English version
Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, který počátkem února zveřejnil nové statistiky z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu.
Průmyslu se nebývale dařilo
„Čtyřprocentní růst průmyslu v prosinci je vzhledem ke globálním okolnostem velmi dobrým výsledkem,“ myslí si hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group Vladimír Pikora.
Podle statistiků přispěla k růstu zejména automobilová výroba, kde ČSÚ po loňském a předloňském propadu zaregistroval růst o neuvěřitelných 30 procent, ovšem především kvůli nízké srovnávací základně.
„Nicméně je to jen dočasný růst, určitě se nejedná o začátek nového trendu. Už v únoru dvě automobilky přerušily výrobu kvůli nedostatku čipů,“ doplňuje ekonom.
Drahé energie mění podobu ekonomiky
Podle Pikory je ze statistik patrná probíhající restrukturalizace ekonomiky. „S tím, jak zdražily energie, musí řada firem buď omezit výrobu na tu profitabilnější, nebo úplně skončit. Vidíme to například v hutnictví a slévárenství,“ připomíná analytik.
Výrobci očekávají těžký ale růstový rok, propouštění neplánují
Podle statistik narostla v prosinci 2022 hodnota nových zakázek v průmyslu o 10,1 procenta, a to především u domácích (nikoli zahraničních) zakázek. Problémy v zahraniční poptávce budou podle odborníků přetrvávat delší dobu. „Zahraniční poptávka bude torpédovaná silnou korunou a vývoz bude za utaženějších měnových podmínek složitější,“ popisuje Vladimír Pikora.
Průměrný počet zaměstnanců se v průmyslu v prosinci snížil o 0,6 procenta. A s restrukturalizací průmyslu bude tento trend zřejmě pokračovat. K výraznému nárůstu nezaměstnanosti by to ovšem podle ekonomů vést nemělo.
Průmysl rostl v roce 2022 i meziročně
Celoroční data ČSÚ ukázala, že průmyslová produkce byla v roce 2022 reálně vyšší o 1,7 % než v roce předchozím.
„To sice není žádná sláva, ale myslím si, že v létě čekali mnozí ještě horší čísla. Růst byl tažen automobilovou výrobou, jež se zvýšila o 11,7 procenta. Propad naopak zaznamenala výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků,“ připomíná Pikora.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy poroste letos průmyslová produkce nepatrně rychleji než v loňském roce. „Letos by to měla být zhruba dvě procenta. Předpokládá to ovšem, že se dále nevyhrotí evropská energetická krize a Německu a starému kontinentu se víceméně vyhne recese, byť jeho ekonomika bude stagnovat,“ říká Kovanda.
Česko mělo rekordní schodek zahraničního obchodu, vývoj exportu je v mlze
Dvouprocentní růst očekává také analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Výhled na letošní rok z pohledu průmyslu vyznívá smíšeně. Na jedné straně došlo na začátku letošního roku ke snížení a stabilizaci cen energií a zároveň se zlepšila i perspektiva růstu evropské ekonomiky v kombinaci se zlepšením předstihových ukazatelů v eurozóně. To jsou pro exportně a průmyslově laděnou českou ekonomiku pozitivní zprávy,“ domnívá se analytik.
Na druhé straně ale podle jeho slov nedošlo k plné stabilizaci dodávek a problémy v dodavatelských řetězcích aktuálně vidíme například v prosincovém omezení výroby v automotive.
Pikora si naopak myslí, že se letos průmysl dočká mírného poklesu (kolem 0,5 %). „Problémem nebude jen drahá energie, ale také nedostatek čipů z Asie, silná koruna a vysoké úrokové sazby. Výroba zkrátka nebude plynulá. Rok 2024 by už ale měl přinést svižný růst,“ dodává Pikora.
Stavební produkce v prosinci reálně klesla o 0,2 %
Stavební úřady vydaly v prosinci meziročně o 15,6 procenta stavebních povolení méně a začalo se také stavět o 21 procent méně bytů než v listopadu. Dokončeno bylo naopak o 31,6 % bytů více než o měsíc dříve.
„Ze statistik dýchá jasný problém realitního trhu: trh hypoték zamrzl a klesá poptávka po nemovitostech,“ upozorňuje Lukáš Kovanda.
Za celý rok 2022 vzrostla stavební produkce o 1,9 %. Rok 2023 bude podle ekonoma slabší. „Očekávám, že vysoké úrokové sazby zde vydrží do konce roku. Hypoteční trh letos neožije. To jde jasně proti stavební výrobě. Na druhou stranu developerské projekty jsou obvykle během na dlouhou trať a s vysokými sazbami lze počítat jen dočasně, a proto developeři neřeší, co bude letos, ale co bude za dva roky,“ dodává.
Teoreticky by proto měla koruna oslabit, prakticky však vidíme pravý opak, což je dáno optimismem na trhu a spekulacemi. To je dlouhodobě neudržitelné
Lukáš Kovanda, ekonom
Pokles by proto neměl být tak výrazný, jak signalizuje trh hypoték. Kovanda proto očekává pokles výroby jen kolem 0,5 %.
„V loňském roce bylo dokončeno 39 460 bytů. Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2007,“ připomíná hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Podle něj se dá nicméně očekávat, že rok 2023 přinese ve stavebnictví útlum. Budou se dokončovat rozestavené projekty a výrazně klesne zahajování nových staveb.
Exportérům přibydou problémy
Obchodní bilance České republiky vykázala v roce 2022 schodek 198,1 miliardy korun. Předloni bylo saldo zahraničního obchodu jen ve výši 9 miliard. Zároveň je loňský schodek vůbec nejvyšší v historii samostatné České republiky. Pro exportně orientovanou ekonomiku to nejsou nejlepší zprávy.
„Teoreticky by proto měla koruna oslabit, prakticky však vidíme pravý opak, což je dáno optimismem na trhu a spekulacemi. To je dlouhodobě neudržitelné. V první polovině roku 2023 by měl proto deficit ještě růst,“ myslí si Lukáš Kovanda.
Podle něj nás bude tížit nejen přerušení výroby automobilek, ale i silnější koruna. Druhá polovina roku už ale prý půjde opačným směrem.
„Komponenty by měly být běžně k mání a koruna by měla korigovat ke slabším hodnotám. Za celý rok 2023 proto čekám schodek opět kolem 200 miliard korun,“ dodává analytik.
Nejvíce ke slušnému výsledku zahraničního obchodu v prosinci přispěl obchod s počítači a elektronickými přístroji. Nahoru šel i přebytek obchodu s motorovými vozidly. Negativní dopad měl tradičně obchod s ropou a zemním plynem
Tomáš Volf, ekonom
Prosincový výkyv změnu trendu nepřinese
Negativní vývoj očekává také hlavní analytik Citfin Tomáš Volf, přestože jej příjemně překvapila prosincová čísla, kdy skončil zahraniční obchod v nepatrném deficitu 1,2 miliardy korun.
„To je oproti očekávání vynikající číslo. Nejvíce ke slušnému výsledku zahraničního obchodu v prosinci přispěl obchod s počítači a elektronickými přístroji. Nahoru šel i přebytek obchodu s motorovými vozidly. Negativní dopad měl tradičně obchod s ropou a zemním plynem,“ vypočítává Volf.
Ten zároveň souhlasí s Lukášem Kovandou, že příští měsíce pozitivní změnu nepřinesou. „Další měsíce budou skutečně složité. Proti domácímu exportu stojí několik faktorů, ale dva z nich jsou kardinální. Prvním je snížená spotřebitelská poptávka Němců, kteří v utrácení dupli na brzdu a zavřeli své peněženky zbytnému zboží. Tím druhým faktorem je silná česká koruna,“ uvádí Tomáš Volf.
Česká národní banka drží hlavní repo sazbu na 7 % a v dohledné době se na tom nic nezmění. Čeští centrální bankéři nebudou nejspíš se sazbou hýbat ani jedním směrem. Přesto je koruna úročena výrazně lépe než dolar nebo euro, a proto je na silných úrovních.
Silná koruna pak podle Volfa znesnadňuje pozici českých vývozců, protože za exportované zboží dostanou eura a ta smění za podstatně nižší kurz než před několika měsíci. Rozdíl si pak musí firmy ukrajovat z marží, tedy ze zisku, což v důsledku může vést například i k propouštění.
Podle generálního ředitele agentury CzechTrade Radomila Doležala je ale třeba ocenit české exportéry. Hodnota vyvezeného zboží a služeb v roce 2022 se oproti roku 2021 zvýšily o více než 13 procent.
„Oproti roku 2021 vzrostl export o 13,3 % a dosáhl 4473,9 miliardy. Nárůst je i oproti poslednímu předcovidovému roku 2019, a to o 21,2 %. Je třeba vzít v úvahu, že čísla mohou reflektovat nárůst cen. Naprostá většina exportérů přitom opustila ruský trh a velice omezený byl také vývoz na Ukrajinu, i když za posledních pět měsíců roku 2022 vidíme výrazné zlepšení. Naše agentura tak pomáhala českým firmám hledat náhradní trhy, jako byla například Gruzie s přesahem i pro Arménii, Katar, texaský Austin či kanceláře ve Střední Americe a na Filipínách,“ komentuje Radomil Doležal.
„Mezi odvětví s největšími meziročními růsty patřily potravinářské výrobky a produkty zemědělství, dále výrazně rostl vývoz koksu a rafinovaných ropných produktů a papírenské výrobky. Lze předpokládat, že v tomto pozitivním trendu bude český export pokračovat i v letošním roce, bude to ale záležet na dalším vývoji situace týkající se dodavatelských řetězců,“ dodává generální ředitel CzechTrade.
red
