O rozhodnutí vlády informovalo v pondělí 21. září ministerstvo financí. Babišova vláda zároveň zavádí mimořádnou sektorovou daň pro zpracovatele ropy.

Zavedení mimořádné sektorové daně pro rafinérský sektor reaguje na rychlý nárůst rafinérských marží. Krizi způsobuje především vývoj na Blízkém východě a narušení světového trhu s ropou a ropnými produkty.

Vláda se vrací k regulaci z druhého čtvrtletí

Podobnou regulaci už letos stát jednou zavedl, v polovině července ji ale zrušil. Také ve druhém čtvrtletí roku byla snížena spotřební daň na naftu a zastropovány marže provozovatelů čerpacích stanic. Součástí bylo každodenní stanovování maximální přípustné ceny pohonných hmot.

Vláda v létě slíbila, že se v případě nepříznivého vývoje a prudkého zdražování k opatření vrátí, což také učinila, zatím s účinností od 1. do 31. 10. 2026. „Vláda tím reaguje na eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek saúdské ropy evropským rafineriím a rostoucí tlak na velkoobchodní i maloobchodní ceny paliv,“ sdělilo ministerstvo financí.

Regulace cen pohonných hmot v červenci končí, rozhodla vláda. Zvýší se i spotřební daň

Ministerstvo bude i tentokrát každý pracovní den vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty pro následující den, přičemž v nepracovní dny se uplatní cena naposledy vyhlášená.

„Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum. Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v ČR na nejpříznivějších úrovních v EU,“ tvrdí ministryně financí Alena Schillerová.

Dopravci regulaci vítají, ekonomové a opozice zpochybňují

Opatření se nelíbí opozičním stranám, jeho efekt zpochybňuje i většina ekonomů. Návrat regulace cen paliv naopak vítají například automobiloví dopravci.

„Toto ‚řešení‘ vysokých cen paliv jsme tady už měli před půl rokem, stálo nás čtyři miliardy korun a jsme zase tam, kde jsme byli. Dokud vláda nezačne brát vážně snížení závislosti Česka na fosilních palivech, nikdy se dopředu nepohneme,“ říká k chystanému kroku předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Podle společnosti CCS se v neděli 20. září prodával Natural 95 v průměru za 45,94 koruny a litr nafty za 49,23 Kč. Za tři týdny tak nafta podražila o 3,70 a nejprodávanější benzin dokonce o čtyři koruny za litr.

Emisní povolenky ETS2 zamíří i do dopravy. Čeká Česko plošné zdražení?

Ceny benzínu jsou tak aktuálně nejvyšší od léta 2022. Nafta je nejdražší od letošního dubna, kdy se její ceny dostaly také přes 48 korun. Před rokem přitom byly ceny o řád nižší. Benzin byl asi o deset korun na litr levnější, nafta dokonce o patnáct.

Podle ekonoma Štěpána Křečka problémy na ropném trhu přetrvají a není jisté, zda vládní zásah pomůže srazit ceny pohonných hmot v tuzemsku. „Klíčové je rozhodnutí o snížení spotřební daně u nafty. To, že se zastropují marže, povede ke sblížení cen na hlavních dálničních tazích a ostatních pump v menších městech,“ řekl Křeček serveru Novinky.cz.

Ukazuje se zranitelnost evropského trhu

Ministerstvo se hájí tím, že opatření sníží náklady zejména dopravním firmám a bude mít protiinflační účinek na celou ekonomiku. Jeho odhadovaný negativní dopad na veřejné rozpočty bude činit za měsíc přibližně 1,1 miliardy korun, přiznává rezort.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela může snížení spotřební daně současný prudký růst cen dočasně zmírnit. Samotné vysoké velkoobchodní ceny pohonných hmot to ale podle něj nevyřeší (stejně jako plánované zastropování marží).

Současná situace ukazuje strukturální zranitelnost evropského trhu s motorovou naftou. Evropská unie je u nafty čistým dovozcem a její dovozní náročnost v Česku stoupá

Jaromír Šindel, Česká bankovní asociace

„Současná situace ukazuje strukturální zranitelnost evropského trhu s motorovou naftou. Evropská unie je u nafty čistým dovozcem a její dovozní náročnost v Česku stoupá. Jednoduchým řešením přitom není ani rychlé rozšiřování rafinerských kapacit. Jde o kapitálově náročné investice s dlouhou dobou návratnosti, zatímco přetrvávání vysokých cen pohonných hmot je závislé na nejasné době trvání geopolitických šoků,“ popisuje Šindel.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy přispěla k intervenci českých politiků rychle se měnící situace v okolních evropských zemích. Například Německo koncem minulého týdne schválilo snížení energetické daně z benzinu a nafty o 14 centů na litr. Němci chtějí současně od 1. ledna 2027 zavést dočasný cenový strop podle belgického vzoru.

„Polsko zase připravuje mimořádné zdanění nadměrných zisků ropných společností, jehož výnos má použít k úlevě od vysokých cen paliv. V takovém prostředí se prostor české vlády pro další nečinnost výrazně zužoval,“ připomíná Kovanda.

Ekonom se domnívá, že pokud začnou státy dopady ropného šoku tlumit prostřednictvím daní či cenové regulace, rostou náklady toho, když jiná země nechá celý nárůst cen bez reakce projít do cen u čerpacích stanic.

Zvláště citlivé je to u nafty, jejíž cena se přímo promítá do nákladů silniční dopravy a následně do cen širokého okruhu zboží a služeb.

Lukáš Kovanda, ekonom

„Je také třeba zdůraznit, že maximální cena není cenou povinnou. Levnější čerpací stanice mohou dál prodávat pod stanoveným limitem a soutěžit cenou. Praktický význam regulace tak bude největší tam, kde jsou nyní ceny nadprůměrné a v případě, že by obchodníkům v prostředí prudkého zdražování vznikl prostor k výraznějšímu zvýšení marží,“ uzavírá ekonom.

Automobiloví dopravci návrat regulace vítají

Návrat regulace cen paliv vítají automobiloví dopravci. S rostoucí cenou nafty mají podle generálního tajemníka Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře problémy tisíce dopravců, kterým se nedaří zvýšené náklady přenést zcela na zákazníky.

„Drahá nafta se projevuje v ceně všeho, u většiny výrobků proběhne několik přeprav materiálu, polotovarů a finálních výrobků, než doputují k zákazníkům. Nižší daň není dárkem pro dopravce, ale tlumí růst inflace,“ upozorňuje Hromíř.

Palivové doložky, které umožňují dopravcům promítnout změny cen paliva do ceny přepravy, podle něj nemají ve velké míře k dispozici zejména menší dopravci.

Na stole je sektorová daň

Speciální daň pro rafinérský sektor, o které vláda rozhodla v září rovněž, se bude uplatňovat letos a v příštím roce a bude činit padesát procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Vláda se inspirovala v Polsku, které zavádí dokonce šedesátiprocentní daň z mimořádné rafinérské marže.

„Nejedná se o daň namířenou na čerpací stanice, jejichž marže jsou na standardních úrovních. Odhadovaný přínos opatření je asi 5,5 miliardy korun za rok 2026 a další příjmy, pokud se situace nezlepší, může generovat i v příštím roce,“ prohlašuje Schillerová.

Opatření podle Schillerové reaguje na dvě strany stejné mimořádné situace. Domácnosti, dopravci, firmy a stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot. Rafinérský sektor naopak v důsledku mimořádného rozdílu mezi cenou ropy a cenou hotových produktů dosahuje nadstandardních marží.

„Je proto přiměřené, aby část těchto mimořádných výnosů pomohla financovat náklady, které krize přinesla spotřebitelům a veřejným rozpočtům,“ vysvětluje ministryně.

Jakub Procházka