Vláda je podle Havlíčkova vyjádření v pořadu Partie v televize CNN Prima News na takové opatření připravena. Havlíček ale zatím neupřesnil, při jakých cenách elektřiny na trhu by k tomu došlo. U benzinu a nafty záleží i na situaci jinde v Evropě.

„Pokud by ceny elektřiny nadále eskalovaly, jsme připraveni zastropovat její ceny u výrobců i obchodníků,“ sdělil Havlíček s tím, že vláda vývoj na energetickém trhu pravidelně monitoruje. U drahého benzinu a nafty chce vláda koordinovat postup s Polskem, Slovenskem a Maďarskem.

S eskalací války na Blízkém východě ceny energií v posledních dnech rostou. Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh minulý týden překročila hranici 80 eur za megawatthodinu, a to poprvé od roku 2022. Spolu s tím roste i cena elektřiny. Cena ropy brent zase vyšplhala téměř na 110 dolarů za barel a je aktuálně o třetinu vyšší než na počátku léta.

Jak rostou ceny benzinu a nafty. A co elektřina?

Také pohonné hmoty v Česku v předchozím týdnu zdražily, a to poměrně výrazně. Cena benzinu Natural 95 stoupla za týden v průměru o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr. Nafta je dražší o 1,9 koruny, ve středu zaplatili řidiči za litr 47,79 Kč. Nafta je tak nejdražší od letošního dubna a ceny benzinu u tuzemských čerpacích stanic nebyly vyšší od roku 2022.

Babišova vláda přitom letos v červenci ukončila regulace cen benzínu a marží provozovatelů čerpacích stanic poté, co se podle ministryně financí Aleny Schillerové situace na trhu stabilizovala. Zároveň se opět zvýšila spotřební daň na naftu. Na počátku prázdnin byly ale ceny zhruba o čtvrtinu nižší než dnes.

Regulace cen pohonných hmot končí, rozhodla vláda. Zvýší se i spotřební daň

Schillerová nicméně tehdy varovala pumpaře, aby konec cenové regulace nezneužívali k neúměrnému zdražování pohonných hmot s tím, že je možné regulační opatření znovu zavést. To nyní potvrzuje i Karel Havlíček.

„Dohodli jsme se, že si budeme s okolními zeměmi (v rámci V4) vyměňovat informace o dalším vývoji. A pokud někdo bude regulovat, uděláme to taky,“ dodává ministr průmyslu a obchodu.

Dražší pohonné hmoty jsou přitom jedním z důvodů zrychlení tuzemské inflace. V srpnu zdražily meziročně o 26,2 procenta. Celková inflace tak v srpnu podle Českého statistického úřadu vyšplhala na 1,9 procenta.

K vysokým cenám pohonných hmot se vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj za zdražováním nestojí pouze vysoká cena ropy, ale také marže rafinerií. Problémem je podle něj také nedostatek rafinérských kapacit. Babiš zároveň zopakoval, že by měla být omezena platnost systému emisních povolenek ETS 1 a ETS 2 pro rafinerie.

Petr Zahradník: Evropská ekonomika zaostává. Děláme s tím něco?

Analytik: ČEZ a spol by zřejmě nedostaly kompenzaci

U elektřiny a plynu byla letos situace pro české domácnosti zatím poměrně příznivá. Cena elektřiny je ale v tuzemsku nižší především proto, že stát od ledna převzal financování podpory obnovitelných zdrojů. Lidé už tak neplatí příspěvek na podporované zdroje energie v regulované složce účtu.

V srpnu byly ceny elektřiny meziročně nižší o 11,2 procenta a zemního plynu o 4,8 procenta. Zatímco v době nejhlubší energetické krize se ceny elektřiny i plynu pohybovaly v v rozmezí 200 až 300 eur, nyní se u elektřiny pohybují kolem 135 eur za MWh.

Úvahy o regulaci vytvářejí nejistotu pro energetické společnosti a jsou nepříznivou zprávou například pro ČEZ. „Poznámka ministra, že by regulace nijak neovlivnila státní rozpočet podle našeho názoru naznačuje, že by energetické společnosti nedostaly žádnou kompenzaci,“ domnívá se analytik Fio Banky Jan Raška.

Neúměrně drahý plyn v Evropě

Jak bylo zmíněno výše, velkoobchodní ceny energií přesto po letním kolísání v posledních týdnech opět rostou, a to zejména u plynu. Řada českých dodavatelů už na jaře a v létě oznámila zdražování. Velkoobchodní plyn je navíc nyní v EU téměř desetkrát dražší než ve Spojených státech.

Podařilo se snížit závislost na ruských plynovodech, současně se však evropská cena mnohem více navázala na globální soutěž o LNG. EU nyní o stejný tanker soupeří s Asií

Lukáš Kovanda, Trinity Bank

Klíčový burzovní ukazatel ceny plynu v EU, nizozemský kontrakt TTF, určující i pro ceny v ČR, se na konci minulého týdne pohyboval kolem 84 eur za megawatthodinu, tedy nejvýše od roku 2022.

„Situace je výsledkem toho, že evropský a americký trh s plynem jsou sice propojené, ale zdaleka ne tak dokonale jako například světový trh s ropou,“ glosuje ekonom Lukáš Kovanda.

Američané sice v prvním pololetí letošního roku vyvezly rekordních 17,4 miliardy kubických stop zkapalněného plynu (LNG) denně, ale ani sebevyšší evropská cena neumí během několika týdnů vytvořit nové zkapalňovací terminály. Ty se budují roky. To zadělává na nezvyklou situaci, kdy plyn v USA stojí 8,6 eura, ale EU za něj aktuálně platí desetinásobek. Momentálně je rozhodující nedostatek volné LNG kapacity a cena, kterou musí odběratelé v Unii nabídnout, aby omezené dostupné náklady plynu skutečně přilákali.

EU je navíc v součanosti strukturálně závislejší na světovém trhu LNG. Ještě v roce 2021 tvořil LNG jen asi 20 procent dovozu plynu do EU, v roce 2025 již 45 procent.

„Podařilo se snížit závislost na ruských plynovodech, současně se však evropská cena mnohem více navázala na globální soutěž o LNG. EU nyní o stejný tanker soupeří s Japonskem, Koreou, Čínou či Indií a musí nabídnout takovou cenu, aby náklad zamířil do Rotterdamu místo do Asie,“ doplňuje ekonom.

Letos je tato změna citelnější kvůli konfliktu na Blízkém východě. Válka s Íránem a problémy s provozem v Hormuzském průlivu totiž narušily dodávky LNG z Perského zálivu.

„Část katarské exportní kapacity je mimo provoz a EU zároveň vstupuje do podzimní topné sezóny s nezvykle nízkými zásobami. Na začátku září byly evropské zásobníky naplněné jen přibližně ze dvou třetin, nejméně za patnáct let. Výpadky blízkovýchodního LNG tak ještě zostřily konkurenci mezi Evropou a Asií,“ upozorňuje Kovanda.  Od ceny plynu se logicky odvíjí i cena elektřiny.

jap