Ázerbájdžán

Rozcestník informací o Ázerbájdžánu:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Rok 2020 vedl i v Ázerbájdžánu k poklesu HDP v důsledku pandemie covidu-19 a poklesu cen ropy na světových trzích. Pro další rozvoj země bude zásadní, nakolik bude schopna zužitkovat velké úspěchy, jichž koncem roku 2020 dosáhla – vítězství nad Arménií ve 2. karabašské válce a plné zprovoznění Jižního plynového koridoru.

Obnova kontroly Baku nad většinou dosud okupovaných území umožní v nejbližších letech jejich rozvoj, na němž se budou podílet i zahraniční investoři, zatímco případná obnova dopravních a infrastrukturních spojení s Arménií by napomohla budování pozice Ázerbájdžánu jako transportního uzlu.

Nad opatrně optimistickými ekonomickými vyhlídkami visí Damoklův meč v podobě volatilních cen ropy; na vrub ropného sektoru jde nadále kolem 90 % exportu a většina příjmů státního rozpočtu.

Cílem střednědobé hospodářské strategie pro období navazující na poslední krizi, odrážejícím se ve vládním Akčním plánu ze 4. dubna 2020, je stimulovat domácí výrobu i spotřebu. I v souvislosti s obnovou dříve okupovaných území se naděje upínají k rozvoji agrárního sektoru, stavebnictví a budování pozice dopravně-logistického hubu, kde však úsilí o vybudování koridoru Sever–Jih dosud naráží na US protiíránské sankce a dalšího z Baku přes Arménii do Nachičevanu pak na absenci mírové smlouvy.

Očekávat lze privatizaci některých státních podniků. Ázerbájdžán se v rané fázi krize spoléhal na rezervy z tučnějších let akumulované ve Státním ropném fondu, tenčící se společně s rezervami Centrální banky v důsledku udržování kurzu národní měny vůči dolaru. Ten je fixován již od roku 2016, kdy manat po dvojí skokové devalvaci pozbyl polovinu své původní hodnoty.

Ve svých nadcházejících krocích musí ázerbájdžánská vláda a Centrální banka vážit na jedné straně sociální efekt případné nepopulární devalvace manatu a na druhé pak důsledky přijetí závazků spojených se zahraničními půjčkami.

V souvislosti s krizí, kdy krach některých bankovních domů v roce 2020 prohloubil obavy o stabilitu bankovního sektoru, se vláda vydala cestou subvencování bankovních úvěrů a prodloužení platnosti státní garance bankovních vkladů.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Trojstranné dohody uzavřené s Arménií a Ruskem návazně na 2. karabašskou válku z podzimu 2020 považuje Ázerbájdžán za základ pro vybu­dování železničních a silničních koridorů spojujících jádro jeho území nejkratší cestou s nachičevanskou exklávou a dále s Jerevanem i tureckým a íránským územím.

K zamýšlenému přerodu v eurasijský dopravně-logistický hub by Ázerbájdžánu po úspěšném vybudování železničního koridoru Baku-Tbilisi-Kars, jež bylo spojeno s dosud největším českým investičním projektem v zemi, mělo v závislosti na zdrojích financování a eventuálním uvolňování sankcí USA proti Íránu napomoci i vybudování koridoru Sever–Jih.

České firmy se mohou uplatnit i při plánovaném rozšíření vnitrostátní železniční sítě a bakuského metra. S příležitostmi pro české subjekty je spojen i rozvoj infrastruktury, zahrnující obnovu silniční sítě, řešení složité dopravní situace ve velkých městech i modernizaci letišť. ČR může nabídnout autobusy, nákladní automobily a specializované stavební stroje, ale i technologická řešení využitelná při rozvoji „inteligentních měst“.

Energetický průmysl

Ázerbájdžán je klíčovým dodavatelem ropy a zemního plynu do řady zemí v Evropě a Středomoří; zdejší ropa pokrývá mj. plnou čtvrtinu české spotřeby. Domácí výroba elektrické energie je založena především na zemním plynu, v oblasti obnovitelných zdrojů se zde v poslední době prosadili zejména investoři ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Produkce státní ropně-plynové společnosti SOCAR zahrnuje vedle energetických surovin i ve městě Sumgait soustředěný chemický průmysl, zahrnující mj. výrobu polymerů a produkci pro potřeby zdravotnického sektoru. Pokud jde o přímé dodávky pro SOCAR, je nutno brát v úvahu silnou konkurenci světových petrochemických společností; příležitosti pro české podniky se nabízejí v oblasti repasů stávajícího vybavení, jež jsou oproti novým výrobkům několikanásobně levnější.

Rozšíření a modernizace elektrické přenosové soustavy zahrnují výstavbu nových linií vysokého a velmi vysokého napětí, transformátorových stanic a elektráren. Plánováno je i zvýšení kapacit výroby elektrické energie spojené s liberalizací domácího trhu s elektřinou, která by poprvé v ázerbájdžánské historii měla dovolit zapojení nezávislých producentů.

V nejbližší době bude Ázerbájdžán rovněž nucen řešit otázku spolehlivého zabezpečení dodávek elektrické energie a plynu na rozsáhlých územích, kde na podzim 2020 po letech okupace obnovil svou kontrolu, a do odlehlých horských oblastí. Další sférou, kde by české podnikatelské subjekty mohly najít uplatnění, jsou technologie ke zvyšování efektivity využití energií v průmyslových provozech, veřejných objektech i v domácnostech.

Prezidentem Ázerbájdžánu vyhlášené priority socioekonomického rozvoje do roku 2030 zahrnují vedle diverzifikace ekonomiky závislé na produkci ropy a plynu s jejich volatilními cenami a poptávkou i větší využití obnovitelných zdrojů energie, kde se země bude moci nově opřít o rozsáhlá znovudobytá území. Revoluční změny v oblasti výroby elektrické energie v Ázerbájdžánu přinášejí řadu příležitostí pro české firmy, které mají zkušenosti s výstavbou a provozováním vodních, větrných i solárních elektráren.

Stavební průmysl

Stavebnictví je vcelku osvědčeným „záchranným kruhem“ ázerbájdžánské ekonomiky po ropných krizích. Vláda na ně sází i v souvislosti s obnovou znovudobytých území, jež mají být po odminování opětovně osídlena rozsáhlou populací vnitřních vysídlenců.

Moderní obytné komplexy pro rychle rostoucí populaci bakuské aglomerace jsou budovány na brownfieldech včetně míst, na nichž se podepsala ekologicky nešetrná těžba ropy. To vše znamená i příležitost pro firmy zabývající se sanací půdy, krajinotvorbou a stabilizačními stavebními úpravami.

Pro ázerbájdžánské stavební společnosti a developery mohou být zajímavé českou výzkumnou sférou vyvinuté bezpečnostní (např. protipožární) a stavební technologie, 3D modely staveb a další inovativní technická řešení.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Ve svých plánech hospodářské diverzifikace považuje ázerbájdžánská vláda za jeden z nejperspektivnějších agrární sektor. Hlavními zemědělskými plodinami jsou bavlna, tabák a čaj, mezi tradiční oblasti specializace však patří i živočišná výroba, vinařství a zahradnictví, velmi rozvinuté je i pěstování zeleniny a subtropického ovoce.

Zájem je o společné výrobní podniky, zemědělskou techniku, technologie zpracování zemědělské produkce i zařízení na přepracování živočišného odpadu na granulované hnojivo, případně o výstavbu malých bioplynových stanic; potenciál mají i dodávky malých pivovarů a souvisejícího vybavení.

Plány rozvoje komplexu Baku Agropark, který patří k nejmodernějším zemědělským podnikům v regionu a svou produkci vyváží do dalších postsovětských a evropských zemí, zahrnují rozšíření skleníkové plochy, což dává příležitost k uplatnění nových technologií a inovativních technických řešení z ČR. Zájem ázerbájdžánských zemědělců o techniku vychází i ze specifik horského terénu.

Nejistota plynoucí z hrozby restriktivních opatření státních orgánů Ruské federace, jež je hlavním odbytištěm pro vývoz ázerbájdžánských zemědělských produktů, motivuje zdejší vývozce i dovozce k hledání nových partnerů, mezi nimiž mohou být i české firmy.

Sucho z posledních let zvýraznilo zájem ázerbájdžánské vlády o investice do vodohospodářství, což vytváří příležitosti pro česká řešení v oblasti zavlažování a rybníkářství, ale i čištění vod a kontaminovaných půd.

Velvyslanectví ČR v Baku
e-mail: baku@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/baku




• Teritorium: Asie | Ázerbájdžán | Zahraničí