Jakub Procházka 6. 11. 2026 | BusinessInfo.cz

Původní srážkovou daň nahradí daň zálohová. Kterých poplatníků se změna týká, co přinese zaměstnavatelům a zda kvůli ní budete muset podávat daňové přiznání, si přečtěte v následujícím článku na BusinessInfo.cz.

Jak je to dnes a kdy se srážková daň zruší?

Srážková daň je daň vybíraná srážkou přímo u zdroje příjmů. Vybírá ji tedy plátce daně z příjmů (zaměstnavatel) od poplatníka. Finančnímu úřadu ji odvádí sám zaměstnavatel.

Zaměstnanec tedy dostává čistý příjem po zdanění. Jde zpravidla o daň konečnou, takže se tyto příjmy za běžných okolností nezahrnují do ročního zúčtování daně ani neuvádějí v daňovém přiznání. 

„V takovém případě samozřejmě nemá poplatník nárok na žádné daňové slevy a odpočty. Aby je mohl využít, musí podat daňové přiznání sám,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Úleva pro drobné podnikatele: Daňové přiznání nově až od příjmů nad 100 tisíc

Příjmy ze srážkové daně lze nicméně dobrovolně zahrnout do přiznání, pokud se tak zaměstnanec rozhodne. „To je výhodné zejména pro studenty a jiné osoby s nízkými příjmy, kteří mohou získat část daně nazpět díky uplatnění základní slevy na poplatníka či od příštího roku znovuzavedené slevy na studenta,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Srážková daň se ještě letos uplatňuje například u zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele nepodepsali Prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti (známý růžový papír). Podmínkou ovšem je, aby jejich jejich příjem z dohody o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele činil nejvýše 11 999 korun.

U zaměstnání malého rozsahu, například z dohod o pracovní činnosti (DPČ), jde o příjem, který nepřesáhne 4500 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Po překročení limitů se příjmy už dnes daní zálohovou daní. Příští rok už se to bude týkat všech příjmů z těchto smluv bez ohledu na výši měsíčního výdělku.

Dosavadní patnáctiprocentní srážková daň od 1. ledna 2027 zcela skončí u odměn do zmíněného limitu (bez „růžového formuláře“) v případě dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ).

Rušení srážkové daně (dvě fáze)

• Od 1. ledna 2026 u odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty.
• Od 1. ledna 2027 u příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 Zákona o daních z příjmů (u podlimitních příjmů z DPP a zaměstnání malého rozsahu).

Co srážkovou daň nahradí?

„Srážkovou daň nahradí klasická zálohová daň z příjmů, která je rovněž ve výši 15 procent, případně výjimečně 23 procent u vysokých příjmů nad limit. Je ovšem nutné si uvědomit, že zálohová daň funguje zcela jinak, a to jak z pohledu zaměstnance tak i zaměstnavatele,“ popisuje poradce.

U zmíněných příjmů ze závislé činnosti (které se v roce 2026 zdaňují srážkovou daní), budou firmy za pracovníky od roku 2027 odvádět zálohu na daň, tak jak je to u ostatních zaměstnanců. Všem zaměstnancům ji budou strhávat z výplaty.

Slevy na dani a odečitatelné položky při výpočtu čistého příjmu zohlední v případě, že u nich zaměstnanec podepíše zmíněný formulář.

Lonková: Start JMHZ byl tragický, problémy nelze přejít. Firmy i účetní potřebují čas

Zaměstnanci pak účetní jeho zaměstnavatele připraví roční zúčtování daně za předchozí rok. Na jeho základě vznikne poplatníkovi přeplatek nebo nedoplatek na dani z příjmu. Ten bude zohledněn ve výplatě. Současně firmám zaniká povinnost podávat roční vyúčtování srážkové daně. Příjmy zaměstnanců vykáží prostřednictvím JMHZ.

Co čeká zaměstnance?

Jak bylo zmíněno výše, zrušení srážkové daně se dotkne především dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Zaměstnavatel je zvyklý odvádět zálohy na daň měsíčně, takže v tomto ohledu se nic nemění a poplatník bude dostávat již zdaněnou odměnu.

Novinkou je skutečnost, že zálohová daň nemusí být konečná a příjmy se nově stanou dílčím základem daně.

To znamená, že daň bude potřeba v některých případech po skončení zdaňovacího období vypořádat prostřednictvím ročního zúčtování nebo daňového přiznání. Ze zákona nicméně nevyplývá povinnost podat daňové přiznání u malých příjmů, například z obou zmíněných dohod. Přiznání se nadále podává jen z příjmů nad určitý limit.

Srážková daň se od roku 2027 neruší plošně. Nadále zůstává u pasivních příjmů, jako jsou dividendy, podíly na zisku, úroky z bankovních účtů a zůstává i u autorských honorářů

Michal Dvořáček, daňový poradce

Kdy musíte podat daňové přiznání

Od roku 2027 se sice i některé dosud srážkově daněné příjmy, například podlimitní příjmy z DPP, budou zdaňovat zálohou na daň, zákon ale umožňuje tyto příjmy za splnění stanovených podmínek do daňového přiznání nezahrnout.

Přiznání k dani z příjmu fyzických osob musejí dnes podávat ti, jejichž roční příjmy překročí 50 tisíc korun. To se bude týkat ještě zdaňovacího období 2026, od příštího roku se tento limit zvyšuje na 100 tisíc.

Povinnost osobně přiznat daň tedy bude nadále vyplývat z obecných pravidel pro podání přiznání – kromě zmíněné minimální výše příjmů například ze souběhu příjmů ze zaměstnání, který neumožňuje roční zúčtování.

I když máte nízké příjmy a daňové přiznání nemusíte podávat, může být často výhodné vyplnit jej dobrovolně. Můžete v něm totiž uplatnit odečitatelné položky a slevy na dani. Pokud vám vznikne přeplatek na dani, požádáte finanční úřad o jeho vrácení.  

Poplatníci se často ptají, zda bude srážková daň v Česku zrušena úplně. „Odpověď zní: Srážková daň se od roku 2027 neruší plošně. Nadále zůstává u pasivních příjmů, jako jsou dividendy, podíly na zisku, úroky z bankovních účtů a zůstává i u autorských honorářů,“ upozorňuje poradce.

Jakub Procházka

Jakub Procházka se jako redaktor a editor portálu BusinessInfo.cz věnuje problematice daní, malých a středních podniků a také zahraničního obchodu. Dříve pracoval mj. v denících Svobodné slovo, Metro, E15 a podnikatelském týdeníku Profit.

Další články autora