Testování na koronavirus ve firmách startuje, zatím ho nezvládají ani některé nemocnice

Při špatně provedeném testování může být odběrové místo pro zaměstnance zdrojem nákazy. Minimalizovat rizikové kontakty při odběrech se přitom zatím nedaří ani některým zdravotnickým zařízením.

Dvacet tisíc mrtvých a přes 1,2 milionu nakažených je dosavadní účet pandemie koronaviru covid-19 v Česku. Země navíc v posledních týdnech v množství nakažených na počet obyvatel znovu spadla do kategorie „nejhorší na světě“.  Podle odborníků velká část lidí, kteří koronaviru v tuzemsku podlehli, zemřelazbytečně. Stát po podzimním kolapsu znovu předvádí stejné chyby – málo se testuje a nařízená opatření dlouhé týdny prakticky nikdo nekontroloval. Lidé je tak postupně přestávali dodržovat. Politici navíc nedokázali ani po roce přijmout jediné z opatření v oblasti digitalizace na omezení rizik přenosu koronaviru, které podnikatelé požadují od jara loňského roku. 

Jednou z cest ze současného kritického stavu má být také testování ve firmách. To by mělo napomoci odhalit nakažené, u kterých se neprojevují žádné příznaky. Od 1. března proto začne v zemi testování v podnicích. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je zásadní, že testy bude možné provádět bez asistence zdravotníka. „Potřebujeme, aby se dostalo maximální množství testů do České republiky, aby se distributoři a dovozci dostatečně zásobili. A během následujících několika dní, zatím nechceme stanovovat přesné datum, aby jich tady právě bylo dostatek, se přejde na systém povinný, “ uvedl Karel Havlíček.

Testy pro 2 miliony lidí

Stát přispěje na jeden test maximálně 60 korun, testování bude částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Nárok na testy přitom budou mít nejenom zaměstnanci, ale i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Celkem mohou podniky uplatnit 4 testy na zaměstnance měsíčně.  Pro podniky připravilo MPO přehledného průvodce testováním ve firmách.

„Zaměstnavatelé budou mít povinnost všechny pozitivně testované zaměstnance hlásit na hygienu. Svaz průmyslu a dopravy o uznání samotestování ve firmách a dotacích na ně v posledních dnech intenzivně jednal s vládou a ministerstvem zdravotnictví,“ doplnil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Právě samotestování bez přítomnosti zdravotníků může být ale podle některých odborníků kamenem úrazu celého systému. Již v předchozím období se v některých firmách objevovaly tlaky nakažené nehlásit, aby případné testování ostatních pracovníků ve firmě nevedlo k odhalení dalších pozitivních případů a následnému omezení nebo uzavření výroby.

Podle odhadů by se testování mohlo týkat zhruba 1,88 milionu lidí, měsíčně by tak mohlo být provedeno asi 7,5 milionu testů. Zdravotní pojišťovny přitom mají ke schválenému systému výhrady. Podle nich by měli zaměstnance ve firmách testovat závodní a praktičtí lékaři nebo současná odběrová centra. Samotesty by podle pojišťoven měly sloužit jen jako doplněk.  „Varianta připravovaná vládou není šťastná. I přes dvojí navýšení plateb státu za státní pojištěnce a využití rezerv pojišťoven skončí letos systém zdravotního pojištění v důsledku koronakrize v deficitu desítek miliard korun. Stát proto musí přijít s řešením, jak veřejnému zdravotnímu systému výpadky příjmů kompenzovat,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Řada firem již s testy začala

V mnoha firmách přitom začali s testováním již před časem. Od loňského října mají zaměstnanci Moneta Money Bank možnost nechat se každý týden zdarma otestovat proti koronaviru formou PCR testů. Nad rámec pravidelných týdenních testů pak banka testuje dle potřeby v lokalitách, v nichž se vyskytlo podezření na nákazu, nebo kde se dokonce nákaza prokázala. V říjnu proběhlo také dobrovolné plošné testování na všech krajských pobočkách banky. Testy nejsou v bance jediným opatřením. „Od počátku koronavirové pandemie pracuje zhruba třetina našich zaměstnanců střídavě z domova. Těm, kteří zůstávají na svých pracovištích, se snažíme vyjít maximálně vstříc a zajistit jim bezpečné a pohodlné pracovní zázemí,“ dodává Tomáš Spurný, uvedl předseda představenstva Moneta Money Bank Tomáš Spurný.

Poslední únorový týden spustila antigenní testování zaměstnanců síť autobazarů AAA Auto. První den se ho zúčastnilo 170 zaměstnanců, další testování bude probíhat dvakrát týdně. „Již na samotném počátku pandemie koronaviru jsme spustili napříč celou společností soubor ochranných opatření. Zdravotní stav našich prodejců pravidelně kontrolujeme nejen měřením teploty, k čemuž jsme již před rokem nakoupili teploměry pro všechny pobočky,“ uvedla Karolína Topolová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva společnosti provozující síť AAA Auto.

Od počátku března bude zaměstnance plošně testovat PCR testy společnost Batist Medical, utratí za ně ze svého zhruba 1 milión korun měsíčně. „Již od počátku pandemie v našich provozech v Červeném Kostelci i v Praze dodržují všichni zaměstnanci opatření nařízená státem i naše vnitřní předpisy a jsou maximálně zodpovědní.  Nemáme zatím dokumentován ani jediný přenos nákazy mezi zaměstnanci na našich pracovištích,“ říká Tomáš Mertlík, generální ředitel a majitel Batist Medical.

Testovat mohly firmy už dávno

To, že testování nebude v mnoha firmách novinkou, potvrzují také podnikatelské organizace. „Firmy, které mohou, tak své zaměstnance testují. Snaží se tak předcházet šíření nákazy ve svých provozech. Využívají také manuál hygienických opatření, který pro ně Svaz průmyslu připravil a který jim pomáhá s nastavením protiepidemických opatření. Ve Svazu průmyslu a dopravy zároveň dlouhodobě usilujeme o to, aby testování ve firmách bylo pro podniky jednodušší a dostupnější. S Ministerstvem zdravotnictví jsme vyjednali, aby k testování ve firmách vypracovalo přehledný postup,“ zmínila Eva Martinicová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ministerstvo zdravotnictví přitom upozorňuje, že provádět antigenní testy hrazené z veřejného pojištění umožňuje již nyní s minimálně třídenní periodicitou příslušné mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví upravující plošné testování obyvatelstva. „Toto mimořádné opatření lze plně využít již v současnosti i pro testování zaměstnanců podniků a firem včetně zaměstnanců z ciziny, neboť ti jsou rovněž pojištěni v českém systému veřejného zdravotního pojištění,“ zmínila Barbora Peterová, mluvčí ministerstva zdravotnictví.

Průvodce testováním ve firmách prostřednictvím samotestování – postup platný od 1. 3. 2021

Test jako riziko

Odborníci přitom upozorňují na nutnost provádění testů v takových podmínkách, aby právě testování nezvýšilo riziko nákazy zaměstnanců. Ideální jsou odběru prováděné venku pod stanovým přístřeškem nebo z okénka, tedy tak, jak v současnosti řada nemocnic provádí PCR testy. Pro pacienty jsou s výjimkou odběru vzorku tyčinkou z nosohltanu bezkontaktní a bez nutnosti vstupovat do interiéru, kde je riziko nákazy výrazně vyšší.

S nástupem bezplatných antigenních testů pro veřejnost, které začal stát financovat před Vánocemi loňského roku, se ale situace v některých nemocnicích zhoršila. Namísto převzetí zavedeného, bezpečného postupu z PCR testů přibylo u antigenního testování byrokracie, rizikových kontaktů i pobytů v nebezpečných interiérech s dalšími, potenciálně infekčními skupinami.

Příkladem může být nemocnice v Kutné Hoře. Zatímco PCR testy tam od počátku probíhají z okénka pod stanovým přístřeškem, a pacient kromě samotného odběru neabsolvuje žádný kontakt se zdravotníky ani ostatními pacienty, antigenní testy ve stejném zařízení si z odzkoušené a bezpečné metody nevzaly nic. Nemocnice je poskytuje uvnitř budovy, pacienty navíc přijímá po skupinkách. Ty musí před vyšetřením čekat zhruba 20 minut v čekárně, kde se mísí potenciálně zdraví a infikovaní lidé. V ordinaci pak zdravotník vypisuje žádanku, vyžádá si kartičku zdravotní pojišťovny. Žádanku pak pacient předá ve vedlejší místnosti lékaři. Poté opět s ostatními čeká na chodbě na výsledky. Během čtyřicetiminutové procedury musí sáhnout šestkrát na kliku, které se dotýkají covidoví pacienti, a předává „z ruky do ruky“ kartičku zdravotní pojišťovny a žádanku zdravotníkům, kteří se denně potkají s množstvím pacientů pozitivních na koronavirus. Odborníci proto doporučují, aby se firmy poučily z chyb zdravotnických zařízení a testování probíhalo maximálně bezkontaktně. Ministerstvo zdravotnictví na dotaz, proč antigenní testy v nemocnicích neprobíhají stejně bezpečně a bezkontaktně, jako PCR testy, neodpovědělo.

Bolestivé a nepříjemné? To už neplatí

To, že Česko zatím testy nezvládá, potvrzuje podle odborníků i to, že země testuje relativně málo. Na to před časem upozornil Marián Hajdúch, bývalý národní koordinátor pro testování na covid-19. Podle statistik portálu worldometers.info, který nabízí porovnání poměru provedených PCR testů v přepočtu na milion obyvatel, je v Česku hodnota tohoto poměru 748 439 výrazně zaostává za zeměmi jako je Dánsko (2 904 837), Kypr (1 589 883), Malta (1 571 695), Velká Británie (1 308 878), USA (1 076 515), Španělsko (823 053) nebo Belgie (811 539).

Důvod, proč se lidé v Česku málo testují, ilustruje například testování učitelů základních škol, které začalo loni v prosinci. Namísto, aby mobilní týmy objížděli v pravidelných intervalech základní školy, měli se učitelé dostavovat do testovacích center, často na opačné straně okresu. Navíc v době vyučování. Není divu, že zájem o testy nebyl ze strany učitelů velký. Za úmrtími v Česku je tak z části také těžkopádný úřednický aparát, který ani v krizové době nedokáže připravovat jednoduchá a snadno přístupná řešení.

Také při původně plánovaném návratu dětí do škol od 1. března byly vládou schválené nepříjemné testy žáků i učitelů  výtěrem z nosohltanu. A to i přesto, že na trhu jsou k dispozici stejně spolehlivé, ale mnohem přívětivější možnosti.

Kelímek nebo lízátko

Jednu z nich vyvinuli vědci z Univerzity Palackého v Olomouci. „Gargtest jsme uvedli na trh koncem minulého roku. Jedná se o klasický PCR test, který se od těch, které jsou už známé, liší jen formou odběru. U těch původních se vzorek odebírá výtěrem z nosohltanu, což ale může být značně nepříjemné. Gargtest slouží k odběru kloktáním, který je neinvazivní a je hodnocený jako neporovnatelně příjemnější,“ vysvětluje Peter Vanek z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

FYI Prague

Až se znovu začne plánovat návrat studentů do škol, mohou mít k dispozici méně nepříjemné testy. „V současné době jsme dokončili pilotní testování maturantů na středních školách v Olomouckém kraji, na kterém jsme s Olomouckým krajem spolupracovali. Kloktání studentům vyhovovalo a byli jsme překvapení zvýšeným zájmem studentů o testování. Přesné PCR testy vhodně nakombinované s ostatními formami testování pomůžou v návratu studentů zpět do škol v případě, že budou prováděné periodicky. To stejné platí pro ostatní oblasti běžného života. V případě, že budou dobře stanovená a dodržovaná protiepidemická opatření včetně trasování kontaktů a testování citlivými metodami,“ dodává Peter Vanek.

Koncem února ministerstvo zdravotnictví schválilo také další metodu antigenního testování na koronavirus nazvanou V-Chek. Odběr vzorku takzvaného lízátkového či houbičkového testu se neprovádí stěry ani vykašláváním slin, ale pouhým vložením speciálního odběrového tamponu, „lízátka“, do úst testovaného. Výsledek vykazující vysokou míru přesnosti je k dispozici do 15 minut. Test spolehlivě detekuje i nové mutace koronaviru. Používá se již například v Rakousku, Německu, Itálii nebo Španělsku.

„Největší výhodou testu je snadné použití, komfort testovaného a rychlý výsledek,“ uvedl Michal Továrek, obchodní ředitel společnosti QSI, která testy distribuuje. „K odběru slin stačí ponechat testovací tampon v ústech po dobu devadesáti vteřin. K vyhodnocení nejsou potřeba žádné další přístroje ani pomůcky, testovací kazeta pro odečtení výsledku je již součástí setu. Obecně je toto bezbolestné a neinvazivní vyšetření vhodné ve všech případech, kdy může být problematický výtěr z nosohltanu a uplatní se tak zejména pro rychlý odborný test u seniorů, dětí, pacientů s kognitivními poruchami nebo například v Alzheimer centrech,“ dodal Michal Továrek.   

Respirátory i pro zaměstnance

Podle firem, které dokázaly riziko nákazy maximálně minimalizovat, jsou testy jenom jednou z částí protiepidemických opatření. Mezi ty další patří především důsledné nošení respirátorů, ale i další kroky. „Firma aktuálně přijala režim jedné třetiny zaměstnanců na pracovišti s přesně definovaným počtem lidí v jednotlivých kancelářích. Samozřejmě za přísného dodržování stanovených hygienických opatření. Ostatní zaměstnanci pracují v režimu home office. Důsledně sami trasujeme každý individuální výskyt nemoci, přičemž každý vytrasovaný kontakt odesíláme na firmou hrazené PCR testy, které jsou spolehlivější. V případě širšího kontaktu v rámci pracovního kolektivu absolvují testy všichni jeho členové,“ vysvětluje Marie Logrová, PR manažerka společnosti Malfini, dodavatele reklamního textilu.

Průvodce testováním ve firmách prostřednictvím samotestování – postup platný od 1. 3. 2021

Kromě toho ve firmě probíhá každodenní měření teploty při vstupu do budovy. Veškeré schůzky a jednání jsou v maximální míře on-line, jsou zakázány návštěvy a služební cesty. „Díky akceptovaným postupům a důslednému sledování zdravotního stavu zaměstnanců dnes také můžeme konstatovat, že jsme ve firmě podchytili všechny individuální případy onemocnění, které lze řádově počítat na jednotky, a daří se nám tak předcházet možným komunitním přenosům a případnému rozšíření nákazy mezi další skupiny obyvatel,“ dodala Marie Logrová.

Důsledná opatření zavedl také výrobce 3D tiskáren Prusa Research. „Samozřejmě, nějaké případy covidu-19 jsme v našem týmu zaznamenali. Ale pokud víme, nedošlo k jedinému přenosu nákazy přímo ve firmě – a to přesto, že je nás v jedné budově už více než 600. Jak se to povedlo? Staráme se o naše lidi a oni o své okolí,“ vysvětluje zakladatel společnosti Josef Průša. Firma poskytuje FFP2 respirátory zaměstnancům i rodinným příslušníkům. Navíc více druhů, aby si každý našel ten svůj, který mu dobře sedí.

Zároveň si ve firmě sami trasují rizikové kontakty, a vedle víceméně standardních opatření jako měření teploty při vstupu, povinného zakrytí dýchacích cest všude kromě vlastního pracoviště, pokud je na něm možné držet odstup, všudypřítomné dezinfekce a rozdělení pracovních týmů, šli ve firmě v mnoha ohledech výrazně dál.

Infrakamera i dezinfekce

„Na vstupu máme infrakameru, nahradili jsme vstupní dveře za automatické a všechny kliky v budově za antibakteriální, výtahy se nám sami dezinfikují UVC, máme nové bezdotykové vodní baterie, pracoviště operátorů ve výrobě jsou oddělená plexisklem. Zavedli jsme 7 dní zdravotní dovolené navíc, abychom více motivovali kolegy s drobným nachlazením zůstávat doma. Stále hradíme jednou měsíčně preventivní PCR testy a od listopadu děláme před budovou pravidelně antigenní testy i pro rodiny. Aby se nikdo bezpříznakový nebál testovat, po pozitivním testu doplácíme u prvních 14 dní nemocenské mzdu do plné výše,“ navazuje Josef Průša.

Zatímco v řada firem zdůvodňuje nedodržování doporučených opatření, jako jsou odstupy a hlavně nošení roušek či respirátorů, odporem zaměstnanců, v Prusa Research se s ničím podobným nesetkali. „Drtivá většina našich zaměstnanců brala naše opatření jako adekvátní a musím říct, že jsme je všichni zodpovědně dodržovali. Podařilo se nám tak zajistit příjemné a hlavně bezpečné prostředí pro všechny. Nebojím se s trochou nadsázky říct, že bylo a stále je bezpečnější být v práci, než doma,“ dodává Lukáš Vacek ze zákaznické podpory Prusa Research.

Právě všeobecné nedodržování předchozích, mírnějších opatření vedlo v Česku k současné krizové situaci. Prakticky totiž zmizela veškerá kontrola, zda lidé opatření dodržují. Mezi prvními, kdo začal odkládat roušky, byly paradoxně zaměstnanci různých úřadů. Redakce BusinessInfo.cz navštívila od prosince do února namátkově několik úřadů a na všech zaznamenala řadu pracovníků bez roušek. Někde od začátku, jinde si sundavali roušku při delším jednání s tím, že „se to v roušce nedá vydržet“.

Kam zmizela policie?

Navíc před několika týdny z ulic prakticky zmizela policie. Takže přesto, že v předchozích dnech stále platilo opatření nosit i venku roušku tam, kde není možné udržet odstup, lidé opatření dodržovali stále méně. Potvrdil to malý redakční test. Například v centru dvacetitisícového města bylo týden před zavedením lockdownu během několika minut možné potkat v sobotu 53 lidí, z nichž jen 2 měli roušku. Za slunečné neděle pak na náměstí 82 lidí, z nichž jen 5 mělo roušku. Bez roušky byl i prodavač svařeného vína i zákazníci čekající ve frontě. O posledním únorovém víkendu, tedy v době, kdy již byla vyhlášena drastická opatření, bylo v sobotu možné potkat během minuty 32 lidí, z nichž jen 3 s rouškou. Všechny zmíněné ulice jsou přitom monitorovány kamerovým systémem, v ulicích nebyl jediný policista ani strážník.

Kromě stále menšího počtu lidí s rouškami přispěl k šíření koronaviru i pololegální provoz některých lyžařských center, kde lyžaře namísto vleků tahaly do kopce rolby. A to včetně posledního víkendu před zahájením tvrdého lockdownu. Navíc se stále více rozmáhá i nelegální provoz restaurací, které mají sice formálně zavřeno, ale na zaklepání pouštějí zákazníky dovnitř. Paradoxně některé z nich sídlí v budovách radnic nebo naproti policejním stanicím.   

Ministerstvo vnitra na dotaz, proč policie v posledních týdnech vyklidila ulice a prakticky nekontroluje dodržování platných opatření, neodpovědělo. Doporučilo směřovat dotazy na Policii ČR a její jednotlivá pracoviště.  Více policistů se objevilo v terénu až 1. března, kdy začaly namátkové kontroly po uzavření okresů. Zatímco někde se kvůli tomu vytvářely dlouhé kolony, jinde nebyl nástup opatření znát. Například ve Středočeském kraji bylo možné i první den kontrol projet čtyři okresy, aniž by posádka vozu potkala jediného policistu.    

Dalibor Dostál

Další informace hledejte na www.businessinfo.cz/koronavirus

Pravidelné novinky e-mailem