8 opatření v podnikání, která mohou zpomalit šíření koronaviru

Poslední týdny ukázaly, že koronavirus v Česku zdaleka neřekl své poslední slovo. Preventivní opatření, po kterých od jara volali podnikatelé a odborníci, však stát nestačil přijmout. I to přispívá k šíření nákazy.

I když lidé platí bezkontaktní kartou, musí sahat na papírové účtenky.

Léto přineslo Česku koronavirové vystřízlivění. Země ztratila postavení pandemického premianta a nárůst nákazy oproti okolním zemím je tak v tuzemsku výrazně vyšší. K negativnímu vývoji přispělo i to, že stát nestačil včas zareagovat na požadavky podnikatelů i odborníků, kteří již v rámci první vlny navrhli jednoduché kroky, které by mohly šíření koronaviru omezit.

  1. Elektronické účtenky u plateb kartou

Tam, kde lidé platí hotovostí, se kontaktu mezi prodavačem a zákazníkem nevyhnou. Kvůli papírovým účtenkám však dochází k rizikovému kontaktu i v těch případech, kdy zákazníci platí moderní, bezkontaktní kartou. Podnikatelé proto volají po vytvoření systému elektronických účtenek, které by byly povinné právě u karetních plateb.

  1. Bezkontaktní načítání zákaznických karet

Další zbytečný a rizikový fyzický kontakt v obchodech, na poštách nebo na čerpacích stanicích představují zákaznické karty. Ty často předávají nakupující prodavačům, kteří jim je po načtení vrátí. Také v tomto případě se neúměrně zvyšuje riziko přenosu koronaviru fyzickým kontaktem. V provozovnách, které nebudou umět zajistit bezkontaktní načítání zákaznických karet by proto jejich používání mělo být zakázáno.

  1. Zákaz letáků ve schránkách

Letáky ve schránkách upozorňující na slevy patří pro zahraniční obchodní řetězce k silným nástrojům, díky kterým přitahují pozornost zákazníků. Na to, že jsou ale také rizikovým faktorem, který potenciálně může vést k šíření koronaviru do stovek domácností, ale již v březnu upozornil tehdejší náměstek ministra zdravotnictví a nynější vládní zmocněnec Roman Prymula. Tehdy však nebyl jeho návrh do realizovaných opatření zařazen. Přinese zákaz letáků nastupující druhá vlna?

  1. Zrušení papírových kolků

Papírové kolky představují jeden z nejabsurdnějších příkladů fungování české státní správy. I dokumenty, které podnikatelé posílají elektronicky datovou schránkou, totiž často musí doplnit papírovým kolkem poslaným poštou. Zbytečná návštěva místa s velkou koncentrací lidí a olizování kolku před nalepením představují pro koronavirus vítanou zkratku, jak se dostat k podnikatelům, kteří se jinak snaží vše řešit elektronicky.   

  1. Vlastní tužka při podpisu poštovních stvrzenek

Dalším rizikovým kontaktem pro podnikatele představuje podpis doručené zásilky. Na mnoho firem zvoní doručovatelka prakticky každý den. Zásilka se obvykle podepisuje „erární“ propiskou, kterou má u sebe právě doručovatelka. Stejnou předtím braly do ruku desítky nebo stovky lidí. Prevencí v tomto případě může být dezinfekce propisovací tužky po každém použití nebo lépe povinnost adresátů nosit vlastní psací potřeby.

  1. Zvýšení limitu pro bezkontaktní platby

Bezkontaktní platby bez nutnosti zadat PIN jsou výrazně bezpečnější, než platba hotovostí. Na bankovkách přežívají některé viry i 17 dní, na některých je zároveň tolik bakterií, jako na záchodovém prkénku. V Česku je ale limit pro bezkontaktní platby jen 500 korun, zatímco v zemích jako Řecko, Irsko nebo Malta je nově limit pro PIN až od 50 euro, tedy zhruba od 1300 korun. Žádosti českých podnikatelů a společností vydávajících platební karty o zvýšení limitu jsou zatím neúspěšné.

  1. Širší používání elektronických faktur místo papírových

Elektronické faktury existují již několik let, přesto je jejich rozšíření zatím poměrně malé. Letošní rok by však pro ně mohl být zlomový. Nově elektronické faktury začal plně přijímat stát a další veřejné instituce. Zároveň pandemie koronaviru zvýšila tlak na omezení fyzické výměny různých dokumentů, včetně faktur. Pro jejich širší použití ale zatím chybí motivace, navíc elektronické faktury jsou zatím stále občas zpochybňovány ze strany kontrolních orgánů, například Finančních úřadů.

  1. Omezení papírových a duplicitních dokumentů  

Stát a další veřejné instituce zatím často nutí firmy pracovat s fyzickými dokumenty namísto elektronických. Týká se to například různých dotačních pravidel, ať už je stanovují státní úřady, kraje nebo další veřejné instituce. Často je totiž mnohé dokumenty kromě zaslání datovou schránkou nutné také poslat vytištěné s podpisem a razítkem. V rámci dotačních programů je rovněž povinné mnoho elektronických dokumentů, například faktur, tisknout a opatřovat kvůli identifikaci razítkem dokládajícím jejich proplacení v rámci daného dotačního programu. Tyto dokumenty je pak nutné zasílat opět poštou, čímž se zvyšuje riziko přenosu koronaviru.

Dalibor Dostál




• Oblasti podnikání: Maloobchod | Služby
• Teritorium: Česká republika