Rok 2026 představuje pro ázerbájdžánský energetický sektor období akcelerace modernizačních procesů a zároveň upevnění regionálního významu země jako stabilního dodavatele energií. Významným milníkem je uvedení větrné elektrárny Khizi–Absheron o kapacitě 240 MW do provozu dne 8. ledna 2026. Elektrárna by měla ročně vyrábět přibližně 1 miliardu kWh a ušetřit 220 milionů m³ zemního plynu. Tento projekt doplnil již dříve spuštěnou solární elektrárnu Garadagh o výkonu 230 MW s roční produkcí 500 milionů kWh. Současně pokračuje výstavba dalších strategických obnovitelných zdrojů zahrnujících solární elektrárny Bilasuvar (445 MW) a Neftchala (315 MW) a nové větrné kapacity v Absheronu a Garadagu o výkonu 240 MW. Tyto projekty podporují dlouhodobý záměr, podle něhož má do roku 2032 vzniknout až 8 GW nových solárních a větrných zdrojů, zatímco do roku 2027 má podíl obnovitelných zdrojů stoupnout na 25 % a následně dosáhnout přibližně 30 % do roku 2030.

Ázerbájdžán zároveň posiluje svou roli energetického mostu mezi Kaspickým regionem a Evropou. Projekt Black Sea Green Energy Corridor, propojující Ázerbájdžán, Gruzii a evropské státy Rumunsko a Maďarsko, byl zařazen do plánů ENTSO‑E TYNDP 2026. Projekt počítá s exportní kapacitou až 4 GW obnovitelné elektřiny do Evropské unie, přičemž v průběhu roku 2026 probíhají detailní analýzy nákladů a přínosů. Současně se rozvíjí i regionální energetická spolupráce v rámci projektu TRIPP, který počítá s postupnou integrací energetických soustav Ázerbájdžánu a Arménie. Tato propojení mohou do budoucna otevřít nové možnosti pro kombinaci exportních a tranzitních kapacit.

Navzdory ambicióznímu rozvoji obnovitelných zdrojů zůstává zemní plyn i v roce 2026 klíčovou složkou energetického mixu. Očekávaná produkce dosáhne 48,437 miliardy m³ a Ázerbájdžán se zároveň zavázal zvýšit export plynu do Evropské unie o 17 % do roku 2026. Tento růst podpoří i uvedení druhého hlubinného plynového vrtu ACG společností BP, plánované na květen 2026. Plyn je současně vnímán jako přechodový zdroj v procesu postupné dekarbonizace, a zůstává proto zásadní pro státní příjmy i zahraniční politiku země.

Kromě rozvoje fosilních a obnovitelných zdrojů hrají významnou roli také zahraniční investoři. Společnost ACWA Power pokračuje v realizaci rozsáhlých větrných projektů a zároveň připravuje velký odsolovací projekt s kapacitou 300 000 m³ vody denně. Firmy jako Masdar nebo BP patří mezi nejaktivnější zahraniční investory v oblasti větrné a solární energetiky. Evropská banka pro obnovu a rozvoj zvažuje podporu modernizace infrastruktury až do roku 2035, přičemž důraz je kladen zejména na obnovitelné zdroje, modernizaci přenosových kapacit a zvýšení energetické efektivity.

Součástí modernizace je i postupná transformace státní společnosti SOCAR, která se má vyvinout z tradičního ropně‑plynového podniku v integrovanou energetickou společnost zahrnující také obnovitelné a nízkouhlíkové technologie. Ázerbájdžán současně modernizuje svou přenosovou soustavu a rozšiřuje transformátorové stanice s cílem integrovat nově budované kapacity obnovitelných zdrojů. Vláda plánuje instalovat solární panely na 60 000 rezidenčních domů a 300 budov veřejných institucí, což má přispět ke zvýšení energetické efektivity a snížení spotřeby fosilních zdrojů.

Dopravní infrastruktura Ázerbájdžánu prochází výraznou transformací, jejímž centrem je metropolitní oblast Baku. Současná kapacita městské přepravy je dlouhodobě nedostatečná, což se projevuje nejen přetížením silnic, ale také rostoucí závislostí na individuální automobilové dopravě – až 30 % všech cest se realizuje taxi či osobními vozy. Autobusová síť, která by měla být páteří městské mobility, trpí nedodržováním jízdních řádů s průměrnými zpožděními 10–15 minut a slabou integrací s metrem i příměstskými linkami. Pouze 3 % městských komunikací disponují vyhrazenými autobusovými pruhy, což dále snižuje spolehlivost provozu.

Ázerbájdžán proto zavádí Dopravní program Baku 2025–2030, který má zvýšit pokrytí inteligentními dopravními systémy na 100 % křižovatek do roku 2028, rozšířit autobusové pruhy na 10 % městských komunikací do roku 2030 a posílit autobusový park o 15–20 % do roku 2027. Modernizace se týká také infrastruktury pro mikromobilitu, která má doplnit systém veřejné dopravy a snížit tlak na silniční síť.

Klíčovou osou rozvoje zůstává metro, které dnes disponuje jen 36,6 km tratí a 26 stanicemi, což je nedostatečné vzhledem k růstu města. Podle schválených plánů má být síť rozšířena na 73,4 km a 51 stanic do roku 2040, přičemž do roku 2030 se počítá se vznikem 51 nových stanic, 119 km tratí a výstavbou šesti nových dep. Součástí programu je také výstavba depa Darnagul s kapacitou až 200 souprav, rozšíření fialové a zelené linky a uvedení do provozu 299 nových vozů, které mají zvýšit roční kapacitu metra na 88 milionů cestujících oproti současným 65 milionům. Významné je rovněž plánované vybudování deseti nových stanic do roku 2030, přičemž šest z nich bude umístěno na fialové a čtyři na zelené lince. Metro se tak stane nejdůležitějším pilířem městského pohybu a zásadním nástrojem ke snížení dopravního zatížení povrchových komunikací.

Vláda počítá také s návratem tramvají do městského provozu. Do roku 2030 mají vzniknout tři hlavní tramvajové trasy o celkové délce přibližně 25 km, které mají doplnit metro i příměstský systém. Součástí rozvoje je také elektrifikace železničních tratí, kde stát plánuje přidat 300 km elektrifikovaných úseků do roku 2030 a posílit kapacitu Transkaspického koridoru až na 1 000 vlaků ročně oproti dnešním přibližně 200. Tato opatření jsou součástí národní strategie přechodu na nízkoemisní dopravní model.

V rámci Master Planu Baku se vláda zaměřuje i na zlepšení městské infrastruktury mimo kolejovou dopravu. Do roku 2035 má přibýt dalších 150 km cyklostezek, rozšíří se příměstské železnice a vybudují se nová přestupní centra. Investice do silnic, tunelů a mostů přesáhnou 2 miliardy AZN, přičemž se modernizuje 500 km silnic, 30 mostů a 5 tunelů. Rozsáhlé investice směřují rovněž do letišť a přístavů, které mají doplnit pozemní dopravní síť a posílit roli země na Transkaspické dopravní ose.

Významnou součástí dopravní strategie je přechod k ekologičtější mobilitě. Ázerbájdžán podporuje dekarbonizaci dopravy, elektrifikaci železnic i rozvoj zelených přístavišť v rámci širších mezinárodních iniciativ. Tyto kroky mají nejen snížit uhlíkovou stopu, ale také zvýšit konkurenceschopnost země jako tranzitního uzlu mezi Evropou a Asií.

S rychlým růstem dopravní infrastruktury vzniká široká škála příležitostí pro české firmy. Rozsáhlé rozšíření metra v Baku nabízí možnosti zejména pro výrobce kolejových vozidel a elektrických jednotek, kde může uplatnit své zkušenosti například společnost Škoda Transportation. Modernizace zahrnuje poptávku po soupravách metra, nemocničních systémech řízení vozidel či technologiích řídících center, kde české firmy tradičně působí. Příležitosti se otevírají také v oblasti tramvajových systémů, kde mohou české podniky nabídnout jak vozidla, tak projekční a inženýrské služby.

V rámci přestavby autobusové dopravy je relevantní zapojení českých výrobců autobusů, elektrobusů a trolejbusů, stejně jako dodavatelů systémů ITS, chytrých zastávek či ticketingu. Rostoucí investice do elektrifikace železnic představují prostor pro firmy zabývající se trakčními systémy, zabezpečovacími prvky a energetickým řízením provozu. Zajímavé uplatnění mohou nalézt také české projekční kanceláře, zejména při přípravě nových přestupních center, tramvajových tratí a terminálů.

Řeky Kura a Aras zajišťují přibližně 70 % celkové spotřeby vody v Ázerbájdžánu, zároveň však představují pouhých 10 % vodních zdrojů celého regionu jižního Kavkazu. Efektivita zavlažovacích systémů v zemi dosahuje pouze 20–50 %, s průměrnou účinností kolem 37 %. V některých kanálech jsou uváděny přenosové ztráty až 73 %. Až 34 % obhospodařované zemědělské půdy není vůbec zavlažováno.

Městské prostředí čelí dalším problémům: pouze přibližně 37 % odpadních vod v Ázerbájdžánu prochází řádným čištěním. V Baku je ročně vyprodukováno kolem 2,1 milionu tun odpadu, z nichž je 78 % ukládáno na skládky a pouhých 15 % využíváno na energetické zpracování. Situaci dále komplikuje nedostatečná kapacita čistíren odpadních vod – v některých městech, například v Gabalě, musela být kapacita navýšena z 600 m³/den na 2400 m³/den.

Nový státní program s celkovým objemem investic přes 5 mld. AZN (2,94 mld. USD), zahrnuje rekonstrukci 230 km kmenových a 200 km distribučních vodovodních sítí, výměnu nevyhovujících úseků a rozšíření kapacit přenosu. Dále pak instalaci 28 nových vodojemů s celkovou kapacitou více než 110 000 m³. Modernizace čerpacích stanic a obnova podzemních zdrojů mají posílit dostupnost vody pro více než 2,5 milionu obyvatel metropolitní oblasti Baku a okolí.

V oblasti čištění odpadních vod je plánována výstavba 9 nových čistíren odpadních vod s celkovou kapacitou přibližně 370 000 m³/den, dále rekonstrukce stávajících zařízení a vybudování 230 km nových kanalizačních sběračů. Pro efektivní řízení dešťových srážek projekt zahrnuje výstavbu více než 20 km nových dešťových kolektorů, oddělení dešťové a splaškové kanalizace a použití přírodě blízkých retenčních opatření s cílem snížit riziko lokálních záplav o minimálně 30 %.

Cílem je zásadně snížit riziko bleskových povodní, které se stávají častějšími v důsledku intenzivních srážek a vysoké míry urbanizace. Program zahrnuje i rozšíření kanalizační infrastruktury, zavádění retenčních systémů a digitalizaci provozu vodohospodářské soustavy.

Okolnosti v Perském zálivu však zdaleka nejsou jediným faktorem rostoucích cen potravin – závislost Ázerbájdžánu na dovozu potravin se rok od roku zvyšuje. Celkově Ázerbájdžán dosáhl rekordů v dovozu potravin druhý rok po sobě: v roce 2024 přesáhl objem dovážených potravin 2,47 mld. USD a v roce 2025 tato hodnota vzrostla o další 4,7 %.

Současně domácí trh s potravinami čelí dalším výzvám vyplývajícím ze strukturálních faktorů: monopolizace vnějších dodávek, slabá konkurence mezi maloobchodními řetězci, neefektivita místních tržnic a vysoká závislost potravinářských podniků na dovozu. Vláda přičítá tento trend rostoucí poptávce po potravinách, kterou domácí producenti nedokážou plně pokrýt kvůli omezeným zemědělským zdrojům, včetně orné půdy a závlahové vody – což je velmi palčivý problém. K tomu je nutno přičíst závislost země na dodávkách pesticidů a aditiv, včetně vitamínů a dalších produktů používaných při výrobě krmiv pro hospodářská zvířata a drůbež. Tato závislost je obzvláště kritická v obdobích globální inflace.

Vláda poskytuje dotace a další formy podpory, nicméně systémové problémy v zemědělském sektoru zůstávají z velké části nevyřešeny.

Ázerbájdžán v letech 2024–2026 přijal i připravuje několik zásadních programů na podporu zemědělství, potravinářství a zavlažování. Nejdůležitější jsou: Národní strategie pro efektivní využívání vodních zdrojů (2024–2040) — schváleno v říjnu 2024. Strategie stanoví priority až do roku 2040 a má přímý dopad na zemědělství, které spotřebovává kolem 70 % vody v zemi. Významné investice do zavlažování a klimaticky odolného zemědělství (2024). Sem spadá tzv. „Harmony Initiative“, která byla představena na COP29 a zaměřuje se na moderní hospodaření s vodou a podporu zemědělců při přechodu na klimaticky odolné postupy. Program modernizace potravinářské výroby (2024) — EBRD + Ázerbájdžán. Program reaguje na zastaralou infrastrukturu ve zpracovatelském průmyslu. „Great Return“ – 50% zemědělské dotace pro navrátilce (2025–2026). Program je součástí státní strategie „Velký návrat“, jejíž první fáze běží do roku 2026. Plánované dotace na výrobu mléčných produktů (od 2026). V roce 2025 Ministerstvo zemědělství oznámilo spuštění subvencí pro výrobce mléčných produktů od začátku roku 2026, s cílem je snížit náklady na výrobu, podpořit velké farmy a zvýšit ekonomickou stabilitu sektoru. Zemědělské dotace a podpora mechanizace (2024–2025). V roce 2026 vláda plánuje částečně snížení dotací přidělených v r. 2024-2025, ale zachovat podporu pro produkty na bázi výnosů, osivo a sazenice, moderní zavlažování 52,9 mil. USD v r. 2026. Dále vláda oznámila iniciativy související se zemědělstvím a vodou: Nástroje pro digitalizaci zemědělství – příprava digitálního zemědělského sčítání na rok 2025 (CAPI, CAWI) a Nové velké projekty vodního hospodářství (2024–2035) např. modernizace hlavních čistíren Baku a Sumgaitu (financování 60 mil. USD), odsolovací projekty a rekonstrukce zavlažovacích sítí.

Příležitosti pro české společnosti na území Ázerbájdžánu:
Zavlažovací technologie, vodní hospodářství a monitoring vody. Ázerbájdžán řeší kritický nedostatek vody a masivně investuje do rekonstrukcí zavlažovacích kanálů, výstavby nových nádrží a moderních závlahových systémů.
To je oblast, kde mají specializovaní výrobci čerpadel, potrubí, dálkového monitoringu výborné reference.
Dodávky zemědělské techniky a mechanizace. Ázerbájdžán masivně dotuje nákup moderní zemědělské techniky – dotace dosahují stovek milionů manátů. V roce 2024: 83,9 mil. AZN dotací na 6 477 kusů techniky. V roce 2025: 80,8 mil. AZN na 9 107 kusů. Pro rok 2026 vláda plánuje pokračovat v programu dotací.
Potravinářské technologie a modernizace zpracovatelských závodů. Ázerbájdžán spustil modernizační program potravinářství financovaný EBRD za 100 mil. USD. Navíc od roku 2026 vláda plánuje cílené dotace pro mlékárenské podniky. Rovněž možnost dodávek pekařských linek.
Projekty v osvobozených územích – „Velký návrat“.V rámci programu „Great Return“ jsou poskytovány 50% dotace na zemědělskou produkci navrátilců. V praxi je nutná rekonstrukce zavlažování, obnova sadů, pastvin a polí. Budou potřebné dodávky vybavení pro malé farmy, mobilní potravinářské linky, technologie pro skleníky.
Technologie a služby pro klimaticky odolné zemědělství. Ázerbájdžán podporuje klimaticky rezistentní hospodaření. České firmy mohou nabídnout senzory pro monitoring půdy a vlhkosti, predikční a meteorologické systémy, geologické a hydrologické analýzy, obnovitelné zdroje energie pro farmy (solární čerpadla).
Zpracování odpadních vod, čistírenství a recyklace. Problém vody je komplexní – Ázerbájdžán investuje i do modernizace čistíren odpadních vod, která již dostala alokaci 60 mil. USD.
Digitalizace zemědělství a datové služby. Ázerbájdžán připravuje digitální zemědělské sčítání a rozvoj datových systémů. To otevírá prostor pro software pro zemědělské hospodaření (farm management systems), drony a mapování pozemků, geodatové služby, automatizaci evidence a monitoringu.