Nejen tyto parametry ovlivňuje výše průměrné mzdy pro daný rok. Na určité položky má vliv i minimální mzda. Některé odvody a limity však zůstanou v roce 2026 stejné jako letos.

Přinese nástup nové vlády změnu?

V následujícím textu vycházíme ze současné legislativní úpravy. Strany, které sestavují budoucí vládu Andreje Babiše nicméně slibují, že určité parametry u vybraných položek upraví. Výši průměrné a minimální mzdy však změnit nemohou.

Pokud by se nové koalici narychlo podařilo přijmout novelu zákona, kterou již předložila do Sněmovny, ušetřili by podnikatelé primárně na minimálních měsíčních zálohách na sociální pojištění a platbách paušální daně v prvním pásmu. Podrobnosti si přečtěte v článku OSVČ budou možná platit méně na sociální pojištění. Koalice chce změnu zákona na BusinessInfo.cz.

„Už od září je v platnosti nařízení vlády, které stanovuje výši všeobecného vyměřovacího základu pro výpočet pojistného pro rok 2026. Podle něj se určuje minimální pojistné, jež OSVČ budou platit,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Výpočet záloh na sociální i zdravotní pojištění tedy tradičně vychází z průměrné mzdy na daný rok. Ta se přepočítává vládou stanoveným koeficientem z průměrné mzdy v roce předchozím (viz níže). S tím, jak průměr roste, zvyšují se pravidelně i odvody na pojistné.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

Konsolidační balík vlády navíc předloni přinesl další změnu, která OSVČ nepotěšila – zvyšuje se totiž každoročně (a to právě až do roku 2026) takzvaný minimální vyměřovací základ. Ten původně představoval 25 procent průměrné mzdy. V příštím roce se má ale dostat až na úroveň 40 procent průměrného výdělku.

V letošním roce je zmíněný poměr na 35 procentech. Právě toto navyšování chce budoucí vláda zastavit a ponechat základ i na rok 2026 ve stejné výši jako letos.

Jak se zvyšuje průměrná mzda

Na základě nařízení vlády se průměrná měsíční mzda zvyšuje pro rok 2026 oproti letošku přibližně o pět procent a bude činit 48 967 korun. Znamená to, že je její nárůst o něco menší než mezi léty 2024 a 2025.  

„Bez umělého navyšování minimálního vyměřovacího základu by se tak odvody pro drobné živnostníky zvedaly méně než letos. Ti nyní vyčkávají, co udělá nová vláda,“ dodává poradce.

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok (2025) a koeficientu pro úpravu VVZ. Rozhodná průměrná mzda v roce 2026 bude výše zmíněných 48 967 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost má činit minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 40 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Sociální pojištění v roce 2026

Sazba pojistného činí 29,2 procenta z vyměřovacího základu. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2026 tedy bude ve výši 5720 korun, což je o 961 korun měsíčně více než loni.

Pro OSVČ, které začaly podnikat v roce 2025 nebo o rok dříve, platí při výpočtu minimálního vyměřovacího základu výjimka (týká se roku zahájení hlavní výdělečné činnosti a následujících dvou let). Tito podnikatelé nebudou od ledna 2026 platit na zálohách 5720, ale jen 3 575 korun za měsíc.

Ještě připomeňme, že ne všichni ti, kteří mají podnikání jako činnost vedlejší, musejí sociální pojištění platit.

„OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají i takzvanou rozhodnou částku pro účast na sociálním pojištění, tedy stanovený limit vyměřovacího základu, do kterého se pojistné neplatí. Tato rozhodná částka bude činit pro rok 2026 117 521 korun,“ popisuje daňový poradce BDO Jakub Klíma. Znamená to, že pokud mají roční čisté příjmy nižší, odvody pro ČSSZ hradit nemusejí.

Příklad:
Například živnostníci s šedesátiprocentním výdajovým paušálem, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost a budou mít příjmy do 279 tisíc korun ročně, se platbě sociálního pojistného vyhnou.

Ti nejbohatší se nemusejí obávat, že sociální pojištění roste s jejich příjmy donekonečna. Existuje maximální roční vyměřovací základ, tedy limit, nad který se již pojistné neplatí. Vypočítá se jako 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2026 je to 2 350 416 korun.

Tato hranice je společná i pro zaměstnance. Pokud OSVČ přesáhne tento roční výdělek (zaměstnanec svůj roční hrubý příjem), nad tuto hranici pojistné neplatí (celkový odvod se tedy dále nezvyšuje).

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Nemocenské pojištění

Pro rok 2026 se nezvyšuje minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění a zůstává na 243 korunách (2,7 procenta z minimálního vyměřovacího základu 9000 korun). Připomínáme, že nemocenské pojištění je dobrovolné a podnikatelé jej tedy platit nemusejí.

„Účast na nemocenském pojištění je však nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství. Pro OSVČ musí být tato účast alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ připomíná poradce BDO.

Zdravotní pojištění v roce 2026

U zdravotního pojištění se minimální zálohy pro rok 2026 nezvýší tak razantně jako v případě plateb pro ČSSZ. Minimální vyměřovací základ se nadále stanovuje jako 50 procent průměrné mzdy.

„V tomto případě k žádné změně nedochází. Sazba pojistného se také nezměnila a bude nadále činit 13,5 procenta. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2026  tedy bude 3 306 korun, což je –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kvůli mírnému zvýšení průměrné mzdy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o 145 korun měsíčně více než letos,“ doplňuje Michal Dvořáček. I v tomto případě jde o nižší nárůst než z roku 2024 na letošek.

OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu stanovenou nemají. Ti, kteří jsou zároveň zaměstnaní, ji pak neplatí vůbec. Tuto povinnost za ně totiž plní zaměstnavatel. Pokud podnikáte při studiu, mateřské dovolené nebo v penzi, v prvním roce podnikání zálohy neplatíte.

Podáte přehled o příjmech a výdajích a částku pojištění uhradíte jednorázově, a následně vám – na základě přehledu o příjmech a výdajích – vyměřuje pojišťovna výši záloh pro další rok.

Daňová progrese v roce 2026

Konsolidační balíček vlády přinesl ještě jednu změnu, kterou by zejména ti s vyššími příjmy neměli opominout. Znamená totiž, že od roku 2024 platí progresivní daň z příjmu ve výši 23 procent výrazně více lidí než dosud.

Vyšší třiadvacetiprocentní sazba daně nyní platí i pro ty, jejichž roční příjmy jsou minimálně na 36násobku průměrné měsíční mzdy (PM). PM byla pro letošek stanovena na 46 557 korun. Týká se to tedy OSVČ, které budou vyplňovat daňové přiznání na jaře či v létě roku 2026.

Znamená to, že pro rok 2025 je limit na 1 676 052 korunách hrubých příjmů ročně. Podle původních pravidel by byl strop na 2 234 736 korunách ročně. Podle nich totiž platila vyšší sazba jen pro příjmy, které ročně přesahovaly 48násobek průměrné mzdy.

Ještě dodejme, že pro zdaňovací období 2026 bude podle tohoto vzorce platit limit 1 762 812 Kč (36 x 48 967). Třiadvacetiprocentní daň z příjmů tak budou z příjmů nad limit odvádět státu ti, kteří si v roce 2026 vydělají více.

Paušální daň

Minimální platby na sociální a zdravotní pojištění samozřejmě přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro 1. pásmo. Ta je totiž součtem minimálního sociálního pojistného navýšeného o 15 procent, minimální zálohy na zdravotní pojištění a daně z příjmu v paušální výši 100 korun.

Ta v roce 2025 činí 8 716 Kč měsíčně. V roce 2026 se dočkáme dalšího skokového navýšení o 1268 korun až na 9984 Kč (zabránit mu opět může přijetí novely Babišovy vlády).

Loni se dočkali nárůstu i živnostníci s vyššími příjmy ve zbývajících dvou pásmech. Ti ale mohou být tentokrát v klidu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tyto odvody zůstanou stejné jako v letech 2024 a 2025. Paušální daň pro 2. a 3. pásmo pro rok 2026 bude 16 745 korun, respektive 27 139 Kč měsíčně.

Jak se v roce 2026 zvýší paušální daň? Hlásit se k ní můžete od října do ledna

„Ještě bych rád upozornil, že všechny minimální zálohy se platí v nové výši již od 20. ledna 2026. Při sestavování přehledů za rok 2025 je nutné počítat s částkami platnými pro rok 2025,“ doplňuje Jakub Klíma z BDO.

Přehledy se ovšem týkají (stejně jako daňové přiznání) pouze těch, kteří nefungují v režimu paušální daně.

Zvýšení průměrné mzdy zajímá také takzvané dohodáře – tedy ty, kteří pracují na dohodu o provedení práce (DPP). Od 1. července 2024 vstoupily v platnost nové povinnosti pro zaměstnavatele, které se lidí pracujících na dohodu dotýkají.

Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění se od ledna 2025 zvedl ze 4 000 na 4 500 korun a pro rok 2026 zůstane stejný.

Pro zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce bude nově nemocenské pojištění povinné při dosažení 25 procent průměrné mzdy, tedy při příjmu 12 000 korun. Zde dochází oproti letošku o navýšení o 500 korun.

Jakub Procházka