujmout i na druhém konci světa.

Od krnovských varhan až po violoncello z 3D tiskárny

Česká tradice výroby hudebních nástrojů má hluboké kořeny a řada jejích příběhů je opravdu pozoruhodná. V Krnově se už od 19. století píše historie varhanářství, jehož věhlas kdysi překračoval hranice Rakousko-Uherska i Evropy. Přestože slavná tovární značka Rieger-Kloss zanikla, varhanářské řemeslo ve městě žije dál. Díky zkušeným mistrům, rodinným dílnám a nové generaci řemeslníků vznikají a obnovují se nástroje, které rozeznívají chrámy a koncertní sály po celém světě.

Zcela jinou cestou se vydala přerovská společnost MyCello. Její zakladatelé původně hledali způsob, jak cvičit na violoncello, aniž by rušili sousedy. Výsledkem se stal lehký, skladný a na míru vyrobený elektrický nástroj pomocí 3D tisku. Nápad, který vznikl během covidové pandemie, se proměnil v úspěšný projekt s mezinárodním dosahem. A dokazuje, že i v tradičním světě klasické hudby je prostor pro odvážné inovace.

Akordeony z Hořovic: tradice, která neztrácí dech

Pořad zamíří také do Hořovic, kde má výroba akordeonů více než stoletou historii. Značka Delicia prošla cestou od slavné tovární velkovýroby přes složité období po roce 1989 až k dnešní rodinné manufaktuře. Ta staví na kvalitních materiálech, ruční práci a individuálním přístupu ke každému nástroji. O kvalitě hořovických akordeonů svědčí i zájem ze zahraničí, včetně německých hudebních škol.

České mistrovské hudební nástroje míří na Kypr

Důležitá je přitom nejen samotná výroba, ale také budoucnost řemesla. Proto se v Hořovicích rozhodli podpořit vznik nového studijního oboru zaměřeného na výrobu, opravy a ladění akordeonů. Předávání zkušeností další generaci je totiž jedním z předpokladů, aby české nástrojařství mělo na co navazovat.

Když technologie pomáhají kvalitě

České hudební nástroje ale nejsou jen příběhem minulosti. Moderní technologie mění také výrobu kytar a klavírů. Robotizace a přesné algoritmy pomáhají výrobcům dosahovat konzistentních výsledků a hledat nejlepší zvukové vlastnosti každého kusu dřeva. Digitální systémy zase umožňují hrát na klavír se sluchátky, aniž by hráč přišel o přirozený pocit ze hry na klasický nástroj.

Právě v tom spočívá síla propojení tradice a inovací. Technologie nemusí nahrazovat lidskou zručnost a zkušenosti. Mohou je rozvíjet, usnadňovat práci a posouvat kvalitu ještě dál. Ať už jde o mistrovsky vyrobené varhany, ručně sestavený akordeon nebo violoncello vytištěné na 3D tiskárně, za každým nástrojem stojí nápad, preciznost a snaha vytvořit něco výjimečného.

Zpět na začátek

První díl: Zdravotnický průmysl

České zdravotnické přístroje mají dlouhou tradici a skvělé jméno za hranicemi. Od legendární Chirany přes moderní nemocniční lůžka až po umělou inteligenci, virtuální realitu a 3D tisk: naše firmy vyvíjejí technologie, které pomáhají zachraňovat životy a zlepšovat péči o pacienty. Nový díl pořadu Toulky Českem budoucnosti představí minulost i budoucnost českého zdravotnického průmyslu. Sledujte ve čtvrtek 22. října ve 21:05 hodin na ČT1. Reprízu pak můžete sledovat v sobotu 24. října 2026 v 9:30 na ČT1 nebo bude také možné pořad zhlédnout kdykoli online na iVysílání.

Od chirurgických nástrojů po nemocniční lůžka

Když se řekne Chirana, mnozí si vybaví zubní soupravy, rentgeny, sterilizátory nebo zdravotnické přístroje, které sloužily v ordinacích a nemocnicích po celém Československu. Z původně samostatných firem vznikl v polovině minulého století podnik, který dokázal vybavit nemocnici téměř vším – od chirurgických nástrojů až po rentgenové přístroje. Jeho výrobky putovaly také do zahraničí a některé z někdejších výrobních tradic pokračují dodnes. Toulky Českem budoucnosti se vydají po stopách této průmyslové legendy a ukážou, jak na ni navazují současní výrobci.

Jedním z nich je společnost TSE Medical z Českých Budějovic, která se specializuje na péči o ty nejmenší a nejzranitelnější pacienty. Vyvíjí a vyrábí inkubátory pro předčasně narozené děti, vyhřívací lůžka i další zdravotnickou techniku. Její přístroje pomáhají novorozencům nejen v českých nemocnicích, ale také v desítkách zemí světa. A než inkubátor zamíří k pacientům, musí zvládnout náročné zkoušky včetně testování, které simuluje podmínky skutečného nemocničního provozu.

Zajímavý příběh píše také společnost LINET. Její zakladatel Zbyněk Frolík začínal po revoluci s výrobou nemocničních lůžek v prostorách bývalého zemědělského dvora. Dnes patří LINET mezi největší světové výrobce v oboru a jeho lůžka slouží pacientům ve více než 120 zemích. Moderní nemocniční postel přitom zdaleka není jen místo, kde pacient odpočívá. Skrývá motory, počítače a řadu chytrých funkcí, které usnadňují práci zdravotníkům, zvyšují bezpečnost pacientů a pomáhají předcházet například proleženinám. Speciální lůžka navíc dokážou podpořit i ženy při porodu.

Když medicíně pomáhají nové technologie

Český zdravotnický průmysl ale nestojí jen na tradici. Stále výrazněji do něj vstupují umělá inteligence, digitalizace a virtuální realita. Tuzemský startup Kardi Ai vyvíjí technologii pro dlouhodobé sledování EKG, která pomocí hrudního pásu, mobilní aplikace a umělé inteligence dokáže upozornit na srdeční arytmie a další potíže. Za své řešení získal ocenění v globálním finále soutěže Global Startup Awards.

Kardi Ai míří za hranice. Český healthtech startup připravuje cestu na globální trhy

Další české firmy posouvají hranice zdravotní péče pomocí technologií, které by ještě před několika lety působily jako sci-fi. Invent Medical využívá 3D tisk k výrobě protetických a ortotických pomůcek, zatímco plzeňská společnost VR Medical zapojuje virtuální realitu do rehabilitace. Pacientům umožňuje trénovat pohyby a překonávat překážky v bezpečném virtuálním prostředí. A systém společnosti Carebot pomáhá lékařům s vyhodnocováním rentgenových, CT i mamografických snímků, aby mohli snáze rozpoznat příznaky závažných onemocnění.

Od první záchranky až po moderní diagnostiku

Pořad připomene také důležité milníky českého zdravotnictví. Diváci se podívají do historie pražské záchranné služby, jejíž kořeny sahají až do roku 1857, i do porodnice U Apolináře, kde se za dobu její existence narodily stovky tisíc dětí. Chybět nebude ani příběh československého elektronového mikroskopu, který pomohl proslavit Brno jako jedno ze světových center tohoto oboru.

A na závěr se vrátíme k přístroji, který dokáže v kritické chvíli rozhodnout o životě a smrti – defibrilátoru. Chirurg a výzkumník Bohumil Peleška vyvinul v roce 1957 přenosný defibrilátor napájený baterií a významně přispěl k rozvoji moderní srdeční péče. Právě jeho příběh propojuje historické úspěchy české medicínské techniky s dnešními inovacemi.

Zpět na začátek