Ázerbájdžán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

Ázerbájdžán je sekulární muslimský stát v oblasti Jižního Kavkazu s převážně turkickým obyvatelstvem, který ve své novodobé podobě vznikl po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Navzdory jeho poloze na břehu Kaspického moře se jedná o vnitrozemský stát, neboť postrádá přímý přístup ke světovému oceánu.

Ekonomice Ázerbájdžánu jednoznačně dominuje těžba ropy a zemního plynu, což způsobilo značné zpomalení jejího výkonu v souvislosti s pádem cen ropy na světových trzích. Vedení země si tento problém uvědomuje a snaží se mu čelit podporou rozvoje neropných odvětví ekonomiky, zemědělství, chemického a zpracovatelského průmyslu, strojírenství, služeb (zejména doprava, logistika, turismus) a IT.

Nehledě na stávající problémy Ázerbájdžán nadále zůstává nejsilnější ekonomikou v regionu s podílem 59% na celkovém HDP (odhad MMF na rok 2016) i suverénně největším exportérem. Největším bezpečnostním i zahraničně-politickým tématem zůstává i nadále konflikt s Arménii o oblast Náhorního Karabachu a sedmi přilehlých okresů.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Ázerbájdžánská republika (Ázerbájdžán)
  • Azərbaycan Respublikası

Složení vlády

  • Prezident: Ilham Alijev
  • Předseda vlády: Artur Rasizada
  • První vicepremiér: Jakub Ejjubov
  • Vicepremiér: Ismat Abasov
  • Vicepremiér: Ali Achmadov
  • Vicepremiér: Elčin Afandijev
  • Vicepremiér: Ali Hasanov
  • Vicepremiér: Abid Šarifov
            
  • Ministr vnitra: Ramil Usubov
  • Ministr ekologie a přírodních zdrojů: Hüsejngulu Bagirov
  • Ministr spravedlnosti: Fikrat Mammadov
  • Ministr práce a sociálních věcí: Samil Muslimov
  • Ministr pro mimořádné události: gen. mjr. Kamaladdin Hejdarov
  • Ministr mládeže a sportu: Azad Rehimov
  • Ministr zahraničí: Elmar Mammaďarov
  • Ministr hospodářství: Šahin Mustafajev
  • Ministr zemědělství: Hejdar Asadov
  • Ministr financí: Samir Šarifov
  • Ministr kultury a turistiky: Abulfas Garajev
  • Ministr obranného průmyslu: Javar Džamalov
  • Ministr obrany: gen. plk. Zakir Hasanov
  • Ministr dopravy: Zija Mammadov
  • Ministr spojů a informačních technologií: Ramin Guluzada
  • Ministr zdravotnictví: Ogtaj Širalijev
  • Ministr energetiky: Natig Alijev
  • Ministr školství: Mikajil Džabbarov
  • Ministr daní: Fazil Mammadov

Další významné státní instituce

  • Předseda parlamentu: Ogtaj Asadov
  • Guvernér Centrální banky: Elman Rustamov

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 9 723 500 (data z 3/2016)
  • Počet obyvatel na km²: 112,3

V roce 1973 se průměrný roční přírůstek obyvatelstva dostal pod 2% na 1000 obyvatel a dále klesá. Dle posledních dostupných dat ázerbájdžánského statistického úřadu činí roční přírůstek obyvatelstva 1,2 % na 1000 obyvatel. Průměrná délka života je 71,6 let pro muže a 76,8 let pro ženy.

Z celkového počtu obyvatel Ázerbájdžánu:

  • 53,1 % žije ve městech, 46,9 % na vesnicích;
  • 49,8 % tvoří muži, 50,2 % ženy;
  • 39,4 % je ve věku 0-24 let;
  • 71,6 % se nachází v produktivním věku (15-64 let). 

Národnostní složení (dle údajů 2009):

      
  • Azeři:        90,6 %  
  • Lezgini:       2,0 %  
  • Rusové:       1,3 %  
  • Arméni:       1,3 %  
  • Tališi:          1,3 %  
  • Avaři:          0,6%  
  • ostatní:        2,9% 

Vyznávaná náboženství (dle údajů 2009):

  •   Islám: 96% (85% Šíité, 15% Sunnité)
  •   Křesťanství: 3%
  •   ostatní: 1%

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

2011

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (mil. USD)

65 952

69 680

74 157

75 239

53 048

34 600

HDP (mil. AZN)

52 082

54 744

58 182

59 014

54 352

52 896

HDP/obyv. (USD)

7 114

7 439

7 900

7 936

5 739

3 500

Růst HDP (%)

0,1

2,2

5,8

2,8

1,1

-3

Míra inflace (%)

7,9

1,0

2,4

1,4

4,1

11,3

Nezaměstnanost (%)*

6,0

6,0

6,0

6,0

6,0

6,0

Bilance běžného účtu (mld. USD)

17,1

15,0

12,5

10,4

-0,2

1,1

Populace (mil.)

9,2

9,4

9,5

9,6

9,8

9,9

Konkurenceschopnost

55/142

46/144

39/148

38/144

40/140

 

Exportní riziko OECD

 

 

5/7

5/7

 5/7

 

*odhad   Mezinárodního měnového fondu
  Zdroj dat: MMF, OECD, WEF, EIU  

Ceny a inflace: V roce 2015 se podle Státního statistického úřadu ceny zvýšily o 4,1%. Pro rok 2016 se očekávaná míra inflace pohybuje na úrovni 11 – 15%.

Mzdy: Průměrná měsíční mzda vzrostla oproti roku 2014 o 4,5%, což se prakticky rovnalo míře inflace, a dosáhla hodnoty 462 AZN (308 USD). Po šesti letech tak došlo k přerušení trendu každoročního růstu kupní síly obyvatelstva.

Co se týče celkového stavu ekonomiky, Ázerbájdžán objektivně vykonal obrovský kus práce, když se mu v poměrně krátkém čase podařilo konsolidovat hospodářství těžce poznamenané prohranou válkou v Náhorním Karabachu a vnitropolitickou krizí první poloviny 90. let. O velikosti tohoto úspěchu vypovídá skutečnost, že se Ázerbájdžán v současnosti řadí do skupiny státu s vyššími středními příjmy (upper-middle income) dle metodologie Světové banky. Ázerbájdžán je v této skupině mimochodem jediným zástupcem ze zemí jihokavkazského regionu. Zásadní roli při dosažení tohoto úspěchu sehrály zásoby ázerbájdžánské ropy, které byly na základě dohod o dělbě zisků (profit sharing agreement) otevřeny zahraničním investicím. Bohužel toto rozhodnutí přineslo i svá negativa v podobě přílišné závislosti celého ázerbájdžánského hospodářství na těžbě energetických surovin. Ropný sektor se na tvorbě HDP podílí přibližně 40%, vytváří na 66% příjmů státního rozpočtu a představuje dokonce až 93% veškerého exportu země.

Důsledky nedostatečná diverzifikace ázerbájdžánské ekonomiky se naplno projevily v roce 2015. Kombinace prudkého pádu cen ropy na světových trzích spolu s devalvací národních měn okolních států regionu, která učinila ázerbájdžánský export nekonkurenceschopným, a dlouhodobé posilování USD se velmi negativně odrazila na celkovém stavu veřejných financí. Centrální banka byla nucena opustit dlouhodobě udržovanou politiku vázaného kurzu Manatu (zprvu k USD, posléze k měnovému koši 30% EUR, 70% USD), což vedlo ke dvěma  vlnám devalvace a následnému přechodu domácí měny na plovoucí kurz.

Celkově za rok 2015 Manat ztratil téměř 100% své hodnoty a z průměrného kurzu 1USD = 0,78 AZN v lednu 2015 klesl na současných 1 USD = 1,5 AZN.  Rok 2015 znamenal rovněž obrovský tlak na ázerbájdžánské valutové rezervy, jejichž objem se ztenčil zhruba na 1/4 ve srovnání s rokem 2014 (v absolutních číslech se dolarové rezervy Centrální banky ztenčily z 14 mld. USD na 4 mld. USD v březnu 2016.). Za duben a květen 2016 poprvé za více než rok valutové rezervy Centrální banky vykázaly mírný růst, ovšem stalo se tak v důsledku nové politiky, kdy je zahraniční měna nakupována od jiné ázerbájdžánské instituce - Státního ropného fondu.

Problémy spojené s růstem inflace (v roce 2016 se předpokládá cca. 15%) a nezaměstnanosti (pravděpodobně dosáhne dvojciferné hodnoty) se projevily i v sociální oblasti, když v několika ázerbájdžánských městech došlo k protestům proti zvyšování cen základních potravin. Podle všeho protesty probíhaly nekoordinovaně a vládní struktury na ně promptně zareagovaly cenovou regulací, osvobození některých typů potravin od dovozních cel a zvýšením platů, důchodů a vybraných sociálních dávek o 10%.

Zpomalení ázerbájdžánského hospodářství se promítlo i do investiční oblasti. Do ekonomiky tak byly za rok 2015 vloženy investice ve výši 16 mld. AZN, což znamená pokles o 27% ve srovnání s předchozím obdobím. Zahraniční investice dosáhly výše 7,5 mld. USD, tedy téměř 47% z celkového objemu. Přes téměř 50% pokles byl zachován poměrně velký podíl investic z veřejných rozpočtů, celých 3 mld. AZN. Naopak objem investic krytý bankovními úvěry vzrostl oproti roku 2014 dvakrát a dosáhl výše 1,3 mld. AZN.

Vývoj hospodářské situace v Ázerbájdžánu neunikl pozornosti světových ratingových agentur, kdy Standard & Poor’s v prvním čtvrtletí 2016 snížila dlouhodobé, resp. krátkodobé hodnocení Ázerbájdžánu z úrovně BBB-/A-3 na BB+/B.

Perspektiva vývoje ekonomiky v roce 2016:  

Vedení Ázerbájdžánu stojí v roce 2016 před nelehkým úkolem znovuobnovit otřesenou důvěru věřitelů v Manat a založit předpoklady pro budoucí ekonomický růst, pokud možno již nezávisející pouze na prodeji energetických surovin. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, Ázerbájdžán bude muset výrazně zeštíhlit státní administrativu, která se za současné situace jeví jako beznadějně přebujelá, privatizovat některé státní podniky, snížit vliv korupčních a klientelistických vazeb v ekonomice, zpřehlednit systém výběru daní a snížit výši celních poplatků, které neúměrně zdražují jakékoli podnikatelské aktivity.

Zdá se, že nejvyšší vedení Ázerbájdžánu si toto plně uvědomuje a opakovaně deklaruje zájem ekonomický systém země zásadně změnit. Prováděné reformy jsou prozatím primárně cíleny na dva neuralgické body ázerbájdžánského hospodářství – na konsolidaci bankovního sektoru a na zlepšení podnikatelského prostředí. Aby bylo možné dosáhnout konkrétních výsledků, musí podle mínění mnohých analytiků dojít k demontáži zažité praxe umělých bariér a státních zásahů soukromého sektoru. Stejně tak by měly být zrušeny (či alespoň výrazně omezeny) existující monopoly v případě zahraničního obchodu. Centrální banka by ve spolupráci s privátními finančními institucemi měla vytvořit podmínky pro rozvoj transparentních podnikatelských půjček. Stát by měl rovněž konsolidovat a zefektivnit systém podpor v klíčových oblastech hospodářství.

První kroky v tomto směru již Ázerbájdžán podniká. V prvním čtvrtletí roku 2016 došlo k výraznému zjednodušení a zprůhlednění celní ch procedur, probíhá restrukturalizace bankovního sektoru a je připravována řada investičních pobídek, zaměřených na rozvoj neropných odvětví. Mělo by se jednat o různé formy úlev na daních a clu či speciální režimy v rámci průmyslových parků či zvláštních ekonomických zón. Právě jedna taková zóna vzniká v rámci nového ázerbájdžánského mezinárodního přístavu ve městě Alat nedaleko Baku.

Mimo to Ázerbájdžánská ekonomika může dlouhodobě těžit z takových ukazatelů, jako je nízký státní dluh (okolo 12% HDP) a rezervy v tzv. Státním ropném fondu (okolo 33 mld. USD, stav květen 2016), které mohou být využity k financování velkých strategických projektů jako železniční koridor Baku-Tbilisi-Kars, Severojižní železniční koridor či plynovod TANAP.

Řada veřejných vystoupení prezidenta Ilhama Alijeva rovněž ilustruje, že ve snaze překonat krizi se Ázerbájdžán nebude orientovat jen na své vlastní zdroje, ale sází i na masivní příliv zahraničních investic. Tyto investice by měly primárně směřovat do stavebnictví, zemědělství a IT. Současná ekonomická situace v Ázerbájdžánu tak paradoxně představuje příležitost nejen pro české podnikatelské subjekty působící ve výše uvedených sektorech, ale také pro finanční instituce typu EGAP či ČEB, které v oblasti spolupráce s Ázerbájdžánem mají bohaté zkušenosti.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Všechny údaje jsou v mil. AZN. Není-li uvedeno jinak, jedná se o skutečný stav čerpání rozpočtu.

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016*

2016**

PŘÍJMY 
  (v mil. AZN)

11 403

15 701

17 282

19 496

18 400

17 080

14 566

16 882

z toho:

transfery ze Státního ropného fondu

5 915,0

9 000,0

9 905,0

11 350,0

9 337,0

8 130,0

6 000,0

7 615,0

daň z příjmu fyzických  osob

590,2

715,7

813,0

859,7

980,3

982,5

957,0

1 080,0

daň z příjmu firem

1 429,9

2 134,0

2 252,0

2 374,8

2 302,7

2 211,0

1 821,6

1 914,6

daň z půdy

35,3

35,3

30,6

33,1

35,4

48,7

50,0

50,0

daň z nem. majetku

101,8

103,9

105,1

125,1

141,3

148,2

159,2

174,2

DPH

2 082,5

2 222,7

2 366,9

2 710,0

3 119,6

3454,7

3 226,0

3 643,0

akcíz (daň z luxusu)

514,9

480,2

531,5

593,3

797,3

647,8

532,0

637,0

důlní daň

130,1

129,8

125,8

121,5

116,2

116,0

107,2

110,2

daň spojená s ekon. aktivitami ze zahraničí

291,8

433,1

592,5

675,2

684,7

575,7

473,0

473,0

celní poplatky

176,0

215,0

232,0

285,4

330,0

348,4

348,0

388,0

ostatní daně

90,3

140,6

157,6

161,5

192,7

247,7

345,0

345,0

ostatní příjmy

45,2

90,2

170,0

206,7

364,9

169,3

547,0

457,0

 

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016*

2016**

VÝDAJE
  (v mil. AZN)

11 766

15 398

17 417

19 144

18 700

17 730

16 264

18 495

z toho:

chod státu

n/a

1 142,6

1 202,5

1 704,6

1 424,1

1 993,6

2 416,9

3 063,7

obrana

2 200,0

1 325,1

1 381,4

1 428,6

1 516,1

1 760,0

1 837,8

2 228,8

soudnictví a policejní složky

668,5

710,3

929,2

1 049,3

1 103,6

1 208,6

1 138,8

1 208,2

vzdělávání

1 180,8

1 268,5

1 453,2

1 437,7

1 555,3

1 692,7

1 713,5

1 830,2

zdravotnictví

429,2

493,4

609,4

618,9

665,3

759,2

744,9

830,8

sociální zabezpečení

1 123,0

1495,4

1 769,5

1 750,3

1 971,2

2 022,0

1 896,6

2 698,8

aktivity na podporu vzdělávání, vědy, kultury a sportu

168,4

189,9

240,8

274,9

294,0

313,8

652,7

738,6

bydlení a služby

n/a

227,7

344,4

399,0

417,1

405,3

416,8

447,8

paliva a energie

n/a

n/a

n/a

2,4

2,1

7,0

5,7

5,8

zemědělství a ochrana živ. prostředí

n/a

448

472,7

474,3

504,9

577,7

596,6

684,5

průmysl a stavebnictví

n/a

5 124,0

5 794,1

6 834,2

6 278,5

4 258,1

3 578,9

3 024,6

doprava a telekomunikace

n/a

64,6

87,9

111,7

88,2

120,0

114,8

130,0

výdaje spojené s podporou ekon. aktivit

109,5

112,9

185,9

275,8

305,9

308,2

254,0

360,0

ostatní výdaje

 2 910,3

2 795,6

2 945,7

2 781,6

2 573,0

2 165,8

896,2

1 243,1

bilance (+,-)

+363

+303,0

-135

+352

-316

-650

-1 698

-1 613

bilance v % k HDP

0,85

0,58

0,25

0,6

0,54

1,2

3,21

3,05

*Plánovaná výše rozpočtu schválená 7. prosince 2015.
**Změny přijaté ke dni 2. března 2016.

Zdroj: Ministerstvo financí (http://www.maliyye.gov.az/en),
           Státní statistická komise (http://www.stat.gov.az/indexen.php),
           Státní ropný fond (http://www.oilfund.az/en_US/).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

údaje v mil. USD

Platební bilance

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Platební bilance (v % HDP)

28,4

26,0

21,5

16,5

13,6

0,3

Obchodní bilance

14 760

16 815

14 255

13 263

12 641

2 203

Export zboží

21 360

26 571

23 908

23 975

21 829

11 425

Import zboží

 6 601

9 756

9 653

10 713

9 188

9 221

Bilance služeb

-1 733

-2 995

- 2 924

- 4 168

-6 085

n/a

Přímé zahraniční investice

563

1 465

2 005

2 632

4 430

n/a

Státní dluh (v % HDP)

5,0

5,0

5,8

6,2

6,9

15,4

Devizové rezervy centrální banky

6 966

10 900

12 006

14 023

13 758

5 300

Objem prostředků ve Státním ropném fondu

22 767

29 800

34 129

35 878

37 104

33 574

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Nehledě nadramatický pokles cen ropy na světových trzích zůstával zahraniční dluh Ázerbájdžánu na konci roku 2015 na velmi nízké úrovni. Podíl dluhu vůči  HDP činil 15,4 %, v absolutních číslech v absolutních číslech se jednalo o částku 8,17 miliardy USD.

Na rozdíl od sousedních zemí (Kazachstán, Rusko a Ukrajina), kde je soukromý sektor zodpovědný za hlavní část zahraničního dluhu, je největším příjemcem úvěrů a půjček ze zahraničí ázerbájdžánský stát, přičemž největšími věřiteli jsou mezinárodní finanční organizace a regionální bankovní instituce. To spolu se značnými finančními rezervami soustředěnými do Státního ropného fondu (cca. 33,6 mld. USD) poskytuje Ázerbájdžánu poměrně velkorysý prostor pro překonání krátkodobých ekonomických problémů.

Zdroj: Ministerstvo financí (http://www.maliyye.gov.az/en),
           Státní statistická komise (http://www.stat.gov.az/indexen.php),
           Státní ropný fond (http://www.oilfund.az/en_US/),
           UNCTAD (http://unctad.org/en/Pages/Statistics.aspx).

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor v Ázerbájdžánu je v současné době tvořen 36 komerčními, v naprosté většině privátními bankami. Jedinou bankou s většinovým státním podílem (50,2 %) je International Bank of Azerbaijan (IBA), která je zdaleka největší podle všech ukazatelů a bývá označována jako tzv. banka systémového významu. Stav bankovního sektoru v Ázerbájdžánu dlouhodobě negativně ovlivňuje jeho vysoká fragmentace, rostoucí počet nedobytných pohledávek a absence moderních finančních produktů.

Otázka přístupu k financování ze strany podnikatelských subjektů platí v Ázerbájdžánu vůbec za jednou z klíčových. Z analýzy Evropské banky pro obnovu a rozvoj vyplývá, že pouze necelých 15% ázerbájdžánských firem ke své činnosti využívá nějaký druh úvěru, přičemž ve většině případů se jednalo o osobní úvěr majitele firmy. Naopak 77% ázerbájdžánských firem, které o sjednání úvěru uvažovaly, bylo místními bankovními buď přímo odmítnuto, nebo přesvědčeno o nevýhodnosti takového kroku.  

Problémem je rovněž vysoká dolarizace místní ekonomiky, které výrazně snižuje manátovou likviditu jednotlivých bank, čímž dále omezuje jejich schopnost poskytovat úvěrové služby. Častá je rovněž praxe tzv. „family loans“, tedy půjček poskytovaných bez adekvátní analýzy rizik a ručení, jež dále podrývají schopnost bankovních domů půjčovat finanční prostředky na tržní bázi. Ceny úvěrů na ázerbájdžánském finančním trhu jsou nepoměrně vysoké i v porovnání srovnatelných „emerging markets“.

Z druhé strany, díky relativně malé velikosti svého bankovního sektoru disponuje Ázerbájdžán dostatečnými prostředky pro případnou rekapitalizaci systémově důležitých bankovních domů. Dané tvrzení dokazuje případ International Bank of Azerbaijan, která se v důsledku dlouhodobě špatné úvěrové politiky dostala po devalvaci do problémů, kdy se více než 0,5 mld. AZN jejích aktiv stalo nedobytnými. Zásahem majoritního vlastníka, tedy státu došlo k výměně managementu IBA a v současné době probíhá její konsolidace.

Na úspěšném provedení restrukturalizace bankovního sektoru do značné míry závisí i osud hospodářských reforem jako takových. Dvě vlny devalvace v roce 2015 vedly ke snížení počtu existujících bankovních institucí ze 43 na 36 a podle sdělení Centrální banky by se jejich počet měl v budoucnu snížit ještě asi o 1/3. Vklady u zbylých bank budou na období příštích 3 let garantovány státem a před schválením jsou i opatření umožňující dlužníkům splácet úvěry do výše 5 000 USD podle původního kurzu 1 AZN = 1,05 USD.

Centrální banka rovněž zavádí opatření, která by privátním bankám měla částečně pokrýt náklady spojené s kurzovým rozdílem a rozložit splátky úvěrů v zahraničních měnách na delší časové období. Účelem zaváděných opatření je umožnit privátním bankách snížení úrokových sazeb u úvěrů a hypoték, čímž by se tyto produkty měly stát dostupnějšími pro průměrné Ázerbájdžánce.


Největší banky podle velikosti aktiv

 

Banka

Aktiva (v mil. AZN) k 1. 1. 2016

1

Pasha Bank

2 136

2

Kapital Bank

2 020

3

Access Bank

1 189

4

ASB Bank

690

5

Azer-Turk Bank

672

6

Atabank

607

7

Demir Bank

589

8

Mugan Bank

568

9

Turan Bank

526

10

Zamin Bank

484

 
Nejvýznamnější pojišťovny dle objemu pojistného

 

Pojišťovna

Objem pojistného (v mil. AZN)
  za rok 2015

1

Pasha Insurance

64,8

2

Pasha Life Insurance

54,5

3

Ateshgah Insurance

43,5

4

Azerinsurance

41,4

5

Ateshgah Life Insurance

39,1

6

AzInsurance

32,8

7

Gala Life Insurance

22,8

8

Standard Insurance

19,7

9

AXA-Mbask

18,3

10

Mega Insurance

17,6

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním kamenem ázerbájdžánského daňového systému je Daňový zákon z roku 2000.

Od roku 2006 platí mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem smlouva o zamezení dvojího zdanění.

V zemi existují následující typy daní:

Daň z příjmu/zisku fyzických osob (Personal Income Tax)

  • Jde o progresivní daň. Základní sazba je 14 % při měsíčním příjmu do 2 500 AZN. Při příjmu nad 2 500 AZN činí daň 350 AZN + 25 % z částky po odečtení základu.
  • V případě ročního příjmu do 30 000 AZN je sazba 14 %. Při příjmu nad 30 000 AZN činí daň 4 200 AZN plus 25 % po odečtení základu.
  • Do fondu sociální pomoci a ochrany přispívá zaměstnavatel 22 % ze mzdy a zaměstnanec 3 %.
  • Této dani podléhají všechny fyzické osoby a rezidenti (více než 182 dní nepřetržitého pobytu v zemi).
  • Některé druhy příjmů nepodléhají zdanění, např. výdaje na služebních cestách, ubytování a některé další benefity.

Daň z příjmu/zisku právnických osob (Corporate profit tax)

  • Firma se sídlem v Ázerbájdžánu platí tuto daň z příjmu, který má v zemi i v zahraničí.
  • Plátcem daně je i stálá provozovna zahraničního subjektu, v takovém případě jsou daněny pouze příjmy realizované na území Ázerbájdžánu.
  • Příjem nerezidentní právnické osoby, která nedisponuje stálou provozovnou v Ázerbájdžánu je daněn u zdroje platby bez možnosti aplikace odpočitatelných položek. 
  • Daň je 20 %. Existují určité odpočitatelné položky z této daně.

Daň z přidané hodnoty – DPH (VAT)

  • Daňový kodex uvádí tři obchodních operací, na které je aplikována DPH. Operace vyjmuté ze zdanění, zdaněné operace s nulovým zdaněním a operace zdaňované v plné výši, tj. 18 %.
  • Dovezené zboží podléhá zdanění, kromě určitých druhů zařízení a vybavení, které vytváří či rozšiřují      kapitál firmy. Některé typy aktivit v ropném a plynovém průmyslu, zejména PSA (Exploration, Development and Production Sharing Agreement), mají speciální, zjednodušený daňový režim. Podrobnosti na stránkách Ministerstva daní – www.taxes.gov.az

Spotřebitelská daň (Excise Tax)

  • Touto daní je zatíženo pivo, alkoholické nápoje, motorová vozidla, jachty, petrochemické výrobky, cigarety a tabákové výrobky. Výše daně je ve většině případů udávána v absolutní výši, pouze u petrochemických produktů je použito procentuální vyjádření v intervalu 3%-72% ceny v závislosti na konkrétním výrobku.

Daň z majetku (Assets Tax)

  • Tvoří 1 % pro právnické osoby, je různá u fyzických osob.

Daň z půdy (Land Tax)

  • Liší se v závislosti na velikosti, poloze a využití půdy.
  • V případě půdy pro průmyslové dopravní či komerční využití se daň pohybuje v rozmezí 0,1 – 10 AZ za 100 m2 v závislosti na regionu.
  • Např. v Baku v případě půdy pro průmyslové a komerční využití  tato daň je 10 AZN za 100 m2.

Silniční daň (Road Tax)

  • Činí 0,02 AZN za 1 litr paliva.

Daň z těžby minerálních surovin (Mineral Resources Tax)

  • Závisí na druhu a objemu vytěžených nerostů.

Zjednodušená daň (Simplified Tax)

  • Aplikovatelná pro neplátce DPH s hrubými tržbami nepřesahujícími 120 000 AZN ročně, kteří podnikají v příslušných, taxativně vymezených oblastech.     
  • Základní sazba činí 4 % (Baku) nebo 2% (ostatní regiony) a její celková výše je závislá na druhu ekonomické aktivity.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: