Ázerbájdžán

Rozcestník informací o Ázerbájdžánu:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Společně s pandemií covid-19 zasáhl Ázerbájdžán v 1. čtvrtletí roku 2020 pád cen ropy na světových trzích. Ty sice v důsledku dubnové dohody producentů na omezení produkce vzrostly, je však nutno vycházet z toho, že se budou ještě dlouho pohybovat pod hodnotou 55 USD/barel, z níž vláda vycházela při přípravě státního rozpočtu na letošní rok. Ten skončí schodkem, a to mj. i v důsledku příslibu realizovat veškeré plánované sociální projekty; část investic do infrastruktury bude oproti tomu odložena.

Ministr financí v souvislosti s plánovanou revizí státního rozpočtu avizoval zvýšení daně na alkohol, tabákové produkty a luxusní zboží. Sítem oficiálních statistik ne plně zachytitelná nezaměstnanost bude o to větším problémem, že Ázerbájdžánci přijdou o možnost práce za hranicemi, především v Rusku. Krize bude mít negativní vliv i na kupní sílu obyvatelstva.

Pro zemi, v níž jde na vrub ropného sektoru 90 % exportu a většina příjmů státního rozpočtu, je druhý ropný šok za uplynulých 5 let dalším budíčkem potvrzujícím nutnost ekonomické diverzifikace. Důsledky pandemie přitom vedly k přehodnocení části krátkodobých plánů, jež sázely mj. na rozvoj cestovního ruchu. Cílem střednědobé hospodářské strategie pro období navazující na současnou krizi, odrážejícím se ve vládním Akčním plánu ze 4. dubna, je stimulovat domácí výrobu i spotřebu. Na podporu ekonomiky vláda přislíbila vydat kolem 2 mld. USD, což odpovídá zhruba 4 % HDP. Naděje se upínají k rozvoji agrárního sektoru, stavebnictví a budování pozice dopravně-logistického hubu, kde však úsilí o vybudování koridoru Sever-Jih naráží mj. na US protiíránské sankce. Očekávat lze privatizaci některých státních podniků.

Ázerbájdžán se v rané fázi krize spoléhal na rezervy z tučnějších let akumulované ve Státním ropném fondu, tenčící se společně s rezervami Centrální banky v důsledku udržování kurzu národní měny vůči dolaru. Ten je fixován již od roku 2016, kdy manat po dvojí skokové devalvaci pozbyl polovinu své původní hodnoty. Ve svých nadcházejících krocích musí ázerbájdžánská vláda a Centrální banka vážit na jedné straně sociální efekt případné nepopulární devalvace manatu a na druhé pak důsledky přijetí závazků spojených se zahraničními půjčkami. V souvislosti s novou krizí, kdy krach některých bankovních domů prohloubil obavy o stabilitu bankovního sektoru, se vláda vydala cestou subvencování bankovních úvěrů a prodloužení platnosti státní garance bankovních vkladů.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Úsilí Ázerbájdžánu o omezení závislosti na vývozu energetických surovin se v dlouhodobém měřítku opírá o potenciál vytvoření dopravně-logistického hubu, vyplývající ze strategické polohy na hranicích Evropy a Asie. Konkrétní využití tohoto potenciálu závisí na strategických rozhodnutích vlády Ázerbájdžánu, na nichž bude záviset mj. osud jednání o dohodě o civilním letectví s EU, ale i na vnějších faktorech – v případě budování železničního koridoru Sever-Jih, který by přes ázerbáj­džánské území spojil Rusko s Íránem, především na zdrojích financování a na eventuálním uvolňování sankcí USA proti Íránu.

Na úspěšné zapojení do roku 2019 dokončené výstavby strategického železničního koridoru Baku-Tbilisi-Kars jako dosud největšího českého investičního projektu v zemi, mohou české subjekty navázat v rámci plánovaného rozšíření vnitrostátní železniční sítě i bakuského metra.

Rozvoj infrastruktury, zahrnující obnovu silniční sítě a řešení složité dopravní situace ve velkých městech, ale i modernizaci letišť, je spojen s příležitostmi pro české subjekty, jež mohou Ázerbájdžánu nabídnout nákladní automobily a specializované stavební stroje, ale i technologická řešení mj. v oblasti dopravní telematiky. Modernizace městské a meziměstské autobusové dopravy s sebou nese možnost dodávek autobusů, kde čeští exportéři mohou těžit ze zkušeností s realizací kontraktu na dodávku autobusů před Evropskými hrami 2015.

Energetický průmysl

Ázerbájdžán je klíčovým dodavatelem ropy a zemního plynu do řady zemí v Evropě a Středomoří; zdejší ropa pokrývá mj. plnou třetinu české spotřeby. Domácí výroba elektrické energie je založena především na zemním plynu, v oblasti obnovitelných zdrojů se zde v poslední době prosadili zejména investoři ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Produkce státní ropně-plynové společnosti SOCAR zahrnuje vedle energetických surovin i ve městě Sumgait soustředěný chemický průmysl, zahrnující mj. výrobu polymerů a produkci pro potřeby zdravotnického sektoru. Pokud jde o přímé dodávky pro SOCAR, je nutno brát v úvahu silnou konkurenci světových petrochemických společností; příležitosti pro české podniky se nabízejí v oblasti repasů stávajícího vybavení, jež jsou oproti novým výrobkům několikanásobně levnější.

Ázerbájdžán usilovně modernizuje a rozšiřuje svoji elektrickou přenosovou soustavu, což je spojeno s výstavbou nových linií vysokého a velmi vysokého napětí, transformátorových stanic a také elektráren. V nejbližší době bude Ázerbájdžán rovněž nucen řešit otázku spolehlivého zabezpečení dodávek elektrické energie do odlehlých horských oblastí. Další sférou, kde by české podnikatelské subjekty mohly najít uplatnění, jsou technologie ke zvyšování efektivity využití energií v průmyslových provozech, veřejných objektech i v domácnostech.

Stavební průmysl

Stavebnictví se stalo jakýmsi „záchranným kruhem“ ázerbájdžánské ekonomiky již po předchozí ropné krizi a vláda na ně sází i v souvislosti s hospodářskou obnovou po ropně-koronavirové krizi z roku 2020. V zemi po roce 2015 začaly růst nové administrativní a rezidenční objekty a obchodní centra často impozantních rozměrů: plocha Baku City Mall jako nejrozlehlejšího nákupního a zábavního střediska v Ázerbájdžánu má dosáhnout 280 tisíc m². Moderní obytné komplexy pro rychle rostoucí populaci bakuské aglomerace budou budovány na brownfieldech a specificky pak v oblastech, na nichž se podepsala ekologicky nešetrná těžba ropy.

To znamená i příležitost pro společnosti zabývající se sanací půdy, krajinotvorbou a stavebními úpravami k zajištění stability. Pro ázerbájdžánské stavební společnosti a developery mohou být zajímavé českou výzkumnou sférou vyvinuté bezpečnostní (například protipožární) a stavební technologie, 3D modely staveb a další inovativní technická řešení.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Ve svých plánech na diverzifikaci dominantně ropně-plynové ekonomiky považuje ázerbájdžánská vláda za jeden z nejperspektivnějších agrární sektor. Hlavními ázerbájdžánskými zemědělskými plodinami jsou bavlna, tabák a čaj, mezi tradiční oblasti specializace však patří i živočišná výroba, vinařství a zahradnictví, velmi rozvinuté je i pěstování zeleniny a subtropického ovoce. Zájem je o společné výrobní podniky, zemědělskou techniku, technologie zpracování zemědělské produkce i zařízení na přepracování živočišného odpadu na granulované hnojivo, případně o výstavbu malých bioplynových stanic; potenciál mají i dodávky malých pivovarů a souvisejícího vybavení.

Plány rozvoje komplexu Baku Agropark, který patří k nejmodernějším zemědělským podnikům v regionu a svou produkci vyváží do dalších postsovětských a evropských zemí, zahrnují rozšíření skleníkové plochy, což dává příležitost k uplatnění nových technologií a inovativních technických řešení z ČR. Zájem ázerbájdžánských zemědělců o techniku vychází i ze specifik horského terénu. Sucho z posledních let zvýraznilo zájem ázerbájdžánské vlády o investice do vodohospodářství, což vytváří příležitosti pro česká řešení v oblasti zavlažování a rybníkářství, ale i čištění vod a kontaminovaných půd.

Velvyslanectví ČR v Baku
e-mail: baku@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/baku

Pravidelné novinky e-mailem