Šest z deseti sledovaných přechodů mezi zaměstnáními vedlo do jiné profesní skupiny. Ve vystudovaném oboru působilo v poslední uvedené práci jen 44 procent uchazečů, u nichž bylo možné vzdělání a profesi porovnat.

Rozdíly jsou také v délce zaměstnání: zatímco v gastronomii či úklidu přes polovinu ukončených pracovních zkušeností tvořily úseky do jednoho roku, ve veřejné správě a bezpečnostních profesích byl medián dva roky.

Analýza vychází z databáze životopisů nahraných na JenPráce.cz do konce září 2026. Sleduje pracovní zkušenosti uvedené samotnými uchazeči, jejich návaznost a souvislost se vzděláním. Výsledky nicméně zachycují kariérní cesty lidí, kteří využili pracovní portál, nikoli reprezentativní obraz všech zaměstnanců v ČR. Lidé, kteří práci mění častěji, jsou v této databázi zastoupeni výrazněji.

Polovina ukončených zaměstnání trvala nejvýše 15 měsíců

Medián délky ukončeného zaměstnání dosáhl 15 měsíců. Polovina sledovaných pracovních úseků tedy trvala nejvýše tuto dobu a polovina alespoň tak dlouho. Průměr činil dva a půl roku.

Pro hlavní výpočet bylo použito 78 923 ukončených úseků s přesně uvedeným měsícem začátku i konce, aby výsledky nezkreslovalo zaokrouhlování dat pouze na celé roky. Nejkratší medián vykazovaly gastronomie a skupina zahrnující úklid, ostrahu a služby, shodně přibližně jedenáct měsíců. Do jednoho roku skončilo 54 procent sledovaných zaměstnanců v gastronomii a 56 procent v úklidu, ostraze a službách. V prodeji to bylo 53 procent a v hotelových či recepčních pozicích 51 procent.

Je druhá práce jen doménou nízkopříjmových? Čísla ukazují překvapivý trend

Na opačném konci stojí veřejná správa a bezpečnostní profese s mediánem dva roky. U vedoucích pozic dosahoval průměr přibližně 23 měsíců a v účetnictví a financích 21 měsíců. Desetileté a delší pracovní zkušenosti tvořily ve veřejné správě a bezpečnostních profesích 11 procent ukončených zaměstnání, v dopravě sedm procent a u managementu či řemesel šest procent.

„Krátká pracovní zkušenost sama o sobě neříká, že je uchazeč nespolehlivý. Personalista by měl zjistit, zda šlo o sezonní práci, zástup, smlouvu na dobu určitou, nebo rozhodnutí odejít. Stejně důležité je, co člověk během této doby zvládl a jak jeho jednotlivé zkušenosti navazují. Délku působení je potřeba hodnotit v kontextu konkrétní profese,“ přibližuje Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

Větší rozdíly mezi profesemi než mezi kraji

Regionální rozdíly v délce ukončených zaměstnání byly poměrně malé. U uchazečů s bydlištěm v Praze a Plzeňském kraji dosahoval medián přibližně 16 měsíců. V Ústeckém, Libereckém, Moravskoslezském a Jihočeském kraji i na Vysočině to bylo zhruba 13 měsíců. Šlo přitom o třídění podle bydliště uchazeče, které nemusí odpovídat místu jeho zaměstnání.

Wellbeing Index: Co trápí české zaměstnance a jak si je firmy nejlépe udrží?

Určitou roli hraje také fáze kariéry. U zaměstnání zahájených během prvních čtyř let od začátku první uvedené práce činil medián 14 měsíců. Ve fázi pěti až čtrnácti let praxe se zvýšil na 16 měsíců a po patnácti letech dosahoval 15 měsíců.

Tyto údaje nelze zaměňovat s délkou právě probíhajících zaměstnání. Práce označené v životopise jako trvající „dosud“ měly v době analýzy medián dva a půl roku. Skončené a pokračující pracovní zkušenosti představují odlišné skupiny, a proto z patnáctiměsíčního mediánu nelze vyvozovat, že běžný zaměstnanec po této době odchází.

Z výroby do skladu, z obchodu do administrativy

Ve 144 100 sledovaných přechodech mezi po sobě jdoucími zaměstnáními znamenalo 60 procent také přesun do jiné profesní skupiny. Změna firmy tak v těchto životopisech často provázela změnu pracovní náplně. Nemuselo ovšem jít o úplný kariérní obrat: například výroba, sklad a některé technické pozice mohou využívat část stejných zkušeností.

Nejčastějším konkrétním přechodem mezi různými skupinami byla cesta z výroby do skladu a logistiky, kterou analýza zachytila v 1 890 případech. Následoval přesun z řemesel a stavebnictví do výroby s 1 655 přechody a ze skladu do výroby s 1 585 případy. Výroba byla zároveň největším cílem přechodů z jiných profesí, s přibližně 11 tisíci zaznamenanými přesuny. Za ní následovaly administrativa a vedoucí pozice.

Častější střídání zaměstnání v gastronomii odpovídá i našim zkušenostem z provozu. Roli hraje sezonní charakter části pracovních míst, ale také náročné směny, práce večer a o víkendech či obtížnější sladění s rodinným životem

Martin Venglář, Nomce

U pracovníků z prodeje patřily mezi nejčastější cíle při změně profesní skupiny výroba a administrativa. Přesun z obchodu do výroby se objevil 940krát, do administrativy osmsetkrát. Z gastronomie uchazeči při změně profese směřovali především do výroby, prodeje a hotelových či recepčních pozic.

„Při přechodu do jiné profese člověk nemusí začínat od nuly. Z prodeje si může přinést zkušenost s komunikací se zákazníky, z gastronomie schopnost organizovat práci pod tlakem a z výroby důslednost při dodržování postupů. V životopise je dobré tyto dovednosti konkrétně popsat a ukázat, jak je uchazeč využije na nové pozici,“ vysvětluje Michal Španěl.

Ve vystudovaném oboru působilo 44 procent uchazečů

Srovnání vzdělání a pracovní historie bylo možné u 42 910 životopisů. V první uvedené práci působilo ve skupině profesí slučitelných s vystudovaným oborem 44 procent těchto uchazečů. Stejný podíl vyšel také u posledního uvedeného zaměstnání. Shodný celkový výsledek však neznamená, že v oboru po celou dobu zůstávali stejní lidé.

Nejvyšší návaznost poslední práce na vzdělání vykazovali absolventi ekonomiky a obchodu a strojírenství, shodně 62 procent. U elektrotechniky šlo o 61 procent. Naopak u humanitních oborů a jazyků činil podíl pouze 16 procent a u zemědělství 18 procent. Za práci v oboru analýza považovala i příbuzné profese: například u strojírenství výrobu, technické pozice, řemesla či management.

Práce mimo vystudovaný obor automaticky neznamená, že bylo vzdělání zbytečné. Člověk může využívat znalosti i na pozici s jiným názvem nebo postupně zjistit, že mu více vyhovuje jiný směr

Michal Španěl, JenPráce.cz

U gastronomie a hotelnictví podíl klesl ze 42 procent v první práci na 37 procent v poslední. „Častější střídání zaměstnání v gastronomii odpovídá i našim zkušenostem z provozu. Roli hraje sezonní charakter části pracovních míst, ale také náročné směny, práce večer a o víkendech či obtížnější sladění s rodinným životem. Někteří lidé proto po čase hledají uplatnění v jiném oboru, kde očekávají pravidelnější pracovní dobu. Pro restaurace a hotely je tak vedle náboru zásadní také udržení zkušených lidí, kterým mohou pomoci přehledně plánované směny, dobré vedení a stabilní pracovní podmínky,“ upozorňuje Martin Venglář, ředitel společnosti Nomce, která působí v hotelnictví a gastronomii.

Opačný pohyb nastal u pedagogických a sociálních oborů, kde vzrostl z 36 na 41 procent, a u informatiky z 30 na 35 procent. Podle stupně vzdělání vykazovali návaznost poslední práce na obor nejčastěji vysokoškoláci, a to téměř v polovině případů. U maturantů šlo o 44 procent a u vyučených o 43 procent.

„S tím, jak společnost stárne, potřebujeme pro práci ve zdravotních a sociálních službách získat více lidí. Musíme proto obor zatraktivnit a změnit kurikulum středních zdravotnických a sociálně zaměřených škol tak, aby výuka lépe odpovídala současné praxi. Ať už do péče lidé přicházejí ze školy, nebo z jiné profese, musí v ní vidět perspektivu a mít důvod zůstat,“ říká Viktor Kubát, zakladatel organizace Dohled na dosah.

„Práce mimo vystudovaný obor automaticky neznamená, že bylo vzdělání zbytečné. Člověk může využívat znalosti i na pozici s jiným názvem nebo postupně zjistit, že mu více vyhovuje jiný směr. Pro zaměstnavatele je podstatné posoudit, co kandidát skutečně umí a jaké zkušenosti dokáže přenést do nové práce,“ dodává Michal Španěl.

Redakčně upravená tisková zpráva JenPráce.cz