Analytici na konci loňského roku predikovali lepší čísla. A jedná se také o slabší výsledek, než očekával trh, upozorňuje ekonom Vít Hradil ze společnosti Investika.

Pozitivní zprávou je, že hodnota nových zakázek meziročně narostla téměř o deset procent a to za přispění těch ze zahraničí (8,9 %) i z tuzemska (11,4 %). 

Průmyslové firmy stále propouštějí, i když už ne tak intenzivně jako loni na počátku roku. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu v lednu 2026 meziročně klesl o jeden procentní bod, průměrná reálná mzda narostla o 4,7 procentního bodu.

Meziměsíčně vzrostla produkce hlavně v odvětvích podpůrných činností při těžbě (+29,7 %), výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (+11,2 %). Pokles naopak hlásí ostatní těžba a dobývání (-16,1 %), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (-12,0 %) či zpracování dřeva.

Český automobilový průmysl v současnosti: Záchrana, nebo zánik?

Meziročně se dařilo ve výrobě ostatních dopravních prostředků (37,6 %), výrobě oděvů (13,4 %) a v ostatním zpracovatelském průmyslu (8,8 %). Tahounem meziročního růstu bylo tradičně odvětví výroby motorových vozidel (+1,6 procentního bodu).

Největší meziměsíční pokles od léta 2023

„Po předchozích čtyřech měsících v řadě, kdy průmyslová produkce stoupala, přišlo v lednu vystřízlivění v podobě nejprudšího meziměsíčního poklesu od července roku 2023,“ připomíná Vít Hradil.

Slabý výsledek předvedl podle ekonoma zejména zpracovatelský sektor, který meziměsíčně odepsal rovnou 3,8 procenta a v červených číslech se nacházelo 17 z celkových 22 odvětví.

„Opět se tedy potvrzuje trend z uplynulých let, kdy se situace v průmyslu chvíli nadějně zlepšuje, aby následně opět ochladla, a tak stále dokola. Z širšího pohledu je pak celkovým výsledkem průmyslová stagnace, když jeho celkový výstup zůstává od roku 2018 prakticky nezměněn,“ domnívá se ekonom.

Podobný vývoj očekáváme i v nejbližší době, když předstihové indikátory taktéž vrávorají kolem nuly a neukazují ani na pokles, ale ani na růst.

Vít Hradil, Investika

„I v roce 2026 bude průmysl své naděje upínat k Německu a doufat, že se tento kdysi nezastavitelný průmyslový obr po letech opět probudí,“ dodává analytik.

Do letošní výkonnosti českého průmyslu může logicky významně promluvit vývoj na globálním trhu s ropou a plynem, což navzdory relativně úspěšnému začátku roku celoroční výhled zamlžuje, tvrdí ekonom UniCredit Bank Martin Komrska.

Komrska je ve svých odhadech optimističtější. „S růstem průmyslové produkce se pro začátek roku všeobecně počítalo, a to jednak díky slušným výsledkům z konce loňského roku a zároveň díky sentiment indikátorům, které měly v posledních měsících vzestupnou trajektorii. Podle dat ČSÚ má za sebou domácí průmysl příznivý trend již dvanácti měsíců v řadě, kdy produkce vykázala meziroční růst,“ připomíná.

SP ČR: Jaké jsou dopady současné blízkovýchodní situace na český průmysl

Zda bude dosavadní vývoj v průmyslu pokračovat i v dalších měsících je otázkou, protože do něj může výrazným způsobem promluvit konflikt v Iránu. „Než válka vypukla, předpokládali jsme celoroční tempo růstu domácí průmyslové produkce v roce 2026 poblíž dvou procent. Tento scénář může zůstat v platnosti, pokud se aktuálně zvýšené ceny energetických surovin na globálních trzích ukážou být pouze krátkodobou epizodou. Míra nejistoty je však v tuto chvíli výrazná a přináší riziko, že skutečný vývoj může být méně optimistický,“ uzavírá analytik.

K růstu průmyslové výroby ve srovnání s lednem 2025 přispěly také energetika či obranný sektor, tedy zcela klíčové obory. Nedařilo se naopak strojírenství, odvětví počítačů a elektroniky a také výrobě nekovových minerálních výrobků. 

Jak se války v Íránu obávají podniky?

Svaz průmyslu ČR zpracoval po vypuknutí krize v Íránu bleskový průzkum mezi podniky. Zástupci průmyslových podniků zatím vidí budoucnost optimističtěji než někteří analytici.  Lednový vývoj v průmyslu potvrzuje podle SP ČR scénář mírného oživení a růstového trendu, který se opírá o postupnou stabilizaci domácí ekonomiky a spotřeby.

Navzdory doposud slabší zahraniční poptávce zůstávají podle svazu očekávání relativně příznivá, a to především díky výhledu silnějšího růstu u našich klíčových obchodních partnerů v EU a v Německu.

Lidé přestávají věřit v pozitivní vývoj ekonomiky, podnikatelé jsou optimističtější

„Český průmysl má vnitřní sílu k adaptaci, pokud mu k tomu zbude dostatečný prostor. Hlavním rizikem nadále zůstávají vysoké ceny energií, které v kontextu nynějšího konfliktu v Íránu vnášejí na trhy novou vlnu volatility a nejistoty. Ačkoliv stát podnikl dílčí pozitivní kroky, jako je odpuštění poplatků na podporu obnovitelných zdrojů, je naléhavě nutné řešit další bariéry, aby se dále nerozevíraly nůžky znevýhodňující tuzemské výrobce. Ať už obnovením daňové výjimky pro metalurgické a mineralogické procesy nebo systémově, na EU úrovni, revizí systému emisních povolenek,“ komentuje analytik SP ČR Milan Klempíř.

Eskalace krize na Blízkém východě se již podepsala ve skokovém zdražení ropy a zemního plynu na světových trzích. Cena ropy se v březnu 2026 zvýšila o zhruba 28 procent, zemní plyn (futures) na Amsterodamské burze zdražil asi o 55 procent. Asi o pětinu narostly ceny nafty a zvyšuje se i cena benzinu.

Velmi významným faktorem bylo faktické uzavření Hormuzského průlivu jakožto strategického dopravního uzlu, kudy prochází každý den přibližně 20 procent světové spotřeby ropy a 25 procent celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem. Finální dopady krize budou záviset na délce a míře eskalace. Déletrvající konflikt by tedy znamenal další ekonomický šok brzdící výkon nejen průmyslu, ale celého českého hospodářství.

Firmy straší náklady na dopravu a cen energií

Firmy v průzkumu především očekávají zvýšené dopravní náklady či vyšší ceny energie, které – ač nemusí být pro některé respondenty zásadního charakteru – mohou například pro energeticky náročné podniky představovat další překážku jejich podnikání s doprovodnými dopady. V jednotlivých případech se pak mohou objevovat komplikace i v dodávkách materiálu či v zakázkách (u firem obchodujících v daném regionu). 

Nižší tržby a vyšší operativní náklady budou znamenat nižší výdaje do investic, které měly firmy připraveny na rok 2026, při opravdu černém scénáři může nastat jejich úplné odsunutí.

David Pinka, CACS

„Nižší tržby a vyšší operativní náklady budou znamenat nižší výdaje do investic, které měly firmy připraveny na tento rok, při opravdu černém scénáři může nastat jejich úplné přesunutí do budoucna. Tedy náš segment se nebude dostatečně rozvíjet – investice nyní jdou zejména do lepšího odbourávání dopadů a snižování energetické náročnosti či zvyšování efektivity provozů,“ komentuje David Pinka z České asociace čistících stanic.

Zároveň je však z průzkumu patrný vzkaz, že v roce 2026 nelze počítat se stabilním mezinárodním prostředím a obecně příznivou situací pro globální obchod. Tomuto trendu je nutné se přizpůsobit a navázat užší spolupráci. 

„Je klíčové dávat dohromady tuzemské firmy v zahraničí formou vlastních průmyslových center. Vidíme to u jiných zemí, že sdružují v exportních destinacích svoje firmy pod jednu střech, do jednoho areálu. Takto mohou podniky snižovat svoje náklady v době klidného provozu a také si mohou pomáhat v dobách konfliktů. Svět asi bude v dalším období nějakou dobu rozkymácený a my se nemůžeme stáhnout domů. Musíme najít cestu, jak exportně fungovat v novém uspořádání světa,“ doplňuje Libor Musil z LIKO-S Holding.

jap