English version
Stejné výhody se dostalo i sousednímu Moldavsku. Kandidaturu obou zemí doporučili také europoslanci.
Gruzie, která o status usiluje, má zatím smůlu. V tomto případě podmínili unijní lídři udělení splněním všech podmínek stanovených Evropskou komisí.
Přístupový status se uděluje (na základě stanoviska Evropské komise) poté, co si příslušná země podá žádost o členství v EU. Ukrajina ji podala už před čtyřmi měsíci, pouhé čtyři dny po začátku ruské invaze.
Trnitá cesta do EU
Během procesu přistoupení kandidátská země prokazuje, že splňuje přístupová (kodaňská) kritéria a je schopná vzít na sebe závazky vyplývající z členství v EU. Kandidátský status ovšem neznamená, že má stát automatické právo do Unie vstoupit.
Jen politické gesto?
Podle některých expertů jde o pouhé politické gesto, které východoevropské zemi v nejbližší době žádné ekonomické ani bezpečnostní záruky nepřinese. Na plné členství v evropském bloku si Kyjev bude muset počkat zřejmě několik desetiletí.
Evropský parlament schválil status Ukrajiny a Moldavska téměř jednomyslně. Příslušné usnesení podpořilo 529 poslanců, jen pětačtyřicet jich bylo proti. Přiřknutí kandidatury oběma zemím doporučila už v polovině června také Evropská komise.
Předseda Evropské rady Charles Michel vzápětí pogratuloval ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a prezidentce Moldavska Maie Sanduové. „Jde o zásadní krok na vaší cestě směrem k EU,“ vzkázal.
Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu
„Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělit Ukrajině kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment v našich vztazích,“ reagoval na Twitteru Zelenskyj. Budoucnost Ukrajiny je podle něj výhradně v Unii.
Rozhodnutí posiluje celou Evropu
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové posiluje zmíněné rozhodnutí celou Evropu a všechny členské státy sedmadvacítky. EU podle ní ukazuje, že je jednotná a odolná vůči vnějším hrozbám.
„Dlužíme to Ukrajincům, kteří bojují i za naše hodnoty, suverenitu a územní celistvost,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, Jednomyslné rozhodnutí lídrů je podle něj jasným signálem jednoty vyslaným směrem k Rusku.
Český premiér Petr Fiala označil výsledek jednání za velký den pro Ukrajinu i EU.
Balkán bude muset počkat
Rozhodnutí evropských institucí se ale nelíbí zemím západního Balkánu. Lídři EU se po bulharském vetu neshodli na zahájení přijímacího procesu s Albánií a Severní Makedonií.
Státy západního Balkánu prý a priori nejsou proti přidělení statusu kandidáta Ukrajině a Moldavsku, ale požadují od sedmadvacítky ujištění, že s nimi stále počítá. V roli kandidáta totiž na zrychlení přístupu čekají dlouhé roky.
„Severní Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2004. Dohodu o stabilizaci a přidružení jsme podepsali před 21 lety. V březnu 2020 přijala Evropská rada rozhodnutí o bezpodmínečném zahájení jednání. A dneska jsme pořád tady a jednání ještě nezačala,“ postěžoval si například premiér Severní Makedonie Dimitar Kovačevski.
Kandidátský status nebyl dosud přiznán ani Bosně a Hercegovině. A nárok nemá ani Kosovo.
jap
