Ázerbájdžán

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoBaku
Počet obyvatel10,30 mil.
JazykOficiální jazyk ázerbájdžánština, ruština široce rozšířená
NáboženstvíIslám (96 %), křesťanství (3 %), ostatní (1 %)
Státní zřízenípoloprezidentská republika
Hlava státuIlham Aliyev
Hlava vládyAli Asadov
Název měnyázerbájdžánský manat (AZN)
Cestování
Časový posun+3 hodin (v létě +2)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Milan Sedláček
Ekonomický úsekMgr. Klára Zeldová
Konzulární úsekIng. Peťa Bačová
CzechTradeIng. Antonín Marčík
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 159,3
Hospodářský růst (%) 5,6
Inflace (%) 6,7
Nezaměstnanost (%) 6,4

Ázerbájdžán je sekulární muslimský stát v oblasti Jižního Kavkazu s převážně turkickým obyvatelstvem, který ve své novodobé podobě vznikl po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Navzdory jeho poloze na břehu Kaspického moře jej lze považovat za vnitrozemský stát, neboť postrádá přímý přístup ke světovému oceánu. Ekonomice Ázerbájdžánu jednoznačně dominuje těžba ropy a zemního plynu. Tyto komodity v prvních 9 měsících roku 2021 představovaly přibližně 86 % veškerého vývozu. 

Co se týče celkového stavu ekonomiky, Ázerbájdžán objektivně dosáhl ohromujícího úspěchu, když se mu v poměrně krátkém čase podařilo konsolidovat hospodářství těžce poznamenané prohranou 1. karabašskou válkou a vnitropolitickou krizí první poloviny 90. let. O velikosti tohoto úspěchu vypovídá skutečnost, že se dnes jako jediná ze zemí jihokavkazského regionu řadí dle metodologie Světové banky mezi státy s vyššími středními příjmy (upper-middle income). Zásadní roli při dosažení tohoto úspěchu sehrály zásoby ázerbájdžánské ropy, které byly na základě Dohody o dělbě zisků otevřeny zahraničním investicím. Toto rozhodnutí přineslo i svá negativa v podobě přílišné závislosti celého ázerbájdžánského hospodářství na těžbě energetických surovin. Ropný sektor se na tvorbě HDP podílí přibližně 35 %, pro rok 2022 by měl vytvářet 55 % příjmů státního rozpočtu, a v roce 2021 představoval kolem 92 % veškerého exportu země. Vedle ropy se investiční úsilí v uplynulých letech soustředilo i na rozšíření těžby kaspického plynu a vybudování Jižního plynového koridoru přes území Gruzie, Turecka a balkánských států. Ten od svého uvedení do provozu v prosinci 2020 zásobuje plynem Itálii, Turecko nebo Bulharsko.

Prudký pád cen ropy na světových trzích v roce 2015 naplno odhalil nebezpečí plynoucí z přílišné orientace ázerbájdžánského hospodářství na jedno jediné odvětví. Krize umocněná dlouhodobým posilováním amerického dolaru a souběžnou devalvací měn řady sousedních států měla za následek značné zpomalení výkonu ekonomiky, s jehož následky se země nestihla plně vyrovnat, než ji počátkem roku 2020 postihla dvojí krize v podobě ještě prudšího pádu cen ropy a pandemie COVID-19. Ázerbájdžánské vedení si vážnost stávající situace uvědomovalo a snažilo se problémům čelit masivní podporou rozvoje neropných odvětví ekonomiky jako je zemědělství, chemický a zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Díky intervencím ze strany ázerbájdžánské vlády ekonomika již v roce 2021 zažila oživení a vzrostla o 5,6 % a růst je experty očekáván také v příštích letech.

Ázerbájdžán nadále zůstává nejsilnější ekonomikou v regionu s podílem 60 % na celkovém HDP i suverénně největším exportérem. Lze očekávat, že hlavním předmětem zájmu bude v následujících letech post-konfliktní rekonstrukce území po 2. karabašské válce.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Ázerbájdžán (397.05kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Ázerbájdžán (MZV) (68.81kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu:

  • Ázerbájdžánská republika (Ázerbájdžán)
  • Azərbaycan Respublikasıthe
  • Republic of Azerbaijan

Politické uspořádání:

Ázerbájdžánu vychází z Ústavy vydané v roce 1995. Na jejím základě lze zemi klasifikovat jako poloprezidentskou republikou se třemi složkami moci – zákonodárnou, výkonnou a soudní.

Výkonná moc je v rukou prezidenta Ilhama Alijeva. Prezident je v přímých volbách volen na sedmiletá funkční období (po dodatku Ústavy z roku 2009 může být volen na více než 2 období). Prezident jmenuje Kabinet ministrů a v koordinaci s Parlamentem (Milli Madžlisem) jmenuje předsedu vlády (Ali Asadov) a hlavy místní samosprávy. Prezident byl na své čtvrté funkční období zvolen v dubnu 2018. První viceprezidentkou země se v roce 2017 stala první dáma Mehriban Alijeva, která je zároveň první držitelkou této funkce.

Zákonodárnou moc drží jednokomorové Národní shromáždění (Miili Madžlis) a Nejvyšší národní shromáždění v Nachičevanské autonomní republice. Milli Madžlis je složený ze 125 poslanců volených z jednomandátových volebních obvodů na 5 let. Poslanci nesestavují vládu, na základě Ústavy ji však schvalují. Poslední volby do Milli Madžlisu se uskutečnily v únoru 2020, předsedkyní se stala Sahiba Gafarova.

Soudní moc je svěřena Ústavnímu soudu, Nejvyššímu soudu a Hospodářskému soudu. Soudce těchto soudů jmenuje prezident.

Prezident: Ilham Aliyev

Viceprezidentka: Mehriban Aliyeva

Složení vlády:

  • Předseda vlády: Ali Asadov
  • První vicepremiér: Yagub Eyyubov
  • Vicepremiér: Shahin Mustafayev
  • Vicepremiér: Ali Ahmadov        
  • Ministr dopravy, spojů a špičkových technologií: Rashad Nabiyev
  • Ministr ekologie a přírodních zdrojů: Mukhtar Babayev
  • Ministr energetiky: Parviz Shahbazov
  • Ministr financí: Samir Sharifov
  • Ministr hospodářství: Mikayil Jabbarov
  • Ministr kultury: Anar Karimov
  • Ministr pro mimořádné události: gen. mjr. Kamaladdin Heydarov
  • Ministr mládeže a sportu: Azad Rahimov
  • Ministr obranného průmyslu: Madat Guliyev
  • Ministr obrany: gen. plk. Zakir Hasanov
  • Ministr práce a sociální ochrany obyvatelstva: Sahil Babayev
  • Ministr spravedlnosti: Fikrat Mammadov
  • Ministr školství: Emin Amrullayev
  • Ministr vnitra: Vilayat Eyvazov
  • Ministr zahraničí: Jeyhun Bayramov
  • Ministr zdravotnictví: Teymur Musayev
  • Ministr zemědělství: Inam Karimov

Instituce podřízené kabinetu ministrů:

  • Agentura pro potravinovou bezpečnost: Goshgar Tahmazli
  • Celní správa: Safar Mehdiyev
  • Pohraniční stráž: Elchin Guliyev
  • Služba státní bezpečnosti: Ali Nagiyev
  • Státní agentura pro cestovní ruch: Fuad Nagiyev
  • Státní komise pro městskou výstavbu a architekturu: Anar Guliyev
  • Státní komise pro otázky rodiny, žen a dětí: Bahar Muradova
  • Státní komise pro práci s diasporou: Fuad Muradov
  • Státní komise pro práci s náboženskými organizacemi: Mubariz Gurbanli
  • Státní komise pro uprchlíky a vnitřně přesídlené: Rovshan Rzayev
  • Státní migrační služba (cizinecká policie): Vusal Huseynov
  • Státní služba pro otázky mobilizace a odvodu: Arzu Rahimov
  • Státní statistická komise: Tahir Budagov
  • Zahraniční zpravodajská služba: Orkhan Sultanov

Parlament (Milli Medžlis):

  • Předsedkyně parlamentu: Sahiba Gafarova
  • První místopředseda parlamentu: Ali Huseynli
  • Místopředseda parlamentu: Adil Aliyev
  • Místopředseda parlamentu: Fazail Ibrahimli

Další významné státní instituce:

  • Guvernér Centrální banky: Taleh Kazimov
  • Vice-prezident pověřený řízením státní ropné společnosti (SOCAR): Rovshan Najaf
  • Ředitel státního ropného fondu (SOFAZ): Israfil Mammadov




1.2. Zahraniční politika země

Ázerbájdžán se snaží o multivektorovou politiku a zachování odstupu od všech integračních uskupení,  tedy především euro-atlantického a euro-asijského, a vyvážené vztahy s EU a Euroasijskou ekonomickou unií. Ázerbájdžán rovněž není člen WTO.

V roce 2020 se v oblasti Karabachu rozhořela 2. karabašská válka, která byla po 44 dnech 9. listopadu ukončena trojstrannou dohodou o příměří mezi Ázerbájdžánem, Arménií a Ruskem. Dodržování příměří je monitorováno 1960 ruskými mírotvorci, kteří jsou v oblasti rozmístěni na počáteční období 5 let. V dalším kole jednání v lednu 2021 bylo dohodnuto odblokování spojení mezi státy a Arménie poskytne Ázerbájdžánu přístup do Nachičevanské autonomní republiky. V listopadu a prosinci 2021 se uskutečnilo několik dalších jednání na nejvyšší úrovni a byla dohodnuta spolupráce na demarkaci a delimitaci a uvolnění železničního spojení. I přesto, že jednání postupují, vztahy mezi oběma státy i nadále zůstávají  křehké a na linii dotyku dochází k častým potyčkám.

Lze tak očekávat, že Turecko se tak pro Ázerbájdžán stane v letech 2022-2026 nejvýznamnějším politickým, ekonomickým i vojenským partnerem. Také Rusko je považováno za významného partnera.

Ve 3. čtvrtletí 2021 se zvýšilo napětí s Íránem. Situace se však poměrně rychle uklidnila, a již v listopadu 2021 oba státy diskutovaly možnosti spolupráce při výrobě vodíku ze zdrojů Kaspického moře. Dne 28. listopadu 2021 dokonce došlo k podpisu nové trilaterální swapové dohody mezi Ázerbájdžánem, Íránem a Turkmenistánem ohledně přesunu až 2 mld. m3 plynu ročně z Turkmenistánu do Ázerbájdžánu přes Írán.

1.3. Obyvatelstvo

Dle Státní statistické komise Ázerbájdžánu bylo v zemi k 1. 11. 2021 evidováno 10 263,7 tis. obyvatel. Hustota obyvatelstva je 123 ob./km2. V roce 2020 žilo 56,2 % obyvatel ve městech, pokračuje tak dlouhodobý trend přesunu venkovského obyvatelstva do měst, především do Baku. Největším městem je Baku s 1,2 mil. obyvatel následovaný Gandžou (313 000 ob.) a Sumgajtem (265 150 ob.). Největší hustota osídlení je patrná v Baku a jeho okolí (cca 1000 ob./km2).  Střední věk v Ázerbájdžánu je 32,3 let. 

Data k národnostnímu složení obyvatelstva Státní statistická komise Ázerbájdžánu poskytuje k roku 2009:

  • Ázeři: 90,6 %
  • Lezgini: 2,0 %
  • Rusové: 1,3 %
  • Arméni: 1,3 %
  • Tališi: 1,3 %
  • Avaři: 0,6%
  • ostatní: 2,9%

Náboženské složení:

  • Islám: 96 % (přibližně 85 % šíité a 15 % sunnité)
  • Křesťanství: 3 %
  • Ostatní: 1 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

V letech 2016 až 2019 hospodářství země pozvolna meziročně stoupalo o 1 – 2 %. Z hlediska žebříčku „Doing Business Report“ sestavovaného Světovou obchodní bankou Ázerbájdžán pro rok 2021 obsadil velmi dobré 34. místo ze 190 hodnocených států (pro porovnání ČR na 41. místě). Stupeň exportního rizika OECD se drží v 5. skupině ze 7. Státní dluh v roce 2021 dosáhl 17,7 HDP (9,69 mld. USD), na rok 2022 je je odhadováno jeho nepatrné zvýšení na 18,5 % HDP (11,24 mld. USD)  . 

Ázerbájdžánské hospodářství bylo v roce 2020 stejně jako další světové ekonomiky ovlivněno pandemií Covid-19. Pro hospodářství země však byla klíčová fluktuace ceny ropy na světových trzích. Ačkoliv byla cena ropy na svém historickém minimu (15,81 USD/barel), nejednalo se o takový šok pro hospodářství jako v roce 2016, čemuž odpovídá i rychlost oživování ekonomiky. Po druhém ropném šoku během 5 let se země ještě více zaměřuje na diverzifikaci hospodářství.  Nezaměstnanost se krátkodobě zvýšila nicméně v roce 2022 se dle oficiálních indikátorů opět pohybuje okolo 6 %. Průměrná míra inflace se v prvním pololetí roku 2022 dosáhla 11,9 %, do konce konce roku 2022 je očekáváno její snížení na 10,1 %. Pro roky 2023-2026 je očekáváno snížení inflačních tlaků a míra inflace je očekávána na úrovni okolo 4 %.

Ázerbájdžán v roce 2020 zažil, horké chvilky při udržení od roku 2016 fixního kurzu ázerbájdžánského manatu vůči USD (1 USD = 1,7 AZN). Měna se v turbulentním roce udržela bez devalvace jen díky výrazným intervencím ze strany a vlády a centrální banky. V roce 2021 se situace stala opět stabilní.

Ázerbájdžán je nejsilnější ekonomikou Jižního Kavkazu založenou na těžbě a exportu nerostných surovin, zejména ropy a plynu. Za svoji prioritu pokládá diverzifikaci ekonomiky spolu s rozvojem netěžebních sektorů a lákání zahraničních investic mimo petrochemický sektor. Perspektivními sektory jsou v Ázerbájdžánu především zemědělství, energetika, stavebnictví atd. Z hlediska mezinárodního obchodu Ázerbájdžán exportuje především suroviny (ropa, plyn, zelenina, zejména rajčata a jablka do Ruska) a dováží výrobky s vyšší přidanou hodnotou (stroje). Příjmy z těžby ropy a plynu vytvářejí prostor pro rozvoj místní ekonomiky.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 2,2-4,35,63,93,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 15 043,8014 410,0015 580,0016 750,0017 640,0
Inflace (%) 2,72,86,710,14,2
Nezaměstnanost (%) 5,376,46,16
Export zboží (mld. USD) 189,835,841,733,4
Import zboží (mld. USD) 13,78,712,412,813,4
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 8,52,59,510,89,2
Průmyslová produkce (% změna) 1,8-55,23,43,7
Populace (mil.) 10,110,110,210,310,4
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 05.VII05.VII05.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -1,1
Veřejný dluh (% HDP) 50,3
Bilance běžného účtu (mld. USD) 6,1
Daně 2022
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

V prosinci 2021 byl dekretem prezidenta I. Alijeva přijat zákon o státním rozpočtu pro rok 2022.  Hlavním zdrojem příjmů i nadále zůstává ropný sektor (55 %), převody ze Státního ropného fondu se oproti roku 2021 zvýší o 0,7 % (500 mil. AZN na 12,2 mld. AZN). Státní rozpočet pro rok 2022 byl schválen s deficitem 3,5 % HDP (při ceně ropy 50 USD/barel). Schválené výdaje pro rok 2022 jsou 29,9 mld. AZN (17,5 mld. USD). Hlavními sektory pro výdaje bude v roce 2022 obrana a národní bezpečnost, vzdělávání, zdravotnictví a sociální ochrana a zabezpečení. Na post-konfliktní rekonstrukci bude vyhrazeno 2,2 mld. AZN (1,3 mld. USD). Schválené příjmy pro rok 2022 jsou ve výši 26,8 mld. AZN (15,7 mld. USD) , což odpovídá 5,5% nárůstu oproti schváleným příjmům pro rok 2021, ale poklesu 0,6 % oproti skutečným příjmům pro rok 2021. Hlavním zdrojem nárůstu pro rok 2022 schválených příjmů jsou vyšší daně (příjmy z DPH se zvýší o 12 %, z korporátní daně o 25 % a ze spotřební daně o 20 %), zvýšení příjmů ze Státního ropného fondu a z dalších cel a poplatků.

Ázerbájdžánská ekonomika vzrostla v roce 2021 o 5,6 % a mírný růst HDP je očekáván také v roce 2022 (3,3 %). Veřejný dluh v roce 2021 odpovídal 50,3 % HDP. Konečný deficit státního rozpočtu v roce 2021 činil 1,1 % HDP (původně schválené bylo 1,8 % HDP).  Státní devizové rezervy v roce 2021 zaznamenaly 11% nárůst a dosáhly 13,2 mld. AZN (7,8 mld. USD). Od roku 2017 fixovaný kurz AZN vůči USD se v roce 2021 po turbulentním roce 2020, kdy byl kurz 1,7 AZN za 1 USD udržen jen za výrazných vládních intervencí, opět stabilizoval.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor v Ázerbájdžánu je v současné době tvořen 26 komerčními, v naprosté většině privátními bankami. Jedinými dvěma bankami s většinovým státním podílem jsou International Bank of Azerbaijan (IBA) a Azer-Turk Bank. IBA dosud podle všech ukazatelů zůstává největší finanční institucí v Ázerbájdžánu a lze ji považovat za banku systémového významu. Stav bankovního sektoru v Ázerbájdžánu dlouhodobě negativně ovlivňuje jeho vysoká fragmentace, rostoucí počet nedobytných pohledávek a absence moderních finančních produktů.

Otázka přístupu k financování ze strany podnikatelských subjektů platí v Ázerbájdžánu vůbec za jednou z klíčových. Z analýzy EBRD vyplývá, že pouze necelých 15 % ázerbájdžánských firem ke své činnosti využívá nějaký druh úvěru, přičemž ve většině případů se jednalo o osobní úvěr majitele firmy. Naopak 77 % ázerbájdžánských firem, které o sjednání úvěru uvažovaly, bylo místními bankovními institucemi buď přímo odmítnuto ,nebo přesvědčeno o nevýhodnosti takového kroku. Výše úroků standardně nabízených místními bankami jim v tom dává do značné míry za pravdu, neboť ta se u úvěrů v cizí měně pohybuje v rozmezí 12 – 15 % p.a. a v případě úvěrů v AZN dokonce 24-28 % p.a.

Problémem je rovněž vysoká dolarizace místní ekonomiky, která výrazně snižuje manatovou likviditu jednotlivých bank, čímž dále omezuje jejich schopnost poskytovat úvěrové služby. Častá je rovněž praxe tzv. „family loans“, tedy půjček poskytovaných bez adekvátní analýzy rizik a ručení, jež dále podrývají schopnost bankovních domů půjčovat finanční prostředky na tržní bázi. Ceny úvěrů na ázerbájdžánském finančním trhu jsou nepoměrně vysoké i v porovnání srovnatelných „emerging markets“. Díky relativně malé velikosti svého bankovního sektoru disponuje Ázerbájdžán dostatečnými prostředky pro případnou rekapitalizaci systémově důležitých bankovních domů. Dané tvrzení dokazuje případ International Bank of Azerbaijan, která se v důsledku dlouhodobě špatné úvěrové politiky dostala po devalvaci do problémů, které v květnu 2017 vyvrcholily vyhlášením technického defaultu. Zásahem majoritního vlastníka, tedy státu, došlo k výměně managementu IBA a v současné době probíhá její konsolidace. Na úspěšném provedení restrukturalizace bankovního sektoru do značné míry závisí i osud hospodářských reforem jako takových.

2.4. Daňový systém

(pokud možno využít Deloitte tax guides and highlights, dostupné na webu https://dits.deloitte.com/#TaxGuides)

Základním kamenem ázerbájdžánského daňového systému je Daňový zákon z roku 2000. Od roku 2006 platí mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem Smlouva o zamezení dvojího zdanění.

V zemi existují následující typy daní:

  • Daň z příjmu/zisku fyzických osob (Personal Income Tax, od 14 %) – progresivní daň, které podléhají všechny fyzické osoby a rezidenti.
  • Daň z příjmu/zisku právnických osob (Corporate profit tax, 20 %)  – firma se sídlem v Ázerbájdžánu platí tuto daň z příjmu, který má v zemi i v zahraničí. Plátcem daně je i stálá provozovna zahraničního subjektu, v takovém případě jsou daněny pouze příjmy realizované na území Ázerbájdžánu. Příjem nerezidentní právnické osoby, která nedisponuje stálou provozovnou v Ázerbájdžánu je daněn u zdroje platby bez možnosti aplikace odpočitatelných položek. 
  • Daň z přidané hodnoty (DPH/VAT, 18 %.) – 3 obchodní operace s DPH – operace vyjmuté ze zdanění, zdaněné operace s nulovým zdaněním a operace zdaňované v plné výši. Dovezené zboží podléhá zdanění, kromě určitých druhů zařízení a vybavení, které vytváří či rozšiřují kapitál firmy. Některé typy aktivit v ropném a plynovém průmyslu mají speciální, zjednodušený daňový režim. 
  • Spotřebitelská daň (Excise Tax) – touto daní je zatíženo pivo, alkoholické nápoje, motorová vozidla, jachty, petrochemické výrobky, cigarety a tabákové výrobky. 
  • Daň z majetku (Assets Tax, 1 % PO) 
  • Daň z půdy (Land Tax) – liší se v závislosti na velikosti, poloze a využití půdy.
  • Silniční daň (Road Tax) – 0,02 AZN za 1 litr paliva.
  • Daň z těžby minerálních surovin (Mineral Resources Tax) 
  • Zjednodušená daň (Simplified Tax) – aplikovatelná pro neplátce DPH s hrubými tržbami nepřesahujícími 120 000 AZN ročně, kteří podnikají v příslušných, taxativně vymezených oblastech.

2 odst. Zdanění FO (celkové a kdo to nese), PO, DPH.

3 odst. Očekávaný vývoj.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

 Nejvýznamnějším obchodním partnerem AZ v roce 2021 byla EU s podílem 44,1 % na celkovém obratu. Hodnota vývozu do EU v roce 2021 byla 10,4 mld. EUR, což odpovídalo 58,8 % celkového exportu. Mezi hlavní exportní partnery AZ z EU patří Itálie (41,6 % z celkového exportu), Chorvatsko (3,4 %) a Německo (2,9 %). Hlavními exportními položkami tradičně zůstává ropa a plyn (v roce 2021 přibližně 92,3 % hodnoty exportu), ovoce a zelenina, drahé kovy a bavlna. V oblasti importu jsou nejvýznamnějším partnerem země SNS s podílem 25,0 %, a až poté EU s 18,3 %.  Hlavními partnery pro import ze zemí EU jsou Německo (5,4 %), Itálie (3,6 %) a Francie (1,6). Dováženy jsou především stroje a zařízení, potraviny, kovy a chemikálie. 


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 1 453,91 597,41 838,21 498,31 470,6
Import do EU (mil. EUR) 9 322,711 264,610 597,66 414,710 369,0
Saldo s EU (mil. EUR) 7 868,79 667,28 759,44 916,48 898,4

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Objem obchodní výměny se v letech 2020 a 2021 významně snížil. Vzájemný obchod je ovlivněn dovozem energetických nerostných surovin, zejména ropou (v roce 2021 byl AZ 3. nejvýznamnější dodavatel ropy do ČR). Export ČR do AZ je diverzifikovanější (zejména součástky, stroje či osobní automobily). Saldo obchodu je dlouhodobě v neprospěch ČR.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 23,81,61,41,71,9
Import do ČR (mld. CZK) 226,825,813,113,3
Saldo s ČR (mld. CZK) -22-25,2-24,4-11,4-11,4

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zahraniční obchod mimo EU zaujímal v roce 2021 55,2 % celkové obchodní výměny. Obrat se státy SNS byl 13,4 %. Vývoz mimo EU dosáhl pouze 41,2 %, země SNS měly podíl pouhých 8,1 %. Nejvýznamnějšími exportními partnery byly v roce 2021 Turecko (10,4 % z celkového exportu), Izrael (4,4 %) a Ukrajina (4,3 %). Dovoz do Ázerbájdžánu mimo EU dosáhl 81,7 %, ze zemí SNS bylo v roce 2021 importováno 25 % celkového dovozu. Nejvýznamnějšími dovozci byly Turecko (15,8 %), Čína (15,2 %), Rusko (14,3 %) a Kazachstán (7,9 %). Saldo zahraničního obchodu mimo EU zůstává negativním vzhledem k závislosti Ázerbájdžánu na dovozu potravin a dalších hotových výrobků.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 11 700,414 941,914 851,610 181,628 939,0
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/A1 019,62 706,4138,5
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) N/AN/A13 832,07 475,128 800,5

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Opatření přijatá v posledních letech za účelem zlepšení podnikatelského klimatu a reformy celkové ekonomiky zahrnují odstranění nadbytečných kategorií podnikatelských licencí, zmocnění populárních středisek vládních služeb „Ázerbájdžánská servisní a hodnotící síť (ASAN)“ licenční autoritou, zjednodušení celních postupů, pozastavení některých obchodních inspekcí a reforma daňového režimu. Rovněž trojstranná dohoda o příměří z listopadu 2020 přispěla ke zlepšení investičního klimatu a vytvořila potenciál pro investice do infrastruktury, výstavby a nových technologií a také pro opětovné osídlení oblastí. Zahraniční investice jsou vítány, cílí především na snížení provozních nákladů a času. 

Zahraniční investice požívají úplné a bezvýhradné právní ochrany podle Zákona o ochraně zahraničních investic, Zákona o investiční činnosti a dalších záruk obsažených v mezinárodních dohodách a smlouvách. V souladu s těmito zákony by měl Ázerbájdžán zacházet se zahraničními investory, včetně zahraničních partnerů ve společných podnicích, způsobem, který není méně příznivý než zacházení s národními investory. Ázerbájdžánský Zákon o ochraně zahraničních investic chrání zahraniční investory před znárodněním a rekvizicí, s výjimkou specifických okolností. Ázerbájdžánská vláda standardně nevykazuje žádný vzor diskriminace zahraničních subjektů prostřednictvím nezákonného vyvlastnění.

Během několika posledních let se ázerbájdžánská vláda aktivně snažila přilákat zahraniční investice. V oblasti zahraničních investic v roce 2021 situace zaznamenala oživení. Po roce 2020, kdy přímé zahraniční investice dosáhly pouze 1,2 % HDP, předpovídají předběžné odhady pro rok 2021 zvýšení na 3,7 % HDP. Experti očekávají, že objem přímých zahraničních investic v období 2022 – 2026 se bude pohybovat v rozmezí 3,3-3,7 % HDP. V roce 2021 mířilo do ropného sektoru  83 % z celkové hodnoty zahraničních investic, s nejvýznamnějším investorem se stala Velká Británie. Zahraniční investice do vládních prioritních sektorů pro ekonomickou diverzifikaci (zemědělství, doprava, cestovní ruch a ICT) jsou zatím omezené.


3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Smlouvy s EU Vztahy s EU jsou založeny na Dohodě o partnerství a spolupráci, podepsané v roce 1996. V únoru 2017 bylo oficiálně zahájeno vyjednávání o nové partnerské dohodě, jež má dohodu z roku 1996 nahradit. Návrh dohody má výrazné ambice přiblížit stávající praxi ve většině oblastí ekonomiky evropským zvyklostem, z čehož ovšem pramení některé těžkosti s jejím vyjednáváním. To nadále pokračuje, a v prosinci 2021 bylo prezidentem I. Alijevem oznámeno, že zbývá dokončit pouze 10 % dohody. Dohoda by měla být dle slov představitelů EU a Ázerbájdžánu podepsána ještě v roce 2022.

V rámci platformy Východního partnerství zemí je Ázerbájdžán spíše pasivním partnerem. Zástupci AZ chtějí mít v rámci této platformy významnější postavení, což vyplývá z ekonomické síly. Nicméně samotný Ázerbájdžán vůči inciativě projevuje mizivou aktivitu.

Smlouvy s ČR

  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a majetku (2005);
  • Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem daní Ázerbájdžánské republiky (2007);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci (2009);
  • Smlouva mezi vládou ČR a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě (2010);
  • Dohoda mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně a investic (2011);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných skutečností (2011);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky (2012);
  • Společná deklarace o strategickém partnerství mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou (2015);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem energetiky Ázerbájdžánské republiky (2021).


3.4. Rozvojová spolupráce

Ázerbájdžán není příjemcem rozvojové pomoci z ČR s výjimkou malých lokálních projektů. V roce 2019 byly realizovány dva takové projekty se zaměřením na rozvoj oboru adiktologie v Ázerbájdžánu (ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze) a na lepší přípravu studentů a studentek pěti vybraných škol v rajonu Şamaxı na technické profese pomocí stavebnice firmy Merkur Toys s manuály v ázerbájdžánštině.

Ázerbájdžán není příjemcem rozvojové pomoci ani ze strany EU. Ta umožňuje Ázerbájdžánu využívat některé finanční instrumenty v rámci platformy Východního partnerství. Velký zájem panuje zejména o spolupráci v oblasti twinnigových programů.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Cílem střednědobé hospodářské strategie pro období navazující na poslední krizi, odrážejícím se ve vládním Akčním plánu ze 4. dubna 2020, je stimulovat domácí výrobu i spotřebu. I v souvislosti s post-konflitkní rekonstrukcí se naděje upínají k rozvoji agrárního sektoru, stavebnictví a budování pozice dopravně-logistického hubu, kde však úsilí o vybudování koridoru Sever–Jih dosud naráží na US protiíránské sankce. Problémem rovněž byla absence spojení mezi Nachičevanu se zbytkem Ázerbájdžánu, to by však díky jednáním mezi Ázerbájdžánem a Arménií na konci roku 2021 mělo být obnoveno do 2-3 let. Očekávat lze privatizaci některých státních podniků. Ázerbájdžán se v rané fázi krize spoléhal na rezervy z tučnějších let akumulované ve Státním ropném fondu, tenčící se společně s  rezervami Centrální banky v důsledku udržování kurzu národní měny vůči dolaru. Ten je fixován již od roku 2017, kdy manat po dvojí skokové devalvaci pozbyl polovinu své původní hodnoty. Ve svých nadcházejících krocích musí ázerbájdžánská vláda a Centrální banka vážit na jedné straně sociální efekt případné nepopulární devalvace manatu a na druhé pak důsledky přijetí závazků spojených se zahraničními půjčkami.

Aktuální sektorové příležitosti naleznete v Mapě strategických příležitostí na webu Ministerstva zahraničních věcí.

▶ Energetický průmysl: Export ropy a plynu je hlavním příjmem do státního rozpočtu Ázerbájdžánu. Petrochemickému průmyslu je díky tomu věnována zvláštní pozornost a modernizace stávající infrastruktury je jedním z aktuálních témat. Země v rámci diverzifikace využívání zdrojů energie začala projevovat zájem o obnovitelné zdroje, jejichž potenciál je odhadován na 27 000 MW. Zároveň probíhá modernizace elektrické soustavy a jsou implementovány programy pro zvyšování efektivity při využívání elektrické energie. V roce 2022 Evropská banka pro obnovu a rozvoj odstartuje projekt na modernizaci osvětlení ve městě Gandža s počáteční investicí 14,5 mil. EUR.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl: Životní prostředí je jednou z priorit ázerbájdžánské vlády do roku 2030. Hlavní pozornost je věnována nakládání s vodou a odpadové hospodářství. Pilotním městem pro implementaci strategie pro nakládání s odpady je město Gandža, kterému Evropská banka pro obnovu a rozvoj poskytne půjčku ve výši 10 mil. EUR na nákup techniky nakládání s odpadem. Nedostatečná kapacita pitné vody a odpadního systému v zemi je palčivým problémem na území celého státu, který se vláda společně s municipalitami snaží prioritně řešit. V zemi navíc nadále pokračuje řešení problémů souvisejících s těžbou znečištěných vodních zdrojů.

▶ Stavební průmysl: Stavebnictví je vcelku osvědčenou záchranou strategií ázerbájdžánské ekonomiky po ropných krizích. Vláda na něj vsází i v souvislosti s post-konfliktní rekonstrukcí. Moderní obytné komplexy pro rychle rostoucí populaci bakuské aglomerace jsou budovány na brownfieldech včetně míst, na nichž se podepsala ekologicky nešetrná těžba ropy. Baku v návaznosti na neustále se zvyšující poptávku trhu do roku 2040 plánuje novou výstavbu nebo transformaci staré infrastruktury na 2 800 ha. To vše znamená i příležitost pro firmy zabývající se sanací půdy, krajinotvorbou a stabilizačními stavebními úpravami.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl: Zdravotnictví Ázerbájdžánu je perspektivním sektorem nejen v oblasti vybavení nemocnic a balneologických služeb, ale také co se týče léčiv. Zájem je především o moderní nemocniční vybavení, jako jsou lůžka či monitorovací zařízení. V rámci post-konfliktní obnovy je pro rok 2022 avizováno vyhlášení dvou desítek tenderů na budování nemocnic a veřejné sociální infrastruktury a jejich vybavení. Významný potenciál je vnímán také v oblasti výživy pacientů na specializovaných pracovištích. Zde se otevírá možnost pro spolupráci v oblasti sdílení praxe i dovozu samotných produktů.

▶ Dopravní průmysl a infrastrukturaTrojstranné dohody uzavřené s Arménií a Ruskem návazně na 2. karabašskou válku z podzimu 2020 považuje Ázerbájdžán za základ pro vybudování železničních a silničních koridorů spojujících jádro jeho území nejkratší cestou s nachičevanskou exklávou a dále s Jerevanem i tureckým a íránským územím. Země sama sebe navíc vidí jako transportní hub spojující Evropu s Asií s přístavem v Alatu do jehož modernizace jsou plánovány investice ze strany Evropské unie až ve výši 10 mil EUR. S příležitostmi pro české subjekty je spojen také rozvoj infrastruktury zahrnující obnovu silniční sítě a řešení složité dopravní situace ve velkých městech. Nejlépe má plán rozvoje dopravní infrastruktury zpracováno Baku, které do roku 2027 plánuje vytvoření systému příměstské železniční dopravy.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl: Ázerbájdžánská vláda považuje zemědělství a na něj navazující zpracovatelský průmysl za strategický sektor ekonomiky, kterému je věnována nadstandardní pozornost a je centrálně podporován dotacemi a granty. V roce 2021 byly aktivity cílící na zvýšení efektivity v zemědělství a využívání inovativních technologií vládou označeny za strategická východiska sektoru. Ázerbájdžán dlouhodobě řeší otázky spojené s využitím vody pro účely zemědělství, jsou tak podporovány projekty zabývající se zavlažovacími technologiemi a hospodařením s vodou. Evropská banka pro obnovu a rozvoj v letech 2022 a 2023 plánuje podpořit efektivnější využívání vody svými granty ve výši 8,3 mil. EUR. Potenciál skýtá také plánovaná modernizace agroparků a zájem o výstavbu nových farem.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Ázerbájdžánský trh skýtá pro české podnikatele významný potenciál. Je však nutné počítat s tím, že vstup na něj je komplikovanější, nákladný a především časově náročný. Výhodný poměr mezi kvalitou a cenou je rozhodujícím faktorem pro úspěch. Post-prodejní servis je absolutní podmínka pro další působení na trhu.


4.2. Oslovení

Přestože se vlivem pandemie ázerbájdžánská společnost přeorientovala na virtuální formu jednání, bez osobního kontaktu obtížně dojde k výraznějšímu posunu při navázání obchodních vztahů nebo projednání kontraktu. V písemné podobě je vhodnější volit formální podobu, např. zaslat e-mailem naskenovaný dopis. Z elektronických forem komunikace se v zemi výrazně více využívá mobilní telefon (nejpopulárnější je aplikace WhatsApp).

Standardním způsobem sjednání první schůzky je formální oslovení subjektu v dostatečném předstihu a zjištění telefonního kontaktu na osobu, která má organizaci schůzky na starosti. S danou osobou pak dojednat termín a místo schůzky.  Je potřebné počítat s možností změny místa a času schůzky na poslední chvíli.

4.3. Obchodní schůzka

Na jednání přijďte včas, i když se může stát, že se váš obchodní partner ještě nedostavil. Vaše přesnost bude zcela jistě oceněna. Zároveň tolerujte menší nedochvilnost partnera, kterou mohou způsobit např. neočekávaná dopravní omezení. Doporučujeme zahájit jednání s ázerbájdžánským partnerem neformálním způsobem (zeptat se na zdraví, rodinu, zmínit nezmary počasí apod.) a později přejít k samotnému tématu jednání. Okamžité projednávání kontraktu nebo předmětu setkání může být považováno za nezdvořilé.

V Ázerbájdžánu jsou velké rozdíly mezi hlavním městem a regiony. Zatímco v Baku většinou platí pravidla zažitá v Evropě, v regionech plyne život pomaleji. Domluvit si schůzku s partnerem mimo hlavní město může být obtížnější, je třeba obrnit se trpělivostí.

Pokud se jednání odehrává v kanceláři, jedná se zpravidla o čistě formální setkání. Pozvání k jednání v jiných prostorách může být pozitivním signálem a posunem vpřed při jednáních.  Všeobecně lze říci, že při formálním jednání v kanceláři není nabízení alkoholu zvykem. Pokud dojde na setkání v restauraci, doporučujeme nechat rozhodnutí o alkoholu na místním partnerovi. Neformální setkání (oběd, večeře) je vždy ukončeno čajem doplněným místními sladkostmi nebo ořechy, odchod před tímto tradičním ukončením setkání je považován za nezdvořilý. V případě pozvání domů je vhodné přinést dárek (ovoce, sladkosti nebo květiny, doporučuje se vyhnout alkoholu), očekává se, že host v domě využije přezůvek.

Při příjezdu a odchodu si s každým potřeste rukou (v pandemické době se používá ťuknutí pěstí pravé ruky). Muži by měli počkat a podívat se, zda žena natáhne ruku k pozdravu, v případě, že ano, teprve poté s ní lehce potřást.

Vizitky jsou předávány bez jakéhokoliv formálního rituálu. Nicméně je doporučeno je podávat a přijímat pouze pravou rukou. Pro lepší přehlednost je vhodné mít vizitku na jedné straně přeloženou do ázerbájdžánského nebo ruského jazyka.

Na jednání se zástupci státní správy choďte vždy formálně oblečení, tj. v saku a s kravatou. Na jednání s obchodními partnery se můžete zejména v letních měsících dostavit méně formálně oblečeni, avšak vždy upraveni. Na jednání s vedoucími představiteli firem se dostavte vždy ve společenském obleku. Při neformálních setkáních není společenský oděv vyžadován.

Je zvykem odmítnout dar alespoň dvakrát, než jej neochotně přijmete. Vždy trvejte na tom, že je toho příliš a dárce by neměl mít žádné potíže.

4.4. Komunikace

Nemalou roli v jednání hraje jazyková připravenost českých subjektů. Hlavním komunikačním jazykem je ruština, angličtina výrazně méně, ačkoliv je stále více jednání vedeno v angličtině. Je vhodné se dopředu domluvit v jakém jazyce bude jednání probíhat a případně využít služeb tlumočníka. 

V komunikaci doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. Velmi oblíbenou se stává komunikace přes WhattsApp, která je hojně využívána k operativní komunikaci. E-mailové komunikaci je přikládán menší význam. 

Pokud český byznysmen nezná dobře svého partnera a neorientuje se dostatečně v místní problematice, neměl by se pouštět do rozhovorů na citlivá témata, jako je náboženství (přístup k vyznávání islámských hodnot se u jednotlivých lidí velmi různí a je nutno znát názory partnera, než se s ním na toto téma pustíme do debaty) nebo konflikt o Karabach a k němu přilehlé okresy.

4.5. Doporučení

Velká pozornost by měla být věnována výběru správného, vhodného partnera. Ten může sehrát významnou roli nejen jako „průvodce“ poměrně složitou ázerbájdžánskou legislativou a předpisy, ale i jako neocenitelný zdroj informací, např. co se rozložení sil a vlivů v té které ekonomické sféře týká. Nesmírně důležitý je pak pravidelný osobní kontakt s partnerem. Systém korespondenční spolupráce a uzavírání kontraktů „na dálku“ není v Ázerbájdžánu příliš funkční ani oblíbený. Poštovní či e-mailová korespondence může posloužit k prvotnímu kontaktu s potencionálním partnerem, ale bez osobních setkání nelze počítat s udržením a prohlubováním obchodních kontaktů.

Při jednání se státní a polostátní sférou je podpora ze strany velvyslanectví plusem pro navázání prvních kontaktů. Přítomnost zástupce ambasády pomáhá při prvních formálních schůzkách. Naše velvyslanectví, v rámci možností, podporu při jednáních se státní správou v odůvodněných případech poskytuje.

4.6. Státní svátky

Ázerbájdžánského státní svátky:

  • 1. – 2. ledna – Nový rok
  • 20. ledna – Den mučedníků (výročí masakru neozbrojených účastníků shromáždění v Baku sovětskými bezpečnostními složkami roku 1990)
  • 8. března – Mezinárodní den žen
  • 20. – 26. března – Novruz „perský nový rok“ a svátek jara je nejpopulárnějším svátkem v Ázerbájdžánu, podobně jako v dalších zemích historicky ovlivněných perskou kulturou; spojen je s řadou populárních rodinných i veřejných oslav, na něž jsou zváni i hosté. Čtyři úterky novruzu předcházející jsou v Ázerbájdžánu spojeny s oslavami zasvěcenými čtyřem živlům, při nichž odvážnější muži i ženy přeskakují vatru.
  • 9. května – Den vítězství nad fašismem
  • 28. května – Den nezávislosti (připomíná vyhlášení nezávislosti Ázerbájdžánu v roce 1918)
  • 15. června – Den národní spásy (den návratu Heyjdara Alijeva k moci v roce 1993)
  • 26. června – Den národní armády (vztahuje se ke vzniku národní armády v roce 1918)
  • 8. listopadu – Den vítězství (připomíná dobytí Šuši během 2. karabašské války v roce 2020)
  • 9. listopadu – Den národní vlajky (připomíná přijetí tohoto státního symbolu Ázerbájdžánskou demokratickou republikou v roce 1918)
  • 31. prosince – Den solidarity Ázerbájdžánského lidu (připomíná pád „železné opony“ mezi SSSR a Íránem koncem roku 1989)

Pohyblivým svátkem je v Ázerbájdžánu Íd al-fitr (Ramadan Bayramı), který je dnem ukončení měsíce ramadanu a s ním spojeného postu (ramadan připadá v roce 2023 na období  od 23. března do 20. dubna, v roce 2024 na období od 11. března do 9. dubna, roku 2025 pak od 1. do 29. března). Dalším pohyblivým svátkem je největší muslimský svátek, připomínající oběť Abrahámovu Íd al-adhá (Gurban Bayramı), který v roce 2022 připadá na 9. a 10. červenec. V případě, že svátky připadnou na víkendový den, jsou k nim přidány další volné dny v následujícím týdnu. Je vhodné se včas informovat, jak přesně budou dny pracovního volna konkrétně pro daný rok určeny (https://president.az/en/pages/view/azerbaijan/holidays).

I v době státních svátků jsou provozovány prodejny s potravinami ve standardních otevíracích hodinách.


5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Podpora v podobě místního, finančně silného, a zavedeného obchodního zástupce je pro úspěšný prodej zahraničního zboží na místním trhu naprostou nezbytností. Při prodeji zboží v zemi prostřednictvím místního obchodního zástupce je obvykle využíván velkobchodník-distributor, který zásobuje obchodní síť. Často, zejména u menších obchodníku, tento článek chybí a zboží je dodáváno přímo.

Ázerbájdžán má liberální devizový režim a prakticky neexistují překážky pro směnu a převod prostředků spojených s investicí do volně směnitelné měny legální cestou a za tržní kurz. Směna je prováděna tzv. Baku Currency Exchange Market a Organized Interbank Currency Market. Elektronický směnný mechanismus, The Baku Electronic Exchange Systém (BEST) funguje v zemi od roku 2002. Existuje rovněž možnost měnit cizí měnu v bankách a jejich filiálkách. Pozor, v lednu 2016 došlo k plošnému uzavření všech směnáren a podle dostupných informací se s obnovením jejich činnosti do budoucna nepočítá, směna cizí měny se uskutečňuje pouze v rozšířených bankovních pobočkách.

Od roku 2001 platí zákaz používání cizích měn při operacích v hotovosti. Průměrná doba zaslání prostředků do zahraničí je 2-3 pracovní dny. V praxi je důsledně aplikována dodatečná povinnost uvést zdroj prostředků v případě podezření z praní špinavých peněz Parlament v roce 2007 odsouhlasil dodatek k devizovému zákonu, kterým zrušil dodatečné zdanění vývozu hotovosti ze země, což je v souladu s požadavkem WTO a mělo také pomoci snížit inflační tlaky.

Od pádu Sovětského svazu Ázerbájdžán radikálně liberalizoval zahraniční obchod. První legislativa, upravující fungování zahraničního obchodu, byla přijata v roce 1992. Nicméně významné restrikce exportu tzv. strategického zboží či zboží strategického významu existovaly až do roku 1994. Patřily mezi něj mj. všechny ropné výrobky. I dnes stále existuje poměrně omezený seznam výrobků, kde se vyžaduje souhlas, certifikace nebo licence při vývozu a dovozu do/z země.

Omezení vývozu z důvodu národní bezpečnosti: zboží a technologie podléhající vývozu v souladu s mezinárodními smlouvami; zbraně, včetně zbraní hromadného ničení a jeho nosičů; tzv. zboží dvojího užití, které může být využito pro výrobu ZHN; výbušniny a radioaktivní materiály; ostatní zboží a služby, označené prezidentem republiky jako zboží podléhající souhlasu. K vývozu těchto produktů je nutné vyjádření kompetentního orgánu státní moci.

Dovoz a vývoz na základě dekretu Kabinetu ministrů: zbraně a vojenské zařízení; výbušniny; radioaktivní materiály; narkotika; speciální druhy vědeckých znalostí a technického know-how, nezbytných pro výrobu zbraní; krev a výrobky z ní; vývoz surových diamantů.

Vývoz a dovoz na základě vydání povolení od různých orgánů státní moci:

Vývoz: divoká zvířata a rostliny, zvláště ty, které jsou chráněny mezinárodními konvencemi a patří k ohroženým druhům; suroviny z rostlin a zvířat pro výrobu léků; umělecká díla a starožitnosti; vynálezy a know-how; narkotika.

Dovoz: insekticidy; léky a lékařské zařízení; veterinární léky; divoká zvířata a rostliny; suroviny z rostlin a zvířat pro výrobu léků; narkotika, která nejsou registrována v Ázerbájdžánu.

Pro více informací ohledně výše zmíněných kategorií doporučujeme kontaktovat Velvyslanectví ČR v Baku na e-mailové adrese: commerce_baku@mzv.cz.

Praxe celního odbavení byla v Ázerbájdžánu terčem kritiky od vzniku moderního státu. V souvislosti s ekonomickými problémy, kterým Ázerbájdžán v poslední době čelí je však patrná snaha danou situaci zlepšit. Již v roce 2009 byl zahájen provoz tzv. one window shop na celnicích, což v praxi umožnilo vyřídit kompletní celní deklaraci na jednom místě. Podle oficiálních údajů se díky tomu podařilo zkrátit proces jejího vyřízení na 15-20 minut. Ovšem nejdůležitější změny přinesl dekret prezidenta z ledna 2016, který výrazně zprůhlednil proces určování výše cla, odstranil dobrovolně-povinnou praxi využívání služeb celních brokerů a zvýšil limit pro bezcelní nekomerční dovoz z 2 000 na 10 000 USD. Vlastní celní řízení probíhá na základě několika právních dokumentů, z nichž nejvýznamnější jsou Celní kodex (srpen 2011) a Rozhodnutí Kabinetu ministrů o clech z roku 2001. Výše uvedené legislativní dokumenty rozdělují cla na tři skupiny: ad valorem (10-25 %), specifická cla , složená cla (kombinace dvou předešlých cel). V poslední době převládá tendence zvyšovat roli cel ad valorem.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podle zákona mohou zahraniční investoři vytvářet za účelem podnikání společné podniky s místními společníky nebo vytvářet nové podniky, 100% vlastněné zahraničním subjektem, a to ve formě místního zastoupení nebo pobočky. I když vláda formálně neuplatňuje dohled nad zahraničními investicemi, proces registrace nové firmy při Ministerstvu spravedlnosti je de facto určitým „screeningem“ investora a investice. Registrace firmy podle zákona obnáší pouze posouzení správnosti předložených dokumentů. Při hledání vhodných komerčních, ale i bytových prostor doporučujeme využít služeb některé z početných realitních kanceláří.

V současné době neexistuje právní norma, nařizující zahraničnímu investorovi najímat místní pracovní sílu, nicméně v Parlamentu diskuse na toto téma běží. Zaměstnavatel musí získat licenci od Ministerstva práce, pokud se rozhodne najmout místní pracovní sílu. Cizinci, pracující v zemi, se musí zaregistrovat na imigračním úřadě v místě jejich bydliště a získat pracovní povolení od Ministerstva práce. Vedoucí zastoupení zahraničních firem a jejich zástupci k práci nepotřebují pracovní povolení, protože nejsou považováni za tzv. migrující pracovní sílu.

5.3. Marketing a komunikace

Stejně jako kdekoli jinde na světě je i v Ázerbájdžánu reklama nedílnou součástí prodejní strategie každé firmy, která chce úspěšně působit na trhu. Tištěná reklama (inzeráty v tisku, reklamní poutače na ulicích a distribuce reklamních letáků) je zajišťována agenturami většinou s podílem zahraničního kapitálu. Velmi populární jsou rovněž elektronická média všeho druhu, přičemž v oblasti sociálních sítí jednoznačně vede Facebook a Instagram.

Oproti evropským zvyklostem není příliš rozšířena velkoplošná reklama v podobě billboardů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ázerbájdžánu jsou formálně uznávána práva spojená s využitím movitého a nemovitého majetku. Ázerbájdžánský soudní systém se vyznačuje selektivní efektivností a nefunguje nezávisle na výkonné moci. Špatná kvalita, nespolehlivost, svévole a nedostatečné možnosti vynucení práva jsou překážkami pro zahraniční (i domácí) firmy rozvíjet jakýkoliv byznys v zemi. Politicky dobře napojené skupiny (klany) profitují z kontroly nejlukrativnějších sektorů ekonomiky. Úpravy Občanského zákoníku z roku 2007, které umožňují úřadům násilně vykupovat pozemky, (údajně s cílem rychlejší výstavby veřejně prospěšných staveb) mohou ještě více ohrožovat vlastnická práva investora.

Určité zlepšení v této oblasti ale existuje. Vláda v současné době spolu se Světovou bankou intenzivně pracuje na vylepšení systému registrace majetku. V roce 2006 vláda centralizovala databázi všech operací na trhu nemovitostí určených k bydlení do sítě notářských kanceláří, metodicky vedených Ministerstvem spravedlnosti.

Ázerbájdžán začal již v polovině 90. let s implementací národního systému registrace a ochrany duševního vlastnictví. Opatření byla prováděna ve spolupráci se Světovou organizací pro duševní vlastnictví (WIPO), jehož je země členem. Souběžně došlo i k úpravám legislativy v tomto smyslu a tak byl v roce 1996 přijat zákon o autorských právech a s ním spojených právech, v roce 1997 patentový zákon a v roce 1998 zákon o obchodních značkách a geografických pojmenováních. Ázerbájdžán je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), stranou Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, Úmluvy o zvukových záznamech i obou tzv. internetových smluv WIPO.

5.5. Trh veřejných zakázek

Avíza o veřejných zakázkách jsou publikovány v oficiálních denících Azerbaijan a Respublika spolu s uvedením podmínek a časových lhůt pro podání přihlášky. Podle zákona by měly být všechny veřejné zakázky rovněž publikovány na stránkách www.tender.gov.az. Tendrové specifikace jsou však většinou zveřejňovány pouze v ázerbájdžánském jazyce.

V roce 2021uvdla Státní služba pro antimonopolní dohled a kontrolu spotřebitelského trhu spadající pod ministerstvo hospodářství Ázerbájdžánu, že Ázerbájdžán plánuje zcela přejít na elektronické zadávání veřejných zakázek. Plánuje se modernizace portálu www.etender.gov.az, v roce 2022 by měly být dokončeny práce na tomto portálu. Zároveň je očekáváno předložení i nového návrhu zákona o veřejných zakázkách, který počítá se 100%  přechodem na elektronické zadávání zakázek. V rámci modernizace serveru by mělo navíc dojít k překladům tenderů do angličtiny a ruštiny.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka místních partnerů je podle zkušenosti českých firem poměrně uspokojivá.

Všeobecně platí, že o sporech a neshodách, vznikajících mezi zahraničními investory a firmami se zahraničním kapitálem, státními institucemi nebo podniky, veřejnými organizacemi či jinými právními subjekty rozhodují místní soudy nebo po dohodě zúčastněných stran soudy arbitrážní (včetně těch zahraničních). Mechanismus urovnávání sporů v Ázerbájdžánu existuje, avšak efektivní prostředky ochrany a vynucení vlastnických a smluvních práv nejsou vždy zaručeny. Stát oficiálně nezasahuje do kompetence soudů, v praxi ale má soudní moc vůči exekutivě jen velmi slabou pozici. Soudci často nemají adekvátní znalosti a zkušenosti z moderní daňové a ekonomické legislativy.

Od roku 2000 platí Zákon o mezinárodní arbitráži, který zavádí možnost lokální arbitráže, pokud jde o kontrakty s účastí zahraničního subjektu. Nicméně jedná se o mechanismus využívaný jen velmi zřídka. Bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic poskytují zahraničním subjektům lepší zajištění pro případ sporů v tomto smyslu. Ázerbájdžán je smluvní stranou World Bank Convention on the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of the other States a také členem Multilateral Investment Guarantee Agency a 1958 New York Convention on the Recognition nad Enforcement of Foreign Arbitral Awards.

Místní legislativa zná i Zákon o bankrotech, ovšem i tento mechanismus je používán jen velmi zřídka.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro občany ČR platí pro vstup na území Ázerbájdžánu vízová povinnost.

POZOR: Při pobytu v Ázerbájdžánu převyšujícím 15 dnů platí pro cizince povinnost registrovat se u migrační služby. Registraci je možné provést po internetu na adrese: http://en.e.migration.gov.az/. V případě, že tato povinnost není respektována, je při výjezdu z Ázerbájdžánu vyžadováno zaplacení pokuty a v krajním případě může dojít až k deportaci.

Víza lze získat:

  • elektronicky na internetové adrese: https://evisa.gov.az/en/; vízový poplatek činí 25 USD, standardní doba vyřízení činí 3 pracovní dny;
  • nebo, v případě delšího pobytu než 30 dní, osobně na konzulárním úseku velvyslanectví Ázerbájdžánu v Praze (Na Zátorce 783/17, 160 00 Praha 6, tel.: 246 032 424, fax: 246 032 425, http://prague.mfa.gov.az/). Vyřízení žádosti trvá okolo 10 dnů.

K žádosti o vízum podávané osobně na konzulárním úseku je třeba předložit:

  1. pozvání od ázerbájdžánského subjektu následně potvrzené konzulárním odborem MZV Ázerbájdžánu;
  2. vyplněnou žádost o vízum;
  3. platný cestovní pas (platnost minimálně 6 měsíců po žádosti o vízum);
  4. dvě fotografie pasového formátu;
  5. doklad o zaplacení konzulárního poplatku.

Doporučení na cestu:

Mezinárodní letiště Heydara Aliyeva je se světem propojeno poměrně hustou sítí leteckých linek. Z ČR je obecně nejvýhodnější spojení v letních měsících přímé spojení Praha – Baku operované národním dopravcem AZAL dvakrát týdně, dále přes Istanbul (společnosti AZAL, Turkish Airlines, AnadoluJet, Buta Airways a Pegasus) a Frankfurt (Lufthansa); linku Budapešť – Baku zajišťuje nízkonákladová společnost WizzAir. Národní aerolinie AZAL zajišťují  kromě části mezinárodních spojů i lety mezi Baku a největšími ázerbájdžánskými městy včetně Nachičevanu – hlavního města Nachičevanské autonomní republiky.

Nejlevnější spojení mezi bakuským letištěm a stanicí metra 28 May v centru města zajišťuje pohodlný autobus Airport Express: cesta vyjde na 1,3 manatů (ca. 16 Kč), koupíte-li si za 2 manaty dobíjecí „lítačku“ Baku Card, jež platí i na linkách metra a autobusů MHD. Prověřenou taxislužbu lze kontaktovat na ázerbájdžánském čísle 189 (operátoři hovoří anglicky a rusky); o ceně (cesta z letiště do centra vyjde asi na 15 manatů) budete předem informováni textovou zprávou. Ostatní taxislužby jsou zpravidla dražší; v případě jejich využití je více než žádoucí domluvit se na ceně před nasednutím do vozu. Doporučit je možno i službu Bolt, případně Uber (8 – 10 manatů).

Ázerbájdžánsko-arménská hranice je uzavřena. Nedoporučuje se cestovat do příhraničních oblastí s Arménií a do oblastí v blízkosti linie dotyku. Vstupem na území mezinárodně neuznané Náhorně-karabašské republiky bez souhlasu ázerbájdžánských orgánů se občan třetího státu dopouští narušení hraničního režimu Ázerbájdžánské republiky a bude prohlášen za nežádoucí osobu. Dále upozorňujeme, že hranice mezi Ázerbájdžánem a Ruskou federací prochází na ruské straně přes bezpečnostně problematický Dagestán. Eventuální cestu do/z Ázerbájdžánu po této trase doporučujeme důkladně zvážit.

Pro pohyb v samotném Ázerbájdžánu nejsou zavedena žádná omezení. Nejsou potvrzena zvýšená rizika teroristických útoků. Při pobytu se doporučuje respektovat základní bezpečnostní pravidla chování a respektovat pokyny příslušníků ozbrojených složek (nelze se například volně pohybovat v bezprostřední blízkosti prezidentských či vládních budov). Více informací.

Při dovozu cizí měny neplatí žádná omezení. Při příjezdu je třeba vyplnit celní deklaraci. Zahraniční měnu je možné si vyměnit v rozsáhlé síti bank. Využití platebních karet je v Baku velmi rozšířené, situace se může různit v regionech, do kterých při cestování doporučujeme mít také hotovost. Při vývozu předmětů vyrobených před rokem 1960 podléhá vyvážený předmět exportní dani a pro samotný vývoz je třeba povolení ministerstva kultury.

Všeobecně je v Ázerbájdžánu doporučováno pití balené vody, kterou je možné zakoupit v každém obchodě.

Při cestování do Ázerbájdžánu doporučujeme registraci do systému Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD).

Věnujte zvýšenou pozornost průběžně aktualizovaným cestovním doporučením spojeným s pandemií COVID-19 na webu Velvyslanectví ČR v Baku.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro zaměstnání v zemi je třeba získat pracovní vízum, které vydává Státní imigrační služba Ázerbájdžánu. Vzhledem k tomu, že situace, pravidla a poplatky v této oblasti se velmi rychle mění v čase, doporučujeme kontaktovat příslušný zastupitelský úřad v ČR před podáním žádosti o pracovní vízum.

Mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem není uzavřena žádná smlouva v oblasti zdravotního zabezpečení. Z tohoto důvodu je českým občanům v Ázerbájdžánu poskytována zdravotní péče pouze za úplatu. V případě cesty do této země proto důrazně doporučujeme sjednání příslušného cestovního pojištění.

5.9. Veletrhy a akce

V Ázerbájdžánu se každoročně pořádá několik regionálně významných oborových veletrhů a výstav. Každoročně je organizován veletrh zaměřený na Caspian Agro a Interfood Azerbaijan (květen),  Caspin Oil & Gas a Caspian Power (první týden v červnu), vzdělávací veletrh EduExpo (říjen), BakuBuild a Aquaterm (říjen).

Více informací k jednotlivým veletrhům, které se konají v Baku naleznete na stránkách hlavního organizátora výstav Caspian Event Organizers.

Bližší informace k výstavám jsou zveřejňovány na webu Velvyslanectví ČR v Baku, BusinessInfo, CzechTrade nebo Ministerstva průmyslu a obchodu.

Velvyslanectví ČR v Baku organizuje řadu různých aktivit, vedle podpory účasti na veletrzích za zabývá organizací fór či podnikatelských misí. Jeden z nejefektivnější nástrojů pro podporu exportu je organizace sektorově zaměřených projektů na podporu ekonomické diplomacie v podobě misí českých podnikatelů Ázerbájdžánu nebo ázerbájdžánských zástupců institucí do České republiky.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Ázerbájdžánu

Caspian Plaza, ulice Jafar Jabbarli 44, AZ-1065 Baku, Ázerbájdžán Tel.: +994 124 368 555 – recepce, +994 124 368 554 – sekretariát  Fax: +994 124 368 557 E-mail: baku@embassy.mzv.cz Web: www.mzv.cz/baku

Obchodně ekonomický úsek se nachází na velvyslanectví v Baku +994 124 368 554 (555), e-mail: commerce_baku@mzv.cz

Nouzová linka pro české občany (mimo pracovní dobu zastupitelského úřadu): +994 502 291 363

Úřední hodiny: pondělí až pátek od 9:00 do 12:00 hod. a od 13:00 do 17:30 hod.

Kancelář CzechTrade Baku: Ing. Antonín Marčík, ředitel kanceláře, Caspian Plaza, ulice Jafar Jabbarli 44, AZ-1065 Baku, Ázerbájdžán +994 512 069 695 E-mail: antonin.marcik@czechtrade.cz Web: www.czechtrade-azerbaijan.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Předvolba do Ázerbájdžánu je +994, následuje kód města a samotné číslo. V případě mobilního čísla je +994 (s pokračováním např. 111 111 111) v místě nahrazeno 0 (s pokračováním např. 111 111 111).

  • Nouzová linka Velvyslanectví ČR v Baku: +994 502 291 363
  • Hasiči: 101
  • Policie: 102
  • Lékařská pohotovost: 103
  • Havárie plynu: 104
  • ASAN: 108
  • Informace o tel. číslech: 109
  • Mimořádné situace: 112
  • Odtahová služba: 156 (placená služba)
  • Taxi: +994 125 653 189 nebo služba Uber/Bolt

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Informační agentury a internetové noviny




• Teritorium: Asie | Ázerbájdžán | Zahraničí