Začíná platit vylepšené vzájemné uznávání výrobků v EU

Od dubna začínají platit upravená pravidla vzájemného uznávání výrobků členskými státy Unie. V Česku mohou v této oblasti poradit služby SOLVIT a ProCoP.

Vnitřní trh Evropské unie tvoří území všech členských států EU bez vnitřních hranic umožňující volný pohyb zboží a služeb, ale také osob a kapitálu. Fungující vnitřní trh podněcuje hospodářskou soutěž a vnitrounijní obchod, zvyšuje efektivnost a kvalitu a pomáhá snižovat ceny. Jedním z hlavních pravidel umožňujících volný pohyb zboží je zásada vzájemného uznávání, která usnadňuje zavádění nových výrobků na trh. Od dubna letošního roku začíná platit nové nařízení o vzájemném uznávání, které tuto zásadu v mnoha směrech výrazně vylepšuje.

K principu se přihlásilo i Norsko nebo Turecko

Vzájemné uznávání výrobků se stalo vůdčí zásadou pro uvolnění obchodu mezi členskými státy EU. Zásada znamená, že pokud bylo zboží prodáváno v jednom členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy, může být bez dalšího prodáváno i v jiném členském státě, a to bez ohledu na skutečnost, zda je či není v souladu s legislativou daného členského státu. Musí se však jednat o výrobek, pro který neexistuje harmonizovaná (sjednocená) právní úprava na evropské úrovni. Vychází se zde z předpokladu, že vnitrostátní technická pravidla všech členských států poskytují rovnocennou ochranu, a proto není třeba po podnikatelích požadovat splnění dalších podmínek. Vedle členských států EU se princip vzájemného uznávání aplikuje i na Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Turecko.

O výjimku může stát žádat kvůli ochraně zdraví či přírody 

Z tohoto pravidla nicméně existuje jedna výjimka. Členský stát může omezit uvádění na trh zboží na základě takzvaných naléhavých důvodů obecného zájmu, kterými mohou být například ochrana zdraví, životního prostředí, kultury a průmyslového vlastnictví. Členský stát pak musí prokázat, že jeho vlastní vnitrostátní technická pravidla jsou nezbytná a přiměřená pro účely ochrany tohoto obecného (veřejného) zájmu. V takovém případě může členský stát požadovat, aby se na daný výrobek vztahovala i jeho technická pravidla a případně může rozhodnout o stažení výrobku z trhu nebo zákazu jeho prodeje.

Na základě přezkumu z posledních let se ukázalo, že uplatňování zásady vzájemného uznávání neprobíhalo vždy optimálně a mnohé podniky a vnitrostátní orgány stále nebyly dostatečně obeznámeny s principy této zásady. Často se stávalo, že pro podniky i odpovědné orgány bylo obtížné posoudit, zda lze pro určitý výrobek vzájemné uznávání uplatnit. Dále docházelo k tomu, že podniky a vnitrostátní orgány měly problém s prokazováním, že výrobek byl v souladu s právními předpisy uveden na trh v daném členském státě.

Vnitrostátní orgány navíc měly často tendenci upřednostňovat vlastní pravidla (jelikož jsou dobře obeznámeny s jejich kulturním a historickým pozadím) a trvaly na jejich používání na úkor vzájemného uznávání. Společnosti rovněž nemohly jednoduše zpochybnit rozhodnutí, které bránilo přístupu na trh, což vytvářelo značnou právní nejistotu.

Nové nařízení o vzájemném uznávání, které je použitelné od 19. dubna, přispěje k posílení právní jistoty podnikatelů, urychlí a zefektivní posuzování zboží vnitrostátními orgány a zabrání diskriminaci či skrytým omezením na jednotném trhu. Důležitým novým prvkem nařízení je umožnění podnikateli vydat vlastní „prohlášení pro vzájemné uznávání“, kterým prokáže, že konkrétní výrobek byl v souladu s právními předpisy uveden na trh v jiném členském státě. Prohlášení pro vzájemné uznávání poskytne příslušným orgánům veškeré potřebné informace o zboží a o jeho souladu s pravidly použitelnými v daném členském státě.

Pokud je výrobek schválen k prodeji v jednom členském státu, může být nabízen i v dalších zemích EU.

Smír může zprostředkovat služba SOLVIT 

Orgán dozoru může přesto ve výjimečných případech, které byly uvedeny výše, přijmout správní rozhodnutí o zákazu či o dočasném pozastavení prodeje tohoto výrobku. Správní rozhodnutí musí obsahovat celou řadu údajů, včetně podrobného odůvodnění, případně i informaci, za jakých podmínek je možné daný výrobek na území konkrétního členského státu nabízet. Součástí správního rozhodnutí musí být nejen informace o právních prostředcích ochrany dostupných podle právního řádu konkrétního státu, ale i odkaz na možné využití sítě řešení problémů na vnitřním trhu SOLVIT.

Neformální a bezplatná služba SOLVIT je v České republice zřízena na ministerstvu průmyslu a obchodu. Cílem sítě SOLVIT je přispět ke smírnému řešení sporu mezi podnikatelem a dozorovým orgánem příslušného členského státu. Podmínkou pro její využití je, že se musí jednat o případ s takzvaným přeshraničním prvkem, kdy došlo k nesprávné aplikaci práva EU orgány jiného členského státu.

Komise nachystala pro podnikatele manuál

Případy s podnikatelským prvkem z oblasti zboží už do oblasti působnosti SOLVIT patří, nicméně se na jejich zpracování aplikují stejné lhůty jako na ostatní typy případů řešené touto službou. Na základě nového nařízení však mohou pracovníci SOLVIT centra nově v rámci řešení konkrétního sporu požádat Evropskou komisi, aby vydala svoje stanovisko obsahující právní posouzení případu ve lhůtě 45 dní od zadání požadavku. Toto stanovisko bude zpřístupněno nejen podnikateli, ale i ostatním členským státům. Pro podnikatele je pak velice důležité, že může toto stanovisko dále použít při argumentaci jak před orgány dozoru, tak i při případném soudním řízení, kdy by k němu mělo být ze strany soudních orgánů přihlédnuto. 

S ohledem na skutečnost, že nové nařízení přináší celou řadu aplikačních změn nejen pro podnikatele, ale i pro orgány dozoru, bylo Komisí rozhodnuto o vypracování manuálu, který obsahuje podrobnější informace ohledně jednotlivých ustanovení a také řešení konkrétních případů a návod k vyplnění prohlášení o vzájemném uznávání. Tento manuál bude k dispozici i v češtině na webových stránkách Komise věnovaných problematice vzájemného uznávání. V této souvislosti plánuje ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádání několika workshopů pro dozorové orgány i podnikatele. 

Podnikatelé se s konkrétními dotazy nejen k novému nařízení o vzájemném uznávání, ale i obecně k uvádění výrobků na trh, mohou obrátit na Kontaktní místo pro výrobky (ProCoP), které je rovněž zřízeno na ministerstvu průmyslu a obchodu. Pracovníci Kontaktního místa rovněž poskytují informace o opravných prostředcích a předávají kontaktní údaje na příslušné orgány včetně orgánů dozoru v jiném členském státě. Lhůta pro vyřízení dotazů je 15 pracovních dní. 

SOLVIT

Pracovníky českého SOLVIT centra lze kontaktovat na e-mailové adrese solvit@mpo.cz, případně telefonicky na čísle +420 224 221 701.

ProCoP

Pracovníky Kontaktního místa pro výrobky lze kontaktovat na e-mailové adrese procop@mpo.cz, nebo telefonicky na lince +420 224 221 701.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Markéta Pěčková, Denisa Tešnarová, Odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz

Pravidelné novinky e-mailem