Podnikatelský manuál k NOZ: Vnitřní život malých a středních firem a živnostníků



1. Vnitřní dokumentace pod palbou nových zákonů

Nové právo nechce a ani by nemělo narušovat dosavadní život firem (obchodních společností a družstev) tím, že by je nutil do okamžitých a nerozvážných změn. Zákony dávají prostor, aby vlastníci firem zvážili, jaké změny chtějí provést a aby si posoudili novinky nového soukromého práva. Proto se předpokládá, že firmy vzniklé podle obchodního zákoníku samozřejmě existují i nadále s tím, že od 1. ledna 2014 se nově řídí občanským zákoníkem nebo zákonem o obchodních korporacích, ledaže je zákonem stanoveno jinak.

Současně se ale takovéto firmy musejí uzpůsobit novým zákonům tehdy, pokud by se obsah jejich zakladatelských dokumentů (společenská smlouva, stanovy, zakladatelská listina) dostal do rozporu s novým právem, od kterého je zakázáno se odchýlit. Toto uzpůsobení se děje dvojí cestou, jednak zákonnou a jednak rozhodnutím samotných firem. Zákonná cesta znamená, že od účinnosti NOZ a ZOK přestávají fakticky platit pravidla zakladatelských dokumentů, pokud by byla v rozporu s novým právem, tedy platí zákon, nikoli původní ujednání. Současně je na firmě samotné, jak si své dokumenty v reakci na novou úpravu následně upraví. Někdy to budou změny nutné, někdy půjde jen o využití nových možností, jehož rozsah je opět jen na firmě samotné, resp. jejích vlastnících. Lhůty pro tyto kroky jsou dvě, uzpůsobení se novému občanskému zákoníku musí být do 3 let, uzpůsobení se zákonu o obchodních korporacích pak do 6 měsíců, vždy od 1. 1. 2014.

Pokud neobsahuje společenská smlouva např. pravidla pro rozhodování o její změně, mohou tuto změnu nově udělat jen všichni její společníci. Pokud by však společníci chtěli, aby tak i nadále činila valná hromada, musí to výslovně určit ve společenské smlouvě, tedy provést její změnu.

Rovněž je třeba vnímat, že pokud nový zákon některá dosavadní pravidla zrušil, ale firma je má zanesená ve svém zakladatelském dokumentu, budou i nadále platit právě silou tohoto dokumentu. Tedy pokud např. bude ve společenské smlouvě ujednání o povinné tvorbě rezervního fondu, bude tato povinnost platit i po účinnosti nového práva, byť samotné právo ji nestanoví. Je proto třeba věnovat vnitřní dokumentaci velkou pozornost, i kdyby skutečných povinných změn bylo jen velmi málo.

Navíc, mnoho pravidel, která jsme byli zvyklí nalézat v obchodním zákoníku, jsou nově v zákoníku občanském, a ne v zákoně o obchodních korporacích (prokura, jednání orgánů, zákaz konkurence, závod apod.). Oba zákony tak tvoří skládačku, která dává smysl jen při společném čtení.

2. Byt, či nebyt aneb Podřídit se nove právní úpravě?

Někdy se může stát, že se nové právo sice změní, nicméně v té své části, která dává spádové řešení, tedy řešení, od kterého se lze společenskou smlouvou odchýlit. Pokud se společníci spolehli na dosavadní právní úpravu, která jim sice dávala možnost odchylky, ale oni ji nevyužili, bylo by pro ně nepříjemné, aby se jim úderem účinnosti nového práva jejich dosavadní svět změnil. Proto dává zákon pravidlo, že v případě mlčení zakladatelského dokumentu ve věci práv a povinností společníků se dosavadní zákonná pravidla stávají účinností zákona součástí zakladatelského dokumentu.

Jinými slovy pokud se někdo spoléhal na zákonnou úpravu práv a povinností společníků a tato úprava není v rozporu s novými pravidly, od kterých se nelze odchýlit, může se chovat podle původního obchodního zákoníku. Musí si ale být vědom, že fakticky to znamená, že se částečně řídí starým a částečně pak novým právem, což může být zatěžující.

Společníci společnosti s ručením omezeným si ve společenské smlouvě nesjednali žádná pravidla pro převody obchodního podílu na třetí osoby, protože se spolehli na to, že to obchodní zákoník spádově zakazuje. Nová úprava to však naopak dovoluje, byt se souhlasem valné hromady. Z minuty se tak mění spádové pravidlo. Zákon proto ale stanoví, že v této věci se společníci budou i nadále řídit obchodním zákoníkem, resp. tím pravidlem, které takovýto převod zakazuje.

Zákon tak navozuje možnost, aby se jedna společnost řídila jak obchodním zákoníkem, tak novým právem. To jistě není samo o sobě problém, ale může to přinášet různé výkladové konflikty. Proto se umožňuje, aby se takováto společnost do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona zcela podřídila nové právní úpravě, tedy aby byla regulována již jen novým právem. Toto podřízení se, neboli „generální opt-in“, může mít ale i jiné důvody. Mnohdy totiž nové právo nabízí řadu nových možností, které však mohou fungovat pouze tehdy, budou-li promyšleny a zaneseny do společenské smlouvy či stanov. Tyto kroky již nejsou povinné, jsou věcí úvahy samotné firmy, ale mohou mít velký význam pro její další fungování.

Dosavadní úprava společnosti s ručením omezeným neumožňovala, aby byl obchodní podíl vyjádřen cenným papírem (jako je tomu u akciové společnosti). Nově to však lze, je možné emitovat kmenový list, ale jen tehdy, pokud to připustí společenská smlouva. Obdobně muže nove mít společnost základní kapitál v minimální výši 1 koruna česká, i to však musí výslovně určit společenská smlouva.

Bez většiny změn se tak firma jistě obejde, nepřestane existovat, ale nové zákonné možnosti dávají důvody pro to, aby se firmy nové úpravě spíše podřídily, byť není nutné do vnitřní dokumentace zavádět hned všechno, co právo nabízí. Zákon nabízí možnosti, jejichž variabilita se ukáže časem, proto dává smysl si nová pravidla číst a uvažovat o nich.

3. Jsem jednatel, a kdo je víc!

Asi by nebylo sporu o tom, že jednatel má mít ve firmě významné slovo, byť jistě ne zcela neomezené. Nové právo to jasně potvrzuje a předpokládá, že jednatel, tedy statutární orgán, má ve své působnosti vše to, co podle zákona nemá jiný orgán společnosti. Má zejména obchodní vedení a právo jednak za firmu navenek. I nadále tak platí, že do obchodního vedení nesmí jednateli nikdo zasahovat, ledaže zákon stanoví jinak (např. možnost přímého pokynu v rámci koncernu).

Protože je nový občanský zákoník obecný předpis pro celé soukromé právo, řada povinností jednatele není upravena právem korporačním, ale nově zákoníkem občanským. Jednatel tak i nadále má péči řádného hospodáře, ale obsah smlouvy stanoví občanský zákoník – musí jednat pečlivě, v zájmu firmy a loajálně k ní. Může být jistě omezen vnitřními pravidly, ale ty nemají účinky navenek. Základní pravidla tak vždy stanoví občanský zákoník a tam je třeba je hledat.

Pokud společenská smlouva nebo vnitrní jednací rády omezí např. jednání jednatele v obchodech nad 100 000 korun českých, jsou to pouhá vnitrní omezení, tedy jedná-li jednatel navenek v rozporu s nimi, jeho jednání v zásadě zavazuje.

Pokud by snad jednatel došel k závěru, že konkrétní věc neumí vzhledem k její závažnosti a strategickému významu posoudit a rozhodnout, může si požádat o pokyn valné hromady – i tuto žádost však musí položit s péčí řádného hospodáře. Valná hromada dát pokyn nemusí, ale může – dá-li ho, je v zásadě závazný. Nutno vždy brát v potaz, že tato možnost nesmí nahradit běžné obchodní vedení, ale má se jednat skutečně spíše o strategická rozhodnutí.

V rámci podnikání může dojít k situacím, kdy má jednatel učinit podnikatelské rozhodnutí, které je rizikové, tedy není zřejmé, jak vlastně dopadne. Zákon i na to pamatuje a rozumné podnikatelské riziko chrání tím, že bude-li rozhodnuto v dobré víře, informované a v zájmu firmy, bude rozhodnutí řádné, i kdyby byl ekonomický následek rozhodnutí nežádoucí. Zákon chrání proces rozhodování, a současně ale vždy jen tehdy, jedná-li se o rozumné riziko a nikoli hazard (tedy rozhodnutí s předpokladem nejasného výsledku bez zohlednění nutných okolností).

Jednatel chce koupit do majetku společnosti akcie významných telekomunikačních společností. Musí si proto učinit závěr o jejich kapitálové struktuře, výhledu jejich podnikání a o stavu trhu. Muže si najmout poradce, ale jejich výstup musí sám zvážit. Pokud ze všech jemu dostupných informací není zjevné, že by cílová společnosti mela mít problémy, muže její akcie koupit, samozřejmě pokud je to pro společnost vhodné. Pokud by se následně zjistilo, že vedení této společnosti falšovalo účetní výkazy a hodnota koupených akcií tak náhle klesla, nemůže to být bráno jako chyba jednatele, byt jeho jednáním ve skutečnosti došlo k poškození společnosti.

Text je součástí publikace Podnikatelský manuál k novému občanskému zákoníku, kterou vydala Asociace malých a středních firem a živnostníků ČR