Zkombinovat udržitelnost a moderní technologie není vyloučené ani u větších staveb. Dokazuje to čtyřpatrová dřevěná budova z dílny architektonického studia Perspektiv. Objekt dokončený v roce 2024 slouží jako reprezentativní sídlo společnosti BudexHUB v Plané u Českých Budějovic.

„BudexHUB byl pro naše studio z hlediska rozsahu a ambice zásadním milníkem v oblasti dřevostaveb, a také hlavně z důvodu, že se nám ho podařilo zrealizovat. Téma vícepodlažních dřevostaveb jsme začali systematicky řešit už před více než pěti lety – právě proto jsme založili platformu Perspektiv Research, která se dlouhodobě věnuje výzkumu dřevostaveb z architektonického, konstrukčního, ekonomického i environmentálního hlediska,“ vysvětluje Markéta Pavlunová, šéfarchitekta studia Perspektiv.

Několikaletý vývoj

„Nešlo nám jen o jeden projekt, ale o hlubší pochopení potenciálu masivních dřevěných konstrukcí v českém kontextu – včetně legislativy, požárních limitů, životního cyklu budov a ekonomiky provozu. BudexHUB je tak výsledkem několikaletého vývoje, analýz a návštěv zahraničních realizací,“ pokračuje Markéta Pavlunová.

Volba dřevostavby místo tradičních stavebních materiálů podle ní poukazuje na ohleduplnost vůči přírodě, na myšlenku recyklovatelných surovin a zdrojů i na nízkou uhlíkovou stopu. Budova je postavena v pasivním standardu a chlubí se nízkou energetickou náročností. To je kromě ekonomických dopadů pozitivní také vůči vypouštěným emisím oxidu uhličitého a současně to podporuje energetickou bezpečnost a soběstačnosti budovy.

Sázka na dřevo přinesla tři zásadní výhody. „Udržitelnost, rychlost výstavby a kvalita vnitřního prostředí,“ vyjmenovává Markéta Pavlunová a pokračuje: „Dřevo je obnovitelný materiál s výrazně nižší uhlíkovou stopou než beton či ocel. Konstrukce z masivních panelů umožňuje vysokou míru prefabrikace, což zrychluje výstavbu a snižuje dopady na okolí. Hrubá stavba je díky tomu výrazně rychlejší. Zároveň jsme využili přirozenou vlastnost dřeva, kdy se pohledová nosná konstrukce stává součástí architektonického výrazu interiéru. To vytváří zdravější a příjemnější pracovní prostředí, což je pro administrativní budovu zásadní.“

Veřejné budovy čekají od roku 2028 nové povinnosti v oblasti udržitelnosti

Dřevo a beton

Budova má hybridní konstrukci – dřevěné panely jsou kombinované s železobetonovým jádrem. Tento princip umožnil architektům splnit všechny normové požadavky a zároveň zachovat otevřenost dispozice i estetickou kvalitu.

„V době, kdy jsme projekt připravovali, šlo stále spíše o výjimku. BudexHUB patří mezi první čtyřpodlažní administrativní budovy s hybridní dřevěnou konstrukcí u nás. Proces povolování se ale obešel bez zásadních komplikací. Stanovisko hasičského záchranného sboru bylo vydáno bez připomínek hned napoprvé. Klíčem byla důkladná příprava, detailní koordinace požárně bezpečnostního řešení a práce s certifikovanými systémy,“ popisuje Markéta Pavlunová.

Dnes už podle ní nejsou čtyřpodlažní dřevostavby ojedinělé, ale stále nejde o mainstream. „Vnímáme však jasný posun – zejména díky legislativním změnám a rostoucímu tlaku na dekarbonizaci stavebnictví. Nové normativní podmínky pro požární bezpečnost dřevostaveb dnes navýšily limit požární výšky na 18 metrů. To znamená, že do výšky 18 metrů, až 8 pater, se budou moct v rámci běžného stavebního řízení stavět budovy s konstrukcí kompletně ze dřeva,“ upozorňuje Markéta Pavlunová na posun v české stavební praxi.

Vrty i čerpadla

Pasivní čtyřpatrová dřevostavba v Plané výškou dosahuje maximálního tehdy povoleného limitu tohoto typu budov v České republice, jedná se o jednu z nejvyšších tuzemských dřevostaveb. Budova také čerpá energii z obnovitelných zdrojů, součástí areálu jsou také přístřešky pro auta, které jsou pokryté bifaciálními solárními panely.

Přísun tepelné energie pro chlazení nebo podlahové vytápění objektu je primárně zajišťován geotermálními vrty a dvěma tepelnými čerpadly. Tato čerpadla jsou navíc vybavena chladicím modulem, který umožňuje například využití odpadního tepla z chlazení jedné části objektu pro vytápění jiné části. Mohou také fungovat jako klimatizace „volného chlazení“, protože když kompresory čerpadel nejsou v provozu, je chlad do systému předáván přímo z vrtů.

Budova beskydské lesnické společnosti vznikla z lokálního materiálu zpracovaného přímo na místě

Druhým zdrojem tepla pro objekt je odpadní teplo z technologických procesů probíhajících v areálu, kde se dřevostavba nachází.

Budova vznikla na místě původního, zastaralého technologického areálu na kraji obce, pro výstavbu nové budovy byl zbourán a celá plocha prošla kompletní renovací včetně výsadby zeleně nebo prostoru pro zaměstnance a návštěvníky. O realizaci historicky první administrativní dřevostavby projevili zájem většinový vlastník firmy Budex Pavel Schwarz a další členové této podnikatelské rodiny, která tíhne k udržitelnosti, inovacím a designu a patří mezi fanoušky fotovoltaiky, robotizace i elektromobility.

Stoletá životnost

Finanční náročnost na údržbu se neliší od jiných administrativních budov, stejně je tomu v případě deklarované životnosti, která se pohybuje okolo 80 až 100 let. Správné užívání domu může životnost i prodloužit. Provozní náklady jsou u pasivního domu menší, než u jiných staveb, a to i díky bifaciálním solárním panelům, tepelným čerpadlům a celému komplexnímu energetickému systému. I díky tomu získal projekt v prestižní soutěži Adapterra Awards  za rok 2025 Cenu odpovědné energetiky.

Co se úspornosti objektu týká, investor BudexHUBu si nezveřejňuje konkrétní čísla, ale architektonické studio Perspektiv ilustruje přínos těchto technologií na základě svých zkušeností z jiných projektů.

„Výsledky jsou překvapivě výrazné. U technologií v rámci low-tech přístupu mohou být rozdíly dramatické: zdravotně technické instalace a vzduchotechnika vycházejí až o zhruba 70 procent levněji, systémy vytápění a chlazení přibližně o třetinu a elektroinstalace kolem 20 procen%. V souhrnu se tak bavíme o rozdílu, který může u technologických částí budovy dosahovat průměrně investiční úsporu až kolem 50 procent,“ vypočítává Markéta Pavlunová.

Drahé systémy nejsou nutné

Pasivní budova totiž podle jejích slov není o „více technologiích“, ale o lepším návrhu. „Pokud správně funguje obálka, orientace, kompaktnost a práce s energií, potřeba složitých a drahých systémů výrazně klesá. To znamená nejen nižší investici, ale i stabilnější a dlouhodobě výrazně nižší provozní náklady. Návratnost se pak při dnešních cenách energií zkracuje na roky, nikoli dekády,“ zdůrazňuje Markéta Pavlunová.

Dřevostavby mají podle ní dobrou perspektivu zejména u administrativních a vzdělávacích budov. „Velkou roli hraje ESG agenda, tlak na uhlíkovou stopu i otázka budoucí hodnoty nemovitostí. Investoři si začínají uvědomovat, že životní cyklus budovy – včetně budoucích nákladů na odstranění nebo recyklaci – bude stále důležitější parametr podotýká Markéta Pavlunová.

Z konstrukčního hlediska vidí potenciál nejen v CLT systémech (Cross Laminated Timber, česky „křížem vrstvené dřevo“), ale i v modularitě. „Spolupracovali jsme například na vývoji modulárního systému Novatop Block pro administrativní dřevostavby, který umožňuje rychlou, opakovatelnou a ekonomicky kontrolovatelnou výstavbu vícepodlažních objektů. To může být cesta, jak dostat dřevo do širšího komerčního měřítka,“ uzavírá Markéta Pavlunová.

Dalibor Dostál