Index vychází z autentických odpovědí více než 9 150 zaměstnanců napříč obory, regiony i typy pozic. Data byla sbírána v období od ledna do prosince 2025 a poskytují detailní pohled na reálnou zaměstnaneckou zkušenost v Česku.

Celkové průměrné hodnocení dosáhlo hodnoty 3,24 z 5, přičemž známka 5 představuje maximální možnou spokojenost a 1 naopak nejhorší možné hodnocení. Index vznikl jako souhrnné skóre napříč jedenácti hodnocenými oblastmi, mezi které patří mzda, benefity, přístup nadřízených, pracovní atmosféra, kolektiv, možnosti rozvoje nebo pracovní zázemí. Nejde tedy o dramaticky negativní výsledek, ale spíše střízlivý obraz trhu práce. 

„Většina zaměstnavatelů v Česku zatím nepracuje systematicky s dlouhodobým wellbeingem, rozvojem lidí a zaměstnaneckou zkušeností. Výsledkem není otevřená nespokojenost, ale spíš pocit stagnace a omezených možností,“ vysvětluje datový analytik a manažer JenPráce.cz Michal Španěl.

Kolektiv jako kotva, přístup šéfů jako problém

Jedním z nejvýraznějších závěrů průzkumu je rozpor mezi tím, jak zaměstnanci hodnotí své kolegy, a tím, jak vnímají vedení podniků a firemní systém. Pracovní kolektiv patří k nejlépe hodnoceným faktorům celého indexu, zatímco přístup nadřízených lidé příliš neoceňují a v kvalitativních komentářích je vedení téměř ve dvou třetinách případů zmiňováno v negativním kontextu.

Home office už není jen benefit. Je zásadní podmínkou pro udržení zaměstnanců

„Data ukazují, že lidé jsou schopni mít velmi dobré vztahy se svými kolegy a zároveň silně nedůvěřovat systému a vedení. Právě tato propast mezi kolektivem a managementem je jedním z hlavních zdrojů frustrace na českém trhu práce,“ doplňuje Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.

Zaměstnanci si nejčastěji stěžují na neférový přístup, špatnou komunikaci, nedostatek uznání nebo aroganci. Analýza vztahů mezi jednotlivými faktory zároveň potvrzuje, že přístup nadřízených má zásadní vliv na atmosféru na pracovišti, a to srovnatelný s vlivem celého kolektivu. I velmi dobrý tým tak má své limity, pokud selhává vedení a firemní kultura.

Mzdy a benefity, častý terč kritiky

Mzda a benefity patří k nejčastěji kritizovaným oblastem pracovního života zaměstnanců. Výše mzdy je zmiňována negativně výrazně častěji než pozitivně, benefity dokonce několikanásobně častěji. Přesto z pohledu vlivu na celkovou spokojenost nepatří tyto faktory k nejsilnějším.

„To, že zaměstnanci často mluví o penězích, ještě neznamená, že právě mzda je hlavním důvodem jejich nespokojenosti. Funguje spíš jako hygienický faktor – když je nízká nebo vnímaná jako nespravedlivá, spokojenost rychle klesá, ale její samotná existence ji automaticky nezvyšuje,“ vysvětluje Michal Španěl.

ESOPy: Co jsou zaměstnanecké akcie a jaké změny přináší nová legislativa

Kvalitativní data zároveň ukazují, že i v pozitivních zmínkách o mzdě zaměstnanci často oceňují spíše její pravidelnost a včasnost než samotnou výši. Tradiční benefity v posledních letech ztrácejí na vnímané hodnotě, zejména v důsledku vysoké inflace.

Naopak velmi pozitivně je hodnocen home office, který se objevuje mezi nejčastějšími návrhy na zlepšení ze strany zaměstnanců.

Rozmanitá práce nestačí, když chybí budoucnost

Čeští zaměstnanci považují svou práci za poměrně rozmanitou a tento faktor patří k nejlépe hodnoceným v celém průzkumu. Přesto má rozmanitost práce ze sledovaných oblastí relativně nejnižší vliv na celkovou spokojenost. Klíčovým problémem zůstává zejména kariérní růst a vzdělávání, které se dlouhodobě umisťují mezi nejslabšími faktory.

„Lidé velmi často neodcházejí proto, že by je práce nebavila. Odcházejí proto, že v ní nevidí další krok ani dlouhodobou perspektivu. Chybějící kariérní cesty a slabé investice do rozvoje talentů vytvářejí pocit slepé uličky,“ sděluje Michal Španěl z JenPráce.cz.

„Tento problém je o to závažnější v době rychlých technologických změn, kdy se schopnost firem pracovat s upskillingem a reskillingem stává klíčovou konkurenční výhodou na trhu práce,“ dodává manažer.

Řízení firmy: Rovné odměňování není jen o férovosti

Výrazné rozdíly ve spokojenosti se objevují napříč obory, odděleními i regiony. Nejvyšší hodnocení vykazují informační technologie a finanční sektor, zatímco nejnižší spokojenost panuje v pohostinství, stavebnictví, dopravě a výrobě. Tyto obory spojuje fyzická náročnost práce, omezené možnosti flexibility a historicky nižší investice do zaměstnaneckého wellbeingu.

Podobný obraz se ukazuje i při pohledu na firemní oddělení. Nejvíce spokojení jsou zaměstnanci v produktovém řízení, marketingu a právu, zatímco výroba, údržba nebo bezpečnostní složky patří k nejméně spokojeným. Obecně platí, že u manuální práce je míra nespokojenosti vyšší. „Nejspokojenější zaměstnanci sedí u počítače, nejvíce frustrovaní stojí ve výrobě nebo hlídají provoz,“ popisuje analytik.

Brno překonává Prahu, nejhůře je na tom Olomouc

Brno s celkovým skóre 3,36 z 5 Brno mírně překonává Prahu (3,30). Jihomoravská metropole těží z efektu IT hubu bez extrémních životních nákladů hlavního města. Kvalitní univerzity na jihu Moravy posilují inovace a přivádějí nové talenty. „Praha trpí dlouhým dojížděním řady zaměstnanců, vysokými náklady na život, vysokým stresem plynoucím z rychlého tempa života,“ komentuje Michal Španěl manažer portálu JenPráce.cz.

Lidé často neodcházejí proto, že by je práce nebavila. Odcházejí proto, že v ní nevidí další krok ani dlouhodobou perspektivu

Michal Španěl, JenPrace.cz

Nejnižší spokojenost vykazuje Olomouc a kategorie menší města. Zde se potenciálně kumuluje efekt vnímaných nižších mezd a omezených kariérních možností.

Wellbeing Index 2025 ukazuje, že spokojenost zaměstnanců není otázkou jednoho benefitu ani jednorázového navýšení mezd. Klíčovou roli hraje důvěra, kvalita vedení a schopnost firmy nabídnout lidem smysluplnou perspektivu.

„Dobrý kolektiv dokáže firmu podržet jen do určité míry. Pokud ale chybí důvěra ve vedení a funkční systém, dlouhodobě to stačit nebude,“ uzavírá Michal Španěl.

Redakčně upravená tisková zpráva JenPrace.cz