S ohledem na tradiční japonskou společnost a její nízkou ochotu narušovat dlouhodobě budované vztahy na domácím trhu představuje právě spoluúčast na projektech v třetích zemích jednu z častých forem spolupráce.
Největší zájem z japonské strany je sice především o energetické projekty zaměřené na obnovitelné zdroje v rozvojových zemích (především v Africe), příležitost skýtají ale i další sektory. V posledních letech roste poptávka po technologiích v oblasti umělé inteligence a IoT, které je možné aplikovat v rámci SmartCity projektů či při modernizaci vládních struktur v zemích jihovýchodní Asie. Japonské společnosti jsou otevřené i inovacím v oblasti telekomunikací a automobilové či železniční dopravy.
Zájem o spolupráci mezi evropskými a japonskými subjekty roste napříč celou Evropskou unií. Podíl německých společností se zastoupením v Japonsku a spolupracujících s tamními partnery na projektech mimo císařství vzrostl mezi lety 2017 a 2019 z 54 na 69 procent. Téměř polovina z těchto německých firem generuje ze společných projektů na japonském území a mimo něj stejné zisky.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Richard Schneider, CzechTrade a CzechInvest Tokio.
Rubrika časopisu na euro.cz