Týden inovací (TI), který probíhá od 1. října, je nejvýznamnější akcí v oblasti inovací, moderních technologií a umělé inteligence ve střední Evropě.

„Letošní 11. ročník nabídne návštěvníkům velkou porci inovací a přelomových špičkových technologií včetně deseti humanoidních robotů. Chceme, aby se z TI postupně stal jakýsi ´globální Davos´, kde se řeší nejnovější technologie a jejich dopad na lidstvo a humanitu,“ dodává Sedláček v rozhovoru pro BusinessInfo.cz.

Odborníci v poslední době varují před tím, že se AI vymyká kontrole. Americká společnost OpenAI pozastavila trénování svých nejnovějších modelů. Co se děje?

Situace je dnes jiná, než když jsme před pár lety slýchali apely, aby se zastavil vývoj AI. Tehdy jsme jim nenaslouchali. Nyní ale žijeme v době, kdy se některé modely svým chováním skutečně začínají vymykat kontrole a vývoj AI je nesmírně rychlý.

AI Agenti společnosti Open AI při získávání a šíření informací podnikli kroky, které společnost neočekávala a které přesahovaly zadané úkoly a instrukce.

AI agenti nedávno sami zveřejnili na internetu informace, které měli pouze vyhledat na federálních vládních webech. Zajímavý posun je v tom, že už si umělá inteligence v rámci interní komunikace začíná vytvářet vlastní jazyk, který je stále méně srozumitelný.

Výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon dokonce opustil firmu i celý obor s tím, že by AI v blízké budoucnosti mohla zničit lidstvo. Jsou podle vás takové dystopické scénáře reálné?

Myslím, že ohrožení samotné existence lidstva je hodně nepravděpodobný scénář. Odborníci a vědci to nevylučují, ale ta procenta jsou mizivá. O motivech různých vyjádření lidí, kteří odcházejí ze společností zabývajících se výzkumem a vývojem AI, bych nechtěl spekulovat. První, kdo už před dvanácti lety zveřejnil podobná varování, byl přitom Nick Bostrom ve své knize Superinteligence. Popisoval, že se umělá inteligence může vymknout kontrole a začít se zdokonalovat sama. Nepovažoval se za alarmistu, jen tvrdil, že scénářů vývoje je mnoho a patří k nim i ty velmi negativní.

Zmiňoval jste, že s AI agenti začínají vytvářet vlastní jazyk… Je možné, že přestaneme být schopni jejich komunikaci dešifrovat?

AI agenti založení na modelech několika předních společností z USA, Číny a Francie si skutečně začali vytvářet jazyk, který je nikdo neučil. Jazyk připomíná experimentální prózu Jamese Joyce. K tomu si ale AI přidala vlastní žargon, kde se objevují nové výrazy, metafory i surreální zkratky. Je možné, že bude čím dál obtížnější takový jazyk dešifrovat.

Jste autorem knihy nazvané Nazí v AI době. V čem vidíte vy osobně ty největší výzvy, se kterými se musí lidstvo v souvislosti s AI vypořádat?

Když se umělá inteligence v posledních letech začala šířit do všech oblastí našeho života, začal jsem přemýšlet nad tím, jak ovlivní to nejpodstatnější, tedy kromě jiných aspektů především naši identitu. Tedy to, jak odpovídáme na otázky: Kdo jsem? Jaké je naše místo na světě?

To je tedy leitmotivem knihy?

Leitmotiv je de facto ten, jak nás tato technologie jako lidstvo obrazně vysvléká do naha.  AI je naše dítě a díky ní se realizuje naše touha po kontrole. Jako bychom měli potřebu vytvářet si nějaké mesiáše, co nás zachraňují. AI nám ale zároveň poskytuje možnost zamyslet se, co dál, protože má ohromné dopady na naši psychiku, identitu a pochopení toho, jaký je smysl naší existence.

Kniha je tedy vlastně o tom, že je zapotřebí znovu promyslet, na čem je naše identita a smysl naší existence postavený, tak abychom byli rezilientní vůči tomu, co přichází.

Digitální transformace není pro mnoho firem prioritou

Podle průzkumu Deloitte se už AI stala běžnou součástí provozu českých firem. Podniky ale zároveň investují do umělé inteligence jen 1 až 10 procent svého IT rozpočtu. Jsou tyto investice pro české podniky skutečně prioritou?

Obávám se, že ne. S kolegou se nyní věnujeme AI transformaci a máme do značné míry zmapovaný trh. Drtivá většina firem objedná licenci pro zaměstnance a spokojí se s tím, že mají Gemini, ChatGPT nebo podobné modely. To ale neřeší podstatu AI transformace. Na začátku potřebujete mít v pořádku data a správně nastavené procesy ve firmě, aby umělá inteligence neprodukovala jen další chaos. Vedení podniků by mělo promyslet a případně nově nastavit zmíněné interní procesy, ale také se pokusit změnit myšlení lidí.

To by mělo automaticky předcházet zavádění umělé inteligence?

Samozřejmě. Transformace často fatálně selhává kvůli tomu, že firmy dobře nepracují jednak s daty, ale především s interní rezistencí vlastních lidí. Firma zavede umělou inteligenci, mají tam AI ambasadory – všechno, co teoreticky potřebují, ale stejně to nefunguje. Nejdřív je třeba udělat přípravnou práci, kdy to důkladně komunikujete uvnitř společnosti – věnovat tomu čas a ujistit se, že to zaměstnanci chápou a berou AI jako příležitost, nikoli jako ohrožení. Pak máte šanci na úspěch.

Hromadné rozšíření umělé inteligence ve firmách: Co zaručuje návrat investice do AI?

Není to tak, že se malé podniky obávají nejenom zavádění AI, ale digitalizace obecně, protože ji považují za časově i finančně náročnou. Jde o investici, která se jim vyplatí za všech okolností?

Je to bez diskuze investice, která se vyplatí vždy. Není to jako dřív, kdy firmy zvažovaly, zda vůbec či kolik procent mají investovat do oblasti inovací, vědy a výzkumu. Dnes je to naprostá nutnost. Výhodou je, že v současnosti je to ještě relativně levné (včetně pořizování AI modelů). Ti, kteří do toho vlaku naskočí později, to budou mít složitější už proto, že konkurence bude nové nástroje využívat a oni ne. Jinými slovy digitální transformaci se nevyhne nikdo, ale pro opozdilce bude celý proces nákladnější a náročnější.

A uvědomuje si to management malých českých firem? Nebrzdí je přílišný konzervatismus?

Podle mě tam stále určitý konzervatismus je. Velké firmy si tu potřebu uvědomují více a už byly nuceny AI transformaci řešit. Není to ale o tom, že si pozvete nějakou externí společnost, která vám pomocí líbivé prezentace obecně doporučí, co a jak máte dělat, a vy to uděláte. Takhle to nefunguje. Investice trvají delší dobu, důkladná příprava musí proběhnout uvnitř firmy… Obrazně je třeba navléct si rukavice a začít se ´hrabat v hlíně´.

A pak je tu otázka efektivity.  Malé a střední podniky musejí být agilní, protože to pro ně může být levnější a rychlejší než pro velké společnosti a nepotřebují do celého procesu zapojovat všechna možná oddělení a spousty různých lidí. Pokud se tomu menší firmy věnují poctivě, dokážou být oproti gigantům ve využívání AI efektivnější.

Lapáček: Jak proniknout mezi inovační lídry? U mladých musíme rozvíjet podnikavost

Česko se světovým lídrem v AI nestane

Pojďme k inovacím obecně. Vím, že je to evergreen všech diskuzí o výzkumu, vědě a inovacích, ale přesto se zeptám: Co potřebujeme jako stát, abychom se posunuli mezi inovační lídry?

Ano, je to skutečně evergreen, ale je to důležité. A já na tuto otázku odpovídám stále stejně: když nikam nemíříte, nikam se netrefíte. V té souvislosti poukazuji na naše vládní inovační strategie a je lhostejné, kdo je zrovna u moci. My jako stát buď nemáme strategii žádnou, nebo máme vize a cíle, které jsou totálně přemrštěné a nereálné.

Aspirujeme na něco, čemu nevěří nikdo, dokonce ani běžný občan a slibujeme si výsledky, kterých nemůžeme dosáhnout. Upřímně není možné, aby se Česko stalo například lídrem ve vývoji umělé inteligence či světovou velmocí v oblasti AI.

A politici ani odborníci tomu samozřejmě také nevěří…

Jak jsem zmiňoval, nevěří tomu nikdo. Je to pohádka. A druhý bod je, že se pro to, abychom dosáhli nějakých stanovených cílů, mnoho nedělá. Aby se například Čína posunula tam, kde aktuálně je, tak už se mnoho let řídí jasnou strategií a pro dosažení cílů dělá absolutní maximum. Na to ale potřebujete zmobilizovat ohromné lidské a finanční zdroje, které nám chybějí. Kdybychom ovšem dokázali dosáhnout jen třetiny námi deklarovaných záměrů, bylo by to skvělé.  

A jaká je tedy šance pro Česko? Vydat se čínskou cestou asi ne…

Podle mě existují dvě cesty. Zaměřit se na ty obory, ve kterých už v současnosti ve světě vynikáme, například chemii nebo nanotechnologie. Měli bychom přicházet s dobrými nápady a propojovat je s AI. Jedním z příkladů může být projekt zakladatele Stories Filipa Douška.

Ten má nyní ve startupu Theorema k dispozici tým, jenž se pokouší vynalézt léky na nejvážnější nemoci. Jde o malý tým schopných lidí, kteří věří, že dokážou pomocí AI uspět i v konkurenci velkých farmaceutických firem. Jednou z cest je tedy zapojovat umělou inteligenci do podobných projektů.

Musíme se zamyslet, jak propojit dobré nápady s AI, abychom vytvořili něco unikátního, co má globální ambici.

Ale takové projekty mohou vznikat zdola. Do toho v zásadě nemusí ingerovat stát…

Samozřejmě. Druhá věc, kterou bych zmínil jako šanci pro ČR či pro celou Evropu, je vytváření software AI. Aby to nebyly jenom Spojené státy, které vytvářejí byznysové AI aplikace. V tom jsou a budou ohromné peníze a také v této oblasti máme šanci se prosadit.

A co byste poradil zástupcům státu?

Mohu říct, co bych udělal já: pozval bych k jednomu stolu představitele nejúspěšnějších českých firem a startupů. Lidi, kteří se v problematice nejlépe orientují a probral s nimi, kde všude je možné zapojit AI a kde vidí největší příležitosti… Na Tchaj-wanu například od 80. let podporovali výrobu polovodičů a bylo to součástí vládní strategie. Nemuseli se tehdy s čipy trefit, ale ukázalo se, že vsadili na správnou kartu.

Navíc si řekněme, že my Češi často dokážeme v rámci omezených zdrojů a možností – díky schopnosti improvizovat – vytvářet netradiční a neobvyklá, ale kvalitní řešení. V tom jsme skutečně mistři.

Startup může mít skvělý produkt. Co když mu ale nikdo nerozumí?

Nepokulháváme stále v komercializaci výzkumu? Je tu dostatek dostupného kapitálu pro rychle rostoucí firmy a startupy?

Samozřejmě, že to stále není optimální. Myslím si ale, že to podhoubí je lepší než kdykoliv předtím. Zlepšuje se mimo jiné také provázanost tuzemských Venture capitalist investorů s těmi zahraničními. Vy vlastně potřebujete, aby se o vás jeden VC fond postaral a hned oslovil další přátelský a ještě větší VC fond, aby vám poskytl další peníze a aby ty investice byly maximálně rychlé. Zakladatelé startupů mají být ti, kteří se zaměřují primárně na to, aby co nejrychleji získávali další a další peníze. To je pro ně klíčové.

Zástupci inovačních center často zmiňují, že mezi klíčové výzvy českého inovačního ekosystému patří konzervatismus, vzájemná nedůvěra a tím pádem nedostatečná spolupráce mezi jeho jednotlivými aktéry. Souhlasíte?

V zásadě ano. Tohle je jiné než v Americe, kde jsou úspěšní lidé obdivovaní a vážení. Nás často štve, že by někdo mohl být úspěšnější než my. Možná je to dědictví socialismu, ale já jsem podobný přístup viděl například i v Dánsku… Tam mají hodně podobně laděné myšlení jako my.

Skutečně je to u nás podobné jako ve Skandinávii? Myslím ten rovnostářský přístup…

Paradoxně ano, rovnostářství je příznačné slovo. To říkal kdysi Petr Pithart v nějakém rozhovoru – a mně to otevřelo oči – že jsme v tom řekněme levicovějším smýšlení zemí skandinávského typu. V severských zemích platí janteloven, což je nepsaný zákon, kdy se jakýkoli individualismus, vyčnívání z řady nebo chlubení se úspěchem považují za nevhodné.

My tady u nás máme také svůj janteloven. Je to společenský konsenzus, ale není nám to ku prospěchu, protože my potřebujeme úspěšné lidi nebo bojovníky jako například profesor Pěchouček maximálně podpořit, neházet jim klacky pod nohy a být ochotní s nimi spolupracovat.

Týden inovací s humanoidními roboty

Pojďme k Týdnu inovací, který každoročně pořádáte. V říjnu proběhne už jedenáctý ročník. Na co se mohou návštěvníci z řad podnikatelské i laické veřejnosti letos těšit?

Lidé se mohou těšit na nesmírně bohatý program. Dá se říct, že je rok od roku pestřejší. Letos máme v Praze čtyři tématické konferenční stage, kde vystoupí 400 řečníků, přes dvě stovky praktických seminářů a zajímavé networkingové akce. A můžeme se pochlubit zajímavou novinkou, která je unikátní nejen v rámci České republiky. Máme přislíbenou účast až 14 různých typů robotů včetně 10 humanoidních,

Je to jedna z největších inovačních akcí ve střední Evropě, kde můžete získat inspiraci, nové kontakty, nový byznys a dát lidem vědět o sobě a o své firmě.

Vaší ambicí je dlouhodobě vytvořit z Týdne inovací největší evropský event zaměřený na inovace s AI. Jak se tento cíl daří naplňovat?

Naší snahou je obecně udělat z Týdne inovací událost v evropské kvalitě, abychom nemuseli vyjíždět do zahraničí, a mohli zde přivítat co nejvíce firem všech velikostí a startupů. Aby zde byla co největší možnost sdílení zkušeností napříč obory.

Mojí snahou a vizí je, aby to byl jednoho dne takový globální Davos, kde se řeší nejnovější technologie a jejich dopad na lidstvo, na humanitu. Snažme se, aby dopady toho, co vytváříme, byly ku prospěchu co největšímu počtu lidí. A zároveň, aby šly nové technologie ruku v ruce s lidskostí.

Bývalý prezident, vědci i humanoidní roboti. Innovation Week odhaluje hlavní řečníky

Předpokládám, že představení humanoidních robotů bude v rámci Inovačního veletrhu, který se koná jako většina akcí v kampusu ČSOB v Praze 5?

Přesně tak. Primárně jde o roboty evropské provenience. K vidění bude ale i robot od Alzy respektive Unitree Robotics, který je původem z Číny. Už nyní můžete na humanoidech vidět opravdu významný progres. Je neuvěřitelné, kam jsme se posunuli od roku 2017, kdy jsme na TI představovali robotku Sofii.

Teď je samozřejmě další fáze zavádění dokonalejší umělé inteligence do humanoidních robotů. Snahou bude, aby se postupně co nejvíce podobali lidem. Blíží se moment, kdy bude složité poznat, jestli má humanoidní robot vědomí nebo ne. Vlastně to nedokážete určit.

Každý ročník Týdne inovací měl nějaká nosná témata. Věnoval se tomu, co společnost nejvíc pálí, co je pro ni důležité. Jaká jsou tedy hlavní témata letošního ročníku?

Já se vyhýbám tomu, abychom měli jedno nosné téma pro ročník, protože by to zúžilo zájem o akci na omezený okruh lidí. Ale vlastně od počátku jsou tam dva důrazy na AI a životní prostředí, respektive inovace pro životní prostředí. To zůstává do dneška…

Kompletní program Innovation Weeku je dostupný na www.innovationweek.ai/cs/programme. 

A další témata…

Postupně jsme to rozšířili asi o dvě desítky dalších témat, takže si na Týdnu inovací každý najde to své – to, co jej nejvíc zajímá. Takže máme vše od vztahů, zdraví, longevity, kyberbezpečnost, životní prostředí, energetiku, přes dopravu, software, hardware až po robotiku.

Můžete ještě představit nějaké české nebo zahraniční hvězdy, které na Týdnu inovací vystoupí?

Vystoupí celá plejáda osobností z politiky, vědy i byznysu včetně startupistů, a to z ČR i ze zahraničí. Zmínit můžeme například bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisku, tvůrce obsahu o technologiích Petra Máru, expertku na AI Dariu Hvížďalovou nebo dalšího předního českého odborníka na umělou inteligenci Michala Pěchoučka.

Ze zahraničních hvězd to bude například Megan Loyce, což je zakladatelka Gen Z Founders. To je vlastně největší komunita investorů do startupů z generace Z. Ještě doplňme zástupkyni přední světové softwarové společnosti Red Hat Michaelu Malatin či zástupce Mezinárodní organizace pro bezpečnost nevládních organizací Dana Wooda.

Jakub Procházka