Podnikatelský manuál k NOZ: Vnitřní život malých a středních firem a živnostníků



4. Různé formy delegace výkonu činnosti a možná i ten souběh

Občanský zákoník předpokládá, že členové orgánů firmy mají jednat s péčí řádného hospodáře, což ale současně neříká, že mají umět vše. Je přirozené u každého podnikání, že buď nemá třeba jednatel dílčí znalost, nebo má na starost tak širokou agendu, že by raději její část nechal dělat někoho jiného. To vše právo umožňuje. Nemá-li jednatel dílčí znalost, má delegovat na třetí osobu nebo si zajistit třeba odborné posudky. Jedná-li se o velkou firmu, pak je zcela běžné, že část kompetencí bude delegována na další osoby, třeba na zaměstnance a sám jednatel bude činit jen ta významná rozhodnutí. Nic ovšem není bez odpovědnosti. Jednatel musí i v těchto případech zajistit, aby činnost těch, na které část své činnosti delegoval, byla kontrolována, protože je to on, kdo případně nese konečnou odpovědnost. Současně musí jednatel zajistit, aby ten, na koho má být delegováno, byl řádně vybrán a měl schopnosti pro výkon delegované činnosti. Jednatel tak nese odpovědnost za řádný výběr dalších osob a současně za to, že ve firmě budou fungovat kontrolní mechanismy.

Zákon tak nebrání různých formám vertikálních či horizontálních delegací, nicméně vždy určuje toho, kdo v případě sporu nese konečnou odpovědnost. Současně se uznává, že touto cestou není možné, aby např. jednatel svou funkci zcela vyprázdnil, tedy aby delegoval vše. Stále je to on, kdo je příslušný k obchodnímu vedení, tedy je to on, kdo má primárně rozhodovat a jednat za firmu navenek. Nebude-li to dělat právě z důvodů delegací, problém to nečiní, ale stále musí fungovat a vykonávat základní funkci jednatele (navenek tak mohou v mezích svých funkcí třeba zaměstnanci).

S možnými delegacemi souvisí otázka souběhů, tedy případů, kdy by část obchodního vedení např. jednatel vykonával v režimu smlouvy o výkonu funkce a část v režimu zákoníku práce. Dosavadní právo to řešilo po mnoha peripetiích výslovně, což nové právo nečiní. Bylo by tak možné dovodit, že protože to zákon neřeší, nezakazuje to, tedy není důvod cokoli měnit a dosavadní praxe může pokračovat. Současná odborná diskuze však toto spíše rozporuje a předpokládá, že dosavadní vztahy mají skončit, nejpozději do 30. června 2014, a nově je možné výkon funkce člena orgánu vykonávat jen podle smlouvy o výkonu funkce, případně zákona. Ačkoli je toto řešení násilné, jeví se jako převažující, tedy by bylo dobré ho sledovat.

Jednatel má na část své činnosti pracovní smlouvu s tím, že současně se řídí ve zbytku smlouvou mandátní podle obchodního zákoníku. Smlouvy má schválené valnou hromadou a vyvíjí podle nich svou činnost. Do 30. června 2014 by ovšem melo u něj dojít k sjednocení, tedy k_uzavření nové smlouvy o výkonu funkce, která nebude v režimu zákoníku práce, případně muže dojít k ukončení dosavadních smluv, protože pak se použije smlouva příkazní. Nic nebrání tomu, aby si současně do smlouvy o výkonu funkce strany sjednaly to, co zatím mely ve smlouvě pracovní (dovolené, výpovědní lhůty, pojištění apod.).

5. Odměny, benefity atd. pro členy statutárních orgánů

Zdá se být logickým, že třeba jednatel dělá svou práci za peníze, a jistě to tak i často je. Nový zákon zde ovšem přichází s trochu jinou optikou. Sice je mu jasné, že odměny budou běžné, ale současně nechce, aby si o nich rozhodovali sami ti, kdo je pak dostávají. Proto se předpokládá, že výkon funkce je bezplatný, ledaže si strany výslovně dohodnou odměnu a nechají ji schválit valnou hromadou.

Zákon tak ponechává zcela na firmě a jednateli, co a jak bude jako odměnu dostávat, zda dostane navazující benefity, podíly na zisku, nebo třeba auto a stravenky. Vše však musí být sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce schválené valnou hromadou. Není-li, je výkon funkce bezplatný, ledaže valná hromada konkrétní odměny opět přizná. Protože možné očekávání toho, co mi v budoucnu valná hromada schválí, může být ošidné, je vždy vhodnější mít smlouvu o výkonu funkce, a tak vědět, jaké odměny již byly přiznány, resp. schváleny.

Jednatel je v lednu jmenován do funkce a ví, že jeho odměny jsou závislé na schválení valnou hromadou. Dojde ke schválení smlouvy o výkonu funkce, která mu garantuje 20 000 korun měsíčně, podíl na zisku a další dílčí benefity. V průběhu casu dojde k tomu, že firma jednateli platí penzijní připojištění a dává mu k dispozici auto, a to i pro soukromé účely. I to jsou však odměny a musejí být schváleny valnou hromadou. Na konci roku by tak valná hromada mela potvrdit, že všechny odměny vyplacené v aktuálním roce, byly vyplaceny řádně a schvaluje je, tedy i ty, co nebyly uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce.

Protože je si zákon vědom toho, že řada firem bude v otázce odměňování pokračovat podle historicky uzavřených smluv, dává přechodné období 6 měsíců (do 30. 6. 2014), do kdy musí být poskytování odměn sladěno s novým právem. Typicky tedy bude nutné schválit valnou hromadou zatím neschválené smlouvy o výkonu funkce, případně bude muset být schválena odměna, která je poskytována mimo smlouvu o výkonu funkce (to lze nicméně i později, tedy do konce roku).

6. Jsi diskvalifikován! (z výkonu funkce)

Již léta se ví, že když chce někdo někoho podvést, udělá to. Nové soukromé právo to nezmění, ale může nastavit mechanismy, které budou více motivovat k tomu, aby se nepodvádělo, resp. podvádělo méně. Víme, že kromě vězení a ztráty majetku může na lidi pozitivně působit také to, že mohou přijít o další možnosti vlastní obživy v tom, co umějí, co je baví, na co si zvykli.

Zákon proto přináší možnost, aby soud, a vždy jen on, v určitých případech rozhodl o tom, že zakazuje konkrétní osobě další výkon funkce člena statutárního orgánu, a to na 3 roky a ve všech obchodních korporacích. Případy, kdy tak může učinit, jsou dva – buď je prohlášen úpadek a je zjištěno, že třeba jednatel nevynaložil potřebnou péči na to, aby ho odvrátil, nebo dlouhodobě a závažně porušuje svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Je zjevné, že k vyloučení z výkonu funkce může dojít nejen ve vazbě na insolvenční řízení, ale i mimo něj.

Jednatel se dlouhodobě nestará o činnost společnosti a podcení úpadkovou situaci. Současně je jednatelem dalších dvou společností, o které se však stará. Soud, když úpadek prohlásí, rozhodne, že tohoto jednatele vylučuje z výkonu funkce, protože nekonal s péčí rádného hospodáře. Okamžikem právní moci tohoto rozhodnutí jednateli funkce zaniká, a to ale i v těch dalších dvou společnostech, jedno, že tam konal řádně. Soud muže rozhodnout, že funkce v některé ze společností nezanikne, ale to vždy jen tehdy, budou-li pro to jasné a soudem uznané důvody.

Text je součástí publikace Podnikatelský manuál k novému občanskému zákoníku, kterou vydala Asociace malých a středních firem a živnostníků ČR

Pravidelné novinky e-mailem