Podnikatelský manuál k NOZ: Vnitřní život malých a středních firem a živnostníků



7. Firma na cestě k úpadku

Většina firem funguje tak, že je financována např. bankou, a současně vstupuje do řady smluvních vztahů. Je tak logické, že firma dluží a má řadu věřitelů, stejně jako má sama i řadu dlužníků. Tento stav se neustále mění, věřitelé přicházejí a odcházejí, rovněž tak dlužníci, a to celé vlastně spoluurčuje hodnotu samotné firmy na trhu (běžící podnik). Pokud vše funguje jak má, povinnosti jsou plněny, věřitelé nejsou poškozováni a firma nemá problémy. Pokud však něco selže, hrozí velká rizika.

Ten, kdo musí jako první tyto signály rizik chytit, je statutární orgán, a to i proto, že jemu hrozí osobní odpovědnost. Dostane-li se firma do stavu hospodářské nedostatečnosti, je to právě on, kdo má navrhnout řešení, svolat valnou hromadu a situaci se společníky diskutovat. Pokud by se firma dostala dokonce do úpadku hrozícího, musí jednatel přijmout potřebná záchranná řešení, případně podat insolvenční návrh. Nastane-li úpadek, nezbývá již nic jiného, než insolvenční návrh podat bez dalšího. Vždy zkrátka musí konat.

A proč to říkáme zde? No protože jednateli samozřejmě hrozí řada rizik, která se mohou zhmotnit v okamžiku, kdy úpadek nastane. Pokud by totiž jednatel nečinil vše potřebné a rozumné, aby zabránil vzniku úpadku, ač měl a mohl zjistit, že je úpadek hrozící, může být následně volán k vracení odměn a dokonce k ručení za splnění dluhů společnosti. Jak se to stane?

Prohlásí-li soud úpadek, může insolvenční správce požadovat, aby mu člen orgánu firmy, a to i kdyby jím již nebyl, do majetkové podstaty vydal všechna plnění, která od firmy za poslední dva roky obdržel (vždy v penězích). Insolvenční správce však musí prokázat, že tento třeba jednatel věděl nebo měl vědět o hrozícím úpadku a současně jednatel musí v rámci obrany prokázat, že jednal řádně, jak měl. Takto získané zdroje pak insolvenční správce rozdělí mezi věřitele.

Druhou sankcí je ručení. Soud může, pokud dojde k prohlášení úpadku, rozhodnout, že člen statutárního orgánu, který za obdobných podmínek neodvrátil hrozící úpadek, ručí za dluhy společnosti. V takovém případě pak plnění z ručení jde vůči konkrétnímu věřiteli, nikoli do majetkové podstaty.

Nezávisle na tom je také samozřejmě možné, že se oproti takto špatně jednajícímu jednateli vznesou žaloby na náhradu škody pro porušení péče řádného hospodáře. Je zjevné, že rizika jsou to velká, byť je také jasné, že všechna míří na jeden majetek jednoho jednatele, tedy z pohledu výtěžnosti mohou být omezené.

Je samozřejmě možné, aby se jednatel pro tyto případy pojistil, ale takováto pojistka bude zpravidla drahá a relativně složitá. Pokud by se přesto uzavírala, měl by pojistné platit sám jednatel, bude-li ho platit společnost, bude správné takovéto plnění považovat za odměnu, tedy vždy jen se souhlasem valné hromady.

8. Variabilita obchodního závodu

Léta známe podnik jakožto označení vlastně všeho, co podnikatel má. Také dnes víme, že provoz podniku je pro právo významný, zákony řeší jeho složení a i to, jak se převádí. Nová úprava v tom pokračuje, ovšem mnohem liberálněji, než ta dosavadní.

Předně platí, že nově se místo podniku používá označení závod, který se dělí na pobočky či jiné části. Zatímco závod je i nadále jedna věc, pobočky jsou ty její části, které vykazují relativní samostatnost, a podnikatel rozhodl, že se bude jednat o pobočku; pobočka zapsaná v obchodním rejstříku je i nadále odštěpný závod. Je tedy zjevné, že je věcí podnikatele, jak svůj závod nebo závody dále rozdělí s tím, že ne každá dílčí část závodu je jeho pobočkou.

Závodem je souhrn podnikatelova jmění, o kterém rozhodl, že bude závodem s tím, že k závodu zpravidla patří to, co je s ním běžně užíváno. I zde má nicméně podnikatel velký prostor, protože může sám určit, co kde bude užíváno a také, zda si nevytvoří více závodů.

Významnou novinkou také je to, že dluhy, které podnikatel má, jsou součástí jeho závodu, což doposavad neplatilo. Bez dalšího tedy platí, že uvažujeme-li o závodě, uvažujeme také o souvisejících dluzích. Závod je věcí hromadnou, tedy se jednou smlouvou vždy převádí celek, jedno zda by pro převod uvnitř závodu měla platit zvláštní pravidla.

Vše to má pak podstatný význam pro převody závodu nebo jeho části, které jsou i nadále možné s tím, že se zachovává ochrana věřitelů. Nově se však stanoví, že je-li převáděn závod nebo taková jeho pobočka, která je pro společnost obsahově významná, musí být převod schválen valnou hromadou. Za významný se pak považuje zejména ten převod, v jehož výsledku by se podstatně změnila struktura dosavadního závodu nebo by to fakticky vedlo ke změně předmětu podnikání.

Podnikatel provozuje výčep a současně gravíruje půllitry, muže se tak rozhodnout, že jmění potřebné k výčepní činnosti tvoří jeden závod a jmění potřebné pro gravírování druhý závod. Jeden bude umístěn v Praze, druhý v Kolíne. Aby nemusel pořád vše řešit sám, muže jmenovat dva prokuristy s tím, že jeden bude závodní prokurista k výčepu, druhý ke gravírování, vzájemně si tedy nebudou konkurovat. Bude-li chtít následně svou činnost změnit, muže např. závod, jehož prostřednictvím je provozován výčep, prodat.

9. Jak dal s nemovitým majetkem?

Mnoho podnikatelů má ve svém vlastnictví nemovitosti a i do této oblasti přináší nový občanský zákoník řadu změn. Především je potřeba mít jasno, co se od ledna změnilo, co vlastně podnikatel vlastní. Řekne-li se nemovitá věc, paradoxně si většina představí budovu – rodinný nebo řadový domek, panelový dům či nákupní centrum – tedy to, co v čase mizí a nepřetrvá. Až na další zamyšlení nás napadne pozemek. Přitom ten je tím nejstabilnějším předmětem vlastnického práva; navíc je to statek omezený a svým způsobem velmi vzácný – nikdo další pozemek nevyrobí. Vlastníte-li zahradu, rybník, stavební parcelu nebo pastvinu, může je sice ledacos znehodnotit (třeba půdu může zamořit jedovatá chemikálie, rybník může vyschnout), ale nic je nemůže zcela zničit, leda by do naší planety narazil velký asteroid nebo došlo k jiné apokalyptické události. Oproti tomu vše ostatní podléhá zkáze – budova se může zřítit, z automobilu se stane nepojízdný vrak, potopil se i slavný Titanic.

Pozemek je prostě základ, proto jej nový občanský zákoník jmenuje z nemovitých věcí na prvním místě. Na vlastnictví pozemků tak nový občanský zákoník nic nemění. Oproti tomu budovy a jiné stavby (třeba ploty, studny, zídky) jsou nově považovány ve většině případů za součást pozemku, na kterém jsou postaveny. Velká změna je to především ohledně těch staveb, které jsou se zemí spojeny pevným základem a které dosavadní právo považovalo za samostatné nemovité věci. Pokud jste dříve kupovali pozemek s domkem, museli jste koupit dvě nemovité věci – pozemek a na něm stojící dům. Budete-li totéž kupovat nyní, po 1. lednu 2014, budete již kupovat pouze jednu nemovitou věc – pozemek, protože domek bude součástí tohoto pozemku a bude automaticky následovat právní osud pozemku.

Spojení pozemku a na něm stojící stavby do jedné nemovité věci je projevem staré právní zásady, kterou lze vyjádřit slovy: půda (pozemek) má přednost před tím, co je na jeho povrchu (povrch ustupuje půdě). Občanský zákoník ji respektuje, ale zároveň nenařizuje, že se musí respektovat všude a hned. Její nástup do našeho právního řádu je nenásilný. Nejjednodušší je to tehdy, vlastníte-li pozemek i stavbu na něm postavenou. Úderem silvestrovské půlnoci roku 2013 se vaše vlastnictví změnilo – již nevlastníte dvě věci, ale jen jednu – pozemek, jehož součástí je stavba. Fakticky ke změně nedošlo, právně však ano.

Pokud vlastníte pozemek a na něm stojí stavba někoho jiného, po 1. lednu 2014 se nic nestalo, stále existují dvě věci, dvě nemovitosti. Oba vlastníci však ze zákona získali vzájemná předkupní práva. Budete-li chtít prodat pozemek, budete jej muset nejprve nabídnout ke koupi vlastníkovi stavby. Platí to i naopak. Když své právo překupník nevyužije, zůstane mu zachováno do budoucna vůči novému vlastníkovi. Tak se nový občanský zákoník snaží nenásilně o návrat k výše zmíněné zásadě. Je jasné, že je to proces, který bude trvat desítky let.

Vedle pozemků počítá občanský zákoník i s dalšími nemovitými věcmi. Charakter samostatné nemovité věci tak má i nadále podzemní stavba, která má samostatné účelové určení (třeba různé podzemní garáže, tunely nebo metro). Zvláštní nemovitou věcí je i jednotka, což je souhrnné označení pro byt a podíl na nemovité věci, na které se byt nachází (na domu, pozemku apod.). Nový občanský zákoník zná i nehmotné nemovité věci – těmi jsou určitá práva, např. právo stavby.

Rozlišení nemovitých věcí od těch movitých je důležité, neboť se s nimi pojí zvláštní pravidla – např. smlouvy o převodech nemovitých věcí (kupní, darovací) musejí mít písemnou formu. Většina nemovitých věcí a práv k nim se eviduje v katastru nemovitostí, což vede k tomu, že když chci koupit pozemek, nestačí uzavřít smlouvu, ale musím ještě navíc nechat své vlastnické právo zapsat do veřejné evidence.

10. Myšlenky na poslední věci člověka aneb Co bude po mé smrti?

Dědické právo je oblastí, která v novém občanském zákoníku patří k těm nejvíce odlišným od dosavadního stavu. Důvodem je zejména snaha o velký respekt k vůli zůstavitele, ať již ji projeví v závěti (testamentu) nebo v dědické smlouvě. Ta ve staré právní úpravě chyběla a často jsme se tak setkávali s názory, že poslední vůli mrtvého není třeba respektovat, protože mrtvý již žádnou vůli nemá. Od nového roku to neplatí, lze s nadsázkou říci, že zemřelý může ovlivňovat osudy dědiců a dalších osob i ze záhrobí. Jsou to zajímavé novinky nejen z pohledu každého člověka, ale též ze speciálního pohledu podnikatele.

Dosavadní právo neumožňovalo zůstaviteli klást v závěti dědicům příkazy, podmínky anebo stanovit dědici náhradního dědice pro případ jeho smrti, čímž velmi omezovalo jeho svobodu. Nový občanský zákoník se navrací k tomu, co je ve světě standardní. Je váš potomek, který by mohl převzít váš závod ještě dítě? Můžete prozatím svůj obchodní závod svěřit někomu jinému, kdo se o něj postará, než toho bude vaše dítě schopné. Jde o tzv. svěřenské nástupnictví – určíte v závěti dědice a zároveň ho zavážete, aby majetek (obchodní závod) při splnění určených podmínek předal vašemu dítěti (např. poté, co se vyučí v oboru, co dostuduje vysokou školu apod.). I to umožňuje nové právo.

Nebo naopak chcete, aby obchodní závod zdědil váš přítel a ne váš jediný syn, který nemá buňky k podnikání, a kdyby závod převzal, nejspíše by to znamenalo jeho postupný úpadek? Doposud byl syn chráněn pravidlem o nepominutelném dědici. Nově můžete závod v závěti svěřit, komu chcete, syn již nebude mít právo na podíl na majetku, ale pouze právo na vyplacení peněžní částky odpovídající jeho zákonnému dílu. Tuto pohledávku bude uplatňovat vůči závětnímu dědici.

Text je součástí publikace Podnikatelský manuál k novému občanskému zákoníku, kterou vydala Asociace malých a středních firem a živnostníků ČR