English version
Řízení o těchto žalobách má určité společné znaky s hromadným řízením (o hromadných žalobách), mezi oběma řízeními však převažují odlišnosti.
Co je žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů
Jedná se o návrh na zahájení řízení nebo nařízení předběžného opatření v oblasti ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů, jímž se k tomu oprávněný subjekt (žalobce – viz dále) vůči žalovanému (podnikateli) domáhá zdržení se protiprávního jednání nebo určení, zda žalovaný svým jednáním porušil právní povinnost (smluvní či zákonnou). Oproti hromadné žalobě tedy tato žaloba nesměřuje na splnění povinnosti či určení (ne)existence právního poměru.
Kdo může být žalobcem
Stejně jako u hromadné žaloby může být žalobcem pouze právnická osoba (neziskový subjekt), která je zapsána do českého nebo evropského seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele2 , nebo společně více takovýchto osob. Český seznam oprávněných osob vede Ministerstvo průmyslu a obchodu (dostupný na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu), evropský seznam vede Evropská komise.
Žalobce musí v žalobě (vedle obecných náležitostí) uvést rovněž dostatečný popis dotčených spotřebitelů tak, aby pro ně bylo rozpoznatelné, že se jich žaloba týká. Dotčení spotřebitelé však nejsou účastníkem řízení ani na něm nejsou účastni jiným způsobem.
Právo na odstoupení od smlouvy: Jak je to s výjimkami?
Na rozdíl od hromadného řízení zde nefigurují ani jako zúčastnění členové skupiny (do řízení se nepřihlašují), nemají žádná procesní práva a z rozhodnutí soudu jim nebude vůči žalovanému podnikateli plynout právo na jakékoli plnění.
Průběh řízení
Stejně jako k hromadnému řízení je i k tomuto řízení v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze. Oproti hromadnému řízení však soud v tomto řízení samostatně neposuzuje přípustnost žaloby a nerozhoduje o ní, a jak bylo uvedeno výše, dotčení spotřebitelé se do tohoto řízení nepřihlašují.
Zahájení řízení brání tomu, aby proti témuž žalovanému bylo zahájeno další řízení na základě žaloby jiných osob požadujících z téhož jednání nebo stavu stejný nárok (např. žaloby spotřebitelů, kteří by se vůči žalovanému shodně domáhali zdržení se určitého jednání). Soud uveřejňuje informace o průběhu řízení v rejstříku hromadných řízení. Mezi tyto informace patří mj. předmět řízení a skutkový základ žaloby.
Soud v rejstříku hromadných řízení uveřejňuje také vlastní žalobu a rozhodnutí, kterým se řízení končí. Informační povinnosti vůči dotčeným spotřebitelům mají i žalobce a žalovaný. Žalobce je povinen dotčené spotřebitele o průběhu řízení (včetně jeho výsledku) informovat na svých internetových stránkách, popřípadě jakýmkoliv jiným vhodným způsobem tak, aby byla podle okolností případu zajištěna dostatečná informovanost všech dotčených spotřebitelů včetně případných spotřebitelů, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky.
Žalovaný je povinen dotčené spotřebitele informovat vhodným způsobem o výsledku řízení v případě, že žalobě bylo alespoň částečně vyhověno (tzn. pokud žalovaný spor, byť jen v části, prohrál). Způsob, rozsah a formu je žalovaný povinen zvolit tak, aby byla opět podle okolností případu zajištěna dostatečná informovanost všech dotčených spotřebitelů včetně těch, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky (např. v médiích, na sociálních sítích apod.); žalovaný je však vždy také povinen informovat na svých internetových stránkách.
Pokud je při vynaložení rozumného úsilí možné spotřebitele jednotlivě identifikovat, je žalovaný povinen vyrozumět spotřebitele o výsledku řízení jednotlivě (např. e-mailem, SMS zprávou, dopisem). Za nesplnění informační povinnosti o průběhu nebo výsledku řízení může soud uložit pořádkovou pokutu do výše 5 milionů korun. Stejnou pokutu může soud uložit tomu účastníkovi řízení (žalobci či žalovanému), kterému soud pravomocně uložil povinnost předložit důkazní prostředky, a účastník bez spravedlivého důvodu tuto povinnost nesplnil.
V takovém případě soud rovněž může skutečnost, která měla být v neprospěch tohoto účastníka předmětnými důkazními prostředky prokázána, pokládat za prokázanou. Pokud soud v řízení vydá rozsudek, jímž uloží žalovanému povinnost zdržet se určitého protiprávního jednání, tento rozsudek nabude právní moci a vykonatelnosti a žalovaný uloženou povinnost nesplní, lze mu v exekučním řízení uložit pokutu opět až do výše 5 000 000 korun.
Výrok pravomocného rozsudku (ať soud žalobě o zdržení se protiprávního jednání či o určení, zda došlo k porušení právní povinnosti, rozsudkem zcela či částečně vyhoví nebo ji zamítne) je závazný i pro spotřebitele oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu (s výjimkou těch, kteří ještě dříve, tj. před podáním žaloby, proti témuž žalovanému sami zahájili řízení nebo se přihlásili do hromadného řízení pro nárok z téhož jednání nebo stavu).
Výhody pro spotřebitele
Byť dotčení spotřebitelé nejsou účastníky řízení, nemají žádná procesní práva ani jim neplynou z rozhodnutí (je-li žaloba úspěšná) žádná přímá práva vůči žalovanému podnikateli, je pro ně výrok pravomocného rozsudku, až na výjimky, závazný (viz výše). To však současně znamená, že bylo-li pravomocně rozhodnuto, že žalovaný porušil určitou právní povinnost, může dotčený spotřebitel výsledek řízení použít při uplatňování navazujících nároků plynoucích mu z předmětného protiprávního jednání žalovaného, např. práva na náhradu škody.
Jinými slovy dotčený spotřebitel nebude nucen prokazovat, že žalovaný jednal protiprávně, ale už „pouze“ to, jaká škoda mu byla tímto protiprávním jednáním způsobena. Další výhodou je skutečnost, že po dobu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů neběží u práv vzniklých z protiprávního jednání nebo stavu promlčecí lhůta. Spotřebitel tak může vyčkat (aniž by čelil riziku promlčení svého nároku) na výsledek řízení a podle něj následně zvolit další postup.
Převzato z Internetového portálu TRADE NEWS. Autor: Petr Kvapil
