Navrhuje to Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Plánovaný zákon o platformové práci, který změnu přináší, reaguje na evropskou směrnici, regulující zaměstnávání kurýrů či taxikářů platformami jako Bolt, Uber, Rohlík či Foodora.

Platformová práce je dnes v Česku a v celé Evropě na vzestupu a dávno se netýká jen taxislužeb či rozvážení jídla. „V debatách se často mluví o kurýrech a řidičích, ale v Česku to jsou dnes už stovky různých digitálních start-upů. Máme tady i platformy v oblasti hlídání dětí, sociálních služeb či úklidu,“ vyjmenovává prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

MPSV proto chtělo určit pro tento druh výdělečné činnosti jasná pravidla a mantinely. Ve skutečnosti ale bude mít tato norma na tuzemský trh práce výraznější dopady než pouhá regulace digitálních platforem. V návrhu se totiž skrývá zásadní změna definice závislé práce.

Loni přitom došlo k výraznému zpřísnění pokut, které může inspekce práce za švarcsystém uložit. Zaměstnavateli nyní hrozí pokuta až ve výši 10 milionů (nejméně 50 000 korun), zaměstnanec pak může být potrestán pokutou ve výši 100 tisíc korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí, které změnu navrhuje, je ale „škodlivost jednání fyzické osoby vykonávající nelegální práci“ velice nízká.

Pracovníci dostávají pokuty jen výjimečně

Poradce Michal Dvořáček souhlasí s Juchelkovým rezortem v tom, že jsou pokuty pro ty, kteří tuto práci vykonávají, spíše výjimkou. „Fyzické osoby jsou trestány jen málokdy,” dodává poradce.

Práce přes digitální platformy dostane v Česku nová pravidla

Jeho slova potvrzují i statistická čísla za rok 2025. Orgány inspekce práce loni našli při kontrolách zhruba 2500 lidí, kteří měli práci vykonávat nelegálně. Přestupkové řízení však vedla inspekce jen ve 166 případech, kdy byly ukládány spíše symbolické pokuty – celkově za necelých 440 tisíc korun (průměrná pokuta tak činila 2 600 Kč).

Reálně přitom v Česku využívají švarcsystém statisíce lidí a je stále velmi populární. Firmám totiž šetří desítky procent nákladů a pracovníkům většinou zvýší čistý příjem.

Co se s novým zákonem mění?

Návrh zákona o platformové práci je aktuálně v připomínkovém řízení. V současné podobě předloha kromě jiného ruší i přestupek výkonu nelegální práce a také ustanovení zakotvující výši sankce. Nově mají být za nelegální práci trestáni jen zaměstnavatelé, kteří ji organizují, nikoli samotní pracovníci.

Důvodem úprav je podle MPSV především nerovné (podřízené) postavení fyzické osoby vůči zaměstnavateli, který ji umožní výkon této nelegální práce (tzv. kvazi zaměstnavatel).

Kvazi zaměstnavatel podle důvodové zprávy k novému zákonu nelegální práci organizuje, ale především z ní má hlavní hospodářský prospěch. Firma neplatí za tyto pracovníky daňové odvody, sociální ani zdravotní pojištění jako u řádných zaměstnanců.

Z toho vyplývá i neoprávněná konkurenční výhoda oproti jiným zaměstnavatelům, kteří své zaměstnance řádně přihlásili do pojistných a daňových systémů, sděluje ministerstvo.

Jak ukázala kontrolní praxe, nositelem vzniku nelegální práce je zaměstnavatel, který pod vlivem „ušetření“ finančních prostředků na odvodech volí nezákonný postup a vyhledává osoby, kterým za práci platí na ruku v rámci šedé ekonomiky, či je najímá na švarcsystém.

MPSV

Autoři zákona vycházejí také z toho, že firmy často zneužívají rodinné a finanční situace lidí, kteří těžko hledající práci, mají dluhy, splácejí půjčky a podobně. Tyto osoby jsou lehce manipulovatelné a zaměstnavatel je přesvědčí o tom, že je nelegální práce oboustranně výhodná, vysvětluje se dále v důvodové zprávě.

MPSV navíc připomíná, že fyzické osoby, které výhod švarcsystému využívají, jsou často postihovány v jiných řízeních. Například je-li tento člověk uchazečem o zaměstnání evidovaným u úřadu práce, je v případě zjištění nelegální práce z evidence vyřazen a musí vrátit dříve vyplacenou podporu v nezaměstnanosti.

Cizinci jsou pak nahlášeni cizinecké policii a nakonec bývají vyhoštěni. To je podle MPSV další sankce, která je pro český trh práce důležitější než pokuta za švarcsystém.  Tuzemské úřady tak uplatňují druhou sankci vůči cizinci, která má pro trh práce významnější dopad než možná pokuta za výkon nelegální práce, dodalo MPSV. To vše by se po přijetí nového zákona mělo změnit.

Vysoké paušály? Ekonomové navrhují reformu, jež má omezit švarcsystém a ulevit nízkopříjmovým

Regulace platformové práce pro Uber a spol

Novinky v zákoně se ale samozřejmě netýkají jen švarcsystému. Základem je regulace zmíněné platformové práce pro Uber, Bolt, Foodoru a další společnosti.

Návrh zákona obecně cílí na situace, kdy pracovník formálně vystupuje jako OSVČ, ale fakticky pracuje za podmínek, které má zaměstnanec. Zavádí proto takzvanou vyvratitelnou právní domněnku. Pokud práce ponese znaky závislé práce, bude se předpokládat zaměstnanecký vztah. Digitální platformy budou muset prokázat opak.

„Platformová ekonomika je dnes plnohodnotnou součástí trhu práce a využívají ji desítky tisíc lidí. Právní úprava by měla reagovat na realitu, ale zároveň nepřipravit pracovníky o flexibilitu, která je pro ně často klíčová. Výzvou bude najít rovnováhu mezi ochranou a svobodou a zároveň nastavit pravidla tak, aby byla srozumitelná pro pracovníky i platformy,“ říká Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.

Návrh zákona se zaměřuje také na způsob, jakým platformy organizují práci prostřednictvím digitálních systémů. Platformy dnes často pomocí algoritmů přidělují zakázky, hodnotí výkon nebo upravují odměny. Nová pravidla proto počítají s větší transparentností, s povinností informovat o fungování těchto systémů a s lidským dohledem nad klíčovými rozhodnutími.

Platformy budou muset pracovníkům srozumitelně vysvětlit, jak fungují systémy přidělování práce, jak hodnotí výkon, jaké typy dat při tom používají a jak stanovují odměnu

Anna Kevorkyan, JenPráce.cz

„Platformy budou muset pracovníkům srozumitelně vysvětlit, jak fungují systémy přidělování práce, jak hodnotí výkon, jaké typy dat při tom používají a jak stanovují odměnu,“ upozorňuje Anna Kevorkyan.

„Zakázané má být například automatizované zpracování údajů o emocionálním nebo psychologickém stavu, údajů o soukromých konverzacích, dat získaných v době, kdy člověk práci přes platformu nenabízí ani nevykonává, nebo údajů, z nichž by bylo možné dovozovat výkon chráněných práv, například odborové organizování,“ doplňuje Anna Kevorkyan. Pro platformy to může znamenat nutnost přenastavit některé monitorovací a analytické nástroje.

Směrnice zároveň počítá s tím, že lidé mají mít možnost spolu bezpečně a neveřejně komunikovat, a to prostřednictvím digitální infrastruktury platformy nebo obdobně účinným způsobem. Platformy se přitom mají zdržet přístupu k takovým kontaktům a jejich monitorování.

Konec švarcsystému v nedohlednu

Nový zákon rozhodně neodstraní z českého pracovního trhu populární švarcsystém, který vznikl v 90. letech a byl pojmenován po Miroslavu Švarcovi, který po roce 1990 s tímto „podnikáním“ začal. V tomto systému platí, že lidé vykonávají pro zaměstnavatele běžné činnosti v závislém vztahu, ale nejsou jeho zaměstnanci. Formálně vystupují jako samostatní podnikatelé (OSVČ, živnostníci).

V průběhu let se mění pouze způsoby, jak je švarcsystém úřady posuzován a případně sankcionováni ti, kteří jej provozují nebo využívají.

Jako závislou práci OSVČ dnes úřady vidí například situaci, kdy pracovník fakturuje pouze jedné firmě, využívá pro práci její prostory, e-mail s firemní doménou, firemní počítač, softwarové licence nebo se řídí pracovní dobou určenou firmou a figuruje v její evidenci zaměstnanců.

V minulosti přitom spadaly do švarcsystému pouze dlouhodobé závislé činnosti. Od ledna 2024 se však díky novele zákona pravidla zpřísnila a doba trvání závislé práce nehraje při posuzování roli.

Zatímco se dříve zdálo, že soudy začínají být při posuzování švarcsystému benevolentnější, aktuální rozhodovací praxe ukazuje opak. Soudci přihlížejí nejen k formálnímu vymezení spolupráce ve smlouvě, ale zejména k jejímu faktickému fungování. Judikatura tak přináší mnoho vodítek, pomocí kterých je jednodušší nelegální práci identifikovat a postihovat.

Jakub Procházka