Struktura nových operačních programů na roky 2014-2020 v ČR



2. Hlavní principy

Jedním z hlavních principů nového programovacího období má být strategické zaměření a propojování. Intervence operačních programů musí směřovat k naplňování cílů strategie Evropa 2020, Národního programu reforem a Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Z důvodu zajištění maximálních synergií by měly podpořené projekty vycházet z globálnějších rozvojových strategií definovaných v Integrovaných plánech rozvoje měst (IPRM), Integrovaných plánech rozvoje území (IPRÚ) a Integrovaných teritoriálních investicích (ITI).

Oproti stávajícímu období by měly podpořené projekty ještě více respektovat kritérium konkurenceschopnosti. Nově opravená náměstí v čele se zrekonstruovanou kašnou sice zpříjemní život tamějších občanů, nicméně ke zvýšení konkurenceschopnosti daného města, regionu ani republiky příliš nepřispěje. Receptem je spíše přestavba nevyužitého zemědělského brownfieldu na nové vědecké laboratoře ve spolupráci s místní univerzitou. Kritérium konkurenceschopnosti nabývá podobu principu 3I: Instituce (efektivní a výkonné), Infrastruktura (dopravní, energetická, telekomunikační a informační) a Inovace (podpora inovačního potenciálu ekonomiky). Posilování konkurenceschopnosti by se nemělo – tak jako v minulosti – dostávat do střetu s principy tržní konkurence. Operační programy by měly podporovat pouze ta odvětví a sektory, kde dochází k selhání trhu, či kde tržní prostředí neexistuje.

V podnikatelském prostředí by se proto kromě dotační formy pomoci měly mnohem více využívat tzv. návratné finanční nástroje. Ty budou mít podobu půjček, garancí či přímých kapitálových investic a jak již z jejich souhrnného názvu vyplývá, měly by se průběžně splácet a znovu reinvestovat. Objem vyplacené pomoci z fondů EU prostřednictvím tzv. finančních nástrojů se odhaduje na necelých 10 % z celkové alokace.