Poslanci konečně schválili kurzarbeit. Mohl by platit už v létě

Poslanecká sněmovna schválila v květnu po osmiměsíčních odkladech takzvaný kurzarbeit. Nahradí dosavadní program Antivirus, který zatím platí do konce května. Projde-li příslušná legislativa Senátem, nová pravidla by mohla být zavedena už od července.

Novela zákona o zaměstnanosti ukládá firmám povinnost v době, kdy bude platit kurzarbeit, vyplácet zaměstnanci minimálně 80 procent hrubé mzdy. Stát zaměstnavatelům na tyto výdaje přispěje, uhradí jim čtyři pětiny nákladů. Stropem pro příspěvek je 1,5násobek celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli zůstat doma maximálně čtyři dny v týdnu. Zkrácená práce potrvá nejvýš rok.

„V případě krize se kurzarbeit může poprvé spustit na maximálně šest měsíců, a pak jej může stát ještě opakovaně prodloužit, a to vždy maximálně o tři měsíce. Celkově může kurzarbeit běžet maximálně rok,“ řekla před poslanci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Návrh prošel ve formě, na které se nakonec domluvili komunisté, ČSSD a ANO. S aktuální podobou souhlasí i zástupci zaměstnavatelů.

Novela zákona o zaměstnanosti nyní putuje do Senátu. V době krize pomůže tehdy, když zaměstnancům nebude možné z objektivních důvodů přidělit práci. Cílem novely je překlenout krizové období a udržet pracovní místa.

„Vždy na přechodnou dobu může významně pomáhat českým firmám i jejich zaměstnancům. Dočasným předchůdcem kurzarbeitu je úspěšný program Antivirus, který se osvědčil v období koronavirové krize. Kurzarbeit je systémovým nástrojem, který může pomoci v období ekonomické recese, při živelních událostech, při kybernetických útocích nebo právě při pandemiích,“ připomíná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Kurzarbeit a čekání na Godota: Zákon byl několikrát odložen

„Dobu, kdy nechodí do práce budou lidé moci využít například na rekvalifikace, na zvýšení kvalifikace nebo návštěvou podobných kurzů organizovaných úřadem práce,“ poukazuje na další přínos novely Jana Maláčová.

Kurzarbeit je tradičním nástrojem pro zachování zaměstnanosti během krizí například u našich západních sousedů. Zaměstnanec má práci, nepřijde o příjem, zaměstnavateli klesnou mzdové náklady související s náhradou mzdy, státu nevznikají náklady související s nezaměstnaností a měla by se snadněji udržet i domácí spotřeba podporující hospodářský růst.

Podle Maláčové ale nebude kurzarbeit v této podobě sloužit k umělému udržování pracovních míst. „Zaměstnanci, na které bude pobírán příspěvek, budou nicméně po stanovenou dobu chráněni před výpovědí,“ doplňuje Maláčová. Zaměstnavatel je motivován k vyvíjení alespoň částečné ekonomické činnosti.

Redakčně upravená tisková zpráva MPSV




• Teritorium: Česká republika